8. 4. 2025

Tentokrát o výjezdové statistice pacovských hasičů, o městském rozpočtu nebo o tom, jak se zemědělci na Pacovsku chrání před zavlečením nákazy slintavkou a kulhavkou. Teď ještě:

Slovo úvodem

Děkuji všem za reakce na minulé vydání pacovského newsletteru a děkuji také, že tento čtrnáctideník odebíráte. Právě k odběratelům, ale nejen k nim, mám na úvod jednu technickou informaci. Pokud jste se přihlásili k odebírání newsletteru, ale do mailu vám žádné nové vydání nepřišlo, mohlo se stát, že skončilo v některé z jiných složek ve vašem mailu. Pokud vám tedy ve schránce newsletter chybí, podívejte se například do složek hromadné, spam nebo třeba newslettery. Pokud i přes to máte potíže s odebíráním newsletteru, neváhejte mě kontaktovat.

Teď už ale krátce k dnešním tématům. Opět po několika letech jsem prozkoumal výjezdovou statistiku pacovských hasičů. Asi všichni známe ten známý verš, že statistika nuda je, má však cenné údaje – a to přesně platí i v tomto případě. Z dat výjezdů pacovských hasičů (pouze profesionálních, nikoliv dobrovolných) jsem vybral střípky, které mě zaujaly a které by mohly, doufám, zajímat i vás. Text jsem zároveň doplnil i o graf a mapu pro lepší představivost.

Zákonu o státním rozpočtu se občas říká, že je to nedůležitější zákon v roce. Bez něj by totiž řada věcí přestala fungovat. Podobně to samozřejmě platí i u rozpočtů měst a obcí, ačkoliv ty pochopitelně rozpočet neschvalují jako zákon. Proto jsem se krátce zastavil i u pacovského rozpočtu, který nedávno podpořilo zastupitelstvo, ovšem jak se i v textu píše, podrobněji se jednotlivým projektům budu věnovat v dalších vydáních.

A tentokrát jsem do pacovského newsletteru zařadil i jedno aktuální téma. Zemědělci nejen na Pacovsku se totiž obávají možné nákazy slintavkou a kulhavkou, která postihuje zejména krávy, ale i další zvířata. Jaká opatření museli přijmout a z čeho mají největší obavy?

Na závěr obvyklé prosby. Pokud vás newsletter o informacích z Pacova a okolí zaujal, přihlaste se prosím k odběru a sdílejte newsletter mezi své kamarády a známé. A pokud vás napadá jakékoliv téma, kterému bych se v newsletteru měl věnovat, nebo máte jakékoliv jiné připomínky, napište mi na info@frantisekzajic.cz. Tak příjemné čtení!

Pacovští hasiči měli loni rekordní počet zásahů

Pacovským hasičům přibývá zásahů, loni jich měli celkem 274. Je to nejvíc za posledních 10 let a zřejmě i nejvíce v historii. Zároveň ale v posledních letech ubývá požárů. Vyplývá to z výjezdové statistiky, kterou mám pro newsletter k dispozici. Počty zásahů pacovským hasičům rostou od roku 2020, kdy jich bylo méně kvůli koronavirové pandemii, loňský rok byl ale přece jen ve statistikách nezvyklý.

V posledních letech i před rokem 2020 se roční počet zásahů pacovských hasičů držel mezi 240 a 250. Loňských 274 je tedy relativně veliká odchylka. Podle velitele Jaroslava Čížka obecně roste počet událostí, ke kterým hasiči vyjíždějí. „Počet zásahů také ovlivňují nevyzpytatelné výkyvy počasí. Když přijde silný vítr a popadá hodně stromů, tak nám naroste i počet výjezdů,“ řekl Čížek pro newsletter.

Jak vypadají zásahy nejčastěji? Hasiče si nejspíš obvykle spojíme s ohněm a požáry. Jak v Pacově, tak i v celém Česku ale požáry tvoří malou část hasičských výjezdů. Nejčastěji dělají hasiči takzvanou technickou pomoc. To je například odstraňování popadaných stromů ze silnic, čerpání vody ze sklepů nebo třeba pomoc záchranné službě s převozem pacienta a podobně. Technických zásahů měli loni pacovští hasiči 169 z celkových 274 a v posledních letech takových výjezdů podle Čížka obecně přibývá.

Častěji než k požárům vyjíždějí hasiči také k dopravním nehodám. V posledních dvou letech ročně pacovští hasiči zasahovali u více než 40 dopravních nehod, loni jich bylo takových výjezdů konkrétně 46. Zajímavou položku tvoří v zásazích za rok 2024 kategorie záchrana osob a zvířat. V posledních letech takových zásahů pacovští hasiči evidovali do 10, loni jich ale bylo 21. „Také jsme zachraňovali kočku nebo papouška, občas je to i úsměvné,“ řekl Čížek.

Pozitivně na konec – statistiky ukazují, že na Pacovsku ubývá požárů. Loni jich hasiči zaznamenali 20, což je nejméně za posledních pět let včetně zmiňovaného roku 2020, kdy obecně bylo zásahů méně. „Je to také dané počasím, ale těch přírodních ohňů tady opravdu tolik nemáme. Letošní jaro je ale třeba hodně suché, takže už teď počet požárů roste,“ popsal Čížek.

Zaujalo vás něco z hasičských statistik? Napište mi na info@frantisekzajic.cz

Zemědělci se obávají slintavky a kulhavky, zavedli preventivní opatření

Velcí i malí zemědělci na Pacovsku se obávají slintavky a kulhavky. Přestože nemoc ohrožující zejména krávy v Česku prokázaná není, družstva i malí farmáři přistupují k preventivním opatřením. Newsletteru to potvrdili šéfové všech největších zemědělských podniků v okolí. Opatření zavádějí i menší farmy jako například pošenská mlékárna Tonka, která o omezeních informovala na sociálních sítích, každopádně před případnou nákazou se jistě chrání i zemědělci, kteří v textu zmínění nejsou.

Předsedové nebo ředitelé oslovených družstev a podniků (Selekta Pacov, VOD Jetřichovec, ZD Velká Chyška, VOD Kámen a ZD Lukavec) v podstatě shodně popsali, jak se před zavlečením nákazy chrání. Nejčastěji omezili vstup do areálů nebo omezili zaměstnancům přístup ke zvířatům na nezbytně nutný. A samozřejmě využívají také dezinfekci. „Na každém provoze máme průjezdnou vanu, kde je rohož s dezinfekční látkou, cisternám na mléko dezinfikujeme také kola,“ řekl pro newsletter předseda ZD Velká Chyška František Papež.

Zemědělci museli také řešit nedostatek ochranných prostředků, po kterých je teď v celém Česku obrovská poptávka. Například ve VOD Kámen si některé museli vyrobit svépomoci. „Využili jsme klasickou umělou trávu, do které jsme nasypali vápno, auta a mlékaři jezdí přes molitany, které jsme napustili dezinfekcí. Velké dezinfekční rohože jsme koupili, ale dodací lhůta je u nich 28 dní,“ popsal pro newsletter předseda Marian Bílý.

Obavy ze slintavky a kulhavky jsou opravdu velké. Oslovení zemědělci se shodli, že případná nákaza by provoz podniků zásadně ohrozila. „Museli bychom zvířata likvidovat a těžko bychom to něčím nahradili. Chov krav nám přináší až 65 procent tržeb, takže to samozřejmě není legrace,“ vysvětlil pro newsletter ředitel pacovské Selekty Josef Diviš.

Slintavka a kulhavka se prokázala zatím na Slovensku, nejvíce ohnisek je u hranic s Maďarskem, odkud se nákaza na Slovensko dostala. Tamní úřady už ale potvrdily výskyt onemocnění i na západě země, 40 kilometrů od českých hranic. České ministerstvo zemědělství společně se Státní veterinární správou proto zavádí preventivní opatření, která průběžně aktualizuje.

Slintavka a kulhavka je virové onemocnění, které postihuje zejména krávy, ale také prasata, ovce nebo kozy. Pro člověka nebezpečné není, lidé ale můžou fungovat jako přenašeči. Nemoc se šíří také vzduchem nebo na autech, oblečení a podobně. V Evropě se nákaza objevuje jen výjimečně. Na území Česka to bylo naposledy v roce 1975 v obci Tišice v okrese Mělník, celá obec se kvůli tomu na dva týdny uzavřela, děti nechodily do školy, nedoručovala se ani pošta, přerušilo se autobusové spojení a tak dále.

Zastupitelstvo schválilo městský rozpočet, počítá se schodkem 110 milionů korun

Pacov má na letošní rok schválený rozpočet. Návrh, který počítá se schodkem 110 milionů korun, nedávno podpořilo zastupitelstvo. Vyšší výdaje (360 milionů) než příjmy (250 milionů) nejsou v Pacově novinkou, vedení města takový krok zdůvodňuje investicemi do budoucna, část schodku chce zároveň pokrýt rezervou z minulého roku „I přes náročnou ekonomickou situaci se podařilo zajistit financování důležitých projektů, které zvýší kvalitu života v Pacově,“ napsal k rozpočtu starosta města Tomáš Kocour v měsíčníku Z mého kraje.

Celý rozpočet lze jen obtížné shrnout do jednoho krátkého textu v jednom vydání newsletteru. Pokud by se každý do rozpočtu podrobněji podíval, určitě by v něm našel řadu témat, která ho zaujmou a která by si zasloužila vlastní zpracování.

V následujících vydáních bych proto chtěl podrobněji rozebrat některé z avizovaných projektů, které by se v letošním roce měly takzvaně pohnout. Jedny z nejzajímavějších projektů jsou samozřejmě ty největší a nejdražší, jako je například rekonstrukce sokolovny, případně rekonstrukce prostoru za kostelem, čímž by mohla odstartovat úprava náměstí avizovaná před několika lety.

Jak jsem ale psal výše, rozpočet nabízí jistě více témat. Pokud vás v rozpočtu něco zaujalo (můžete si ho prohlédnout například zde), budu rád, když mi napíšete na info@frantisekzajic.cz.