17. 6. 2025
Tentokrát o možné výstavbě větrných elektráren na Pelhřimovsku.
Slovo úvodem
V dnešním vydání newsletteru se poprvé podíváme trochu více za hranice Pacova. Zaujal mě totiž příběh Černovic, kde lidé brzy rozhodnou, jestli na území obce bude moci v budoucnu vyrůst větrná elektrárna.
Zjišťování informací kolem tohoto tématu mě následně přivedlo k tomu, že stejnou otázku řešila na Vysočině řada obcí, přičemž některé z nich jsou i na Pacovsku. Následující texty se pokouší odpovědět na ty nejdůležitější otázky. Proč teď? Proč zrovna na Vysočině? Co z toho kdo bude mít? Jisté ale je, že větrníky se Vysočině tak či tak nevyhnou.
Zároveň se v úvodu ještě jednou omlouvám za technické potíže, které provázely minulé dva newslettery. Dnes už by snad mělo být vše opět funkční. Pokud vás mimopacovské téma zaujalo a napadá vás nějaké další – třeba z vaší vesnice nebo okolí – budu rád, když mi napíšete tip na info@frantisekzajic.cz. A pokud jste tady třeba poprvé a zajímají vás informace z Pacovska, přihlaste se k odběru, ať vám žádný další newsletter neunikne. Tak příjemné čtení!
Investoři do větru vzali Vysočinu útokem
Chcete mít na území vaší obce větrné elektrárny? Odpovězte ano, nebo ne. To je otázka, na kterou v poslední době na Vysočině odpovídá stále více lidí. Zájem investorů o výstavbu větrných parků se nevyhnul ani Pelhřimovsku, případně Pacovsku a jeho relativně blízkému okolí. V některých obcích zastupitelstva nabídky rovnou odmítají, jinde je berou na vědomí a organizují ankety či referenda, aby se zjistilo, jak se k problému staví většina lidí.
Právě dnes, v den vydání tohoto newsletteru (úterý, 17. 6. 2025), debatují lidé o možné výstavbě v Černovicích, kde v pátek začne anketa, na základě které se vedení obce rozhodne, jestli bude pokračovat v jednání s investory, nebo ne.
Možná si říkáte, proč je o výstavbu větrných parků na Vysočině zrovna teď takový zájem. Hlavní důvody jsou dva. Zaprvé vláda v dlouhodobém energetickém plánu pracuje se zásadním navýšením výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů (OZE), která by měla do roku 2030 pokrývat až 30 procent spotřeby elektřiny v Česku (v současnosti je to něco přes 18 procent), a tím přispět k plánovanému odchodu od výroby elektřiny z uhlí.
Větrné elektrárny v tomto plánu hrají důležitou roli, a proto Ministerstvo průmyslu a obchodu ještě za bývalého ministra Jozefa Síkely (za STAN) vyhlásilo dotace na podporu výstavby větrníků. „Rozvoj fotovoltaických elektráren je na vzestupu. Základní úsilí je tedy třeba soustředit na rozvoj větrné energetiky v souladu s požadavky na urychlování povolovacího řízení,“ píše se ve Vnitrostátním plánu České republiky v oblasti energetiky a klimatu.
Za druhé Vysočina je pro rozvoj větrné energie jednou z nejzajímavějších oblastí v Česku, což dokazuje například mapa větru ve 100 metrech nad zemí od Akademie věd, kterou můžete prozkoumat na následujícím odkaze. Do červena se zbarvující plochy ukazují, kde fouká nejvíce. A právě těmto obcím, které leží v červených oblastech, v posledních měsících chodí nabídky od několika investorů na výstavbu větrných parků.
Ze zápisů z jednotlivých zastupitelstev vyplývá, že nabídky na výstavbu větrných parků dostaly například Obrataň, Kámen, Věžná, Dobrá Voda u Pacova nebo dále už zmiňované Černovice a sousední Křeč.
Jaký je zřejmě hlavní problém, který výstavbu větrníků komplikuje? Pochopitelně jejich výška. Jednotlivá zařízení mohou měřit až 250 metrů (včetně turbíny), a to je pochopitelně něco, co jen tak v krajině nepřehlédnete. Úplně stejně vysoký je pro srovnání například meteorologický stožár v Košeticích. Investoři se proto snaží obce motivovat k souhlasu finančními kompenzacemi, které se v případě menších obcí mohou přibližovat i velké části ročního rozpočtu.
V Obratani ani v Kameni ale tento recept nezabral a zastupitelstvo rovnou nabídku na výstavbu větrných elektráren odmítlo. Kamenské zastupitelstvo se tak rozhodlo na základě právního přezkumu investorovi nabídky. „Ze zhodnocení vyplývá, že podmínky smlouvy jsou formulované obecně a neurčitě. Smlouva firmu opravňuje převést práva a povinnosti vyplývající ze smlouvy na jinou společnost, čímž by se snížila vymahatelnost závazků obcí,“ stojí v zápise z jednání zastupitelstva.
Malinko jiný příběh se ale odehrává v Černovicích. Ty nabídku na výstavbu větrných parků také dostaly a vážně ji zvažují. Jak to nakonec dopadne, o tom rozhodne anketa, jejíž výsledky budou známé až po víkendu. Jisté ale je, že Černovice v případě souhlasu chtějí koordinovat výstavbu větrníků se sousední Křečí. Tam totiž už anketa byla a většina lidí s výstavbou souhlasí. Starosta Černovic Jan Brožek pro Pelhřimovský deník podotkl, že pokud se lidé obávají vysokých větrníků, tak je stejně uvidí v sousední Křeči, akorát z nich nebudou nic mít.
Do hry se vložil i senátor za Pelhřimovsko a Jindřichohradecko Jaroslav Chalupský (nestr. za Svobodné), který před hlasováním sepsal online petici za lepší informovanost občanů ohledně možné výstavby. „Ta informovanost obecně není dobrá. Buď se toho chopí lidé, kteří jsou zásadně proti a přináší argumenty od relevantních až po těžko ověřitelné, nebo se toho chopí ti, kteří se to snaží protlačit,“ vysvětluje pro newsletter Chalupský s odkazem na další příběhy z jiných obcí a měst v regionu.
Výstavba větrné elektrárny je podle senátora dlouhodobá věc, do které by lidé měli být podle co nejvíce vtáhnuti. „Není to, jako když stavíte chodník, měla by se kvůli tomu vypsat referenda, a hlavně by lidé měli být co nejlépe informováni. Navíc už rok nabádám starosty v regionu, aby to posuzovali společně, protože výstavba větrníků může mít dopad na více obcí.“
Chalupský se bude výstavbou větrných elektráren zabývat i na půdě Senátu, který bude na začátku července projednávat zákon, jenž by měl urychlit právě výstavbu solárních a větrných elektráren a měl by mimo jiné také umožnit vznik takzvaných akceleračních oblasti. Tedy míst, které budou stát, kraje nebo obce vymezovat jako vhodné oblasti pro výstavbu větrných elektráren. Jejich hlavní výhoda by pak měla být, že povolovací proces v nich bude trvat jen rok. Za současných podmínek trvalo povolování výstavby větrníků i 10 nebo 15 let.
Větrné parky se Vysočině nevyhnou. Řada obcí už po anketách či místních referendech s případnou výstavbou souhlasila. Vysoké větrné turbíny tak investoři mohou postavit například v Přibyslavi, Stonařově nebo v Žirovnici, ale i v dalších několika obcích, jako je třeba nedaleká Křeč.
Budeme muset být modernější, říká k větrníkům starosta Křeče Příplata
Debata kolem výstavby větrných elektráren budí emoce. Větrná energie má své zastánce, ale pochopitelně i odpůrce. Odlišné postoje si můžeme přiblížit na příkladu dvou obcí, které shodně dostaly nabídku na výstavbu větrníků. Zatímco ve Věžné zveřejnili lidé obavy z možné výstavby, v Křeči s ní velká většina souhlasila.
Jak už bylo popsáno v předešlém textu, firmy nabízejí obcím každoroční finanční kompenzace, které se většinou pohybují ve statisících za jednu turbínu. Investoři dále mohou obcím nabízet i opravu příjezdových silnic nebo třeba komunitní sdílení části vyrobené elektřiny za výhodnější cenu.
Na druhé straně se lidé obávají nejčastěji obávají razantního zásahu do krajiny, ale i dalších rizik. Nabídku na výstavbu obdržela i obec Věžná, ve které se bude konat také anketa. Ještě před ní ale na obecním webu sdílela skupina obyvatel z Brné dokument, ve kterém shrnuje největší obavy z možné výstavby.
Argumentuje se v něm například nízkou efektivitou větrných elektráren nebo třeba obavou z poklesu hodnoty nemovitosti. „Víte, že cena Vaší nemovitosti se v závislosti na vzdálenosti od větrné elektrárny sníží až o 40 procent? V okamžiku, kdy se budete chtít odstěhovat (například v případě změny zaměstnání), je vaše nemovitost prakticky neprodejná nebo za naprosto nevýhodnou cenu,“ tvrdí skupina obyvatel z Brné.
Na tyto pochopitelné obavy mají investoři odpovědi. V případě nízké efektivity argumentují například novými technologiemi, tedy zejména vyššími větrníky. A V případě cen nemovitostí v oblastech poblíž větrníků zase nabízí odpověď česká studie, kterou si nechala zpracovat Komora obnovitelných zdrojů energie na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě v Ostravě, ze které vyplývá, že výstavba větrníků v Česku dosud neměla na cenu nemovitostí zásadní vliv. Ve výsledku je tedy na každém, aby si argumenty pro a proti zvážil a přiklonil se k jedné či druhé straně.
Pozitivně se k výstavbě větrníků postavili v Křeči u Černovic. Starosta obce Petr Příplata newsletteru řekl, že pro výstavbu větrného parku bylo 70 procent obyvatel obce. Větrné elektrárny by měly obci přinést významné peníze z kompenzací. Podle starosty obec jako Křeč shání peníze, kde se dá, a toto je zkrátka jedna z cest.
V Křeči dopadla anketa výrazně ve prospěch výstavby zejména proto, že zamýšlené větrníky by měly stát na okraji katastru obce kilometr od zastavěné oblasti. „Málokterá obec to takhle má. Navíc jsme periferie kraje, takže pokud to někde má stát, bude to stát na okraji,“ předpovídá Příplata, který narážel i na to, že se brzy zřejmě vytvoří akcelerační zóny, do nichž by Křeč mohla spadnout. Samotná stavba větrníků zatím není na pořadu dne, v Křeči mimo jiné vyhlížejí výsledky ankety v Černovicích. Pokud by lidé v Černovicích větrné parky odmítli, Křeč bude podle Příplaty jednat s investory sama. „Asi prostě musíme být modernější. Na jednání jsme připraveni, budeme si chtít vyjednat dobrou pozici,“ říká starosta.