Na Vysočině by mohlo vzniknout až 14 zón pro rychlejší výstavbu větrných elektráren. Na Pelhřimovsku ministerstvo pro místní rozvoj vytyčilo dvě oblasti kolem Křeče, Černovic a Obrataně. Návrhy akceleračních zón se teď připomínkují. Obce ani Kraj s nimi ale nesouhlasí.
Téma případné výstavby větrných elektráren pro tyto obce není novinkou. Investoři oslovovali zastupitelstva na Pelhřimovsku už loni. Zatímco ve většině případů s nápadem neuspěli, o něco vstřícněji přijali nápad na vybudování větrníků lidé ve Křeči pod příslibem finančních kompenzací pro obec. I tam současný plán vlády ale narazil.
Ministerstvo navrhuje kolem Křeče a Černovic vytvořit zónu pro výstavbu větrníků o výkonu 84 MW. Starosta Křeče Petr Příplata řekl Newsletteru Františka Zajíce, že s takovým rozsahem obec nesouhlasí. „Dřív jsme tady uvažovali o plánu na výstavbu šesti větrníků, nakonec jsme to ještě změnili na čtyři. Teď ale návrh počítá s 24 elektrárnami, takže touto cestou určitě nepůjdeme.“
Příplata dodal, že od původního nápadu na výstavbu větrníků obec stejně nakonec ustoupila. Aktuálně tak řeší pouze rozsah navrhovaných akceleračních zón, které Křeč bude ministerstvu připomínkovat. Námitky mohou lidé i samosprávy posílat přímo na ministerstvo pro místní rozvoj do 1. června. O konečné podobě oblastí pro urychlenou výstavbu obnovitelných zdrojů energie se tedy bude rozhodovat zřejmě během léta.
Tato akcelerační zóna zasahuje kromě Křeče ještě na území sousedních Černovic. Také tam zastupitelstvo řešilo nabídku na výstavbu větrného parku už loni. Vyostřené téma nakonec rozhodlo referendum, ve kterém lidé rozhodli, že se město Černovice nebude účastnit jednání o výstavbě větrných elektráren.
Po roce ale toto téma ožívá, protože stát zařadil území kolem Černovic do akceleračních zóny. Město se tak dostává do zvláštní situace. „Město si referendem omezilo vlastní možnosti, ale tím se nezastavil svět kolem něj. A pokud stát vyhodnotí naše území jako vhodné, může to vést k tomu, že obec bude mít menší prostor ovlivnit, co a jak se bude dít,“ napsal na sociálních sítích starosta Jan Brožek (KDU-ČSL).
Kde stavět nové energetické zdroje?
V Kraji Vysočina by podle ministerstva pro místní rozvoj mohlo vzniknout 14 akceleračních zón (některé jsou na hranicích s Jihočeským krajem). Kraj podle hejtmana Martina Kukly (ANO) nesouhlasí ani s jednou. Podle něj Vysočina přispívá Vysočina do výroby elektřiny v Česku například tím, že má na svém území jadernou elektrárnu Dukovany. Větrné elektrárny navíc podle hejtmana znevýhodňují dotčená území pro turistiku nebo cestovní ruch.
Podobně v uplynulých týdnech reagovaly na návrh akceleračních zón i jiné kraje. Česko se tak dostává do patové situace, kdy stát chce stavět nové obnovitelné zdroje energie, s čímž počítají koncepce pro rozvoj energetiky v Česku, ale dotčená místa se až na výjimky staví proti.
Česko přitom nové zdroje energie potřebuje. S postupným omezováním energie z uhlí a pomalou výstavbou jiných zdrojů postupně klesá pozice Česka coby čistého exportéra elektřiny, tedy že se v tuzemsku vyrobí více energie, než se spotřebuje. Podle správce přenosové soustavy ČEPS se proto Česko už v následujících letech může stát čistým dovozcem elektřiny.
Obnovitelné zdroje jsou proto částečnou alternativou, protože jejich výstavba netrvá tak dlouho ve srovnání s plynovými nebo jadernými elektrárnami. V porovnání s Evropou Česko ve výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů zaostává. Například větrná energie tvoří asi jedno procento energetické mixu, nejvíc elektřiny produkuje jádro (cca 40 procent) a uhlí (cca 35 procent).