Co se děje Na Panské? Noví majitelé mají s bývalou hospodou v Pacově velké plány

Budova bývalého hostince Na Panské prochází velkou rekonstrukcí. Noví majitelé mají s domem na náměstí v Pacově velké plány. Kromě hotelu s restaurací chtějí veřejnosti nabídnout místo pro firemní akce či svatby. Hotovo má být za dva roky.

Na rekonstrukci upozornil mimo jiné plakát vyvěšený na přední stěně budovy. Oznamuje, že na opravu bývalé hospody přispělo dotací Ministerstvo průmyslu a obchodu. To podpořilo záměr 50 miliony korun z programu na renovaci brownfieldů, tedy zanedbaných a nevyužívaných objektů. „Dotace pokryje 60 procent ze stavebních výdajů,“ řekl Newsletteru Františka Zajíce spolumajitel Tomáš Salač.

Pokud vše půjde, jak má, opravy skončí na podzim roku 2028. Majitelé ale mají s Panskou i přilehlým dvorem větší plány. Obnovit chtějí provoz hotelu a restaurace. „Na dvoře bychom chtěli vytvořit prostor pro setkávání, pro svatby, firemní akce nebo školení,“ vysvětlil Salač. „Provozovat to budeme sami, vycházeli jsme z toho, co nám v Pacově chybí.“

Samotná budova je kulturní památkou. Historická podoba se tedy významně měnit nebude, pouze se opraví. „Na torzo původní maštale na dvoře přijde střecha a vznikne tam venkovní posezení,“ popsal Salač plán rekonstrukce. Upravit se má také část přilehlá k Čeřenově brance a mezi stávajícími objekty vznikne nové sociální zázemí.

Rekonstrukce se dotkne také sousedního pozemku. „Ten jsme přikoupili od města, bude se tam bourat původní budova a ve stejných rozměrech zde postavíme novou, ve které bude další ubytovací kapacita,“ řekl Tomáš Salač.

Dům číslo popisné 77 na začátku pacovského náměstí byl původně postavený jako panský hostinec. V polovině 19. století se majitelem domu stala rodina Mašátů, která zde později provozovala stejnojmenný Hotel Mašát. V prvním patře budovy působil nějaký čas i pacovský ochotnický spolek. Později ve 20. století zde fungovala restaurace Na Panské.

Přehled všech kandidátů na Pacovsku. Kdo jde do voleb ve vaší obci?

V Pacově jde do voleb 35 kandidátů, nejmíň od obnovení svobodných voleb. O místa v zastupitelstvu usilují sdružení Pro Pacov současného starosty Tomáše Kocoura, KDU-ČSL a ODS. Ve 24 obcích na Pacovsku jde do voleb celkem 326 kandidátů. Podívejte se na jejich přehled.

O 15 míst v pacovském zastupitelstvu se letos uchází jen 35 lidí. Kandidátů s každými volbami ubývá a zvyšuje se i jejich průměrný věk. Letos se průměrný věk kandidátů v Pacově blíží 53 letům. Pouze dvěma je méně než 40 let.

Dva současní zastupitelé navíc nebudou obhajovat mandát. Jedním z nich je Ludvík Toman, který byl několikrát zvolen za KSČM. Komunisté ale letos poprvé od revoluce v Pacově nepostavili vlastní kandidátku. Větším překvapením je konec Jaroslava Pravečka, který působil od roku 2018 také v radě města.

Kdo kandiduje ve vaší obci?

Kdo kandiduje ve vaší obci?

Začněte psát alespoň dvě písmena názvu obce nebo použijte rychlý výběr.

Více kandidátů než v Pacově jde do voleb třeba v Lukavci, kde voliči rovněž vybírají 15 zastupitelů. O hlasy se budou ucházet KDU-ČSL se současným starostou Františkem Pinkasem, Sdružení KSČM a nezávislých kandidátů a Sdružení nezávislých kandidátů s podporou Starostů. Jiná situace je pak v Obratani, kde se voličům nabízí jedina kandidátní listina s jedenácti lidmi.

V území ORP Pacov se zároveň nachází nejmenší samosprávná obec v Česku. Ve Vysoké Lhotě žije trvale 16 lidí a má tak méně obyvatel než některé místní části Pacova (Jetřichovec, Velká Rovná, Zhoř nebo Roučkovice), které vlastní samosprávu nemají. I tak si ve Vysoké Lhotě lidé vybírají vlastní pětičlenné zastupitelstvo. Do voleb jde tradičně kandidátka Za samostatnou Vysokou Lhotu s pěti kandidáty.

Kandidáti v některých menších obcích zároveň zvolili alternativní způsob, jak se ucházet o místa v zastupitelstvu. Jednotliví kandidáti jdou do voleb na samostatných kandidátních listinách. Má to jednoduché vysvětlení. V aktuálním volebním systému totiž volič může podporovat nejen jednotlivé strany, ale také jednotlivé kandidáty napříč stranami. Pokud lidé v menších obcích kandidují ve formátu jeden kandidát-jedna listina, volič může svým hlasem jednodušeji podpořit danou osobu, aniž by svým hlasem nepřímo podpořil někoho dalšího. Takový způsob zvolili třeba v Samšíně, Kameni, Dobré Vodě, Eši nebo třeba ve Věžné.

Pacov chce zmenšit památkovou zónu. Dotkne se změna vašeho domu?

Město Pacov navrhuje zmenšit památkovou zónu. Pokud změna projde, na vyjmutá místa už nebudou dopadat pravidla plošné památkové ochrany. Ze zóny chce město vyjmout třeba prostor kolem supermarketů, gymnázia nebo části ulic Malovcova či Pošenská. O návrhu bude rozhodovat Ministerstvo kultury.

Největší oblastí, kterou radnice navrhuje z památkové zóny vyloučit, je pásmo sahající od gymnázia přes supermarkety s parkovištěm a dále k poliklinice. „Původní zástavba v této části byla v celém rozsahu zničena asanací v době komunistické totality. Plocha byla postupně zastavěna recentní zástavbou převážně nízké architektonické kvality. Tato část městské památkové zóny jednoznačně postrádá charakter historického památkově chráněného území,“ stojí v architektonickém posudku, který má Newsletter Františka Zajíce k dispozici.

Z památkové zóny chce město vypustit i autobusové nádraží s budovou bývalého soudu a také sokolovnu a její okolí. Oblast jako celek podle architektů historickou hodnotu nemá. Jednotlivé budovy navrhují chránit jinak. „Stavby sokolovny a bývalého okresního soudu, významné z hlediska symbolického, historického i architektonického, chránit nástroji územního plánu stanovením podmínek prostorového uspořádání a vymezením památek místního významu.“

Změna by se částečně mohla dotknout také úzké části Pošenské ulice, kde dlouhodobě dochází k poškozování přilehlých domů některými projíždějícími auty nebo zemědělskými stroji. Město už řadu let vidí řešení v rozšíření ulice, kvůli kterému by ale muselo zbourat některé domy v památkové zóně, které už zároveň vlastní. Teď je tedy navrhuje z památkové zóny vyjmout. Obyvatelé lokality ale tento postup dlouhodobě kritizují. Podle nich jde o nevratný zásah do původní zástavby a nepřinese ani zklidnění dopravy. Problému Pošenské ulice se Newsletter věnoval už dřív zde.

Mnoho tváří pacovské památkové zóny

Městská památková zóna v Pacově zahrnuje od svého vyhlášení v roce 1990 nejen historické jádro města. Její součástí jsou také budovy postavené po velkém zásahu do původní městské zástavby v druhé polovině dvacátého století, ať už jde o polikliniku, supermarkety, gymnázium nebo bývalou budovu firmy Crystalis a další.

Architekti, kteří zpracovávali posudek k návrhu na zmenšení zóny, dávají rozsah zóny do souvislosti také s dobou jejího vzniku krátce po pádu komunistického režimu, což mohla doprovázet naděje na obnovení historické zástavby zničené mezi lety 1970 a 1990.

Podle autorů se po 35 letech ukázalo, že obnovené historické struktury v asanovaných částech města není reálné. „K případné restituci zaniklých historických urbanistických a architektonických hodnot 35 let trvající památková ochrana území nijak nenapomohla, ale naopak (…) do jisté míry způsobila zpochybnění samotného smyslu plošné památkové ochrany,“ uvádí posudek.

Vyhlášené památkové zóny mají za cíl chránit celkový charakter daného území. Jejich smyslem může být zachování historické zástavby, veřejného prostoru, panoramatu nebo měřítka staveb. V zónách je možné dělat stavební úpravy nebo stavět novostavby. Konkrétní projekty včetně rekonstrukcí a dalších změn se ale musejí jednotlivě posuzovat z hlediska památkové péče. Samotné domy přitom nemusejí být kulturní památkou. Zvláštní pravidla se na ně mohou vztahovat už proto, že stojí uvnitř zóny.

Památkové zóny v Česku vyhlašuje Ministerstvo kultury opatřením obecné povahy. Město může přijít s návrhem na rozsah nebo změnu památkové zóny, který prochází připomínkováním architektů i památkářů. O konečné podobě hranic ale nakonec rozhoduje ministerstvo. Rada ani zastupitelstvo města nemohou jeho rozhodnutí zvrátit.

Jatka Fest končí. Festival, který do Pacova přivedl špičku hudební scény, odehraje poslední ročník

Pacovský hudební festival Jatka Fest skončí. Organizátoři oznámili, že letošní ročník, který začne příští týden, bude poslední. „Cítíme, že lidé chtějí trávit volný čas jinak, zároveň rostou náklady ve všech oblastech,“ vysvětluje zakladatel festivalu Jaroslav Šafarik.

Jatka Fest, který se do Pacova přestěhoval z Obrataně v roce 2014, byl pro místní kulturní život přelomovou akcí. V zámecké zahradě vyrostl vícedenní velkoformátový festival, který lákal tisíce návštěvníků z Pacova i okolí na velká jména české hudební scény. Na festivalovém podiu zahrály například kapely Kryštof, Chinaski, Mirai, Lucie, No Name, zpívali zde také Tomáš Klus, Marek Ztracený a spoustu dalších.

Jinak tomu nebude ani letos. Na poslední Jatka Fest 27. června dorazí například Mňága a Žďorp, Wohnout nebo Rybičky 48. „Nejraději vzpomínám na kapelu z Argentiny, bylo to něco úplně jiného. Jinak ale festivalem prošla velká část české hudební scény a toho si opravdu vážím,“ komentuje pro Newsletter Františka Zajíce zakladatel festivalu Jaroslav Šafarik.

Organizace festivalu je ale podle něj s přibývajícími roky čím dál těžší. Obrovským zlomem nejen pro festivaly, ale i pro celý kulturní svět, byla koronavirová pandemie. „První rok po ní byl ještě silný, lidé se těšili zpátky mezi ostatní a chtěli si užívat,“ říká Šafarik. „V dalších letech se ale změnila ochota lidí kupovat vstupenky v předprodeji, což je pro pořadatele jeden z klíčových ukazatelů a zároveň důležitý ekonomický pilíř akce.“

Ekonomicky byl Jatka Fest vždycky na hraně. „Některé ročníky se podařilo dostat do zelených čísel, ale upřímně řečeno, Jatka Fest nikdy nevznikal primárně jako byznysový projekt,“ přiznává Šafarik. A tak když v posledních výrazně vzrostly náklady na uspořádání celé akce, bylo jasné, že by bylo velmi těžké udržet festival dlouhodobě životaschopný. Podle zakladatele festivalu se změnilo i chování návštěvníků. „Lidé z mé generace už většinou nechtějí tři dny pařit a spát ve stanu a mladší generace má zase často jiné zájmy a jiné způsoby trávení volného času.“

Z kamionu v Obratani ne velká festivalová podia

S festivaly ale tým lidí okolo Jaroslava Šafarika nekončí. Pořádání Jatka Festu je totiž přivedlo k organizaci dalších kulturních akcí na jiných místech v Česku. „V posledních letech se soustředíme na projekt Hudba na Vinicích. Ten vznikl v covidové době, kdy nešlo dělat velké festivaly. Letos máme v plánu 68 menší koncertů v krásném prostředí moravských vinic.“

Jatka Fest vznikl v roce 2012 v Obratani, kde futsalový spolek FC Jatka pořádal turnaj. „Mě napadlo ke sportovnímu turnaji pozvat pár kapel. Místo podia jsme tehdy použili návěs kamionu. Navíc jsem tam tehdy vystupoval se svou kapelou Infinite,“ vzpomíná zakladatel festivalu na první ročník.

Už po dvou letech se ale akce přesunula do Pacova, což opět rozšířilo možnosti festivalu. „Jsme vděční, že nám město dalo důvěru a umožnilo pořádat festival v krásném zámeckém parku. Měli jsme kolem sebe skvělý tým lidí, který odvedl obrovský kus práce, a hlavně nás to velmi bavilo. I díky tomu se k nám podle mě kapely rády vracely.“

„Jatka Fest nám dal obrovské množství zkušeností a otevřel dveře k dalším projektům. Postupně jsme zjistili, že nás baví nejen samotná hudba, ale i vytváření zážitků pro lidi. Každý další ročník nás něco naučil a díky tomu jsme získali odvahu pustit se i do větších akcí,“ uzavírá Šafarik.

V Pacově se opraví další silnice, dodělání Myslíkovy ulice se ale odkládá

Krajská správa silnic opraví v Pacově další vytěžované ulice. Během června by dělníci měli položit nový povrch od hlavní křižovatky kolem gymnázia až na konec Pošenské ulice. Rekonstrukce přijde na více než pět milionů korun. Dodělání průtahu v Myslíkově ulici se ale odkládá.

Ulice Hronova a Pošenská budou zavřené pro veškerou dopravu po celou dobu oprav. Ty podle města Pacov začnou 4. června a potrvají necelé tři týdny. „Dotčený úsek bude uzavřen pro veškerou dopravu, vyjma vlastníků dotčených nemovitostí, osob trvale žijících v dané lokalitě a mimo vozidla s povolením stavby,“ napsalo město na webu.

Krajská správa silnic vybrala pro zhotovení této zakázky firmu MI Roads. Rekonstrukce by měla vyjít na více než pět milionu korun s DPH. Ulice Hronova a Pošenská tak dostanou nový asfaltový povrch. Starosta Pacova Tomáš Kocour řekl už dřív Newsletteru Františka Zajíce, že na rozdíl od jiných míst v Pacově v Pošenské ulici není potřeba opravovat inženýrské sítě.

To je potřeba například pod hlavním průtahem městem. Rekonstrukce kanalizace, plynovodů, vodovodů a povrchu v Myslíkově ulici, která původně byla v plánu na letošní rok se ale podle starosty Tomáše Kocoura nakonec odkládá.

Myslíkova ulice zůstala kvůli havarijnímu stavu sítí loni jako jediná neopravená poté, co se po řadě let a odkladů Pacov dočkal opraveného povrchu na hlavní silnici napříč městem. Průtah dostal nový povrch loni na konci léta a Kraj Vysočina za jeho rekonstrukci zaplatil více 12 milionů korun.

Humpolec, Pacov a další obce zakládají dobrovolný svazek. Chtějí koupit vodárenskou firmu

Obce na Pelhřimovsku zakládají nový dobrovolný svazek. Chtějí koupit vodárenskou společnost Vodak Humpolec. Do svazku by se mělo zapojit 23 obcí, v nichž firma prováděla údržbu vodovodů, kanalizací a další služby. Největšími z nich jsou Humpolec, Pacov a Kamenice nad Lipou.

Za firmu by obce mohly zaplatit více než 30 milionů korun. Součástí obchodu nejsou nemovitosti, které by měly zůstat současným vlastníkům. Firma zakoupená svazkem obcí by fungovala v nájmu, o němž starostové s majiteli stále jednají. Newsletteru Františka Zajíce to potvrdil starosta Pacova Tomáš Kocour. „Pro obce bude výhodnější, když budou mít nad firmou přímou kontrolu,“ řekl a dodal, že Vodak je k prodeji delší dobu a že ve hře byl i prodej jeho části zahraničním vlastníkům.

Konečnou částku, na které se obě strany nakonec dohodnou, zaplatí obce ze svazku poměrně podle počtu obyvatel. Největšími z nich jsou Humpolec, Pacov a Kamenice nad Lipou. Ze zakladatelské smlouvy dobrovolného svazku vyplývá, že tato města by dohromady měla přispět necelými 22 miliony korun.

Aby mohl svazek obcí vzniknout, musejí vstup do něj potvrdit zastupitelstva všech obcí. Například Humpolec a Pacov to mají na programu příští týden. Kamenice už vstup do svazku potvrdila. Podle zakladatelské smlouvy by to všechny obce měly stihnout do konce dubna. Následně mohou podat žádost na Krajský úřad, který rozhodne o zápisu do rejstříku svazků obcí.

Dobrovolný svazek by se měl jmenovat Vodak Region. Obce následně budou seskupení řídit přes devítičlennou radu, do které budou nominovat členy. Prvním předsedou rady by měl být podle zakládající listiny starosta Humpolce Petr Machek. Hlavním účelem svazku bude zajištění zásobování pitnou vodou, odvádění a čištění odpadních vod a zajištění správy, údržby a provozu vodohospodářského majetku.

Svazek Vodak Region tvoří dle zakladatelské smlouvy (řazeno abecedně):

  • Město Červená Řečice
  • Město Humpolec
  • Město Kamenice nad Lipou
  • Město Pacov
  • Městys Božejov
  • Městys Čechtice
  • Městys Křivsoudov
  • Městys Zdislavice
  • Obec Bernartice
  • Obec Dolní Kralovice
  • Obec Dudín
  • Obec Hojanovice
  • Obec Jiřice
  • Obec Koberovice
  • Obec Košetice
  • Obec Loket
  • Obec Moraveč
  • Obec Obrataň
  • Obec Pošná
  • Obec Samšín
  • Obec Tomice
  • Obec Útěchovice
  • Obec Želiv

Poznámka: Ne všechny města a obce zatím schválily vstup do dobrovolného svazku.

V opravovaném gymnáziu v Pacově hořelo. Škoda je 10 milionů

V budově Gymnázia Pacov včera hořelo. Požár se obešel bez zranění. Škodu hasiči zatím vyčíslili na 10 milionu korun. Příčina se stále vyšetřuje. Budova gymnázia v Pacově v těchto dnech prochází velkou rekonstrukcí, škola funguje v náhradních prostorech.

K požáru vyjeli ve čtvrtek odpoledne hasiči z Pacova a dobrovolní hasiči z Pacova, Jetřichovce a Obrataně. Mluvčí hasičů Kraje Vysočina Petra Musilová řekla Newsletteru Františka Zajíce, že hořelo v tělocvičně. „Požár jsme dostali pod kontrolu hodinu po ohlášení. Úplná likvidace skončila kolem sedmé hodiny v podvečer.“

Hasiči zatím vyčíslili škodu na 10 milionů korun a celý incident se obešel bez zranění. Proč začalo hořet, hasiči stále vyšetřují. „Dnes (v pátek 17. 4.) na místo znovu vyjeli naši vyšetřovatelé,“ doplnila Musilová.

Gymnázium v Pacově aktuálně prochází velkou rekonstrukcí, která začala v březnu. Budova se zateplí, vymění se v ní okna, vybuduje se vzduchotechnika a na se střechu se pořídí fotovoltaické panely. Uvnitř by se měly opravit společné prostory, šatny a záchody. Město, které jako zřizovatel školy zaplatí za rekonstrukci více než 40 milionů korun, si od oprav slibuje energetické úspory.

Studenti se po jarních prázdninách kvůli rekonstrukci přestěhovali do náhradních prostor v budově školní jídelny v areálu Za Branou. Podle původních plánů měly být práce hotové během léta.

Pacovsko si polepšilo v Indexu prosperity, co ho ale sráží dolu?

Pacovsko opět skončilo v kvalitě života v lepší polovině obcí. Vyplývá z letošních výsledků Indexu prosperity regionů. Pacovu a okolí připadlo 67. místo z 206, loni to bylo 73. Do lepší poloviny v Česku ho dostaly ekonomické ukazatele, naopak v občanské vybavenosti a demografii Pacov propadl.

V kategorii ekonomika, která zkoumá například podíl nezaměstnaných, dostupnost bydlení, využívání dotací na rozvoj obcí a další, se Pacovsko umístilo dokonce na prvním místě ze všech obcí s rozšířenou působností v Česku.

V kontrastu s tím ale skoro nejhorší pozici ze všech, tedy 205. místo, získal Pacov a okolí v kategorii občanská vybavenost. Tento segment zkoumal to, jaké mohou mít lidé v regionu vyžití. Hodnotil se počet obchodů, počet restaurací, rychlost internetu, rychlost mobilního připojení a další faktory.

Možnosti tu jsou, ale chybějí lidé

Výsledky v obou kategoriích (ekonomika a občanská vybavenost) jsou úzce provázány s další, a to s kategorií zkoumající demografii a sociální strukturu. Pacovsko dlouhodobě trápí stárnutí populace a celkově úbytek obyvatelstva, a to nejen v posledních letech, kdy se často mluví o tom, že se rodí málo dětí.

Čím dál více se region na hranici Jihočeského kraje a Vysočiny podobá příhraničím regionům, ze kterého často odcházejí mladí lidé za studiem nebo lepší prací, a zpátky už se nevrátí, přestože v ekonomických ukazatelích, ale i v dalších jako třeba v prostředí pro život nebo v dostupnosti péče, Pacovsko skončilo v lepší polovině ve srovnání s ostatními.

Z jednotlivých výsledků obcí výzkumníci následně průměrují skóre pro celé kraje. Vysočina skončila za Prahou a Zlínským krajem na třetím místě (ze 14). Z místních ORP dopadl nejlépe Žďár nad Sázavou, který obsadil 10. místo z 206. O čtyři pozice níž pak skončil Humpolec.

Index prosperity regionů hodnotí obce s rozšířenou působností a Prahu, kterých je dohromady v Česku 206. Život v obcích a jejich okolí zkoumá z pohledu sedmi hlavních kategorií (např. ekonomika, občanská vybavenost a další), které obsahují celkem 49 indikátorů. Z výsledků pak sestavuje žebříček kvality života v regionech.

Jeden svět podruhé v Pacově. Debatovat přijedou tvůrci dokumentů i známý novinář

Tři dokumenty z lidskoprávního festivalu Jeden svět se budou příští týden promítat v Pacově. Po projekcích budou následovat debaty s hosty i se samotnými aktéry. Organizátoři přichystali také dopolední program pro školy z Pacova a okolí. Festival začíná v Komunitním centru ve čtvrtek 9. dubna.

Jedním z témat, které se prolíná posledními ročníky festivalu Jeden svět, je válka na Ukrajině. V pátek 10. dubna diváci budou moci zhlédnout dokument Kuba a Aljaška. Ten zachycuje práci dvou mediček, které zachraňují životy přímo na frontové linii u ukrajinského Charkova, který se brání útokům ruských okupantů.

S diváky přijedou nejen o filmu diskutovat novinář z České televize, bývalý zahraniční zpravodaj David Miřejovský a předseda iniciativy Team 4 Ukraine Jan Heřmánek. Oba společně vydali také knihu Světlem proti temnotě o české pomoci napadené Ukrajině a o činnosti organizace Team 4 Ukraine, která dodává přímou humanitární pomoc civilistům i materiální podporu obráncům Ukrajiny, dlouhodobě monitoruje válečné zločiny a zpracovává bezpečnostní analýzy.

„Bude to silný tandem. Jan Heřmánek s organizací Team 4 Ukraine pomáhá Ukrajině od začátku invaze, David Miřejovský má zkušenosti nejen z Ukrajiny, ale i z Moskvy nebo Washingtonu,“ doplnila pro Newsletter Františka Zajíce za organizátory Markéta Krejčová.

Festival v Pacově zahájí už ve čtvrtek (9. 4.) dokument Při zemi režiséra Tomáše Elšíka o ochraně životního prostředí. Filmem provázejí dva hrdinové. Filozoficky laděný Pavel kosí louky, sází stromy a zachraňuje ohrožené druhy. Pragmatická Klára zase pátrá po sériovém traviči chráněného orla mořského.

„Pozvání k diskusi přijala protagonistka dokumentu, ornitoložka Klára Hlubocká, se kterou se spojíme online,“ doplnila Krejčová. Debatovat dále budou ještě režisér Tomáš Elšík a krajinářka Daniela Smetanová, která pochází z Pacova. „Snažíme se do debat zapojovat i lokální odborníky. Dokument Při zemi se navíc odehrává na Vysočině.“

Třetím filmem pro veřejnost bude hrané drama Hlas Hind Radžáb inspirované skutečnými událostmi z pásma Gazy, které se stalo centrem konfliktu mezi Izraelem a hnutím Hamás po teroristickém útoku na židovský stát ze 7. října 2023. Podrobnosti o programu festivalu Jeden svět v Pacově najdete na stránkách pořadatele.

Do festivalu Jeden svět, který organizuje Člověk v tísni, se letos po celém Česku zapojilo 60 měst. V Pacově se filmy promítají druhým rokem. Kromě veřejných projekcí organizátoři připravili také program pro školy. Žáci a studenti zhlédnou více kratších dokumentů, po nich bude následovat krátká reflexe nebo debata s hosty. „Letos se přihlásila Základní škola z Lukavce a Černovic a z Pacova se zapojí základní škola i gymnázium. Starší studenti měli navíc možnost si sami vybrat, který dokument chtějí zhlédnout,“ uzavírá Krejčová.

V Pacově se začíná stavět nová bytovka. Podívejte se, jak bude vypadat

Lokalita nad Sídlištěm se rozroste o další bytový dům. Ten si opět nechává postavit Stavební bytové družstvo (SBD) Pelhřimov. V novém domě má být k dispozici celkem 16 bytů. Podle předsedy družstva Jiřího Matiáška stavba brzy začne a hotovo má být na začátku roku 2028.

Nová bytovka bude navazovat na předešlou stavbu SBD Pelhřimov, které už jeden bytový dům nad pacovským sídlištěm postavilo relativně nedávno. Tato nová bude vzhledově velmi podobná, jen bude menší. Podle družstva zde budou k dispozici ve čtyřech podlažích byty 1+kk, 2+kk a 3kk, přičemž každý bude s balkonem a terasou.

„Byty bude možné zakoupit do osobního vlastnictví i formou družstevního financování,“ řekl Newsletteru Františka Zajíce předseda družstva Jiří Matiášek. V přízemí budou čtyři garáže a další parkovací stání s možností odkupu vzniknou před bytovkou.

U předešlého bytového domu z roku 2021 v lokalitě nad Sídlištěm se po jeho dokončení objevily také problémy. Nájemníci a noví vlastníci bytů řešili například zatékání do sklepů nebo popraskané omítky. „Nad tou delší bytovkou je silný pramen a špatné podloží, kvůli kterému tam jsou i hluboké základy. Tato nová bytovka bude o kousek vedle a bude kratší, takže předpokládáme, že se tolik závad už neobjeví,“ namítl předseda SBD.

Projekt počítá také s další výstavbou i do budoucna. Stavební družstvo má podle Matiáška povolení ještě na další bytovku o dvaceti jednotkách. Stavět se začíná ale zatím pouze jedna. Na celkem tři bytové domy by pak podle záměru mohl navazovat i parkovací dům.

Nový bytový dům v Pacově, zdroj: SBD Pelhřimov
Vizualce celé lokality s novými bytovými domy, zdroj: SBD Pelhřimov