Rubrika: Pacov

Jatka Fest končí. Festival, který do Pacova přivedl špičku hudební scény, odehraje poslední ročník

Pacovský hudební festival Jatka Fest skončí. Organizátoři oznámili, že letošní ročník, který začne příští týden, bude poslední. „Cítíme, že lidé chtějí trávit volný čas jinak, zároveň rostou náklady ve všech oblastech,“ vysvětluje zakladatel festivalu Jaroslav Šafarik.

Jatka Fest, který se do Pacova přestěhoval z Obrataně v roce 2014, byl pro místní kulturní život přelomovou akcí. V zámecké zahradě vyrostl vícedenní velkoformátový festival, který lákal tisíce návštěvníků z Pacova i okolí na velká jména české hudební scény. Na festivalovém podiu zahrály například kapely Kryštof, Chinaski, Mirai, Lucie, No Name, zpívali zde také Tomáš Klus, Marek Ztracený a spoustu dalších.

Jinak tomu nebude ani letos. Na poslední Jatka Fest 27. června dorazí například Mňága a Žďorp, Wohnout nebo Rybičky 48. „Nejraději vzpomínám na kapelu z Argentiny, bylo to něco úplně jiného. Jinak ale festivalem prošla velká část české hudební scény a toho si opravdu vážím,“ komentuje pro Newsletter Františka Zajíce zakladatel festivalu Jaroslav Šafarik.

Organizace festivalu je ale podle něj s přibývajícími roky čím dál těžší. Obrovským zlomem nejen pro festivaly, ale i pro celý kulturní svět, byla koronavirová pandemie. „První rok po ní byl ještě silný, lidé se těšili zpátky mezi ostatní a chtěli si užívat,“ říká Šafarik. „V dalších letech se ale změnila ochota lidí kupovat vstupenky v předprodeji, což je pro pořadatele jeden z klíčových ukazatelů a zároveň důležitý ekonomický pilíř akce.“

Ekonomicky byl Jatka Fest vždycky na hraně. „Některé ročníky se podařilo dostat do zelených čísel, ale upřímně řečeno, Jatka Fest nikdy nevznikal primárně jako byznysový projekt,“ přiznává Šafarik. A tak když v posledních výrazně vzrostly náklady na uspořádání celé akce, bylo jasné, že by bylo velmi těžké udržet festival dlouhodobě životaschopný. Podle zakladatele festivalu se změnilo i chování návštěvníků. „Lidé z mé generace už většinou nechtějí tři dny pařit a spát ve stanu a mladší generace má zase často jiné zájmy a jiné způsoby trávení volného času.“

Z kamionu v Obratani ne velká festivalová podia

S festivaly ale tým lidí okolo Jaroslava Šafarika nekončí. Pořádání Jatka Festu je totiž přivedlo k organizaci dalších kulturních akcí na jiných místech v Česku. „V posledních letech se soustředíme na projekt Hudba na Vinicích. Ten vznikl v covidové době, kdy nešlo dělat velké festivaly. Letos máme v plánu 68 menší koncertů v krásném prostředí moravských vinic.“

Jatka Fest vznikl v roce 2012 v Obratani, kde futsalový spolek FC Jatka pořádal turnaj. „Mě napadlo ke sportovnímu turnaji pozvat pár kapel. Místo podia jsme tehdy použili návěs kamionu. Navíc jsem tam tehdy vystupoval se svou kapelou Infinite,“ vzpomíná zakladatel festivalu na první ročník.

Už po dvou letech se ale akce přesunula do Pacova, což opět rozšířilo možnosti festivalu. „Jsme vděční, že nám město dalo důvěru a umožnilo pořádat festival v krásném zámeckém parku. Měli jsme kolem sebe skvělý tým lidí, který odvedl obrovský kus práce, a hlavně nás to velmi bavilo. I díky tomu se k nám podle mě kapely rády vracely.“

„Jatka Fest nám dal obrovské množství zkušeností a otevřel dveře k dalším projektům. Postupně jsme zjistili, že nás baví nejen samotná hudba, ale i vytváření zážitků pro lidi. Každý další ročník nás něco naučil a díky tomu jsme získali odvahu pustit se i do větších akcí,“ uzavírá Šafarik.

V Pacově se opraví další silnice, dodělání Myslíkovy ulice se ale odkládá

Krajská správa silnic opraví v Pacově další vytěžované ulice. Během června by dělníci měli položit nový povrch od hlavní křižovatky kolem gymnázia až na konec Pošenské ulice. Rekonstrukce přijde na více než pět milionů korun. Dodělání průtahu v Myslíkově ulici se ale odkládá.

Ulice Hronova a Pošenská budou zavřené pro veškerou dopravu po celou dobu oprav. Ty podle města Pacov začnou 4. června a potrvají necelé tři týdny. „Dotčený úsek bude uzavřen pro veškerou dopravu, vyjma vlastníků dotčených nemovitostí, osob trvale žijících v dané lokalitě a mimo vozidla s povolením stavby,“ napsalo město na webu.

Krajská správa silnic vybrala pro zhotovení této zakázky firmu MI Roads. Rekonstrukce by měla vyjít na více než pět milionu korun s DPH. Ulice Hronova a Pošenská tak dostanou nový asfaltový povrch. Starosta Pacova Tomáš Kocour řekl už dřív Newsletteru Františka Zajíce, že na rozdíl od jiných míst v Pacově v Pošenské ulici není potřeba opravovat inženýrské sítě.

To je potřeba například pod hlavním průtahem městem. Rekonstrukce kanalizace, plynovodů, vodovodů a povrchu v Myslíkově ulici, která původně byla v plánu na letošní rok se ale podle starosty Tomáše Kocoura nakonec odkládá.

Myslíkova ulice zůstala kvůli havarijnímu stavu sítí loni jako jediná neopravená poté, co se po řadě let a odkladů Pacov dočkal opraveného povrchu na hlavní silnici napříč městem. Průtah dostal nový povrch loni na konci léta a Kraj Vysočina za jeho rekonstrukci zaplatil více 12 milionů korun.

Humpolec, Pacov a další obce zakládají dobrovolný svazek. Chtějí koupit vodárenskou firmu

Obce na Pelhřimovsku zakládají nový dobrovolný svazek. Chtějí koupit vodárenskou společnost Vodak Humpolec. Do svazku by se mělo zapojit 23 obcí, v nichž firma prováděla údržbu vodovodů, kanalizací a další služby. Největšími z nich jsou Humpolec, Pacov a Kamenice nad Lipou.

Za firmu by obce mohly zaplatit více než 30 milionů korun. Součástí obchodu nejsou nemovitosti, které by měly zůstat současným vlastníkům. Firma zakoupená svazkem obcí by fungovala v nájmu, o němž starostové s majiteli stále jednají. Newsletteru Františka Zajíce to potvrdil starosta Pacova Tomáš Kocour. „Pro obce bude výhodnější, když budou mít nad firmou přímou kontrolu,“ řekl a dodal, že Vodak je k prodeji delší dobu a že ve hře byl i prodej jeho části zahraničním vlastníkům.

Konečnou částku, na které se obě strany nakonec dohodnou, zaplatí obce ze svazku poměrně podle počtu obyvatel. Největšími z nich jsou Humpolec, Pacov a Kamenice nad Lipou. Ze zakladatelské smlouvy dobrovolného svazku vyplývá, že tato města by dohromady měla přispět necelými 22 miliony korun.

Aby mohl svazek obcí vzniknout, musejí vstup do něj potvrdit zastupitelstva všech obcí. Například Humpolec a Pacov to mají na programu příští týden. Kamenice už vstup do svazku potvrdila. Podle zakladatelské smlouvy by to všechny obce měly stihnout do konce dubna. Následně mohou podat žádost na Krajský úřad, který rozhodne o zápisu do rejstříku svazků obcí.

Dobrovolný svazek by se měl jmenovat Vodak Region. Obce následně budou seskupení řídit přes devítičlennou radu, do které budou nominovat členy. Prvním předsedou rady by měl být podle zakládající listiny starosta Humpolce Petr Machek. Hlavním účelem svazku bude zajištění zásobování pitnou vodou, odvádění a čištění odpadních vod a zajištění správy, údržby a provozu vodohospodářského majetku.

Svazek Vodak Region tvoří dle zakladatelské smlouvy (řazeno abecedně):

  • Město Červená Řečice
  • Město Humpolec
  • Město Kamenice nad Lipou
  • Město Pacov
  • Městys Božejov
  • Městys Čechtice
  • Městys Křivsoudov
  • Městys Zdislavice
  • Obec Bernartice
  • Obec Dolní Kralovice
  • Obec Dudín
  • Obec Hojanovice
  • Obec Jiřice
  • Obec Koberovice
  • Obec Košetice
  • Obec Loket
  • Obec Moraveč
  • Obec Obrataň
  • Obec Pošná
  • Obec Samšín
  • Obec Tomice
  • Obec Útěchovice
  • Obec Želiv

Poznámka: Ne všechny města a obce zatím schválily vstup do dobrovolného svazku.

V opravovaném gymnáziu v Pacově hořelo. Škoda je 10 milionů

V budově Gymnázia Pacov včera hořelo. Požár se obešel bez zranění. Škodu hasiči zatím vyčíslili na 10 milionu korun. Příčina se stále vyšetřuje. Budova gymnázia v Pacově v těchto dnech prochází velkou rekonstrukcí, škola funguje v náhradních prostorech.

K požáru vyjeli ve čtvrtek odpoledne hasiči z Pacova a dobrovolní hasiči z Pacova, Jetřichovce a Obrataně. Mluvčí hasičů Kraje Vysočina Petra Musilová řekla Newsletteru Františka Zajíce, že hořelo v tělocvičně. „Požár jsme dostali pod kontrolu hodinu po ohlášení. Úplná likvidace skončila kolem sedmé hodiny v podvečer.“

Hasiči zatím vyčíslili škodu na 10 milionů korun a celý incident se obešel bez zranění. Proč začalo hořet, hasiči stále vyšetřují. „Dnes (v pátek 17. 4.) na místo znovu vyjeli naši vyšetřovatelé,“ doplnila Musilová.

Gymnázium v Pacově aktuálně prochází velkou rekonstrukcí, která začala v březnu. Budova se zateplí, vymění se v ní okna, vybuduje se vzduchotechnika a na se střechu se pořídí fotovoltaické panely. Uvnitř by se měly opravit společné prostory, šatny a záchody. Město, které jako zřizovatel školy zaplatí za rekonstrukci více než 40 milionů korun, si od oprav slibuje energetické úspory.

Studenti se po jarních prázdninách kvůli rekonstrukci přestěhovali do náhradních prostor v budově školní jídelny v areálu Za Branou. Podle původních plánů měly být práce hotové během léta.

Pacovsko si polepšilo v Indexu prosperity, co ho ale sráží dolu?

Pacovsko opět skončilo v kvalitě života v lepší polovině obcí. Vyplývá z letošních výsledků Indexu prosperity regionů. Pacovu a okolí připadlo 67. místo z 206, loni to bylo 73. Do lepší poloviny v Česku ho dostaly ekonomické ukazatele, naopak v občanské vybavenosti a demografii Pacov propadl.

V kategorii ekonomika, která zkoumá například podíl nezaměstnaných, dostupnost bydlení, využívání dotací na rozvoj obcí a další, se Pacovsko umístilo dokonce na prvním místě ze všech obcí s rozšířenou působností v Česku.

V kontrastu s tím ale skoro nejhorší pozici ze všech, tedy 205. místo, získal Pacov a okolí v kategorii občanská vybavenost. Tento segment zkoumal to, jaké mohou mít lidé v regionu vyžití. Hodnotil se počet obchodů, počet restaurací, rychlost internetu, rychlost mobilního připojení a další faktory.

Možnosti tu jsou, ale chybějí lidé

Výsledky v obou kategoriích (ekonomika a občanská vybavenost) jsou úzce provázány s další, a to s kategorií zkoumající demografii a sociální strukturu. Pacovsko dlouhodobě trápí stárnutí populace a celkově úbytek obyvatelstva, a to nejen v posledních letech, kdy se často mluví o tom, že se rodí málo dětí.

Čím dál více se region na hranici Jihočeského kraje a Vysočiny podobá příhraničím regionům, ze kterého často odcházejí mladí lidé za studiem nebo lepší prací, a zpátky už se nevrátí, přestože v ekonomických ukazatelích, ale i v dalších jako třeba v prostředí pro život nebo v dostupnosti péče, Pacovsko skončilo v lepší polovině ve srovnání s ostatními.

Z jednotlivých výsledků obcí výzkumníci následně průměrují skóre pro celé kraje. Vysočina skončila za Prahou a Zlínským krajem na třetím místě (ze 14). Z místních ORP dopadl nejlépe Žďár nad Sázavou, který obsadil 10. místo z 206. O čtyři pozice níž pak skončil Humpolec.

Index prosperity regionů hodnotí obce s rozšířenou působností a Prahu, kterých je dohromady v Česku 206. Život v obcích a jejich okolí zkoumá z pohledu sedmi hlavních kategorií (např. ekonomika, občanská vybavenost a další), které obsahují celkem 49 indikátorů. Z výsledků pak sestavuje žebříček kvality života v regionech.

Jeden svět podruhé v Pacově. Debatovat přijedou tvůrci dokumentů i známý novinář

Tři dokumenty z lidskoprávního festivalu Jeden svět se budou příští týden promítat v Pacově. Po projekcích budou následovat debaty s hosty i se samotnými aktéry. Organizátoři přichystali také dopolední program pro školy z Pacova a okolí. Festival začíná v Komunitním centru ve čtvrtek 9. dubna.

Jedním z témat, které se prolíná posledními ročníky festivalu Jeden svět, je válka na Ukrajině. V pátek 10. dubna diváci budou moci zhlédnout dokument Kuba a Aljaška. Ten zachycuje práci dvou mediček, které zachraňují životy přímo na frontové linii u ukrajinského Charkova, který se brání útokům ruských okupantů.

S diváky přijedou nejen o filmu diskutovat novinář z České televize, bývalý zahraniční zpravodaj David Miřejovský a předseda iniciativy Team 4 Ukraine Jan Heřmánek. Oba společně vydali také knihu Světlem proti temnotě o české pomoci napadené Ukrajině a o činnosti organizace Team 4 Ukraine, která dodává přímou humanitární pomoc civilistům i materiální podporu obráncům Ukrajiny, dlouhodobě monitoruje válečné zločiny a zpracovává bezpečnostní analýzy.

„Bude to silný tandem. Jan Heřmánek s organizací Team 4 Ukraine pomáhá Ukrajině od začátku invaze, David Miřejovský má zkušenosti nejen z Ukrajiny, ale i z Moskvy nebo Washingtonu,“ doplnila pro Newsletter Františka Zajíce za organizátory Markéta Krejčová.

Festival v Pacově zahájí už ve čtvrtek (9. 4.) dokument Při zemi režiséra Tomáše Elšíka o ochraně životního prostředí. Filmem provázejí dva hrdinové. Filozoficky laděný Pavel kosí louky, sází stromy a zachraňuje ohrožené druhy. Pragmatická Klára zase pátrá po sériovém traviči chráněného orla mořského.

„Pozvání k diskusi přijala protagonistka dokumentu, ornitoložka Klára Hlubocká, se kterou se spojíme online,“ doplnila Krejčová. Debatovat dále budou ještě režisér Tomáš Elšík a krajinářka Daniela Smetanová, která pochází z Pacova. „Snažíme se do debat zapojovat i lokální odborníky. Dokument Při zemi se navíc odehrává na Vysočině.“

Třetím filmem pro veřejnost bude hrané drama Hlas Hind Radžáb inspirované skutečnými událostmi z pásma Gazy, které se stalo centrem konfliktu mezi Izraelem a hnutím Hamás po teroristickém útoku na židovský stát ze 7. října 2023. Podrobnosti o programu festivalu Jeden svět v Pacově najdete na stránkách pořadatele.

Do festivalu Jeden svět, který organizuje Člověk v tísni, se letos po celém Česku zapojilo 60 měst. V Pacově se filmy promítají druhým rokem. Kromě veřejných projekcí organizátoři připravili také program pro školy. Žáci a studenti zhlédnou více kratších dokumentů, po nich bude následovat krátká reflexe nebo debata s hosty. „Letos se přihlásila Základní škola z Lukavce a Černovic a z Pacova se zapojí základní škola i gymnázium. Starší studenti měli navíc možnost si sami vybrat, který dokument chtějí zhlédnout,“ uzavírá Krejčová.

V Pacově se začíná stavět nová bytovka. Podívejte se, jak bude vypadat

Lokalita nad Sídlištěm se rozroste o další bytový dům. Ten si opět nechává postavit Stavební bytové družstvo (SBD) Pelhřimov. V novém domě má být k dispozici celkem 16 bytů. Podle předsedy družstva Jiřího Matiáška stavba brzy začne a hotovo má být na začátku roku 2028.

Nová bytovka bude navazovat na předešlou stavbu SBD Pelhřimov, které už jeden bytový dům nad pacovským sídlištěm postavilo relativně nedávno. Tato nová bude vzhledově velmi podobná, jen bude menší. Podle družstva zde budou k dispozici ve čtyřech podlažích byty 1+kk, 2+kk a 3kk, přičemž každý bude s balkonem a terasou.

„Byty bude možné zakoupit do osobního vlastnictví i formou družstevního financování,“ řekl Newsletteru Františka Zajíce předseda družstva Jiří Matiášek. V přízemí budou čtyři garáže a další parkovací stání s možností odkupu vzniknou před bytovkou.

U předešlého bytového domu z roku 2021 v lokalitě nad Sídlištěm se po jeho dokončení objevily také problémy. Nájemníci a noví vlastníci bytů řešili například zatékání do sklepů nebo popraskané omítky. „Nad tou delší bytovkou je silný pramen a špatné podloží, kvůli kterému tam jsou i hluboké základy. Tato nová bytovka bude o kousek vedle a bude kratší, takže předpokládáme, že se tolik závad už neobjeví,“ namítl předseda SBD.

Projekt počítá také s další výstavbou i do budoucna. Stavební družstvo má podle Matiáška povolení ještě na další bytovku o dvaceti jednotkách. Stavět se začíná ale zatím pouze jedna. Na celkem tři bytové domy by pak podle záměru mohl navazovat i parkovací dům.

Nový bytový dům v Pacově, zdroj: SBD Pelhřimov
Vizualce celé lokality s novými bytovými domy, zdroj: SBD Pelhřimov

Pacov v hlavní roli v Poslanecké sněmovně

„Chci vám tímto všem poděkovat, že utváříte náš region,“ zahájil poslanec Lukáš Vlček pacovské odpoledne v Poslanecké sněmovně. Na návštěvníky dolní parlamentní komory čekal koncert orchestru Základní umělecké školy nebo výstava fotografií Pacovska Zdeňka Kliky.

„Je důležité, abychom spolu komunikovali, což je pro mě to nejdůležitější,“ řekl Vlček směrem k hostům a narážel i na to, že Sněmovna, ve které se akce konala, zrovna není poslední roky místo, kde by spolu politici a političky dokázali efektivně komunikovat a jednat. „Jsem rád, že u nás se to ale daří,“ dodal.

Po vystoupení orchestru pacovské Základní umělecké školy, který akci zahájil fanfárou Te Deum od Marca Antoine Charpentiera známou také z televizního pořadu Hry bez hranic, si lidé na malém nádvoří u bývalé konírny malostranských paláců mohli prohlédnout fotografie Zdeňka Kliky, který pravidelně zachycuje nejen momentky z přírody u Pacova i v okolí. Jeho tvorbu můžete znát ze sociálních sítí nebo také z měsíčníku Z mého kraje, který má jeho fotografie vždy na titulní straně.

Na akci mimo jiné dorazil i zájezd pacovských seniorů z Univerzity třetího věku nebo také komunita lidí, kteří z Pacova pocházejí, ale dnes už trvale žijí v Praze.  Poté měli všichni možnost prohlédnout si běžně nepřístupné prostory Poslanecké sněmovny.

Kromě hlavního jednacího sálu, který mohou lidé znát ze zpravodajství, a dalších místností, v nichž se odehrává politický život, měli návštěvníci možnost nahlédnout třeba také do kaple, která je ve Sněmovně schovaná uvnitř komplexu několika budov. 

Den Pacova v Poslanecké sněmovně, foto: Zdeněk Klika

Správa železnic si sype popel na hlavu. Vzhled nádraží v Pacově chce vrátit zpět

Čerstvě opravené nádražní budově v Pacově chce Správa železnic vrátit historický vzhled. Státní organizace to oznámila poté, co se proměna nádraží stala předmětem kritiky. Místo historické fasády je budova aktuálně oranžová. Některé změny jsou ale nevratné.

Budova na vlakovém nádraží byla dlouhodobě zanedbaná. Kvůli špatnému stavu už řadu let ani nebyla otevřená veřejnosti. Oprava, kterou přivítalo i vedení města, měla budovu dostat opět do provozuschopného stavu, mimo jiné měla přinést otevření čekárny a celkově zpříjemnit čekání na vlak.

To všechno se zřejmě stane, ale rekonstrukce nádražní budovu i její okolí nevratně změnila. Místo historické fasády má budova nově výraznou oranžovou barvu a Správa železnic jako majitel budovy nechala zbořit také přístřešek, který na budovu navazoval.

„V návaznosti na opravu nádražní budovy v Pacově by se Správa železnic chtěla jménem nového šéfa Tomáše Tótha veřejnosti omluvit za výsledek, který je jednoznačně velice sporný,“ reagoval provozovatel železnice.

Co konkrétně se na budově změnilo popsal už dřív v měsíčníku Z mého kraje pacovský archeolog Petr Duffek. „Budovy pacovského nádraží byly rekonstrukcí ochuzeny o bývalou budovu záchodků a nástupištní verandu. Podle projektu bude odstraněno i dřevěné podkroví a typické prvky fasády. Nástupištní veranda bude nahrazena menší venkovní čekárnou, kde dle vyjádření Správy železnic budou znovu použity litinové sloupy.“

Necitlivá rekonstrukce je podle Duffka selháním památkové péče. Budova sice nemá status památky, přesto ale podle něj nesla významné architektonické prvky. Město podle starosty Tomáš Kocoura rekonstrukci připomínkovalo, ale jeho podněty Správa železnic nezohlednila. Teď chce státní organizace udělat krok zpět, a navíc chce do budoucna zamezit tomu, aby se podobný případ opakoval na jiných nádražích.

Vzniknout by totiž měla komise odborníků z oblasti architektury a stavebnictví, která by měla vypracovat jednotnou metodiku, kterou bude Správa železnic aplikovat na rekonstrukce dalších nádražních budov po celém Česku.

Případem pacovského nádraží se už začala zabývat architekta Petra Böhmová ze Správy železnic. „Změníme barevnost budovy, která bude více respektovat původní vzhled, a také změníme podobu rampy, která zajišťuje bezbariérový přístup do budovy.“

Původní rekonstrukci Správa železnic dokončila na začátku letošního roku. Zatím vyšla na 16,5 milionu korun.