Město Pacov navrhuje zmenšit památkovou zónu. Pokud změna projde, na vyjmutá místa už nebudou dopadat pravidla plošné památkové ochrany. Ze zóny chce město vyjmout třeba prostor kolem supermarketů, gymnázia nebo části ulic Malovcova či Pošenská. O návrhu bude rozhodovat Ministerstvo kultury.
Největší oblastí, kterou radnice navrhuje z památkové zóny vyloučit, je pásmo sahající od gymnázia přes supermarkety s parkovištěm a dále k poliklinice. „Původní zástavba v této části byla v celém rozsahu zničena asanací v době komunistické totality. Plocha byla postupně zastavěna recentní zástavbou převážně nízké architektonické kvality. Tato část městské památkové zóny jednoznačně postrádá charakter historického památkově chráněného území,“ stojí v architektonickém posudku, který má Newsletter Františka Zajíce k dispozici.
Z památkové zóny chce město vypustit i autobusové nádraží s budovou bývalého soudu a také sokolovnu a její okolí. Oblast jako celek podle architektů historickou hodnotu nemá. Jednotlivé budovy navrhují chránit jinak. „Stavby sokolovny a bývalého okresního soudu, významné z hlediska symbolického, historického i architektonického, chránit nástroji územního plánu stanovením podmínek prostorového uspořádání a vymezením památek místního významu.“
Změna by se částečně mohla dotknout také úzké části Pošenské ulice, kde dlouhodobě dochází k poškozování přilehlých domů některými projíždějícími auty nebo zemědělskými stroji. Město už řadu let vidí řešení v rozšíření ulice, kvůli kterému by ale muselo zbourat některé domy v památkové zóně, které už zároveň vlastní. Teď je tedy navrhuje z památkové zóny vyjmout. Obyvatelé lokality ale tento postup dlouhodobě kritizují. Podle nich jde o nevratný zásah do původní zástavby a nepřinese ani zklidnění dopravy. Problému Pošenské ulice se Newsletter věnoval už dřív zde.
Mnoho tváří pacovské památkové zóny
Městská památková zóna v Pacově zahrnuje od svého vyhlášení v roce 1990 nejen historické jádro města. Její součástí jsou také budovy postavené po velkém zásahu do původní městské zástavby v druhé polovině dvacátého století, ať už jde o polikliniku, supermarkety, gymnázium nebo bývalou budovu firmy Crystalis a další.
Architekti, kteří zpracovávali posudek k návrhu na zmenšení zóny, dávají rozsah zóny do souvislosti také s dobou jejího vzniku krátce po pádu komunistického režimu, což mohla doprovázet naděje na obnovení historické zástavby zničené mezi lety 1970 a 1990.
Podle autorů se po 35 letech ukázalo, že obnovené historické struktury v asanovaných částech města není reálné. „K případné restituci zaniklých historických urbanistických a architektonických hodnot 35 let trvající památková ochrana území nijak nenapomohla, ale naopak (…) do jisté míry způsobila zpochybnění samotného smyslu plošné památkové ochrany,“ uvádí posudek.
Vyhlášené památkové zóny mají za cíl chránit celkový charakter daného území. Jejich smyslem může být zachování historické zástavby, veřejného prostoru, panoramatu nebo měřítka staveb. V zónách je možné dělat stavební úpravy nebo stavět novostavby. Konkrétní projekty včetně rekonstrukcí a dalších změn se ale musejí jednotlivě posuzovat z hlediska památkové péče. Samotné domy přitom nemusejí být kulturní památkou. Zvláštní pravidla se na ně mohou vztahovat už proto, že stojí uvnitř zóny.
Památkové zóny v Česku vyhlašuje Ministerstvo kultury opatřením obecné povahy. Město může přijít s návrhem na rozsah nebo změnu památkové zóny, který prochází připomínkováním architektů i památkářů. O konečné podobě hranic ale nakonec rozhoduje ministerstvo. Rada ani zastupitelstvo města nemohou jeho rozhodnutí zvrátit.
