Rubrika: Politika

Komentář: Co zůstalo z volebních slibů v Pacově? Některé se splnily, jiné zmizely

Volby do pacovského zastupitelstva už jsou za dveřmi. Ve schránkách máte kromě volebních lístků také propagační materiály kandidátů, kteří se budou o víkendu ucházet o vaše hlasy. Před čtením nových slibů ale stojí za to připomenout ty staré. Co kandidáti slibovali před čtyřmi lety a co z jejich plánů skutečně vzniklo?

Co se slibovalo před čtyřmi lety, se dá překvapivě lehce dohledat. Stále totiž funguje web hlavního favorita minulých i nadcházejících voleb, který sliby z roku 2022 stále obsahuje, a pro letošní komunální volby vůbec nebyl aktualizován.

Hned několik slibovaných projektů se podařilo v uplynulých čtyřech letech dotáhnout do konce. Sdružení Pro Pacov současného starosty Tomáše Kocoura v předvolebním letáku vyzdvihuje například přípravu 14 nových stavebních parcel v lokalitě u Unika, výstavbu nového Sovova rybníku, nových tůní a obnovu rybníku Kameňák, vybudování pumptracku u Základní školy Za Branou nebo třeba rekonstrukci Gymnázia. Město také pravidelně podporuje místní sportovní, kulturní a další spolky v jejich aktivitách.

Jednou z nejvýznamnějších akcí uplynulých let je rekonstrukce pacovské sokolovny. Ta se minulý týden poprvé otevřela veřejnosti o pouti na dni otevřených dveří. Rekonstrukce se proti původnímu harmonogramu protáhla. Město původně počítalo s jejím dokončením do konce roku 2025, práce ale pokračovaly také letos. Na přelomu letošního podzimu a zimy by zrekonstruovaná sokolovna měla hostit první akce.

Co se zatím nepodařilo?

Po mnoha letech se v roce 2025 dočkala nového povrchu také hlavní silnice napříč městem, která je ve vlastnictví Kraje Vysočina. Ani po dvaceti letech plánování se ovšem nepodařilo udělat rekonstrukci průtahu tak, aby se s povrchem zároveň opravily také inženýrské sítě, které jsou pod hlavní silnicí podle města ve špatném stavu.

Řešením této problematiky se tedy vedení města ve spolupráci s Krajem Vysočina bude muset intenzivně zabývat i v následujících letech stejně jako původně slibovanému řešení problému přechodů na hlavní křižovatce. V roce 2026 také měla podle původních plánů začít, ale nezačala, rekonstrukce Myslíkovy ulice, jejíž povrch se kvůli havarijnímu stavu plynovodů a dalších sítí neopravil.

Další zajímavé projekty z roku 2022 zůstaly jen na papíře. Kandidáti do zastupitelstva před čtyřmi lety slibovali například vylepšení prostoru kolem Gymnázia – to tedy nakonec prošlo kompletní rekonstrukcí, a tak třeba bude čas na veřejný prostor okolo v příštích letech. Vybudování chodníku nebo cyklostezky od Bluetechu na Propad – v tomto případě se projekt neposunul ke stavbě. Město v uplynulých letech pouze řešilo možnou směnu nebo odkup pozemků. Řešení využití areálu pivovaru – město v končícím volebním období nepředstavilo veřejnosti žádný konkrétní záměr využití tohoto areálu. Ani jeden z těchto projektů včetně možného zahájení jednání o západním obchvatu města navíc už ve volebním letáků pro rok 2026 není zmíněn.

Co Pacov čeká v dalších letech?

Sdružení Pro Pacov v letáku pro rok 2026 opakuje některé body, které bude chtít plnit i nadále jako třeba přípravu dalších stavebních parcel, zajištění dostupnosti odborných lékařů nebo zachování rozsahu a zvyšování kvality sociálních služeb.

Některé projekty většího rozsahu už má město rozpracované a je tedy jasné, že se v nich bude pokračovat i v následujících měsících nebo letech. Jde zejména o odkládanou rekonstrukci horní části náměstí, o opravu budovy polikliniky nebo třeba modernizaci budovy Základní umělecké školy.

Bez dalších podrobností o místě nebo způsobu provedení se v letáku objevuje také příslib snahy o zajištění městského koupaliště, po kterém řada lidí volá už několik let. Další nové projekty většího rozsahu tentokrát sdružení Pro Pacov nenabízí. Oproti roku 2022 je jeho volební nabídka úspornější a u některých slibů také méně konkrétní v tom, jak jich chce dosáhnout.

Přehled všech kandidátů na Pacovsku. Kdo jde do voleb ve vaší obci?

V Pacově jde do voleb 35 kandidátů, nejmíň od obnovení svobodných voleb. O místa v zastupitelstvu usilují sdružení Pro Pacov současného starosty Tomáše Kocoura, KDU-ČSL a ODS. Ve 24 obcích na Pacovsku jde do voleb celkem 326 kandidátů. Podívejte se na jejich přehled.

O 15 míst v pacovském zastupitelstvu se letos uchází jen 35 lidí. Kandidátů s každými volbami ubývá a zvyšuje se i jejich průměrný věk. Letos se průměrný věk kandidátů v Pacově blíží 53 letům. Pouze dvěma je méně než 40 let.

Dva současní zastupitelé navíc nebudou obhajovat mandát. Jedním z nich je Ludvík Toman, který byl několikrát zvolen za KSČM. Komunisté ale letos poprvé od revoluce v Pacově nepostavili vlastní kandidátku. Větším překvapením je konec Jaroslava Pravečka, který působil od roku 2018 také v radě města.

Kdo kandiduje ve vaší obci?

Kdo kandiduje ve vaší obci?

Začněte psát alespoň dvě písmena názvu obce nebo použijte rychlý výběr.
Data: Český statistický úřad

Více kandidátů než v Pacově jde do voleb třeba v Lukavci, kde voliči rovněž vybírají 15 zastupitelů. O hlasy se budou ucházet KDU-ČSL se současným starostou Františkem Pinkasem, Sdružení KSČM a nezávislých kandidátů a Sdružení nezávislých kandidátů s podporou Starostů. Jiná situace je pak v Obratani, kde se voličům nabízí jedina kandidátní listina s jedenácti lidmi.

V území ORP Pacov se zároveň nachází nejmenší samosprávná obec v Česku. Ve Vysoké Lhotě žije trvale 16 lidí a má tak méně obyvatel než některé místní části Pacova (Jetřichovec, Velká Rovná, Zhoř nebo Roučkovice), které vlastní samosprávu nemají. I tak si ve Vysoké Lhotě lidé vybírají vlastní pětičlenné zastupitelstvo. Do voleb jde tradičně kandidátka Za samostatnou Vysokou Lhotu s pěti kandidáty.

Kandidáti v některých menších obcích zároveň zvolili alternativní způsob, jak se ucházet o místa v zastupitelstvu. Jednotliví kandidáti jdou do voleb na samostatných kandidátních listinách. Má to jednoduché vysvětlení. V aktuálním volebním systému totiž volič může podporovat nejen jednotlivé strany, ale také jednotlivé kandidáty napříč stranami. Pokud lidé v menších obcích kandidují ve formátu jeden kandidát-jedna listina, volič může svým hlasem jednodušeji podpořit danou osobu, aniž by svým hlasem nepřímo podpořil někoho dalšího. Takový způsob zvolili třeba v Samšíně, Kameni, Dobré Vodě, Eši nebo třeba ve Věžné.

PŘEHLEDNĚ: Kdo chce do Senátu za Pelhřimovsko?

Senátní volby na Pelhřimovsku budou otevřenější než v minulých letech.
Strany tentokrát sází na osobnosti z regionální politiky. Obhajující
senátor Jaroslav Chalupský bude čelit starostům dvou největších měst
v obvodu z ANO a ODS i podnikatelkám z Pacova a Kamenice nad Lipou.

Jaroslav Chalupský se do Senátu dostal před šesti lety, kdy na Pelhřimovsku a Jindřichohradecku porazil dlouholetého senátora a tvář Sociálních demokratů Milana Štěcha. Do voleb Chalupského tehdy posílali Svobodní a po zvolení se tak stal jejich jediným zástupcem v Parlamentu. Po volbách senátor za obvod Pelhřimov nakonec vstoupil do nejpočetnější klubu ODS a TOP 09.

Letos je ale situace jiná. Svobodní se loni spojili s SPD a dalšími stranami a kromě Senátu už mají svého zástupce i ve Sněmovně, kam se dostal předseda strany a také Jindřichohradečák Libor Vondráček. Po povolebním vyjednávání se navíc hnutí SPD stalo vládním subjektem společně s Motoristy a hnutím ANO. Zejména spojování Svobodných s SPD se ale Chalupskému nelíbí, což naznačil webu iRozhlas. Do Senátu letos bude kandidovat jako nezávislý.

Rýsuje se souboj starostů?

Obhajující senátor nezískal ani podporu svého klubu, protože ODS posílá do voleb vlastního kandidáta. O hlasy voličů bude usilovat dlouholetý starosta Pelhřimova Ladislav Med, který patří k nejvýraznějším tvářím strany na Pelhřimovsku. Kandidovat se chystá i do městského zastupitelstva, kterému šéfuje od roku 2018 (v radě města Pelhřimov působí už od roku 2010).

„Zkušenost z komunální politiky by měla být odražena i v celostátní politice,“ řekl Med už dřív pro Newsletter Františka Zajíce. „Provázanost měst s Poslaneckou Sněmovnou nebo Senátem je prospěšná pro celý region,“ dodal. V kampani bude chtít oslovit také voliče na Jindřichohradecku, kde jako starosta Pelhřimova není tolik známý.

Pelhřimov a Jindřichův Hradec jsou dvě největší města volebního obvodu číslo 15, takže volební výsledky z obou těchto míst zásadně ovlivní to, kteří dva kandidáti se dostanou do druhého kola. Volební souboj v tomto obvodu by se dal zarámovat i jako souboj starostů, protože do výsledků bude chtít promluvit i starosta Jindřichova Hradce Michal Kozár, který bude kandidátem hnutí ANO (jeho nominaci musí ještě schválit celostátní výbor hnutí).

Hnutí ANO tentokrát sází na osvědčeného člověka z regionu. Před šesti lety za hnutí kandidoval na Pelhřimovsku herec a také bývalý ministr kultury Vítězslav Jandák, který se ale nedostal ani do druhého kola. Michal Kozár je v úplně jiné pozici. Do voleb jde jako známý starosta Jindřichova Hradce, a navíc za hnutí ANO, které po Sociální demokracii přebralo roli nejsilnější politické strany v regionu.

„Je třeba otevřít zákon o financování obcí, abychom do Jindřichova Hradce dostali peníze, které si zasloužíme. Je také nezbytné začít řešit ceny potravin, což bez funkčního zákona o tržní síle nepůjde,“ naznačuje Kozár pro Newsletter některé své priority.

Kozár vede Jindřichův Hradec od roku 2022, před tím působil 11 let v pelhřimovské nemocnici, kterou v letech 2020 až 2022 vedl jako ředitel. Letos v únoru se už jako starosta Jindřichova Hradce do nemocnice v Pelhřimově vrátil opět na ředitelský post. Funkcí ho dočasně pověřil hejtman Kraje Vysočina Martin Kukla (taktéž z hnutí ANO). Kozár měl za úkol vyřešit krizovou situaci v nemocnici, kde kvůli sporům s bývalým vedením podala řada lékařů výpovědi. „Byl jsem ujištěn, že funkce starosty a senátora se stíhat dají, navíc neztratíte kontakt s občany. Funkce ředitele nemocnice je přechodná, končí stabilizací nemocnice, a to se zatím daří. V případě zvolení se jí vzdám,“ doplnil.

Kandidátku na senátorku postaví na Pelhřimovsku také SPD. O hlasy se bude ucházet podnikatelka z Pacova Lucie Pavlů Řádová, která je také místopředsedkyně regionální buňky hnutí na Vysočině. V uplynulých letech neúspěšně kandidovala za SPD například do Sněmovny nebo do krajského zastupitelstva. „Kampaň zatím připravujeme,“ řekla krátce pro Newsletter.

Zatím poslední známou kandidátkou do Senátu v pelhřimovském obvodu je Karolína Kubisková z Kamenice nad Lipou. Podnikatelka a provozovatelka čerpací stanice v uplynulých letech neúspěšně kandidovala ve vícero volbách. Jediným politickým úspěchem zůstává zvolení do zastupitelstva města v roce 2022, kam kandidovala za hnutí Přísaha. V letech 2022 a 2024 byla dokonce místopředsedkyní hnutí. Dnes už ale v Přísaze nepůsobí a předsedá vlastní straně Výzva 2025.

Špičky STANU přijely do Pacova. Stínová vláda měla první regionální zasedání

Stínová vláda hnutí STAN vyjela do regionů. Jako první zastávku si vybrala Pacov. Politici přes den trávili čas ve firmách, sociálních službách, školách a dalších organizacích podle svých resortů. Akci zakončila debata s veřejností v zámeckém sále.

Že přední politici STANU přijeli zrovna do Pacova, není náhoda. Jednak odsud pochází výrazná tvář Starostů, současný poslanec a exministr průmyslu Lukáš Vlček. A hnutí zde také v uplynulých sněmovních volbách dokázalo porazit jinak suverénní hnutí ANO.

Pacovsko je oblastí, která se potýká se stárnutím populace a také úbytkem obyvatelstva. Mimo jiné i proto, že mladí lidé často odcházejí za studiem do větších měst a už se zpátky nevrátí. Stínovým ministrům a ministryním to také potvrdili lidé v různých oblastech života, kteří si stěžovali, že mají nedostatek kvalifikovaných pracovníků.

„Není jisté, že tady do budoucna zůstane tak široké spektrum péče, protože řada lékařů už se blíží k 70 letům,“ popsala své dojmy z návštěvy místní polikliniky poslankyně Michaela Šebelová, která se ve stínové vládě STANU věnuje zdravotnictví. „Bude potřeba přenést některé kompetence na sestry, lékárníky a fyzioterapeuty,“ dodala. Tento krok prosazuje i současný ministr zdravotnictví Adam Vojtěch z vládního hnutí ANO, naopak třeba Lékařská komora je proti a obává snížení kvality péče.

Podle politiků z hnutí STAN, kteří přijeli do Pacova, je pro takové regiony důležité dobudování infrastruktury, aby pro lidi bylo snazší a rychlejší dojíždět do větších měst, případně také dobudovat stabilní pokrytí rychlým internetem, aby lidé měli možnost více využívat práci z domova, pokud to jde. „Kromě zachování služeb na venkově, má Česko také obrovský dluh v dálnicích, železnicích a digitální infrastruktuře, který přesahuje bilion korun,“ řekl na dotaz newsletteru Františka Zajíce poslanec Lukáš Vlček.

Poslanec Jan Berki vypíchl, že se Vysočině vyplácí vysoká škola v Jihlavě, která se podle něj soustředí právě na potřeby kraje. Dostupné vysoké školství by podle Berkiho mohlo také pomoct udržet mladé lidi v kraji.

Pacovsko je podle STANU dobrý příklad spolupráce obcí

Česko má jednu z nejroztříštěnějších sítí obecních samospráv v Evropě. Více než 6 tisíc obcí po celém Česku má vlastního starostu a zastupitelstvo. Nedaleko Pacova se nachází také nejmenší samosprávná obec v Česku Vysoká Lhota s 16 trvalými obyvateli. Například organizace PAQ Research dlouhodobě upozorňujě, že je takové uspořádání samospráv neefektivní a stojí moc peněz.

Proto se v poslední době řeší otázka, jestli kvůli úsporám nepřistoupit ke slučování obcí do větších celků. Hnutí STAN to dlouhodobě odmítá a vybízí obce ke spolupráci prostřednictvím společenství.

Na Pacovsku funguje takové společenství už řadu let. Formálně sice vzniklo loni, ovšem transformací z organizace Mikroregion Stražiště. Podobných svazků je v Česku v současnosti 56 a podle ministerstva vnitra sdružují zatím 11 procent lidí a necelých 20 procent obcí. Na Pacovsku konkrétně společenství spojuje 22 obcí a asi 9 tisíc lidí.

„Malé obce spolupracují v administrativě jako v dotačním managmentu, účetnictví nebo ve společném nákupu energií. Samosprávy to stojí výrazně míň, než když pro ně tuto práci dělají poradenské firmy,“ popsala poslankyně Lucie Sedmihradská. Podle Lukáše Vlčka je potřeba obce ve využívání svazků nadále podporovat, což může přinést úspory ve veřejných rozpočtech. „Je potřeba tento systém z Pacova dostat na národní úroveň do školské i energetické legislativy a udělat z něj univerzální model,“ dodal Vlček.