V Pacově se opraví další silnice, dodělání Myslíkovy ulice se ale odkládá

Krajská správa silnic opraví v Pacově další vytěžované ulice. Během června by dělníci měli položit nový povrch od hlavní křižovatky kolem gymnázia až na konec Pošenské ulice. Rekonstrukce přijde na více než pět milionů korun. Dodělání průtahu v Myslíkově ulici se ale odkládá.

Ulice Hronova a Pošenská budou zavřené pro veškerou dopravu po celou dobu oprav. Ty podle města Pacov začnou 4. června a potrvají necelé tři týdny. „Dotčený úsek bude uzavřen pro veškerou dopravu, vyjma vlastníků dotčených nemovitostí, osob trvale žijících v dané lokalitě a mimo vozidla s povolením stavby,“ napsalo město na webu.

Krajská správa silnic vybrala pro zhotovení této zakázky firmu MI Roads. Rekonstrukce by měla vyjít na více pět milionu korun s DPH. Ulice Hronova a Pošenská tak dostanou nový asfaltový povrch. Starosta Pacova Tomáš Kocour řekl už dřív Newsletteru Františka Zajíce, že na rozdíl od jiných míst v Pacově v Pošenské ulici není potřeba opravovat inženýrské sítě.

To je potřeba například pod hlavním průtahem městem. Rekonstrukce kanalizace, plynovodů, vodovodů a povrchu v Myslíkově ulici, která původně byla v plánu na letošní rok se ale podle starosty Tomáše Kocoura nakonec odkládá.

Myslíkova ulice zůstala kvůli havarijnímu stavu sítí loni jako jediná neopravená poté, co se po řadě let a odkladů Pacov dočkal opraveného povrchu na hlavní silnici napříč městem. Průtah dostal nový povrch loni na konci léta a Kraj Vysočina za jeho rekonstrukci zaplatil více 12 milionů korun.

32: Obce na Pelhřimovsku odmítají akcelerační zóny pro větrníky

Slovo úvodem

Opět po roce jsem se podíval na téma výstavby větrných elektráren na Vysočině. Zatímco loni posílali obcím nabídky soukromí investoři, nyní je situace o trochu jiná, protože se do hry vložil také stát. Ten po celém Česku navrhuje zřídit takzvané akcelerační zóny pro rychlejší výstavbu větrných a v některých případech i solárních elektráren.

Nedaleko Pacovska ministerstvo pro místní rozvoj navrhlo dvě zóny. Jednu v okolí Obrataně a druhou, která vede kolem Křeče a Černovic. Všechny tyto obce už se možnou výstavbou větrníků loni zabývaly. Každá trochu jinak. Stát ovšem navrhuje vytvořit akcelerační zóny bez ohledu na to, jak se samosprávy loni k větrníkům postavily. Jaká je tedy aktuální situace, to si můžete přečíst v dnešním textu.

Pokud by vás téma zajímalo více a chcete vědět například to, kde přesně leží navrhované akcelerační zóny, a to nejen v našem regionu, ale v celém Česku, rád bych vám doporučil i text, který jsme k tomuto tématu vytvořili s kolegou Alešem Ligasem pro web e15.cz. Můžete se v něm přehledně podívat, ve kterých místech bude téma výstavby větrníků i do budoucna velkým tématem.

Děkuji, že newsletter čtete a odebíráte. Jakékoliv připomínky k textům stejně jako náměty na další témata mi můžete psát na info@frantisekzajic.cz

Obce na Pelhřimovsku nechtějí akcelerační zóny. Proti jsou i v Křeči, kde byli k větrníkům vstřícnější

Na Vysočině by mohlo vzniknout až 14 zón pro rychlejší výstavbu větrných elektráren. Na Pelhřimovsku ministerstvo pro místní rozvoj vytyčilo dvě oblasti kolem Křeče, Černovic a Obrataně. Návrhy akceleračních zón se teď připomínkují. Obce ani kraj s nimi ale nesouhlasí.

Téma případné výstavby větrných elektráren pro tyto obce není novinkou. Investoři oslovovali zastupitelstva na Pelhřimovsku už loni. Zatímco ve většině případů s nápadem neuspěli, o něco vstřícněji přijali nápad na vybudování větrníků lidé ve Křeči pod příslibem finančních kompenzací pro obec. I tam současný plán vlády ale narazil.

Ministerstvo navrhuje kolem Křeče a Černovic vytvořit zónu pro výstavbu větrníků o výkonu 84 MW. Starosta Křeče Petr Příplata řekl Newsletteru Františka Zajíce, že s takovým rozsahem obec nesouhlasí. „Dřív jsme tady uvažovali o plánu na výstavbu šesti větrníků, nakonec jsme to ještě změnili na čtyři. Teď ale návrh počítá s 24 elektrárnami, takže touto cestou určitě nepůjdeme.“

Příplata dodal, že původní jednání s investory do větrných elektráren obec stejně nakonec zrušila. Aktuálně tak řeší pouze rozsah navrhovaných akceleračních zón, které Křeč bude ministerstvu připomínkovat. Námitky mohou lidé i samosprávy posílat přímo na ministerstvo pro místní rozvoj do 1. června. O konečné podobě oblastí pro urychlenou výstavbu obnovitelných zdrojů energie se tedy bude rozhodovat zřejmě během léta.

Tato akcelerační zóna zasahuje kromě křeče ještě na území sousedních Černovic. Také tam zastupitelstvo řešilo nabídku na výstavbu větrného parku už loni. Vyostřené téma nakonec rozhodlo referendum, ve kterém lidé rozhodli, že se město Černovice nebude účastnit jednání o výstavbě větrných elektráren.

Po roce ale toto téma ožívá, protože stát zařadil území kolem Černovic do akceleračních zóny. Město se tak dostává do zvláštní situace. „Město si referendem omezilo vlastní možnosti, ale tím se nezastavil svět kolem něj. A pokud stát vyhodnotí naše území jako vhodné, může to vést k tomu, že obec bude mít menší prostor ovlivnit, co a jak se bude dít,“ napsal na sociálních sítích starosta Jan Brožek (KDU-ČSL).

Kde stavět nové energetické zdroje?

V Kraji Vysočina by podle ministerstva pro místní rozvoj mohlo vzniknout 14 akceleračních zón (některé jsou na hranicích s Jihočeským krajem). Kraj podle hejtmana Martina Kukly (ANO) nesouhlasí ani s jednou. Podle něj Vysočina přispívá Vysočina do výroby elektřiny v Česku například tím, že má na svém území jadernou elektrárnu Dukovany. Větrné elektrárny navíc podle hejtmana znevýhodňují dotčená území pro turistiku nebo cestovní ruch.

Podobně v uplynulých týdnech reagovaly na návrh akceleračních zón i jiné kraje. Česko se tak dostává do patové situace, kdy stát chce stavět nové obnovitelné zdroje energie, s čímž počítají koncepce pro rozvoj energetiky v Česku, ale dotčená místa se až na výjimky staví proti.

Česko přitom nové zdroje energie potřebuje. S postupným omezováním energie z uhlí a pomalou výstavbou jiných zdrojů postupně klesá pozice Česka coby čistého exportéra elektřiny, tedy že se v tuzemsku vyrobí více energie, než se spotřebuje. Podle správce přenosové soustavy ČEPS se proto Česko už v následujících letech může stát čistým dovozcem elektřiny.

Obnovitelné zdroje jsou proto částečnou alternativou, protože jejich výstavba netrvá tak dlouho ve srovnání s plynovými nebo jadernými elektrárnami. V porovnání s Evropou Česko ve výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů zaostává. Například větrná energie tvoří asi jedno procento energetické mixu, nejvíc elektřiny v Česku produkuje jádro (cca 40 procent) a uhlí (cca 35 procent). 

Obce na Pelhřimovsku nechtějí akcelerační zóny. Proti jsou i v Křeči, kde byli k větrníkům vstřícnější

Na Vysočině by mohlo vzniknout až 14 zón pro rychlejší výstavbu větrných elektráren. Na Pelhřimovsku ministerstvo pro místní rozvoj vytyčilo dvě oblasti kolem Křeče, Černovic a Obrataně. Návrhy akceleračních zón se teď připomínkují. Obce ani Kraj s nimi ale nesouhlasí.

Téma případné výstavby větrných elektráren pro tyto obce není novinkou. Investoři oslovovali zastupitelstva na Pelhřimovsku už loni. Zatímco ve většině případů s nápadem neuspěli, o něco vstřícněji přijali nápad na vybudování větrníků lidé ve Křeči pod příslibem finančních kompenzací pro obec. I tam současný plán vlády ale narazil.

Ministerstvo navrhuje kolem Křeče a Černovic vytvořit zónu pro výstavbu větrníků o výkonu 84 MW. Starosta Křeče Petr Příplata řekl Newsletteru Františka Zajíce, že s takovým rozsahem obec nesouhlasí. „Dřív jsme tady uvažovali o plánu na výstavbu šesti větrníků, nakonec jsme to ještě změnili na čtyři. Teď ale návrh počítá s 24 elektrárnami, takže touto cestou určitě nepůjdeme.“

Příplata dodal, že od původního nápadu na výstavbu větrníků obec stejně nakonec ustoupila. Aktuálně tak řeší pouze rozsah navrhovaných akceleračních zón, které Křeč bude ministerstvu připomínkovat. Námitky mohou lidé i samosprávy posílat přímo na ministerstvo pro místní rozvoj do 1. června. O konečné podobě oblastí pro urychlenou výstavbu obnovitelných zdrojů energie se tedy bude rozhodovat zřejmě během léta.

Tato akcelerační zóna zasahuje kromě Křeče ještě na území sousedních Černovic. Také tam zastupitelstvo řešilo nabídku na výstavbu větrného parku už loni. Vyostřené téma nakonec rozhodlo referendum, ve kterém lidé rozhodli, že se město Černovice nebude účastnit jednání o výstavbě větrných elektráren.

Po roce ale toto téma ožívá, protože stát zařadil území kolem Černovic do akceleračních zóny. Město se tak dostává do zvláštní situace. „Město si referendem omezilo vlastní možnosti, ale tím se nezastavil svět kolem něj. A pokud stát vyhodnotí naše území jako vhodné, může to vést k tomu, že obec bude mít menší prostor ovlivnit, co a jak se bude dít,“ napsal na sociálních sítích starosta Jan Brožek (KDU-ČSL).

Kde stavět nové energetické zdroje?

V Kraji Vysočina by podle ministerstva pro místní rozvoj mohlo vzniknout 14 akceleračních zón (některé jsou na hranicích s Jihočeským krajem). Kraj podle hejtmana Martina Kukly (ANO) nesouhlasí ani s jednou. Podle něj Vysočina přispívá Vysočina do výroby elektřiny v Česku například tím, že má na svém území jadernou elektrárnu Dukovany. Větrné elektrárny navíc podle hejtmana znevýhodňují dotčená území pro turistiku nebo cestovní ruch.

Podobně v uplynulých týdnech reagovaly na návrh akceleračních zón i jiné kraje. Česko se tak dostává do patové situace, kdy stát chce stavět nové obnovitelné zdroje energie, s čímž počítají koncepce pro rozvoj energetiky v Česku, ale dotčená místa se až na výjimky staví proti.

Česko přitom nové zdroje energie potřebuje. S postupným omezováním energie z uhlí a pomalou výstavbou jiných zdrojů postupně klesá pozice Česka coby čistého exportéra elektřiny, tedy že se v tuzemsku vyrobí více energie, než se spotřebuje. Podle správce přenosové soustavy ČEPS se proto Česko už v následujících letech může stát čistým dovozcem elektřiny.

Obnovitelné zdroje jsou proto částečnou alternativou, protože jejich výstavba netrvá tak dlouho ve srovnání s plynovými nebo jadernými elektrárnami. V porovnání s Evropou Česko ve výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů zaostává. Například větrná energie tvoří asi jedno procento energetické mixu, nejvíc elektřiny produkuje jádro (cca 40 procent) a uhlí (cca 35 procent).

31: Pacov a další obce chtějí koupit Vodak

Slovo úvodem

Dnešní newsletter přináší pouze jedno téma, a to že obce na Pelhřimovsku včetně Pacova chtějí koupit firmu Vodak Humpolec. Aby se tak stalo, zakládá se dobrovolný svazek obcí VODAK Region. Kdo všechno je jeho součástí a za kolik obce firmu chtějí koupit, se dočtete v následujícím textu. Jednání mezi samosprávami a firmou ale zatím nejsou u konce, takže konečná částka se ještě může změnit.

Obce tak zřejmě budou mít plnou kontrolu nad firmou, která dodává vodu a spravuje vodovody a kanalizace. V podstatě stejným principem funguje firma Sompo, která na Pelhřimovsku sváží odpad. Také ji plně vlastní obce prostřednictvím dobrovolného svazku, skrze který také firmu řídí. Vodak provádí vodárenské služby přibližně pro 40 tisíc lidí, spravuje asi 740 kilometrů vodovodů a 330 kilometrů kanalizace.

Děkuji, že newsletter čtete a odebíráte. Budu rád, když o něm řeknete rodině i známým, aby se informace dostaly mezi co nejvíce lidí. Náměty a připomínky mi můžete psát na info@frantisekzajic.cz.

Humpolec, Pacov a další obce zakládají dobrovolný svazek. Chtějí koupit vodárenskou firmu

Obce na Pelhřimovsku zakládají nový dobrovolný svazek. Chtějí koupit vodárenskou společnost Vodak Humpolec. Do svazku by se mělo zapojit 23 obcí, v nichž firma prováděla údržbu vodovodů, kanalizací a další služby. Největšími z nich jsou Humpolec, Pacov a Kamenice nad Lipou.

Za firmu by obce mohly zaplatit více než 30 milionů korun. Součástí obchodu nejsou nemovitosti, které by měly zůstat současným vlastníkům. Firma zakoupená svazkem obcí by fungovala v nájmu, o němž starostové s majiteli stále jednají. Newsletteru Františka Zajíce to potvrdil starosta Pacova Tomáš Kocour. „Pro obce bude výhodnější, když budou mít nad firmou přímou kontrolu,“ řekl a dodal, že Vodak je k prodeji delší dobu a že ve hře byl i prodej jeho části zahraničním vlastníkům.

Konečnou částku, na které se obě strany nakonec dohodnou, zaplatí obce ze svazku poměrně podle počtu obyvatel. Největšími z nich… Pokračovat ve čtení

Humpolec, Pacov a další obce zakládají dobrovolný svazek. Chtějí koupit vodárenskou firmu

Obce na Pelhřimovsku zakládají nový dobrovolný svazek. Chtějí koupit vodárenskou společnost Vodak Humpolec. Do svazku by se mělo zapojit 23 obcí, v nichž firma prováděla údržbu vodovodů, kanalizací a další služby. Největšími z nich jsou Humpolec, Pacov a Kamenice nad Lipou.

Za firmu by obce mohly zaplatit více než 30 milionů korun. Součástí obchodu nejsou nemovitosti, které by měly zůstat současným vlastníkům. Firma zakoupená svazkem obcí by fungovala v nájmu, o němž starostové s majiteli stále jednají. Newsletteru Františka Zajíce to potvrdil starosta Pacova Tomáš Kocour. „Pro obce bude výhodnější, když budou mít nad firmou přímou kontrolu,“ řekl a dodal, že Vodak je k prodeji delší dobu a že ve hře byl i prodej jeho části zahraničním vlastníkům.

Konečnou částku, na které se obě strany nakonec dohodnou, zaplatí obce ze svazku poměrně podle počtu obyvatel. Největšími z nich jsou Humpolec, Pacov a Kamenice nad Lipou. Ze zakladatelské smlouvy dobrovolného svazku vyplývá, že tato města by dohromady měla přispět necelými 22 miliony korun.

Aby mohl svazek obcí vzniknout, musejí vstup do něj potvrdit zastupitelstva všech obcí. Například Humpolec a Pacov to mají na programu příští týden. Kamenice už vstup do svazku potvrdila. Podle zakladatelské smlouvy by to všechny obce měly stihnout do konce dubna. Následně mohou podat žádost na Krajský úřad, který rozhodne o zápisu do rejstříku svazků obcí.

Dobrovolný svazek by se měl jmenovat Vodak Region. Obce následně budou seskupení řídit přes devítičlennou radu, do které budou nominovat členy. Prvním předsedou rady by měl být podle zakládající listiny starosta Humpolce Petr Machek. Hlavním účelem svazku bude zajištění zásobování pitnou vodou, odvádění a čištění odpadních vod a zajištění správy, údržby a provozu vodohospodářského majetku.

Svazek Vodak Region tvoří dle zakladatelské smlouvy (řazeno abecedně):

  • Město Červená Řečice
  • Město Humpolec
  • Město Kamenice nad Lipou
  • Město Pacov
  • Městys Božejov
  • Městys Čechtice
  • Městys Křivsoudov
  • Městys Zdislavice
  • Obec Bernartice
  • Obec Dolní Kralovice
  • Obec Dudín
  • Obec Hojanovice
  • Obec Jiřice
  • Obec Koberovice
  • Obec Košetice
  • Obec Loket
  • Obec Moraveč
  • Obec Obrataň
  • Obec Pošná
  • Obec Samšín
  • Obec Tomice
  • Obec Útěchovice
  • Obec Želiv

Poznámka: Ne všechny města a obce zatím schválily vstup do dobrovolného svazku.

30: Požár na gymnáziu a výsledky indexu prosperity

Slovo úvodem

Do vašich schránek opět po čtrnácti dnech přichází souhrn dvou témat, kterým jsem se v uplynulých dnech věnoval. V prvním textu jsem shrnul informace o mimořádné události, která se stala v opravované budově gymnázia.

O požáru tělocvičny jste určitě už slyšeli. Hasiči předběžně vyčíslili škodu, ale příčina se zatím stále vyšetřuje. Text, který sdílím, vyšel hned druhý den po této události. Od té doby hasiči nezveřejnili žádné další poznatky o zásahu. Město Pacov doplnilo, že v budově může pokračovat aktuální rekonstrukce, o níž jsem v newsletteru už informoval.

Druhý text jsem opět po roce věnoval Indexu prosperity regionu, který zkoumá kvalitu života v obcích. Podobné indexy, kterých v Česku vychází více, je potřeba brát s rezervou, protože jakkoliv dobře zvolená metodika nedokáže přesně ohodnotit dané místo. Určitý náhled do života v regionech to ale dává. Letošní index ukázal, že i na Pacovsku je řada příležitostí, které mohou region posunout dopředu. Na druhé straně jsou tu ale i problémy, o nichž píšu ve druhém textu.

Děkuji, že newsletter čtete a odebíráte. Pokud máte jakoukoliv připomínku nebo chcete zareagovat na nějaký text, napište mi na info@frantisekzajic.cz.

V opravovaném gymnáziu v Pacově hořelo. Škoda je 10 milionů

V budově gymnázia Pacov včera hořelo. Požár se obešel bez zranění. Škodu hasiči zatím vyčíslili na 10 milionu korun. Příčina se stále vyšetřuje. Budova gymnázia v Pacově v těchto dnech prochází velkou rekonstrukcí, škola funguje v náhradních prostorech.

K požáru vyjeli ve čtvrtek odpoledne hasiči z Pacova a dobrovolní hasiči z Pacova, Jetřichovce a Obrataně. Mluvčí hasičů Kraje Vysočina Petra Musilová řekla Newsletteru Františka Zajíce, že hořelo v tělocvičně. „Požár jsme dostali pod kontrolu hodinu po ohlášení. Úplná likvidace skončila kolem sedmé hodiny v podvečer.“

Hasiči zatím vyčíslili škodu na 10 milionů korun a celý incident se obešel bez zranění. Proč začalo hořet, hasiči stále vyšetřují. „Dnes (v pátek 17. 4.) na místo znovu vyjeli naši vyšetřovatelé,“ doplnila Musilová. … Pokračovat ve čtení

Pacovsko si polepšilo v Indexu prosperity, co ho ale sráží dolu?

Pacovsko opět skončilo v kvalitě života v lepší polovině obcí. Vyplývá z letošních výsledků Indexu prosperity regionů. Pacovu a okolí připadlo 67. místo z 206, loni to bylo 73. Do lepší poloviny v Česku ho dostaly ekonomické ukazatele, naopak v občanské vybavenosti a demografii Pacov propadl.

V kategorii ekonomika, která zkoumá například podíl nezaměstnaných, dostupnost bydlení, využívání dotací na rozvoj obcí a další, se Pacovsko umístilo dokonce na prvním místě ze všech obcí s rozšířenou působností v Česku.

V kontrastu s tím ale skoro nejhorší pozici ze všech, tedy 205. místo, získal Pacov… Pokračovat ve čtení

V opravovaném gymnáziu v Pacově hořelo. Škoda je 10 milionů

V budově Gymnázia Pacov včera hořelo. Požár se obešel bez zranění. Škodu hasiči zatím vyčíslili na 10 milionu korun. Příčina se stále vyšetřuje. Budova gymnázia v Pacově v těchto dnech prochází velkou rekonstrukcí, škola funguje v náhradních prostorech.

K požáru vyjeli ve čtvrtek odpoledne hasiči z Pacova a dobrovolní hasiči z Pacova, Jetřichovce a Obrataně. Mluvčí hasičů Kraje Vysočina Petra Musilová řekla Newsletteru Františka Zajíce, že hořelo v tělocvičně. „Požár jsme dostali pod kontrolu hodinu po ohlášení. Úplná likvidace skončila kolem sedmé hodiny v podvečer.“

Hasiči zatím vyčíslili škodu na 10 milionů korun a celý incident se obešel bez zranění. Proč začalo hořet, hasiči stále vyšetřují. „Dnes (v pátek 17. 4.) na místo znovu vyjeli naši vyšetřovatelé,“ doplnila Musilová.

Gymnázium v Pacově aktuálně prochází velkou rekonstrukcí, která začala v březnu. Budova se zateplí, vymění se v ní okna, vybuduje se vzduchotechnika a na se střechu se pořídí fotovoltaické panely. Uvnitř by se měly opravit společné prostory, šatny a záchody. Město, které jako zřizovatel školy zaplatí za rekonstrukci více než 40 milionů korun, si od oprav slibuje energetické úspory.

Studenti se po jarních prázdninách kvůli rekonstrukci přestěhovali do náhradních prostor v budově školní jídelny v areálu Za Branou. Podle původních plánů měly být práce hotové během léta.

Pacovsko si polepšilo v Indexu prosperity, co ho ale sráží dolu?

Pacovsko opět skončilo v kvalitě života v lepší polovině obcí. Vyplývá z letošních výsledků Indexu prosperity regionů. Pacovu a okolí připadlo 67. místo z 206, loni to bylo 73. Do lepší poloviny v Česku ho dostaly ekonomické ukazatele, naopak v občanské vybavenosti a demografii Pacov propadl.

V kategorii ekonomika, která zkoumá například podíl nezaměstnaných, dostupnost bydlení, využívání dotací na rozvoj obcí a další, se Pacovsko umístilo dokonce na prvním místě ze všech obcí s rozšířenou působností v Česku.

V kontrastu s tím ale skoro nejhorší pozici ze všech, tedy 205. místo, získal Pacov a okolí v kategorii občanská vybavenost. Tento segment zkoumal to, jaké mohou mít lidé v regionu vyžití. Hodnotil se počet obchodů, počet restaurací, rychlost internetu, rychlost mobilního připojení a další faktory.

Možnosti tu jsou, ale chybějí lidé

Výsledky v obou kategoriích (ekonomika a občanská vybavenost) jsou úzce provázány s další, a to s kategorií zkoumající demografii a sociální strukturu. Pacovsko dlouhodobě trápí stárnutí populace a celkově úbytek obyvatelstva, a to nejen v posledních letech, kdy se často mluví o tom, že se rodí málo dětí.

Čím dál více se region na hranici Jihočeského kraje a Vysočiny podobá příhraničím regionům, ze kterého často odcházejí mladí lidé za studiem nebo lepší prací, a zpátky už se nevrátí, přestože v ekonomických ukazatelích, ale i v dalších jako třeba v prostředí pro život nebo v dostupnosti péče, Pacovsko skončilo v lepší polovině ve srovnání s ostatními.

Z jednotlivých výsledků obcí výzkumníci následně průměrují skóre pro celé kraje. Vysočina skončila za Prahou a Zlínským krajem na třetím místě (ze 14). Z místních ORP dopadl nejlépe Žďár nad Sázavou, který obsadil 10. místo z 206. O čtyři pozice níž pak skončil Humpolec.

Index prosperity regionů hodnotí obce s rozšířenou působností a Prahu, kterých je dohromady v Česku 206. Život v obcích a jejich okolí zkoumá z pohledu sedmi hlavních kategorií (např. ekonomika, občanská vybavenost a další), které obsahují celkem 49 indikátorů. Z výsledků pak sestavuje žebříček kvality života v regionech.

29: Nová bytovka nad Sídlištěm a druhý ročník festivalu Jeden svět v Pacově

Slovo úvodem

Než vás odkážu na dva nové texty, kterým jsem se v uplynulých dnech věnoval, mám pro vás, odběratelé newsletteru, krátký bonusový text, který má fungovat jako poděkování za to, že textům věnujete větší pozornost.

Zastupitelé totiž minulý měsíc schválili rozpočet na letošní rok, což je vždy významný dokument, který alespoň částečně naznačuje plány města na následující měsíce. Podrobnosti vedení města zveřejnilo také v dubnovém Z mého kraje a já nabízím krátký komentář. 

V letošním roce město plánuje vyšší výdaje než loni. Konkrétně 416 milionů korun (loni 360 milionů). Ve textu město neuvádí, jaké jsou příjmy, proto je doplňuji sem. Příjmy se od loňska zvýšily jen nepatrně a měly by dosáhnout 260 milionů. Celkový schodek tak letos bude 150 milionů korun.

Stejně jako v minulých letech starosta Tomáš Kocour schodek obhajuje investicemi do velkých projektů. Je potřeba také zmínit, že na města a obce letos přechází povinnost financovat školám nepedagogické pracovníky, což rozpočty samospráv významně zatíží.

Celkově je školství v Pacově s 116,5 miliony výrazně největší kapitolou v rozpočtu, což odráží poměrně významné tempo investic v této oblasti. Jde například o skoro padesátimilionovou rekonstrukci gymnázia, o které jsem už v newsletteru informoval. V plánu je také oprava Základní umělecké školy a další modernizace v areálu Za Branou.

Nejen tomu bych se chtěl v newsletteru věnovat v následujících týdnech a měsících. Dále město například plánuje společně s dalšími obcemi odkoupit společnost VODAK, plánují se další opravy silnic a podobně. Naopak některé investice avizované v minulém roce, jako třeba rekonstrukce náměstí nebo polikliniky se zatím odkládají.

Děkuji, že newsletter čtete a odebíráte. Níže nabízím další dva texty. Tentokrát o festivalu Jeden svět, který bude v Pacově tento týden. A také o výstavbě nové bytovky v lokalitě nad Sídlištěm. Pokud máte jakýkoliv dotaz, námět nebo připomínku, napište mi na info@frantisekzajic.cz.

Jeden svět podruhé v Pacově. Debatovat přijedou tvůrci dokumentů i známý novinář

Tři dokumenty z lidskoprávního festivalu Jeden svět se budou příští týden promítat v Pacově. Po projekcích budou následovat debaty s hosty i se samotnými aktéry. Organizátoři přichystali také dopolední program pro školy z Pacova a okolí. Festival začíná v Komunitním centru ve čtvrtek 9. dubna.

Jedním z témat, které se prolíná posledními ročníky festivalu Jeden svět, je válka na Ukrajině. V pátek 10. dubna diváci budou moci zhlédnout dokument Kuba a Aljaška. Ten zachycuje práci dvou mediček, které zachraňují životy přímo na frontové linii u ukrajinského Charkova, který se brání útokům ruských okupantů.

S diváky přijedou nejen o filmu diskutovat novinář z České televize, bývalý zahraniční zpravodaj David Miřejovský a předseda iniciativy Team 4 Ukraine Jan Heřmánek. Oba společně… Pokračovat ve čtení.

V Pacově se začíná stavět nová bytovka. Podívejte se, jak bude vypadat

Lokalita nad Sídlištěm se rozroste o další bytový dům. Ten si opět nechává postavit Stavební bytové družstvo (SBD) Pelhřimov. V novém domě má být k dispozici celkem 16 bytů. Podle předsedy družstva Jiřího Matiáška stavba brzy začne a hotovo má být na začátku roku 2028.

Nová bytovka bude navazovat na předešlou stavbu SBD Pelhřimov, které už jeden bytový dům nad pacovským sídlištěm postavilo relativně nedávno. Tato nová bude vzhledově velmi podobná, jen bude menší. Podle družstva zde budou k dispozici ve čtyřech podlažích byty 1+kk, 2+kk a 3kk, přičemž každý bude s balkonem a terasou.

„Byty bude možné zakoupit do osobního vlastnictví i formou družstevního financování,“ řekl Newsletteru Františka Zajíce předseda družstva Jiří Matiášek. V přízemí budou… Pokračovat ve čtení.

Jeden svět podruhé v Pacově. Debatovat přijedou tvůrci dokumentů i známý novinář

Tři dokumenty z lidskoprávního festivalu Jeden svět se budou příští týden promítat v Pacově. Po projekcích budou následovat debaty s hosty i se samotnými aktéry. Organizátoři přichystali také dopolední program pro školy z Pacova a okolí. Festival začíná v Komunitním centru ve čtvrtek 9. dubna.

Jedním z témat, které se prolíná posledními ročníky festivalu Jeden svět, je válka na Ukrajině. V pátek 10. dubna diváci budou moci zhlédnout dokument Kuba a Aljaška. Ten zachycuje práci dvou mediček, které zachraňují životy přímo na frontové linii u ukrajinského Charkova, který se brání útokům ruských okupantů.

S diváky přijedou nejen o filmu diskutovat novinář z České televize, bývalý zahraniční zpravodaj David Miřejovský a předseda iniciativy Team 4 Ukraine Jan Heřmánek. Oba společně vydali také knihu Světlem proti temnotě o české pomoci napadené Ukrajině a o činnosti organizace Team 4 Ukraine, která dodává přímou humanitární pomoc civilistům i materiální podporu obráncům Ukrajiny, dlouhodobě monitoruje válečné zločiny a zpracovává bezpečnostní analýzy.

„Bude to silný tandem. Jan Heřmánek s organizací Team 4 Ukraine pomáhá Ukrajině od začátku invaze, David Miřejovský má zkušenosti nejen z Ukrajiny, ale i z Moskvy nebo Washingtonu,“ doplnila pro Newsletter Františka Zajíce za organizátory Markéta Krejčová.

Festival v Pacově zahájí už ve čtvrtek (9. 4.) dokument Při zemi režiséra Tomáše Elšíka o ochraně životního prostředí. Filmem provázejí dva hrdinové. Filozoficky laděný Pavel kosí louky, sází stromy a zachraňuje ohrožené druhy. Pragmatická Klára zase pátrá po sériovém traviči chráněného orla mořského.

„Pozvání k diskusi přijala protagonistka dokumentu, ornitoložka Klára Hlubocká, se kterou se spojíme online,“ doplnila Krejčová. Debatovat dále budou ještě režisér Tomáš Elšík a krajinářka Daniela Smetanová, která pochází z Pacova. „Snažíme se do debat zapojovat i lokální odborníky. Dokument Při zemi se navíc odehrává na Vysočině.“

Třetím filmem pro veřejnost bude hrané drama Hlas Hind Radžáb inspirované skutečnými událostmi z pásma Gazy, které se stalo centrem konfliktu mezi Izraelem a hnutím Hamás po teroristickém útoku na židovský stát ze 7. října 2023. Podrobnosti o programu festivalu Jeden svět v Pacově najdete na stránkách pořadatele.

Do festivalu Jeden svět, který organizuje Člověk v tísni, se letos po celém Česku zapojilo 60 měst. V Pacově se filmy promítají druhým rokem. Kromě veřejných projekcí organizátoři připravili také program pro školy. Žáci a studenti zhlédnou více kratších dokumentů, po nich bude následovat krátká reflexe nebo debata s hosty. „Letos se přihlásila Základní škola z Lukavce a Černovic a z Pacova se zapojí základní škola i gymnázium. Starší studenti měli navíc možnost si sami vybrat, který dokument chtějí zhlédnout,“ uzavírá Krejčová.