Autor: František Zajíc

27: Politici STAN v Pacově a nezdařená oprava vlakového nádraží

Slovo úvodem

Dnešní newsletter vychází poprvé v novém formátu. Od posledního vydání jsem se věnoval dvěma tématům. Pokud vám texty unikly, právě teď se k nim můžete vrátit. Jak už jsem psal v předešlých newsletterech, tento úvodník bych rád také využíval pro informace, které se třeba do textů nevešly, ale přesto mi přijdou zajímavé.

Poslední týdny byly na události na Pacovsku opravdu nabité. Po delší době opět trochu zabrousíme do politiky. Do Pacova totiž přijeli přední politici hnutí STAN. O jejich návštěvě se můžete dočíst prvním textu. Do něj se mi ale nemohly vejít všechny podněty, které jsem z návštěvy nasbíral. Vybral jsem tedy jen dva, které jsem vyhodnotil jako nejzajímavější. Někteří z vás na debatě byli, takže budu moc rád, pokud mi napíšete, co třeba zaujalo vás.

Během diskuse politiků s veřejností v zámeckém sále zároveň vyšla tisková zpráva Správy železnic, která se omluvila za to, jakým způsobem opravila budovu pacovského vlakového nádraží. O druhém textu do dnešního newsletteru tedy bylo jasno.

Děkuji, že newsletter čtete a že texty sdílíte mezi další čtenáře. Jakékoliv nápady nebo připomínky mi můžete stále psát na info@frantisekzajic.cz.

Špičky STANU přijely do Pacova. Stínová vláda měla první regionální zasedání

Stínová vláda hnutí STAN vyjela do regionů. Jako první zastávku si vybrala Pacov. Politici přes den trávili čas ve firmách, sociálních službách, školách a dalších organizacích podle svých resortů. Akci zakončila debata s veřejností v zámeckém sále.

Že přední politici STANU přijeli zrovna do Pacova, není náhoda. Jednak odsud pochází výrazná tvář Starostů, současný poslanec a exministr průmyslu Lukáš Vlček. A hnutí zde také v uplynulých sněmovních volbách dokázalo porazit jinak suverénní hnutí ANO.

Pacovsko je oblastí, která se potýká se stárnutím populace a také úbytkem obyvatelstva. Mimo jiné i proto, že mladí lidé často odcházejí za studiem do větších měst a už se zpátky nevrátí. Stínovým ministrům a ministryním to také… Pokračujte ve čtení zde!

Správa železnic si sype popel na hlavu. Vzhled nádraží v Pacově chce vrátit zpět

Čerstvě opravené nádražní budově v Pacově chce Správa železnic vrátit historický vzhled. Státní organizace to oznámila poté, co se proměna nádraží stala předmětem kritiky. Místo historické fasády je budova aktuálně oranžová. Některé změny jsou ale nevratné.

Budova na vlakovém nádraží byla dlouhodobě zanedbaná. Kvůli špatnému stavu už řadu let ani nebyla otevřená veřejnosti. Oprava, kterou přivítalo i vedení města, měla budovu dostat opět do provozuschopného stavu, mimo jiné měla přinést otevření čekárny a celkově zpříjemnit čekání na vlak.

To všechno se zřejmě stane, ale rekonstrukce nádražní budovu i její okolí nevratně změnila… Pokračujte ve čtení zde!

Správa železnic si sype popel na hlavu. Vzhled nádraží v Pacově chce vrátit zpět

Čerstvě opravené nádražní budově v Pacově chce Správa železnic vrátit historický vzhled. Státní organizace to oznámila poté, co se proměna nádraží stala předmětem kritiky. Místo historické fasády je budova aktuálně oranžová. Některé změny jsou ale nevratné.

Budova na vlakovém nádraží byla dlouhodobě zanedbaná. Kvůli špatnému stavu už řadu let ani nebyla otevřená veřejnosti. Oprava, kterou přivítalo i vedení města, měla budovu dostat opět do provozuschopného stavu, mimo jiné měla přinést otevření čekárny a celkově zpříjemnit čekání na vlak.

To všechno se zřejmě stane, ale rekonstrukce nádražní budovu i její okolí nevratně změnila. Místo historické fasády má budova nově výraznou oranžovou barvu a Správa železnic jako majitel budovy nechala zbořit také přístřešek, který na budovu navazoval.

„V návaznosti na opravu nádražní budovy v Pacově by se Správa železnic chtěla jménem nového šéfa Tomáše Tótha veřejnosti omluvit za výsledek, který je jednoznačně velice sporný,“ reagoval provozovatel železnice.

Co konkrétně se na budově změnilo popsal už dřív v měsíčníku Z mého kraje pacovský archeolog Petr Duffek. „Budovy pacovského nádraží byly rekonstrukcí ochuzeny o bývalou budovu záchodků a nástupištní verandu. Podle projektu bude odstraněno i dřevěné podkroví a typické prvky fasády. Nástupištní veranda bude nahrazena menší venkovní čekárnou, kde dle vyjádření Správy železnic budou znovu použity litinové sloupy.“

Necitlivá rekonstrukce je podle Duffka selháním památkové péče. Budova sice nemá status památky, přesto ale podle něj nesla významné architektonické prvky. Město podle starosty Tomáš Kocoura rekonstrukci připomínkovalo, ale jeho podněty Správa železnic nezohlednila. Teď chce státní organizace udělat krok zpět, a navíc chce do budoucna zamezit tomu, aby se podobný případ opakoval na jiných nádražích.

Vzniknout by totiž měla komise odborníků z oblasti architektury a stavebnictví, která by měla vypracovat jednotnou metodiku, kterou bude Správa železnic aplikovat na rekonstrukce dalších nádražních budov po celém Česku.

Případem pacovského nádraží se už začala zabývat architekta Petra Böhmová ze Správy železnic. „Změníme barevnost budovy, která bude více respektovat původní vzhled, a také změníme podobu rampy, která zajišťuje bezbariérový přístup do budovy.“

Původní rekonstrukci Správa železnic dokončila na začátku letošního roku. Zatím vyšla na 16,5 milionu korun.

Špičky STANU přijely do Pacova. Stínová vláda měla první regionální zasedání

Stínová vláda hnutí STAN vyjela do regionů. Jako první zastávku si vybrala Pacov. Politici přes den trávili čas ve firmách, sociálních službách, školách a dalších organizacích podle svých resortů. Akci zakončila debata s veřejností v zámeckém sále.

Že přední politici STANU přijeli zrovna do Pacova, není náhoda. Jednak odsud pochází výrazná tvář Starostů, současný poslanec a exministr průmyslu Lukáš Vlček. A hnutí zde také v uplynulých sněmovních volbách dokázalo porazit jinak suverénní hnutí ANO.

Pacovsko je oblastí, která se potýká se stárnutím populace a také úbytkem obyvatelstva. Mimo jiné i proto, že mladí lidé často odcházejí za studiem do větších měst a už se zpátky nevrátí. Stínovým ministrům a ministryním to také potvrdili lidé v různých oblastech života, kteří si stěžovali, že mají nedostatek kvalifikovaných pracovníků.

„Není jisté, že tady do budoucna zůstane tak široké spektrum péče, protože řada lékařů už se blíží k 70 letům,“ popsala své dojmy z návštěvy místní polikliniky poslankyně Michaela Šebelová, která se ve stínové vládě STANU věnuje zdravotnictví. „Bude potřeba přenést některé kompetence na sestry, lékárníky a fyzioterapeuty,“ dodala. Tento krok prosazuje i současný ministr zdravotnictví Adam Vojtěch z vládního hnutí ANO, naopak třeba Lékařská komora je proti a obává snížení kvality péče.

Podle politiků z hnutí STAN, kteří přijeli do Pacova, je pro takové regiony důležité dobudování infrastruktury, aby pro lidi bylo snazší a rychlejší dojíždět do větších měst, případně také dobudovat stabilní pokrytí rychlým internetem, aby lidé měli možnost více využívat práci z domova, pokud to jde. „Kromě zachování služeb na venkově, má Česko také obrovský dluh v dálnicích, železnicích a digitální infrastruktuře, který přesahuje bilion korun,“ řekl na dotaz newsletteru Františka Zajíce poslanec Lukáš Vlček.

Poslanec Jan Berki vypíchl, že se Vysočině vyplácí vysoká škola v Jihlavě, která se podle něj soustředí právě na potřeby kraje. Dostupné vysoké školství by podle Berkiho mohlo také pomoct udržet mladé lidi v kraji.

Pacovsko je podle STANU dobrý příklad spolupráce obcí

Česko má jednu z nejroztříštěnějších sítí obecních samospráv v Evropě. Více než 6 tisíc obcí po celém Česku má vlastního starostu a zastupitelstvo. Nedaleko Pacova se nachází také nejmenší samosprávná obec v Česku Vysoká Lhota s 16 trvalými obyvateli. Například organizace PAQ Research dlouhodobě upozorňujě, že je takové uspořádání samospráv neefektivní a stojí moc peněz.

Proto se v poslední době řeší otázka, jestli kvůli úsporám nepřistoupit ke slučování obcí do větších celků. Hnutí STAN to dlouhodobě odmítá a vybízí obce ke spolupráci prostřednictvím společenství.

Na Pacovsku funguje takové společenství už řadu let. Formálně sice vzniklo loni, ovšem transformací z organizace Mikroregion Stražiště. Podobných svazků je v Česku v současnosti 56 a podle ministerstva vnitra sdružují zatím 11 procent lidí a necelých 20 procent obcí. Na Pacovsku konkrétně společenství spojuje 22 obcí a asi 9 tisíc lidí.

„Malé obce spolupracují v administrativě jako v dotačním managmentu, účetnictví nebo ve společném nákupu energií. Samosprávy to stojí výrazně míň, než když pro ně tuto práci dělají poradenské firmy,“ popsala poslankyně Lucie Sedmihradská. Podle Lukáše Vlčka je potřeba obce ve využívání svazků nadále podporovat, což může přinést úspory ve veřejných rozpočtech. „Je potřeba tento systém z Pacova dostat na národní úroveň do školské i energetické legislativy a udělat z něj univerzální model,“ dodal Vlček.

26: Čtyři roky od ruské invaze pacovský podnikatel stále pomáhá Ukrajině

Slovo úvodem

Dnešní newsletter dostáváte do schránek v týdnu, kdy uplynuly čtyři roky od ruského útoku na Ukrajinu. Věnoval jsem proto text tomu, jak se dá pomáhat napadané zemi i z Pacova.

Protože jsem měl v posledních dnech technické problémy spojené s odesíláním newsletteru, druhý text je čistě informativní a popisuje, jak bude newsletter nově fungovat v roce 2026. Pro vás odběratele se nic nemění. I tak ale tento text doporučuji, abyste zůstali v obraze. Někteří z vás už tyto informace dostala do mailu minulý týden, jak jsem ale později zjistil, k většině mail nedorazil, a tak ho sem zařazuji ještě jednou.

Děkuji, že newsletter čtete a odebíráte a budu rád i za jeho sdílení na sociálních sítích nebo mezi rodinou a přáteli. Kdykoliv mě můžete kontaktovat na info@frantisekzajic.cz.

Čtyři roky od ruské invaze pacovský podnikatel stále pomáhá Ukrajině

Tento týden jsou to přesně čtyři roky od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Mezi lidmi po celém Česku se od té doby zvedla obrovská vlna solidarity. Dobrovolníci, jednotlivci, firmy i neziskové organizace různými způsoby pomáhají napadené zemi i jejím občanům. Jedním z nich je i pacovský podnikatel Zbyněk Lakomý, který pomáhá už od února 2022.

Potřeby Ukrajinců se od začátku otevřené ruské agrese stále proměňují. Do napadené země za čtyři roky daroval pestrou paletu věcí od zdravotnického materiálu, různého vybavení pro vojáky až po elektrické generátory nebo auta. „Od začátku mi bylo jasné, že chci pomáhat, protože je to podle mě správné,“ řekl Lakomý newsletteru Františka Zajíce.

Jednou z věcí, která je potřeba na Ukrajině stále, jsou například zákopové svíčky. Ty Lakomý společně s dalšími dobrovolníky a Ukrajinci žijícími v Pacově pravidelně vyrábí z plechovek, kartonu a vosku. „Do plechovky například od zahuštěného mléka se smotá pruh kartonu a zalije se to voskem. Vojáci to pak na frontě mohou využívat jako zdroj tepla a světla,“ popsal.

Veškerou materiální pomoc, se kterou mu i v Pacově pomáhají další dobrovolníci nebo podnikatelé, na Ukrajinu dopravuje více způsoby. Například přes ukrajinské dobrovolnické organizace nebo jinými cestami za pomoci svých kontaktů, které za tu dobu nasbíral. Na oplátku občas dostane zprávy a fotky přímo od lidí s věcmi, které Lakomý na Ukrajinu poslal.

Po vypuknutí invaze neváhal

Zbyněk Lakomý začal pomáhat hned po ruské invazi v roce 2022. V té době Ukrajina čelila obrovskému útoku, který zasáhl většinu jejího území včetně hlavního města Kyjeva a který dalece přesahoval Doněckou a Luhanskou oblast, kde se vytvořila hlavní frontová linie. Lakomý neváhal a odjel na hranice Slovenska s Ukrajinou, odkud odvážel lidi prchající před ruským útokem, mezi nimiž byly i ženy s dětmi.

V pomoci pokračoval i poté, co napadenou zemi odjeli bránit také Ukrajinci, kteří pro něj v Pacově pracovali. Lakomý pro ně v Česku zajišťoval dodatečné vojenské vybavení jako boty nebo helmy, kterých byl na Ukrajině nedostatek. „Někteří z nich už zemřeli,“ dodal.

Česko od února 2022 zařadilo mezi země, které na počet obyvatel přijaly nejvíc uprchlíků. Přestože přímá vládní podpora Ukrajiny ze státního rozpočtu ve srovnání s jinými státy nepatří mezi největší, dokázalo Česko například vymyslet a zastřešit mezinárodní muniční iniciativu, díky které Ukrajina získává munici na obranu.

Vedle jednotlivců, kteří pomoc organizují i v malých městech, jako je Pacov, napadenou Ukrajinu výrazně podporují také české neziskové organizace, které prostřednictvím sbírek vybraly od roku 2022 od českých občanů na pomoc stovky milionů korun. Taková pomoc je bezesporu také důležitá, jak ukázala letošní velmi chladná zima, ve které Rusko masivně útočilo na ukrajinskou energetickou infrastrukturu a odřezávalo tak civilní občany od zdrojů tepla a elektřiny.

Newsletter 2.0: Nová etapa začíná

Brzy to bude rok od vydání prvního newsletteru. Od loňského února vyšlo celkem 25 zpravodajů a většina z nich přibližovala témata z Pacovska i okolí, která by jinak nedostala tolik prostoru. Když jsem s newsletterem začínal, neměl jsem od toho velká očekávání. Zájem o něj mě ale příjemně překvapil.

Asi vás nezaskočí, že nejčtenější texty byly o možné výstavbě nového obchodního centra nebo také o rekonstrukci průtahu města. V newsletteru chci pokračovat i nadále, ale zároveň ho chci dál vylepšovat. Proto přicházím s něčím, co jsem si pracovně pojmenoval newsletter 2.0.

Protože chci informace o Pacovsku dostat mezi co nejvíc lidí, navázal jsem spolupráci se Seznamem.cz, nejnavštěvovanější stránkou českého internetu. Nebudu vás zatěžovat technickými detaily. Podstatné je, že Seznam nabízí ve spodní části své domovské stránky okno se zprávami z regionu podle polohy uživatele (pokud je přihlášen). Možná, že už jste také na tento segment narazili. A právě tam cílím se svými texty o dění na Pacovsku a okolí.

První text už jsem v prostředí Seznamu zveřejnil. Nejedná se ale o nové téma, ale o zmiňovaný článek o možné výstavbě obchodního centra v Pacově. Pro zajímavost se můžete podívat zde. 

Co se tedy změní?

Pro vás, odběratele newsletteru, se nezmění v podstatě nic. I nadále budete přibližně jednou za dva týdny dostávat souhrn témat, kterým jsem se v uplynulých dnech věnoval. A stále také díky odběru zůstaneme v kontaktu na možné připomínky, diskuse a podobně. Kromě toho se k odběratelům dostanou také třeba dodatečné informace, které třeba nevydají na kompletní text a podobně.

Texty jako takové budu ale nově zveřejňovat po jednom, i hned poté, co je dopíšu a budou připravené ke zveřejnění. Texty budu zároveň publikovat i v prostředí Seznamu, od čehož si slibuji, že se dostanou i mezi lidi, které nedokážu oslovit například přes Facebook nebo přes jiné kanály, kterými newsletter sdílím.

Pokud Seznam navštěvujete, určitě doporučuji, abyste si tohoto segmentu regionálního zpravodajství ve spodní části všímali a zároveň si tam nastavili Pacov jako požadovanou lokalitu. Nejen kvůli mým textům, ale i kvůli dalším zprávám z Pacova a také širšího okolí. Texty budu každopádně stále sdílet také na Facebooku, odkud přichází nejvíce čtenářů, takže se nemusíte bát, že by vás nějaké články minuly.

Jestli bude tento experiment úspěšný, v tuto chvíli nedokážu říct. Je možné, že po nějakém čase prostředí Seznamu opustím a vrátím se zpět k současnému modelu. V tuto chvíli chci ale tuto cestu vyzkoušet.

Děkuji všem, že newsletter čtete a odebíráte a doufám, že mi zachováte přízeň i v letošním roce. Jako vždy připomínám, že mě můžete kontaktovat na info@frantisekzajic.cz.

Čtyři roky od ruské invaze pacovský podnikatel stále pomáhá Ukrajině

Právě dnes (24. 2. 2026) jsou to přesně čtyři roky od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Mezi lidmi po celém Česku se od té doby zvedla obrovská vlna solidarity. Dobrovolníci, jednotlivci, firmy i neziskové organizace různými způsoby pomáhají napadené zemi i jejím občanům. Jedním z nich je i pacovský podnikatel Zbyněk Lakomý, který pomáhá už od února 2022.

Potřeby Ukrajinců se od začátku otevřené ruské agrese stále proměňují. Do napadené země za čtyři roky daroval pestrou paletu věcí od zdravotnického materiálu, různého vybavení pro vojáky až po elektrické generátory nebo auta. „Od začátku mi bylo jasné, že chci pomáhat, protože je to podle mě správné,“ řekl Lakomý newsletteru Františka Zajíce.

Jednou z věcí, která je potřeba na Ukrajině stále, jsou například zákopové svíčky. Ty Lakomý společně s dalšími dobrovolníky a Ukrajinci žijícími v Pacově pravidelně vyrábí z plechovek, kartonu vosku. „Do plechovky například od zahuštěného mléka se smotá pruh kartonu a zalije se to voskem. Vojáci to pak na frontě mohou využívat jako zdroj tepla a světla,“ popsal.

Veškerou materiální pomoc, se kterou mu i v Pacově pomáhají další dobrovolníci nebo dalších podnikatele, na Ukrajinu dopravuje více způsoby. Například přes ukrajinské dobrovolnické organizace nebo jinými cestami za pomoci svých kontaktů, které za tu dobu nasbíral. Na oplátku občas dostane zprávy a fotky přímo od lidí s věcmi, které Lakomý na Ukrajinu poslal.

Po vypuknutí invaze neváhal

Zbyněk Lakomý začal pomáhat hned po ruské invazi v roce 2022. V té době Ukrajina čelila obrovskému útoku, který zasáhl většinu jejího území včetně hlavního města Kyjeva a který dalece přesahoval Doněckou a Luhanskou oblast, kde se vytvořila hlavní frontová linie. Lakomý neváhal a odjel na hranice Slovenska s Ukrajinou, odkud odvážel lidi prchající před ruským útokem, mezi nimiž byly i ženy s dětmi.

V pomoci pokračoval i poté, co napadenou zemi odjeli bránit také Ukrajinci, kteří pro něj v Pacově pracovali. Lakomý pro ně v Česku zajišťoval dodatečné vojenské vybavení jako boty nebo helmy, protože takového vybavení byl na Ukrajině nedostatek. „Někteří z nich už zemřeli,“ dodal.

Česko od února 2022 zařadilo mezi země, které na počet obyvatel přijaly nejvíc uprchlíků. Přestože přímá vládní podpora Ukrajiny ze státního rozpočtu ve srovnání s jinými státy nepatří mezi největší, dokázalo Česko například vymyslet a zastřešit mezinárodní muniční iniciativu, díky které Ukrajina získává munici na obranu.

Vedle jednotlivců, kteří pomoc organizují i v malých městech, jako je Pacov, napadenou Ukrajinu výrazně podporují také české neziskové organizace, které prostřednictvím sbírek vybraly od roku 2022 od českých občanů na pomoc stovky milionů korun. Taková pomoc je bezesporu také důležitá, jak ukázala letošní velmi chladná zima, ve které Rusko masivně útočilo na ukrajinskou energetickou infrastrukturu a odřezávalo tak civilní občany od zdrojů tepla a elektřiny.

25: Velká rekonstrukce gymnázia a další aktuality

Tentokrát o rekonstrukci gymnázia, osudu pacovských židů a obchvatu Pelhřimova.

Slovo úvodem

Dnešní newsletter je opět tematicky pestrý. Brzy totiž začne velká rekonstrukce gymnázia, tak si v prvním textu můžete přečíst, co se všechno bude opravovat. Pacov se také stal teprve třetím městem v Česku, kde historici z Akademie věd podrobně zmapovali osudy zdejší židovské komunity, které následně zanesly do interaktivní mapy. A na závěr jsem doplnil jednu aktualita z Pelhřimova, kde se vše schyluje ke stavbě obchvatu.

Děkuji, že newsletter čtete a odebíráte. Budu rád, když ho budete sdílet mezi rodinu, kamarády a známe. Pokud vás napadá jakékoliv téma, kterému bych se měl v newsletteru věnovat, napište mi na info@frantisekzajic.cz. Napsat mi můžete jakékoliv nápady, připomínky a samozřejmě i kritiku.

Tak příjemné čtení!

Město připravilo další velkou rekonstrukci. Brzy se začne opravovat gymnázium

Pacovské gymnázium se po třiceti letech dočká velké rekonstrukce. Zateplení, nová okna, kotelna a další části opravy přinesou podle starosty Tomáše Kocoura mimo jiné energetické úspory. Město jako zřizovatel školy už podepsalo smlouvu se stavební firmou. Rekonstrukce tedy brzy začne a bude stát více než 40 milionu korun, část se zaplatí z dotací.

Původní plán počítá s tím, že by hotovo mělo být do konce července. I tak se ale studenti a učitelé budou muset dočasně přestěhovat. Kocour newsletteru řekl, že se gymnázium přesune do budovy školní jídelny, kde některé prostory v uplynulých letech také prošly renovací.

Na snížení energetické náročnosti město získalo prostředky z Národního plánu obnovy. Celá budova se tedy zateplí, vymění se okna, vybuduje se vzduchotechnika a pořídí se i solární panely.

Na další část rekonstrukce přispěje dotace Ministerstva pro místní rozvoj na opravu veřejných budov. Počítá se mimo jiné s tím, že se opraví šatny, záchody a drobné úpravy se provedou i v dalších společných prostorech.

Osudy pacovských židů si nově můžete připomenout v interaktivní mapě

Osudy židovské komunity v Pacově nově podrobně připomíná interaktivní mapa Akademie věd. Možná že jste zmínku o této novince zaznamenali v uplynulých dnech také v celostátních médiích. Interaktivní mapa přibližuje dopodrobna příběhy židovských obyvatel v historickém prostředí.

Pacov je vedle Prahy a Říčan přitom teprve třetím městem v Česku, které historici takto zpracovali. Na interaktivní mapě spolupracoval také místní spolek Tikkun, který se osudům pacovských židů věnuje dlouhodobě.

V newsletteru jste se například už dřív mohli dočíst o plánech rekonstrukce židovských památek ve městě a jejich možném využití. Text si můžete připomenout zde.

V Pelhřimově se schyluje ke stavbě obchvatu

Ještě letos by měla začít stavba obchvatu Pelhřimova. Ředitelství silnic a dálnic, které spravuje silnici I/19 vybralo sdružení firem Swietelski a M-Silnice, které nové silnice postaví za více než 1,2 miliard korun. Součástí bude i obchvat Starého Pelhřimova. Zásadně se tedy promění příjezdová cesta od Tábora nebo chceme-li od Pacova.

Otázkou ale zůstává, proč Ředitelství silnic a dálnic vybralo jako hlavní trasu obchvatu směr z Humpolce na Jindřichův Hradec, zatímco auta jedoucí z Humpolce na Tábor po silnici I/19 budou muset využívat kruhový objezd. Silnice I/19 mezi Táborem a Pelhřimovem se přitom v posledních letech stává čím dál tím vytěžovanější.

Plán obchvatu Pelhřimova, zdroj: ŘSD

24: Velká změna jízdních řádů. Jak budou vypadat?

Tentokrát o velké změně autobusových jízdních řádů, novém dopravci a také polární záři!

Slovo úvodem

Veřejnou autobusovou dopravu na Pelhřimovsku a Humpolecku čeká velká změna. Od léta nahradí po mnoha letech autobusy jihlavské společnosti ICOM vozy ČSAD České Budějovice jezdící pod značkou Busem. Už před několika měsíci o tom rozhodlo vedení Kraje Vysočina, které po řadě let vyhlásilo pro tyto oblasti veřejnou soutěž.

Změna dopravce se nerodila lehce, jak se můžete dočíst ve druhém textu. ICOM se totiž nechtěl přijít o část svého byznysu a konkurenci obviňoval z dumpingové nabídky. Všechny námitky ale byly zamítnuty, a tak ke změně opravdu dojde. A s ní přijdou i nové jízdní řády, což je na celé věci to nejzajímavější. Změní se časy, přibydou nové spoje. Jak? To se dozvíte hned v prvním textu dnešního newsletteru. Jízdní řády jsou každopádně ještě v pracovní verzi, které se do léta ještě může změnit. Úpravy by měly už ale měly být pouze kosmetické.

A pokud dočtete až nakonec, odmění vás krásné fotky polární záře z minulého týdne, které vyfotil v Bedřichově fotograf Radim Hanzl, kterému děkuji za jejich poskytnutí.

Děkuji samozřejmě i vám čtenářům, za to, že texty čtete nebo že newsletter odebíráte. Nápady, připomínky i kritiku mi můžete napsat na info@frantisekzajic.cz. Tak příjemné čtení!

Na Pelhřimov i Tábor v jiných časech, nové přímé spoje do Prahy nebo Jindřichova Hradce

Na Pelhřimovsku a Humpolecku začnou brzy platit nové jízdní řády. Změny, které se zásadně dotknou Pacova i okolí, souvisejí se změnou dopravce. Veřejnou dopravu budou po společnosti ICOM nově zajišťovat ČSAD České Budějovice jezdící pod značkou Busem. Prakticky u většiny spojů se více či méně změní časy odjezdů. Přibydou i spoje nové. Například až osm přímých spojů za den z Pacova do Prahy nebo sedm do Jindřichova Hradce. Nové jízdní řády začnou platit od začátku srpna. Vyplývá to z pracovní verze jízdních řádů, kterou mám pro newsletter k dispozici.

Změna jízdních řádů veřejné autobusové dopravy je dlouhodobý proces, kterou Kraj Vysočina řeší s obcemi už od roku 2017 a s jejich změnou může, ale nemusí, přijít i jiný dopravce, který obslužnost dané oblasti zajišťuje. Obce mohly na Kraji nové jízdní řády několikrát připomínkovat. Poslední takové jednání bylo na začátku ledna na několika místech Humpolecka i Pelhřimovska.

Právě v těchto oblastech v létě dojde k výměně dopravce. Změn v časech je opravdu hodně, takže je obtížné je shrnout do pár odstavců. Třeba spoj z Pacova na Pelhřimov bude nově pokračovat přímo do Jihlavy. V současnosti platí, že jediný přímý spoj do Jihlavy jede ráno z Pacova 5:35. Nově pojede do krajského města skoro každý spoj mířící na Pelhřimov. Změní se ale časy. Z Pacova do Pelhřimova nově pojede v pracovní dny ráno a dopoledne šest spojů, přičemž v ranní špičce pojedou autobusy každou hodinu, konkrétně v 6:50, 7:50 a 8:50. Dalších pět spojů pojede do okresního města odpoledne.

Na druhou stranu do Tábora pojede v pracovní den celkem sedm autobusů. Zachovala se trasa přes Bedřichov, Vodici a dále na Chýnov. Zmizí například spoj v 11:50. Ráno se pojede v 5:06, 6:36 v 9:06. Poté už spoje navazují vždy po dvou hodinách, tedy v 11:06, 13:06, 15:06 a poslední v 17:06.

Z Pacova bude nově opět možné jezdit přímo také do Prahy. Zatímco v současnosti žádný takový spoj není, od začátku srpna by jich mělo být v pracovní dny devět a další čtyři o víkendech. A přibude také nový přímý spoj do Jindřichova Hradce. Ten pojede přes Obrataň a Černovice sedmkrát v pracovních dnech a třikrát o víkendech.

Co říkáte na změny v jízdních řádech? Napište mi na info@frantisekzajic.cz

Linka Pacov – Pelhřimov – Jihlava od 2. 8. 2026, zdroj: Kraj Vysočina
Linka Pacov – Tábor od 2. 8. 2026, zdroj: Kraj Vysočina

Výměna dopravce se nerodila lehce, ICOM navíc skončí předčasně

Veřejnou autobusovou dopravu zajišťuje Kraj Vysočina. Po letech, kdy na linkách jezdila společnost ICOM bez soutěže, vedení Kraje přistoupilo k otevřené soutěži, ve které jednotlivé oblasti (například Pelhřimovsko, Humpolecko a další) nabídlo i jiným zájemcům. Podle webu zdopravy.cz měl ICOM s krajskou samosprávou dlouhodobě až nadstandardní vztahy, které se ale zhoršily, což mohl být jeden z důvodů otevřené soutěže.

A v ní ICOM nakonec neuspěl, protože Kraj vybral pro zajištění veřejné dopravy v části Vysočiny společnost ČSAD České Budějovice, která nabídla o pět haléřů na kilometr nižší cenu než ICOM. Jihlavská společnost se ale této zakázky nechtěla vzdát a rozhodnutí Kraje několikrát napadala. Obrátila se mimo jiné také na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.

Podle společnosti ICOM byla nabídka vítězné firmy dumpingová, tedy že za udanou cenu nebude možné službu zajistit, přičemž jihlavský dopravce upozorňoval na možnou veřejnou podporu Rakouských spolkových drah (ÖBB), které ČSAD České Budějovice vlastní. Všechny námitky ale úřady zamítly.

Od první srpna by tedy na Humpolecku a Pelhřimovsku měly začít jezdit autobusy pod značkou Busem. Společnost ICOM, která měla zajistit provoz do konce července, ale nedávno oznámila, že v souladu s aktuální smlouvou skončí předčasně o měsíc dřív. Kraj tedy řeší, jak v tomto plonkovém měsíci zajistí veřejnou dopravu. Podle webu zdopravy.cz už vedení Vysočiny oslovilo společnost Busem, jestli by mohla začít o měsíc dřív.

Polární záře zachycená v Bedřichově

Minulý newsletter se věnoval zimnímu počasí, které se po částečné oblevě opět vrátilo. A kromě mrazivých teplot byla tentokrát z Pacova i okolí k vidění polární záře. Tento světelný jev je běžně k vidění v polárních oblastech (proto polární). Čas od času jsou ovšem příznivé podmínky k pozorování i ve zdejších podmínkách. Polární záři v Bedřichově zachytil fotograf Radim Hanzl, kterému děkuji za poskytnutí fotek do dnešního newsletteru. Více fotek si můžete prohlédnout na jeho Instagramu.

Polární záře focená z Bedřichova, foto: Radim Hanzl

23: Ladovská zima, za okny… byla

Tentokrát o zimním počasí na Pacovsku v současnosti i v historii.

Slovo úvodem

V prvním newsletteru v novém roce jsem rozhodl věnovat aktuálnímu tématu. Začátek roku byl totiž po celém Česku hodně mrazivý. Nahlédl jsem proto do dat meteorologické stanice v Košeticích a zkusil dohledat, jak zimy v našem regionu vypadají a jak se v posledních letech proměňují.

Český hydrometeorologický ústav poskytuje poměrně robustní data volně, takže se v nich kdokoliv v případě zájmů může zorientovat. Určitě by se v datech našly i další zajímavosti nejen o zimním období, každopádně dnešní newsletter jsem zaměřil právě na to.

Začátek ledna byl ale pro mnohé také ve znamení zimních sportů, ať už jde třeba o běžkování nebo bruslení. Uplynulý víkend zhodnotila pro newsletter předsedkyně spolku Polánka, který se nedaleko Pacova stará o běžkařské stopy.

Děkuji, že newsletter čtete a odebíráte. Pokud se vám líbí, budu rád za sdílení na sociálních sítích nebo když ho doporučíte rodině, kamarádům a známým. Stále také platí, že nápady na témata, náměty i připomínky mi můžete psát na info@frantisekzajic.cz.

Tak příjemné čtení! 

Zimy na Pacovsku slábnou, potvrzují data

Začátek roku 2026 byl na Pacovsku opravdu chladný. Teploty místy klesaly v noci pod -15 stupňů. Postupně napadlo i několik centimetrů sněhu. Mrazivé počasí přálo například zimním sportům, zpočátku zejména bruslení, ale v posledních dnech také třeba běžkám, než přišla obleva. Normální zima, řeklo by se.

Jak ale ukazují dlouhodobá data Českého hydrometeorologického ústavu, sněhu i mrazivých dnů nedaleko Pacova postupně ubývá. Podkladem pro tento text byla data z meteorologické stanice v Košeticích. Ta jsou volně dostupná od roku 1959. Tady je potřeba doplnit, že observatoř v Košeticích funguje od 80. let. Starší data jsou podle ČHMÚ dopočítána z jiných zdrojů než s košetické observatoře, ale jsou relevantní pro tuto oblast, aby byla časová řada delší.

Z dat se dá vyčíst například, jaká byla teplota, kolik dní v roce ležel na zemi sníh, a s trochou práce i kolik sněhu přibližně v každém roce napadlo.

Byla vám na začátku ledna zima? Průměrné denní teploty byly opravdu nízké a držely se kolem -10 stupňů za den. K rekordním mrazům to má ale pořád ještě daleko. Třeba před 41 lety, na začátku ledna 1985, se průměrné denní teploty blížily -20 stupňům. Vůbec nejnižší průměrnou teplotu za celou historii měření zaznamenala stanice Košetice 7. ledna 1985, konkrétně -19,9 stupňů.

Ubývá také ledových dnů, tedy dnů, kdy maximální teplota nepřesáhne nulu. Od roku 1959 do roku 1991 (polovina dostupných dat) bylo takových dnů v průměru 33 ročně. Mezi lety 1992 a 2024 už to bylo 25 dnů a od roku 2010 do roku 2024 jen 19 dnů.

Poznámka: Pro zobrazení grafu je nutné udělení souhlasu. Omlouvám se za technické potíže, na nápravě se pracuje.

A jak je to tedy se sněhem? Meteorologové sledují například to, kolik dní v roce pokrýval zemi sníh, přičemž se nerozlišuje jeho výška. Trend je opět stejný. Od šedesátých do devadesátých let ležel sníh na zemi v průměru 43 dní v roce. Od devadesátých let do současnosti už je to jen 34 dní. Zajímavý je ale například rok 2010, tedy relativně nedávno, kdy podle meteorologů byl sníh na zemi 84 dní.

S výškou sněhu už je to komplikovanější. Historická data, která mám k dispozici, přímo statistiku výšky sněhu neobsahují. Můžeme ji ale odhadnout pomocí množství spadlých tuhých srážek za nízkých teplot, aby ve výpočtu nebyly kroupy a další nesněhové typy srážek. Samozřejmě nejde o přesná data, ale pouze o odhad.  

V kontextu předešlých informací už nejsou výsledky nikterak překvapující. V posledních letech spadne v průměru asi 35 mililitrů sněhových srážek, což si můžeme představit asi jako 20–40 centimetrů v závislosti na typu sněhu. Najdou se ale i na sníh bohatší roky. V paměti možná ještě máme covidový rok 2021, kdy během uzávěr podmínky také přály zimním sportům, což potvrzují i data. V roce 2021 podle meteorologů napadlo za celý rok přes 70 mililitrů sněhových srážek.

Na Polánce se po roce běžkovalo, stopy už jsou ale skoro pryč

Mrazivé počasí přálo zimním sportům. Výhodu tentokrát měli bruslaři, bruslařky nebo hokejisti a hokejistky, protože chladných dnů bylo poměrně dost, zatímco sněhu pro běžkování tolik nenapadlo.

Druhý lednový týden už se ale k mrazivému počasí přidalo i sněžení, a tak i lidé na Pacovsku mohli oprášit běžky. O něco lepší podmínky než v Pacově byly nedaleko na Polánce, tedy v okolí Hartvíkova, Vodice až ke Smilovým Horám, kde se v případě příznivého počasí stará o stopy stejnojmenný spolek Polánka.

„Pomohlo nám, že byla promrzlá zem, takže i těch deset centimetrů stačilo,“ popsala newsletteru předsedkyně spolku Ludmila Dvořáková. Podle ní šanci na běžkování u Hartvíkova a okolí okamžitě využilo mnoho lidí. „Očekáváme také nějakou dohru, protože v Hartvíkově nám povolili parkování jen pro 15 aut, jenže jich tam bylo ve skutečnosti opravdu moc.“

Nadšenci z Polánky marně vzpomínají na už zmíněný rok 2021, kdy díky dobrému počasí a protikoronavirovým opatřením byly stopy na hranici Jihočeského kraje a Vysočiny plné běžkařů pár týdnů v kuse. Třeba loni bylo sněhu opravdu málo, takže se stopy nemohly protáhnout ani jednou.

Začátek letošního roku byl o něco lepší, takže na Polánce vyhlížejí další ochlazení. „Kdyby ten podklad úplně neroztál a něco nového připadlo, mohlo by to být dobré,“ říká Dvořáková. Připouští ale, že jakékoliv plánování je, co se týče počasí, hodně nejisté. Každopádně ještě dnes (14. 1. pozn.) Ludmile Dvořákové chodí z Polánky fotky od běžkařů, kteří se na zbytcích sněhu projíždějí do poslední chvíle.

22: Co nás čeká v roce 2026?

Čemu se bude newsletter věnovat v roce 2026?

Slovo úvodem

Vážení odběratelé,

dnes dostáváte speciální vydání určené pouze pro Vás. Jak jsem avizoval v minulém vydání, nebudu se tentokrát věnovat novým tématům, ale pokusím se krátce naznačit, čemu bych se v newsletteru chtěl věnovat v nadcházejícím roce 2026, a také se na závěr ohlédnu za některými podzimními newslettery.

Ještě před tím bych chtěl všem poděkovat, že newsletter čtete, a hlavně odebíráte, což mě motivuje k jeho dalšímu rozvoji. Jak ukazují data, která mám k dispozici, i mezi pacovskou veřejností je zájem o nějakou formu žurnalistiky zaměřené na lokální dění, takže v tom určitě budu pokračovat i v novém roce.

Pokud vás napadá jakékoliv téma, kterému bych s v newsletter měl věnovat, nebo máte jakoukoliv jinou připomínku, stále mi můžete napsat na info@frantisekzajic.cz.

Do nového roku 2026 přeji vše dobré!

František Zajíc

Newsletter v roce 2026: Zajímavé projekty na Pacovsku i další volby

Občas dostávám reakci na newslettery, že mi za chvíli musejí dojít témata, o kterých budu psát. Ano, jejich vymýšlení není mnohdy jednoduché, ale přesto se snažím, abyste se každých 14 dní dozvěděli něco nového nebo zajímavého z Pacovska, o čemž se v médiích, ani těch regionálních, běžně nepíše. A i skoro po roce si stále myslím, že to jde a že to má smysl.

V roce 2026 nás čekají hned dvoje volby. V Pacově i okolních obcích si lidé budou vybírat nová zastupitelstva a starosty. Alespoň podle mého názoru je to velká příležitost tyto volby pořádně pokrýt, protože se bude rozhodovat o vedení Pacova i dalších obcí. Vedle toho si budeme (nejen) na Pacovsku po šesti letech vybírat i nového senátora, takže i tyto dlouhodobě nejméně oblíbené volby budou mít v newsletterech své zastoupení. 

Kromě tradičních newsletterů zvažuji možnost zkusit v příštím roce natáčet rozhovory, což je ale technicky dost náročné. Týkat by se mohly nejen politiky. Uvidíme, kam až mě tento nápad zavede. Pokud byste o takový obsah měli zájem, určitě mi dejte vědět.

I v Pacově se v roce 2026 budou dít zajímavé věci, které si zaslouží prostor. V první polovině roku by se měla otevřít zrekonstruovaná sokolovna, chystá se rekonstrukce náměstí, pokračovat budou jednání o možné výstavbě nového obchodního domu. A pokračovat by měl i komplikovaný příběh kolem opravy průtahu městem, konkrétně v úseku nad náměstím, který jako jediný zůstal letos neopravený.

Pokud se vydáme mimo Pacov, tak Kraj Vysočina v příštím roce plánuje další rekonstrukce silnic, které by se mohly týkat i významných silnic v okolí, takže i toto téma budu sledovat.

Jistě se během roku najdou i další příběhy, o kterých teď ještě nic nevíme, takže i v roce 2026 bude co sledovat.

Četli jste i tyto newslettery?

I druhá polovina roku 2025 přinesla zajímavá témata. Pokud jste třeba nějaký z newsletterů minuli, máte ještě možnost se k nim vrátit.

18: Nové obchodní centrum v Pacově?

Tento newsletter jste možná četli, protože jde o jedno z nejúspěšnějších vydání, takže ho i přesto musím zařadit do tohoto výběru. Investoři krouží kolem možnosti postavit v Pacově nové obchodní centrum. Jednání stále pokračují, takže i v tomto roce budu sledovat, jestli se objeví nějaké novinky.

19: Osud historických domů v Pošenské ulici

Letité problémy Pošenské ulice přerostly ve spor, jestli je bourání domů v památkové zóně opravdu jediné možné řešení celé situace.

20: Z Pacova do Tábora po obchvatech?

V newsletteru se čas od času věnuji i menším obcím na Pacovsku. Ty na stále vytíženější silnici I/19 plánují výstavbu obchvatů, které by odvedly tranzitní dopravu mimo zástavbu. Kromě toho jsem sdílel také výzvu historiků z Masarykova ústavu, kteří pátrají po informacích o rodině Chocholků z Pacova.  

21: Silvestr bez ohňostrojů?

Tentokrát o zákazu ohňostrojů a o zmínkách Pacova v médiích.

Slovo úvodem

V newsletteru jsem tentokrát zaměřil na plošný zákaz ohňostrojů v obcích, který začal platit po celém Česku od začátku prosince. Pokud se chystáte oslavit Nový rok nějakou tou petardou, mohli by se vám následující informace hodit. Po dlouhé době opět také sdílím zmínky o Pacově v médiích v nepravidelné rubrice.

Protože je tento newsletter téměř jistě posledním před vánočními svátky, rád bych všem odběratelům a čtenářům touto cestou popřál, aby svátky byly pro všechny pokud možno klidné, pohodové a abyste je strávili se svými nejbližšími.

Do konce roku už newsletter s novými tématy nevyjde. Mezi svátky ale pošlu odběratelům speciální vydání, ve kterém se ohlídnu za některými podzimními newslettery a nastíním, čemu bych se chtěl věnovat v roce 2026. Pokud o toto vydání nechcete přijít, určitě se přihlaste k odběru.  

Děkuji, že newsletter čtete a odebíráte. Pokud vás napadá jakékoliv téma, kterému bych se měl v newsletteru věnovat nebo mi chcete napsat jakoukoliv jinou připomínku, můžete využít mailovou adresu info@frantisekzajic.cz.

Tak příjemné čtení!

V obcích platí zákaz ohňostrojů. Bude se dodržovat?

Chystáte se při silvestrovských oslavách dělat ohňostroj? Pak byste měli vědět, že na většině území v obcích platí od začátku prosince zákaz využívání naprosté většiny pyrotechniky. Začala totiž platit novela zákona zavádějící ochranné zóny pro vybrané objekty, jako jsou nemocnice nebo domovy seniorů, ale také třeba registrované chovy zvířat i včelstva. Do červené barvy se zahalil také skoro celý Pacov.

Novela navazuje na celospolečenský trend posledních let, kdy se od velkých organizovaných ohňostrojů spíš upouští. Velká města je zrušila už před lety i kvůli tomu, že byly zkrátka drahé. Navíc různé organizace čím dál hlasitěji upozorňovaly na negativní dopady pyrotechniky na životní prostředí.

Nová pravidla ovšem platí i pro jednotlivce, a to automaticky a téměř bez výjimek. Obce tím tedy přišly o jakoukoliv možnost zakázané území ovlivnit nebo si ho určit podle sebe, na což si někteří starostové veřejně stěžují. Otázkou také zůstává vymahatelnost těchto nových plošných zákazů.

Faktem ale zůstává, že v okruhu 250 metrů od chráněných objektů se nesmí využívat jakákoliv pyrotechnika od kategorie F2 výš. To znamená, že se zákaz nevztahuje pouze na bouchací kuličky a prskavky.

Jak přesně se zákaz dotkl Pacova a samozřejmě i ostatních okolních obcí si můžete na interaktivní mapě přímo zde na webu (pokud se vám objevuje chybová hláška „uknown vendor“, stačí ji povolit – omlouvám se za technické potíže, na nápravě se pracuje).

Je potřeba dodat, že mapa vychází z několika státních registrů a průběžně se může doplňovat a měnit. Zóny navíc v některých případech mohou být nepřesné, a to především u včelstev. Pokud včelaři nemají nahlášenou v registru jeho přesnou polohu, zóna se automaticky vypočítává ze středu pozemku, na němž včelstvo stojí.

Mapa oblastí, ve kterých je zakázané používání ohňostrojů

Zdroj: Ministerstvo zemědělství

Pacovsko v médiích

Po delší době opět mohu obnovit tuto rubriku, protože adventní čas znamenal pro Pacov také zmínky v celostátních médiích. Konkrétně v televizních zpravodajských relacích.

Na trzích o první adventní neděli, po kterých se rozsvítila i pacovská vánoční výzdoba na náměstí, jste dost možná byli. Pokud ne, můžete se na předvánoční podívat ještě jednou v Událostech České televize z 30. listopadu, konkrétně v příspěvku o adventních trzích (čas 29:35).

Do Televizních novin na Nově se minulý týden dostal také orchestr pacovské Základní umělecké školy. Nejsledovanější zpravodajská relace v Česku se 12. prosince v čase 8:06 věnovala končícím ministrům včetně ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka. Ten pozval do Prahy pacovský orchestr v tomto předvánočním čase už podruhé, a na nějakou dobu určitě naposled, aby zahrál zaměstnancům tohoto resortu.