František Zajíc – František Zajíc

Pacov chce zmenšit památkovou zónu. Dotkne se změna vašeho domu?

Město Pacov navrhuje zmenšit památkovou zónu. Pokud změna projde, na vyjmutá místa už nebudou dopadat pravidla plošné památkové ochrany. Ze zóny chce město vyjmout třeba prostor kolem supermarketů, gymnázia nebo části ulic Malovcova či Pošenská. O návrhu bude rozhodovat Ministerstvo kultury.

Největší oblastí, kterou radnice navrhuje z památkové zóny vyloučit, je pásmo sahající od gymnázia přes supermarkety s parkovištěm a dále k poliklinice. „Původní zástavba v této části byla v celém rozsahu zničena asanací v době komunistické totality. Plocha byla postupně zastavěna recentní zástavbou převážně nízké architektonické kvality. Tato část městské památkové zóny jednoznačně postrádá charakter historického památkově chráněného území,“ stojí v architektonickém posudku, který má Newsletter Františka Zajíce k dispozici.

Z památkové zóny chce město vypustit i autobusové nádraží s budovou bývalého soudu a také sokolovnu a její okolí. Oblast jako celek podle architektů historickou hodnotu nemá. Jednotlivé budovy navrhují chránit jinak. „Stavby sokolovny a bývalého okresního soudu, významné z hlediska symbolického, historického i architektonického, chránit nástroji územního plánu stanovením podmínek prostorového uspořádání a vymezením památek místního významu.“

Změna by se částečně mohla dotknout také úzké části Pošenské ulice, kde dlouhodobě dochází k poškozování přilehlých domů některými projíždějícími auty nebo zemědělskými stroji. Město už řadu let vidí řešení v rozšíření ulice, kvůli kterému by ale muselo zbourat některé domy v památkové zóně, které už zároveň vlastní. Teď je tedy navrhuje z památkové zóny vyjmout. Obyvatelé lokality ale tento postup dlouhodobě kritizují. Podle nich jde o nevratný zásah do původní zástavby a nepřinese ani zklidnění dopravy. Problému Pošenské ulice se Newsletter věnoval už dřív zde.

Mnoho tváří pacovské památkové zóny

Městská památková zóna v Pacově zahrnuje od svého vyhlášení v roce 1990 nejen historické jádro města. Její součástí jsou také budovy postavené po velkém zásahu do původní městské zástavby v druhé polovině dvacátého století, ať už jde o polikliniku, supermarkety, gymnázium nebo bývalou budovu firmy Crystalis a další.

Architekti, kteří zpracovávali posudek k návrhu na zmenšení zóny, dávají rozsah zóny do souvislosti také s dobou jejího vzniku krátce po pádu komunistického režimu, což mohla doprovázet naděje na obnovení historické zástavby zničené mezi lety 1970 a 1990.

Podle autorů se po 35 letech ukázalo, že obnovené historické struktury v asanovaných částech města není reálné. „K případné restituci zaniklých historických urbanistických a architektonických hodnot 35 let trvající památková ochrana území nijak nenapomohla, ale naopak (…) do jisté míry způsobila zpochybnění samotného smyslu plošné památkové ochrany,“ uvádí posudek.

Vyhlášené památkové zóny mají za cíl chránit celkový charakter daného území. Jejich smyslem může být zachování historické zástavby, veřejného prostoru, panoramatu nebo měřítka staveb. V zónách je možné dělat stavební úpravy nebo stavět novostavby. Konkrétní projekty včetně rekonstrukcí a dalších změn se ale musejí jednotlivě posuzovat z hlediska památkové péče. Samotné domy přitom nemusejí být kulturní památkou. Zvláštní pravidla se na ně mohou vztahovat už proto, že stojí uvnitř zóny.

Památkové zóny v Česku vyhlašuje Ministerstvo kultury opatřením obecné povahy. Město může přijít s návrhem na rozsah nebo změnu památkové zóny, který prochází připomínkováním architektů i památkářů. O konečné podobě hranic ale nakonec rozhoduje ministerstvo. Rada ani zastupitelstvo města nemohou jeho rozhodnutí zvrátit.

Poprvé od revoluce bez komunistů. V Pacově chtějí o radnici usilovat jen tři uskupení

Do voleb chtějí v Pacově tři uskupení. O místa v zastupitelstvu se budou nejspíš ucházet sdružení současného starosty Tomáše Kocoura, dále KDU-ČSL a ODS. Vlastní kandidátku naopak nepřihlásili komunisté.

Tato tři uskupení podala v potřebné lhůtě přihlášku na úřad. Newsletteru Františka Zajíce to potvrdili zástupci jednotlivých subjektů. Městský úřad bude nyní přihlášky kontrolovat. Kandidující subjekty ještě mohou odstranit případné nedostatky nebo doplnit kandidáty. O registraci kandidátek rozhodne úřad během srpna.

Ne všechny kandidátky ale budou plné. V Pacově se volí celkem 15 zastupitelů. Stejný počet kandidátů zatím přihlásily Sdružení pro rozvoj a prosperitu Pacovska a také KDU-ČSL. Naopak ODS zatím plnou kandidátku nemá. „Sehnali jsme jen pět lidí,“ řekl Newsletteru současný zastupitel Jiří Šašek. Poprvé od roku 1990 se voleb v Pacově nezúčastní komunisté. Kandidovat se nechystá ani jejich dlouholetý zastupitel Ludvík Toman.

V roce 2022 se voleb zúčastnily čtyři subjekty. Nejvíc hlasů obdrželo sdružení starosty Tomáše Kocoura, které získalo 10 mandátů. Tři křesla obsadili lidovci a po jednom mandátu si rozdělily ODS a KSČM. K volebním urnám tehdy přišlo necelých 41 procent voličů.

Ani před čtyřmi lety nedokázaly strany a uskupení maximálně naplnit kandidátky. Plný počet 15 kandidátů nabídlo pouze Sdružení pro rozvoj a prosperitu Pacovska. Za KDU-ČSL kandidovalo 13 lidí, za komunisty 11 a za ODS 9. Průměrný věk kandidátů byl 55 let. Nejmladšímu z nich bylo 33 let.

35: Prázdninové novinky

Slovo úvodem

Léto je v plném proudu, do Česka v těchto dnech dorazilo horké počasí, a tak doufám, že máte možnost také vydechnout a trávit alespoň část dne někde v chládku nebo u vody. Dnešní newsletter připomene některé texty vydané v uplynulém půl roce a také upozorní na pár aktualit z Pacova, které se v poslední době dostaly do médií.

Blíží se také datum 4. srpna. Právě v tento den v 16:00 uplyne lhůta na podání přihlášek do komunálních voleb. Už příští úterý bychom se tedy mohli dozvědět, která uskupení se budou na podzim ucházet o místa v pacovském zastupitelstvu.

Komunálním volbám se pochopitelně budu věnovat i v dalších newsletterech, takže pokud vás toto téma zajímá, určitě zůstaňte ve střehu. A pokud byste měli nápad, na co se zaměřit nebo na co se zeptat kandidátů do zastupitelstva, napište mi na info@frantisekzajic.cz.

Děkuji, že mé texty čtete a odebíráte a užívejte léto!

Připomeňte si:

Nové jízdní řády od neděle

Už tuto neděli začnou na Pelhřimovsku a Humpolecku platit nové autobusové jízdní řády. Kraj Vysočina totiž po letech vyměnil dopravce. Místo modrobílých autobusů společnosti ICOM Transport budou v regionu jezdit autobusy s označením Busem, spadající pod ČSAD České Budějovice.

Výměně dopravce už jsem v newsletteru věnoval v zimě. Nové jízdní řády přinesou nejen nové časy, ale také nové spoje, například do Prahy, Jihlavy nebo Jindřichova Hradce. Více si můžete přečíst v textu zde.

Jak se žije na Pacovsku

Pravidelně sleduji výsledky různých indexů, které hodnotí život v regionech. Ačkoliv je výsledky potřeba brát s rezervou, některé z nich dokážou odhalit silné i slabé stránky daného místa. Naposledy jsem psal o výsledcích Pacovska v Indexu prosperity regionů. Text si můžete připomenout zde.

Pacov v médiích

V uplynulých týdnech se v souvislosti s Pacovem v médiích psalo konečně o něčem jiném než o rekonstrukci budovy na vlakovém nádraží.

Televize Nova si všimla úspěchu mažoretek Leontýnek, kterým se zadařilo na mezinárodní soutěži v Chorvatsku. Video si můžete přehrát zde.

Český rozhlas Radiožurnál se zase věnoval dalšímu charitativnímu srazu amerik a veteránů. O akci si můžete přečíst zde a k dispozici je také rozhlasová reportáž přímo ze zámecké zahrady. Na letošním srazu se na podporu malé Beátky vybralo 207 tisíc korun.

34: Kdo chce do Senátu za Pelhřimovsko?

Slovo úvodem

Se začátkem prázdnin vám do schránek přichází další vydání mého newsletteru. Protože nás na podzim opět čekají volby, podíváme se tentokrát do politiky. Na začátku října se budou volit nejen zastupitelstva obcí, ale u nás na Pelhřimovsku a Pacovsku se bude po šesti letech volit také senátor. Právě na senátní volby jsem zaměřil dnešní vydání (na komunální volby bude dostatek prostoru v příštích týdnech a měsících).

Senátní volby nejsou u voličů tolik oblíbené, přesto si troufnu tvrdit, že ty letošní by mohly být zajímavé. Do minulých voleb totiž strany senátní volby na Pelhřimovsku nebraly moc vážně. Mandát tu měl „rezervovaný“ sociální demokrat Milan Štěch, kterého od vzniku Senátu v devadesátých letech nikdo nedokázal porazit, a tak tady v regionu strany ani v posledních letech nenasazovaly atraktivní kandidáty.

Před šesti lety ovšem tuto hradbu zbořil současný senátor Jaroslav Chalupský, který Milana Štěcha porazil. Tím otevřel cestu dalším stranám, které si teď na jeho senátorské křeslo brousí zuby a nasazují do boje významné regionální politiky. Kdo se tedy utká o senátorský mandát, se dočtete v prvním textu. Jeden z kandidátů je dokonce z Pacova a Lukáš Vlček to není.

O prázdninách newsletter bude vycházet nepravidelně, s čímž už jsem teď před létem tak trochu začal. Pokud se ovšem stane něco podstatného, o informace určitě nepřijdete. Děkuji, že newsletter čtete a odebíráte. Budu rád, když o něm řeknete kamarádům a známým nebo když budete sdílet mé texty třeba na sociálních sítích. Hezké léto!

PŘEHLEDNĚ: Kdo chce do Senátu za Pelhřimovsko?

Senátní volby na Pelhřimovsku budou otevřenější než v minulých letech. Strany tentokrát sází na osobnosti z regionální politiky. Obhajující senátor Jaroslav Chalupský bude čelit starostům dvou největších měst v obvodu z ANO a ODS i podnikatelkám z Pacova a Kamenice nad Lipou.

Jaroslav Chalupský se do Senátu dostal před šesti lety, kdy na Pelhřimovsku a Jindřichohradecku porazil dlouholetého senátora a tvář Sociálních demokratů Milana Štěcha. Do voleb Chalupského tehdy posílali Svobodní a po zvolení se tak stal jejich jediným zástupcem v Parlamentu. Po volbách senátor za obvod Pelhřimov nakonec vstoupil do nejpočetnější klubu ODS a TOP 09.

Letos je ale situace jiná. Svobodní se loni spojili s SPD a dalšími stranami a kromě Senátu už mají svého zástupce i ve Sněmovně, kam se dostal předseda strany a také Jindřichohradečák Libor Vondráček. Po povolebním vyjednávání se navíc hnutí SPD stalo vládním subjektem společně s Motoristy a hnutím ANO. Zejména spojování Svobodných s SPD se ale Chalupskému nelíbí, což naznačil webu iRozhlas. Do Senátu letos bude kandidovat jako nezávislý.

Rýsuje se souboj starostů?

(Pokračovat ve čtení zde)

Krátce

Sága okolo pacovského železničního nádraží je nejspíš u konce. Správa železnic zveřejnila fotky nově namalované fasády opravené budovy. Podrobněji si o rekonstrukci můžete přečíst zde.

Nová barva na opraveném nádraží, foto: Správa železnic

PŘEHLEDNĚ: Kdo chce do Senátu za Pelhřimovsko?

Senátní volby na Pelhřimovsku budou otevřenější než v minulých letech.
Strany tentokrát sází na osobnosti z regionální politiky. Obhajující
senátor Jaroslav Chalupský bude čelit starostům dvou největších měst
v obvodu z ANO a ODS i podnikatelkám z Pacova a Kamenice nad Lipou.

Rýsuje se souboj starostů?

Obhajující senátor nezískal ani podporu svého klubu, protože ODS posílá do voleb vlastního kandidáta. O hlasy voličů bude usilovat dlouholetý starosta Pelhřimova Ladislav Med, který patří k nejvýraznějším tvářím strany na Pelhřimovsku. Kandidovat se chystá i do městského zastupitelstva, kterému šéfuje od roku 2018 (v radě města Pelhřimov působí už od roku 2010).

„Zkušenost z komunální politiky by měla být odražena i v celostátní politice,“ řekl Med už dřív pro Newsletter Františka Zajíce. „Provázanost měst s Poslaneckou Sněmovnou nebo Senátem je prospěšná pro celý region,“ dodal. V kampani bude chtít oslovit také voliče na Jindřichohradecku, kde jako starosta Pelhřimova není tolik známý.

Pelhřimov a Jindřichův Hradec jsou dvě největší města volebního obvodu číslo 15, takže volební výsledky z obou těchto míst zásadně ovlivní to, kteří dva kandidáti se dostanou do druhého kola. Volební souboj v tomto obvodu by se dal zarámovat i jako souboj starostů, protože do výsledků bude chtít promluvit i starosta Jindřichova Hradce Michal Kozár, který bude kandidátem hnutí ANO (jeho nominaci musí ještě schválit celostátní výbor hnutí).

Hnutí ANO tentokrát sází na osvědčeného člověka z regionu. Před šesti lety za hnutí kandidoval na Pelhřimovsku herec a také bývalý ministr kultury Vítězslav Jandák, který se ale nedostal ani do druhého kola. Michal Kozár je v úplně jiné pozici. Do voleb jde jako známý starosta Jindřichova Hradce, a navíc za hnutí ANO, které po Sociální demokracii přebralo roli nejsilnější politické strany v regionu.

„Je třeba otevřít zákon o financování obcí, abychom do Jindřichova Hradce dostali peníze, které si zasloužíme. Je také nezbytné začít řešit ceny potravin, což bez funkčního zákona o tržní síle nepůjde,“ naznačuje Kozár pro Newsletter některé své priority.

Kozár vede Jindřichův Hradec od roku 2022, před tím působil 11 let v pelhřimovské nemocnici, kterou v letech 2020 až 2022 vedl jako ředitel. Letos v únoru se už jako starosta Jindřichova Hradce do nemocnice v Pelhřimově vrátil opět na ředitelský post. Funkcí ho dočasně pověřil hejtman Kraje Vysočina Martin Kukla (taktéž z hnutí ANO). Kozár měl za úkol vyřešit krizovou situaci v nemocnici, kde kvůli sporům s bývalým vedením podala řada lékařů výpovědi. „Byl jsem ujištěn, že funkce starosty a senátora se stíhat dají, navíc neztratíte kontakt s občany. Funkce ředitele nemocnice je přechodná, končí stabilizací nemocnice, a to se zatím daří. V případě zvolení se jí vzdám,“ doplnil.

Kandidátku na senátorku postaví na Pelhřimovsku také SPD. O hlasy se bude ucházet podnikatelka z Pacova Lucie Pavlů Řádová, která je také místopředsedkyně regionální buňky hnutí na Vysočině. V uplynulých letech neúspěšně kandidovala za SPD například do Sněmovny nebo do krajského zastupitelstva. „Kampaň zatím připravujeme,“ řekla krátce pro Newsletter.

Zatím poslední známou kandidátkou do Senátu v pelhřimovském obvodu je Karolína Kubisková z Kamenice nad Lipou. Podnikatelka a provozovatelka čerpací stanice v uplynulých letech neúspěšně kandidovala ve vícero volbách. Jediným politickým úspěchem zůstává zvolení do zastupitelstva města v roce 2022, kam kandidovala za hnutí Přísaha. V letech 2022 a 2024 byla dokonce místopředsedkyní hnutí. Dnes už ale v Přísaze nepůsobí a předsedá vlastní straně Výzva 2025.

33: Proč končí Jatka fest

Slovo úvodem

Po odmlce se vrací další vydání newsletteru, které tentokrát přináší více témat a informací. Pomalu začíná léto, a to je v Pacově už několik let spojené s hudebním festivalem Jatka Fest. Možná jste se už doslechli, že letošní ročník, který se bude konat 27. června v zámeckém parku, bude poslední. V prvním textu se od organizátorů festivalu dozvíte, proč se k takovému kroku rozhodli.

Druhý text jsem vydával na platformě Články na Seznamu už před časem a dnes už není moc aktuální. Týká se totiž opravy Hronovy a Pošenské ulice, kterou před dvěma týdny začal Kraj Vysočina. Rekonstrukce zatím pokračuje a podle původních plánů by omezení měla trvat ještě příští týden. Město už informovalo, že se dělníci v těchto dnech chystají na finální pokládku nového povrchu. Pokud jste původní text o rekonstrukci nečetli, následuje jako druhý v pořadí.

Na konci ještě krátká připomínka související s dokumentem o básníkovi Antonínu Sovovi. Děkuji, že newsletter čtete a odebíráte. Pokud vás napadá nějaké téma, kterému bych se měl věnovat, nebo máte jakoukoliv jinou připomínku, napište mi na info@frantisekzajic.cz.

Jatka Fest končí. Festival, který do Pacova přivedl špičku hudební scény, odehraje poslední ročník

Pacovský hudební festival Jatka Fest skončí. Organizátoři oznámili, že letošní ročník, který začne příští týden, bude poslední. „Cítíme, že lidé chtějí trávit volný čas jinak, zároveň rostou náklady ve všech oblastech,“ vysvětluje zakladatel festivalu Jaroslav Šafarik.

Jatka Fest, který se do Pacova přestěhoval z Obrataně v roce 2014, byl pro místní kulturní život přelomovou akcí. V zámecké zahradě vyrostl vícedenní velkoformátový festival, který lákal tisíce návštěvníků z Pacova i okolí na velká jména české hudební scény. Na festivalovém podiu zahrály například kapely Kryštof, Chinaski, Mirai, Lucie, No Name, zpívali zde také Tomáš Klus, Marek Ztracený a spoustu dalších.

Jinak tomu nebude ani letos. Na poslední Jatka Fest 27. června dorazí například Mňága a Žďorp, Wohnout nebo Rybičky 48. „Nejraději vzpomínám na kapelu z Argentiny, bylo to něco úplně jiného. Jinak ale festivalem prošla velká část české hudební scény a toho si opravdu vážím,“ komentuje pro Newsletter Františka Zajíce zakladatel festivalu Jaroslav Šafarik.

Organizace festivalu je ale podle něj s přibývajícími roky čím dál těžší… Pokračovat ve čtení

V Pacově se opraví další silnice, dodělání Myslíkovy ulice se ale odkládá

Krajská správa silnic opraví v Pacově další vytěžované ulice. Během června by dělníci měli položit nový povrch od hlavní křižovatky kolem gymnázia až na konec Pošenské ulice. Rekonstrukce přijde na více než pět milionů korun. Dodělání průtahu v Myslíkově ulici se ale odkládá.

Ulice Hronova a Pošenská budou zavřené pro veškerou dopravu po celou dobu oprav. Ty podle města Pacov začnou 4. června a potrvají necelé tři týdny. „Dotčený úsek bude uzavřen pro veškerou dopravu, vyjma vlastníků dotčených nemovitostí, osob trvale žijících v dané lokalitě a mimo vozidla s povolením stavby,“ napsalo město na webu.

Krajská správa silnic vybrala pro zhotovení této zakázky firmu MI Roads. Rekonstrukce by měla vyjít na více než… Pokračovat ve čtení

Krátce

Dokument o básníkovi Antonínu Sovovi, který měl v Pacově loni premiéru, už je ke zhlédnutí online. Snímek mapující životní osudy nejslavnějšího pacovského rodáka si můžete přehrát na platformě České televize v iVysílání. Odkaz zde.

Jatka Fest končí. Festival, který do Pacova přivedl špičku hudební scény, odehraje poslední ročník

Pacovský hudební festival Jatka Fest skončí. Organizátoři oznámili, že letošní ročník, který začne příští týden, bude poslední. „Cítíme, že lidé chtějí trávit volný čas jinak, zároveň rostou náklady ve všech oblastech,“ vysvětluje zakladatel festivalu Jaroslav Šafarik.

Jinak tomu nebude ani letos. Na poslední Jatka Fest 27. června dorazí například Mňága a Žďorp, Wohnout nebo Rybičky 48. „Nejraději vzpomínám na kapelu z Argentiny, bylo to něco úplně jiného. Jinak ale festivalem prošla velká část české hudební scény a toho si opravdu vážím,“ komentuje pro Newsletter Františka Zajíce zakladatel festivalu Jaroslav Šafarik.

Organizace festivalu je ale podle něj s přibývajícími roky čím dál těžší. Obrovským zlomem nejen pro festivaly, ale i pro celý kulturní svět, byla koronavirová pandemie. „První rok po ní byl ještě silný, lidé se těšili zpátky mezi ostatní a chtěli si užívat,“ říká Šafarik. „V dalších letech se ale změnila ochota lidí kupovat vstupenky v předprodeji, což je pro pořadatele jeden z klíčových ukazatelů a zároveň důležitý ekonomický pilíř akce.“

Ekonomicky byl Jatka Fest vždycky na hraně. „Některé ročníky se podařilo dostat do zelených čísel, ale upřímně řečeno, Jatka Fest nikdy nevznikal primárně jako byznysový projekt,“ přiznává Šafarik. A tak když v posledních výrazně vzrostly náklady na uspořádání celé akce, bylo jasné, že by bylo velmi těžké udržet festival dlouhodobě životaschopný. Podle zakladatele festivalu se změnilo i chování návštěvníků. „Lidé z mé generace už většinou nechtějí tři dny pařit a spát ve stanu a mladší generace má zase často jiné zájmy a jiné způsoby trávení volného času.“

Z kamionu v Obratani ne velká festivalová podia

S festivaly ale tým lidí okolo Jaroslava Šafarika nekončí. Pořádání Jatka Festu je totiž přivedlo k organizaci dalších kulturních akcí na jiných místech v Česku. „V posledních letech se soustředíme na projekt Hudba na Vinicích. Ten vznikl v covidové době, kdy nešlo dělat velké festivaly. Letos máme v plánu 68 menší koncertů v krásném prostředí moravských vinic.“

Jatka Fest vznikl v roce 2012 v Obratani, kde futsalový spolek FC Jatka pořádal turnaj. „Mě napadlo ke sportovnímu turnaji pozvat pár kapel. Místo podia jsme tehdy použili návěs kamionu. Navíc jsem tam tehdy vystupoval se svou kapelou Infinite,“ vzpomíná zakladatel festivalu na první ročník.

Už po dvou letech se ale akce přesunula do Pacova, což opět rozšířilo možnosti festivalu. „Jsme vděční, že nám město dalo důvěru a umožnilo pořádat festival v krásném zámeckém parku. Měli jsme kolem sebe skvělý tým lidí, který odvedl obrovský kus práce, a hlavně nás to velmi bavilo. I díky tomu se k nám podle mě kapely rády vracely.“

„Jatka Fest nám dal obrovské množství zkušeností a otevřel dveře k dalším projektům. Postupně jsme zjistili, že nás baví nejen samotná hudba, ale i vytváření zážitků pro lidi. Každý další ročník nás něco naučil a díky tomu jsme získali odvahu pustit se i do větších akcí,“ uzavírá Šafarik.

V Pacově se opraví další silnice, dodělání Myslíkovy ulice se ale odkládá

Ulice Hronova a Pošenská budou zavřené pro veškerou dopravu po celou dobu oprav. Ty podle města Pacov začnou 4. června a potrvají necelé tři týdny. „Dotčený úsek bude uzavřen pro veškerou dopravu, vyjma vlastníků dotčených nemovitostí, osob trvale žijících v dané lokalitě a mimo vozidla s povolením stavby,“ napsalo město na webu.

Krajská správa silnic vybrala pro zhotovení této zakázky firmu MI Roads. Rekonstrukce by měla vyjít na více než pět milionu korun s DPH. Ulice Hronova a Pošenská tak dostanou nový asfaltový povrch. Starosta Pacova Tomáš Kocour řekl už dřív Newsletteru Františka Zajíce, že na rozdíl od jiných míst v Pacově v Pošenské ulici není potřeba opravovat inženýrské sítě.

To je potřeba například pod hlavním průtahem městem. Rekonstrukce kanalizace, plynovodů, vodovodů a povrchu v Myslíkově ulici, která původně byla v plánu na letošní rok se ale podle starosty Tomáše Kocoura nakonec odkládá.

Myslíkova ulice zůstala kvůli havarijnímu stavu sítí loni jako jediná neopravená poté, co se po řadě let a odkladů Pacov dočkal opraveného povrchu na hlavní silnici napříč městem. Průtah dostal nový povrch loni na konci léta a Kraj Vysočina za jeho rekonstrukci zaplatil více 12 milionů korun.

32: Obce na Pelhřimovsku odmítají akcelerační zóny pro větrníky

Slovo úvodem

Opět po roce jsem se podíval na téma výstavby větrných elektráren na Vysočině. Zatímco loni posílali obcím nabídky soukromí investoři, nyní je situace o trochu jiná, protože se do hry vložil také stát. Ten po celém Česku navrhuje zřídit takzvané akcelerační zóny pro rychlejší výstavbu větrných a v některých případech i solárních elektráren.

Nedaleko Pacovska ministerstvo pro místní rozvoj navrhlo dvě zóny. Jednu v okolí Obrataně a druhou, která vede kolem Křeče a Černovic. Všechny tyto obce už se možnou výstavbou větrníků loni zabývaly. Každá trochu jinak. Stát ovšem navrhuje vytvořit akcelerační zóny bez ohledu na to, jak se samosprávy loni k větrníkům postavily. Jaká je tedy aktuální situace, to si můžete přečíst v dnešním textu.

Pokud by vás téma zajímalo více a chcete vědět například to, kde přesně leží navrhované akcelerační zóny, a to nejen v našem regionu, ale v celém Česku, rád bych vám doporučil i text, který jsme k tomuto tématu vytvořili s kolegou Alešem Ligasem pro web e15.cz. Můžete se v něm přehledně podívat, ve kterých místech bude téma výstavby větrníků i do budoucna velkým tématem.

Děkuji, že newsletter čtete a odebíráte. Jakékoliv připomínky k textům stejně jako náměty na další témata mi můžete psát na info@frantisekzajic.cz.

Obce na Pelhřimovsku nechtějí akcelerační zóny. Proti jsou i v Křeči, kde byli k větrníkům vstřícnější

Na Vysočině by mohlo vzniknout až 14 zón pro rychlejší výstavbu větrných elektráren. Na Pelhřimovsku ministerstvo pro místní rozvoj vytyčilo dvě oblasti kolem Křeče, Černovic a Obrataně. Návrhy akceleračních zón se teď připomínkují. Obce ani kraj s nimi ale nesouhlasí.

Téma případné výstavby větrných elektráren pro tyto obce není novinkou. Investoři oslovovali zastupitelstva na Pelhřimovsku už loni. Zatímco ve většině případů s nápadem neuspěli, o něco vstřícněji přijali nápad na vybudování větrníků lidé ve Křeči pod příslibem finančních kompenzací pro obec. I tam současný plán vlády ale narazil.

Ministerstvo navrhuje kolem Křeče a Černovic vytvořit zónu pro výstavbu větrníků o výkonu 84 MW. Starosta Křeče Petr Příplata řekl Newsletteru Františka Zajíce, že s takovým rozsahem obec nesouhlasí. „Dřív jsme tady uvažovali o plánu na výstavbu šesti větrníků, nakonec jsme to ještě změnili na čtyři. Teď ale návrh počítá s 24 elektrárnami, takže touto cestou určitě nepůjdeme.“

Příplata dodal, že původní jednání s investory do větrných elektráren obec stejně nakonec zrušila. Aktuálně tak řeší pouze rozsah navrhovaných akceleračních zón, které Křeč bude ministerstvu připomínkovat. Námitky mohou lidé i samosprávy posílat přímo na ministerstvo pro místní rozvoj do 1. června. O konečné podobě oblastí pro urychlenou výstavbu obnovitelných zdrojů energie se tedy bude rozhodovat zřejmě během léta.

Tato akcelerační zóna zasahuje kromě křeče ještě na území sousedních Černovic. Také tam zastupitelstvo řešilo nabídku na výstavbu větrného parku už loni. Vyostřené téma nakonec rozhodlo referendum, ve kterém lidé rozhodli, že se město Černovice nebude účastnit jednání o výstavbě větrných elektráren.

Po roce ale toto téma ožívá, protože stát zařadil území kolem Černovic do akceleračních zóny. Město se tak dostává do zvláštní situace. „Město si referendem omezilo vlastní možnosti, ale tím se nezastavil svět kolem něj. A pokud stát vyhodnotí naše území jako vhodné, může to vést k tomu, že obec bude mít menší prostor ovlivnit, co a jak se bude dít,“ napsal na sociálních sítích starosta Jan Brožek (KDU-ČSL).

Kde stavět nové energetické zdroje?

V Kraji Vysočina by podle ministerstva pro místní rozvoj mohlo vzniknout 14 akceleračních zón (některé jsou na hranicích s Jihočeským krajem). Kraj podle hejtmana Martina Kukly (ANO) nesouhlasí ani s jednou. Podle něj Vysočina přispívá Vysočina do výroby elektřiny v Česku například tím, že má na svém území jadernou elektrárnu Dukovany. Větrné elektrárny navíc podle hejtmana znevýhodňují dotčená území pro turistiku nebo cestovní ruch.

Podobně v uplynulých týdnech reagovaly na návrh akceleračních zón i jiné kraje. Česko se tak dostává do patové situace, kdy stát chce stavět nové obnovitelné zdroje energie, s čímž počítají koncepce pro rozvoj energetiky v Česku, ale dotčená místa se až na výjimky staví proti.

Česko přitom nové zdroje energie potřebuje. S postupným omezováním energie z uhlí a pomalou výstavbou jiných zdrojů postupně klesá pozice Česka coby čistého exportéra elektřiny, tedy že se v tuzemsku vyrobí více energie, než se spotřebuje. Podle správce přenosové soustavy ČEPS se proto Česko už v následujících letech může stát čistým dovozcem elektřiny.

Obnovitelné zdroje jsou proto částečnou alternativou, protože jejich výstavba netrvá tak dlouho ve srovnání s plynovými nebo jadernými elektrárnami. V porovnání s Evropou Česko ve výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů zaostává. Například větrná energie tvoří asi jedno procento energetické mixu, nejvíc elektřiny v Česku produkuje jádro (cca 40 procent) a uhlí (cca 35 procent).

Obce na Pelhřimovsku nechtějí akcelerační zóny. Proti jsou i v Křeči, kde byli k větrníkům vstřícnější

Příplata dodal, že od původního nápadu na výstavbu větrníků obec stejně nakonec ustoupila. Aktuálně tak řeší pouze rozsah navrhovaných akceleračních zón, které Křeč bude ministerstvu připomínkovat. Námitky mohou lidé i samosprávy posílat přímo na ministerstvo pro místní rozvoj do 1. června. O konečné podobě oblastí pro urychlenou výstavbu obnovitelných zdrojů energie se tedy bude rozhodovat zřejmě během léta.

Tato akcelerační zóna zasahuje kromě Křeče ještě na území sousedních Černovic. Také tam zastupitelstvo řešilo nabídku na výstavbu větrného parku už loni. Vyostřené téma nakonec rozhodlo referendum, ve kterém lidé rozhodli, že se město Černovice nebude účastnit jednání o výstavbě větrných elektráren.

Po roce ale toto téma ožívá, protože stát zařadil území kolem Černovic do akcelerační zóny. Město se tak dostává do zvláštní situace. „Město si referendem omezilo vlastní možnosti, ale tím se nezastavil svět kolem něj. A pokud stát vyhodnotí naše území jako vhodné, může to vést k tomu, že obec bude mít menší prostor ovlivnit, co a jak se bude dít,“ napsal na sociálních sítích starosta Jan Brožek (KDU-ČSL).

Kde stavět nové energetické zdroje?

V Kraji Vysočina by podle ministerstva pro místní rozvoj mohlo vzniknout 14 akceleračních zón (některé jsou na hranicích s Jihočeským krajem). Kraj podle hejtmana Martina Kukly (ANO) nesouhlasí ani s jednou. Podle něj Vysočina přispívá do výroby elektřiny v Česku například tím, že má na svém území jadernou elektrárnu Dukovany. Větrné elektrárny navíc podle hejtmana znevýhodňují dotčená území pro turistiku nebo cestovní ruch.

Obnovitelné zdroje jsou proto částečnou alternativou, protože jejich výstavba netrvá tak dlouho ve srovnání s plynovými nebo jadernými elektrárnami. V porovnání s Evropou Česko ve výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů zaostává. Například větrná energie tvoří asi jedno procento energetické mixu, nejvíc elektřiny produkuje jádro (cca 40 procent) a uhlí (cca 35 procent).