Autor: František Zajíc

33: Proč končí Jatka fest

Slovo úvodem

Po odmlce se vrací další vydání newsletteru, které tentokrát přináší více témat a informací. Pomalu začíná léto, a to je v Pacově už několik let spojené s hudebním festivalem Jatka Fest. Možná jste se už doslechli, že letošní ročník, který se bude konat 27. června v zámeckém parku, bude poslední. V prvním textu se od organizátorů festivalu dozvíte, proč se k takovému kroku rozhodli.

Druhý text jsem vydával na platformě Články na Seznamu už před časem a dnes už není moc aktuální. Týká se totiž opravy Hronovy a Pošenské ulice, kterou před dvěma týdny začal Kraj Vysočina. Rekonstrukce zatím pokračuje a podle původních plánů by omezení měla trvat ještě příští týden. Město už informovalo, že se dělníci v těchto dnech chystají na finální pokládku nového povrchu. Pokud jste původní text o rekonstrukci nečetli, následuje jako druhý v pořadí.

Na konci ještě krátká připomínka související s dokumentem o básníkovi Antonínu Sovovi. Děkuji, že newsletter čtete a odebíráte. Pokud vás napadá nějaké téma, kterému bych se měl věnovat, nebo máte jakoukoliv jinou připomínku, napište mi na info@frantisekzajic.cz.  

Jatka Fest končí. Festival, který do Pacova přivedl špičku hudební scény, odehraje poslední ročník

Pacovský hudební festival Jatka Fest skončí. Organizátoři oznámili, že letošní ročník, který začne příští týden, bude poslední. „Cítíme, že lidé chtějí trávit volný čas jinak, zároveň rostou náklady ve všech oblastech,“ vysvětluje zakladatel festivalu Jaroslav Šafarik.

Jatka Fest, který se do Pacova přestěhoval z Obrataně v roce 2014, byl pro místní kulturní život přelomovou akcí. V zámecké zahradě vyrostl vícedenní velkoformátový festival, který lákal tisíce návštěvníků z Pacova i okolí na velká jména české hudební scény. Na festivalovém podiu zahrály například kapely Kryštof, Chinaski, Mirai, Lucie, No Name, zpívali zde také Tomáš Klus, Marek Ztracený a spoustu dalších.

Jinak tomu nebude ani letos. Na poslední Jatka Fest 27. června dorazí například Mňága a Žďorp, Wohnout nebo Rybičky 48. „Nejraději vzpomínám na kapelu z Argentiny, bylo to něco úplně jiného. Jinak ale festivalem prošla velká část české hudební scény a toho si opravdu vážím,“ komentuje pro Newsletter Františka Zajíce zakladatel festivalu Jaroslav Šafarik.

Organizace festivalu je ale podle něj s přibývajícími roky čím dál těžší… Pokračovat ve čtení

V Pacově se opraví další silnice, dodělání Myslíkovy ulice se ale odkládá

Krajská správa silnic opraví v Pacově další vytěžované ulice. Během června by dělníci měli položit nový povrch od hlavní křižovatky kolem gymnázia až na konec Pošenské ulice. Rekonstrukce přijde na více než pět milionů korun. Dodělání průtahu v Myslíkově ulici se ale odkládá.

Ulice Hronova a Pošenská budou zavřené pro veškerou dopravu po celou dobu oprav. Ty podle města Pacov začnou 4. června a potrvají necelé tři týdny. „Dotčený úsek bude uzavřen pro veškerou dopravu, vyjma vlastníků dotčených nemovitostí, osob trvale žijících v dané lokalitě a mimo vozidla s povolením stavby,“ napsalo město na webu.

Krajská správa silnic vybrala pro zhotovení této zakázky firmu MI Roads. Rekonstrukce by měla vyjít na více než… Pokračovat ve čtení

Krátce

Dokument o básníkovi Antonínu Sovovi, který měl v Pacově loni premiéru, už je ke zhlédnutí online. Snímek mapující životní osudy nejslavnějšího pacovského rodáka si můžete přehrát na platformě České televize v iVysílání. Odkaz zde.

Jatka Fest končí. Festival, který do Pacova přivedl špičku hudební scény, odehraje poslední ročník

Pacovský hudební festival Jatka Fest skončí. Organizátoři oznámili, že letošní ročník, který začne příští týden, bude poslední. „Cítíme, že lidé chtějí trávit volný čas jinak, zároveň rostou náklady ve všech oblastech,“ vysvětluje zakladatel festivalu Jaroslav Šafarik.

Jatka Fest, který se do Pacova přestěhoval z Obrataně v roce 2014, byl pro místní kulturní život přelomovou akcí. V zámecké zahradě vyrostl vícedenní velkoformátový festival, který lákal tisíce návštěvníků z Pacova i okolí na velká jména české hudební scény. Na festivalovém podiu zahrály například kapely Kryštof, Chinaski, Mirai, Lucie, No Name, zpívali zde také Tomáš Klus, Marek Ztracený a spoustu dalších.

Jinak tomu nebude ani letos. Na poslední Jatka Fest 27. června dorazí například Mňága a Žďorp, Wohnout nebo Rybičky 48. „Nejraději vzpomínám na kapelu z Argentiny, bylo to něco úplně jiného. Jinak ale festivalem prošla velká část české hudební scény a toho si opravdu vážím,“ komentuje pro Newsletter Františka Zajíce zakladatel festivalu Jaroslav Šafarik.

Organizace festivalu je ale podle něj s přibývajícími roky čím dál těžší. Obrovským zlomem nejen pro festivaly, ale i pro celý kulturní svět, byla koronavirová pandemie. „První rok po ní byl ještě silný, lidé se těšili zpátky mezi ostatní a chtěli si užívat,“ říká Šafarik. „V dalších letech se ale změnila ochota lidí kupovat vstupenky v předprodeji, což je pro pořadatele jeden z klíčových ukazatelů a zároveň důležitý ekonomický pilíř akce.“

Ekonomicky byl Jatka Fest vždycky na hraně. „Některé ročníky se podařilo dostat do zelených čísel, ale upřímně řečeno, Jatka Fest nikdy nevznikal primárně jako byznysový projekt,“ přiznává Šafarik. A tak když v posledních výrazně vzrostly náklady na uspořádání celé akce, bylo jasné, že by bylo velmi těžké udržet festival dlouhodobě životaschopný. Podle zakladatele festivalu se změnilo i chování návštěvníků. „Lidé z mé generace už většinou nechtějí tři dny pařit a spát ve stanu a mladší generace má zase často jiné zájmy a jiné způsoby trávení volného času.“

Z kamionu v Obratani ne velká festivalová podia

S festivaly ale tým lidí okolo Jaroslava Šafarika nekončí. Pořádání Jatka Festu je totiž přivedlo k organizaci dalších kulturních akcí na jiných místech v Česku. „V posledních letech se soustředíme na projekt Hudba na Vinicích. Ten vznikl v covidové době, kdy nešlo dělat velké festivaly. Letos máme v plánu 68 menší koncertů v krásném prostředí moravských vinic.“

Jatka Fest vznikl v roce 2012 v Obratani, kde futsalový spolek FC Jatka pořádal turnaj. „Mě napadlo ke sportovnímu turnaji pozvat pár kapel. Místo podia jsme tehdy použili návěs kamionu. Navíc jsem tam tehdy vystupoval se svou kapelou Infinite,“ vzpomíná zakladatel festivalu na první ročník.

Už po dvou letech se ale akce přesunula do Pacova, což opět rozšířilo možnosti festivalu. „Jsme vděční, že nám město dalo důvěru a umožnilo pořádat festival v krásném zámeckém parku. Měli jsme kolem sebe skvělý tým lidí, který odvedl obrovský kus práce, a hlavně nás to velmi bavilo. I díky tomu se k nám podle mě kapely rády vracely.“

„Jatka Fest nám dal obrovské množství zkušeností a otevřel dveře k dalším projektům. Postupně jsme zjistili, že nás baví nejen samotná hudba, ale i vytváření zážitků pro lidi. Každý další ročník nás něco naučil a díky tomu jsme získali odvahu pustit se i do větších akcí,“ uzavírá Šafarik.

V Pacově se opraví další silnice, dodělání Myslíkovy ulice se ale odkládá

Krajská správa silnic opraví v Pacově další vytěžované ulice. Během června by dělníci měli položit nový povrch od hlavní křižovatky kolem gymnázia až na konec Pošenské ulice. Rekonstrukce přijde na více než pět milionů korun. Dodělání průtahu v Myslíkově ulici se ale odkládá.

Ulice Hronova a Pošenská budou zavřené pro veškerou dopravu po celou dobu oprav. Ty podle města Pacov začnou 4. června a potrvají necelé tři týdny. „Dotčený úsek bude uzavřen pro veškerou dopravu, vyjma vlastníků dotčených nemovitostí, osob trvale žijících v dané lokalitě a mimo vozidla s povolením stavby,“ napsalo město na webu.

Krajská správa silnic vybrala pro zhotovení této zakázky firmu MI Roads. Rekonstrukce by měla vyjít na více než pět milionu korun s DPH. Ulice Hronova a Pošenská tak dostanou nový asfaltový povrch. Starosta Pacova Tomáš Kocour řekl už dřív Newsletteru Františka Zajíce, že na rozdíl od jiných míst v Pacově v Pošenské ulici není potřeba opravovat inženýrské sítě.

To je potřeba například pod hlavním průtahem městem. Rekonstrukce kanalizace, plynovodů, vodovodů a povrchu v Myslíkově ulici, která původně byla v plánu na letošní rok se ale podle starosty Tomáše Kocoura nakonec odkládá.

Myslíkova ulice zůstala kvůli havarijnímu stavu sítí loni jako jediná neopravená poté, co se po řadě let a odkladů Pacov dočkal opraveného povrchu na hlavní silnici napříč městem. Průtah dostal nový povrch loni na konci léta a Kraj Vysočina za jeho rekonstrukci zaplatil více 12 milionů korun.

32: Obce na Pelhřimovsku odmítají akcelerační zóny pro větrníky

Slovo úvodem

Opět po roce jsem se podíval na téma výstavby větrných elektráren na Vysočině. Zatímco loni posílali obcím nabídky soukromí investoři, nyní je situace o trochu jiná, protože se do hry vložil také stát. Ten po celém Česku navrhuje zřídit takzvané akcelerační zóny pro rychlejší výstavbu větrných a v některých případech i solárních elektráren.

Nedaleko Pacovska ministerstvo pro místní rozvoj navrhlo dvě zóny. Jednu v okolí Obrataně a druhou, která vede kolem Křeče a Černovic. Všechny tyto obce už se možnou výstavbou větrníků loni zabývaly. Každá trochu jinak. Stát ovšem navrhuje vytvořit akcelerační zóny bez ohledu na to, jak se samosprávy loni k větrníkům postavily. Jaká je tedy aktuální situace, to si můžete přečíst v dnešním textu.

Pokud by vás téma zajímalo více a chcete vědět například to, kde přesně leží navrhované akcelerační zóny, a to nejen v našem regionu, ale v celém Česku, rád bych vám doporučil i text, který jsme k tomuto tématu vytvořili s kolegou Alešem Ligasem pro web e15.cz. Můžete se v něm přehledně podívat, ve kterých místech bude téma výstavby větrníků i do budoucna velkým tématem.

Děkuji, že newsletter čtete a odebíráte. Jakékoliv připomínky k textům stejně jako náměty na další témata mi můžete psát na info@frantisekzajic.cz. 

Obce na Pelhřimovsku nechtějí akcelerační zóny. Proti jsou i v Křeči, kde byli k větrníkům vstřícnější

Na Vysočině by mohlo vzniknout až 14 zón pro rychlejší výstavbu větrných elektráren. Na Pelhřimovsku ministerstvo pro místní rozvoj vytyčilo dvě oblasti kolem Křeče, Černovic a Obrataně. Návrhy akceleračních zón se teď připomínkují. Obce ani kraj s nimi ale nesouhlasí.

Téma případné výstavby větrných elektráren pro tyto obce není novinkou. Investoři oslovovali zastupitelstva na Pelhřimovsku už loni. Zatímco ve většině případů s nápadem neuspěli, o něco vstřícněji přijali nápad na vybudování větrníků lidé ve Křeči pod příslibem finančních kompenzací pro obec. I tam současný plán vlády ale narazil.

Ministerstvo navrhuje kolem Křeče a Černovic vytvořit zónu pro výstavbu větrníků o výkonu 84 MW. Starosta Křeče Petr Příplata řekl Newsletteru Františka Zajíce, že s takovým rozsahem obec nesouhlasí. „Dřív jsme tady uvažovali o plánu na výstavbu šesti větrníků, nakonec jsme to ještě změnili na čtyři. Teď ale návrh počítá s 24 elektrárnami, takže touto cestou určitě nepůjdeme.“

Příplata dodal, že původní jednání s investory do větrných elektráren obec stejně nakonec zrušila. Aktuálně tak řeší pouze rozsah navrhovaných akceleračních zón, které Křeč bude ministerstvu připomínkovat. Námitky mohou lidé i samosprávy posílat přímo na ministerstvo pro místní rozvoj do 1. června. O konečné podobě oblastí pro urychlenou výstavbu obnovitelných zdrojů energie se tedy bude rozhodovat zřejmě během léta.

Tato akcelerační zóna zasahuje kromě křeče ještě na území sousedních Černovic. Také tam zastupitelstvo řešilo nabídku na výstavbu větrného parku už loni. Vyostřené téma nakonec rozhodlo referendum, ve kterém lidé rozhodli, že se město Černovice nebude účastnit jednání o výstavbě větrných elektráren.

Po roce ale toto téma ožívá, protože stát zařadil území kolem Černovic do akceleračních zóny. Město se tak dostává do zvláštní situace. „Město si referendem omezilo vlastní možnosti, ale tím se nezastavil svět kolem něj. A pokud stát vyhodnotí naše území jako vhodné, může to vést k tomu, že obec bude mít menší prostor ovlivnit, co a jak se bude dít,“ napsal na sociálních sítích starosta Jan Brožek (KDU-ČSL).

Kde stavět nové energetické zdroje?

V Kraji Vysočina by podle ministerstva pro místní rozvoj mohlo vzniknout 14 akceleračních zón (některé jsou na hranicích s Jihočeským krajem). Kraj podle hejtmana Martina Kukly (ANO) nesouhlasí ani s jednou. Podle něj Vysočina přispívá Vysočina do výroby elektřiny v Česku například tím, že má na svém území jadernou elektrárnu Dukovany. Větrné elektrárny navíc podle hejtmana znevýhodňují dotčená území pro turistiku nebo cestovní ruch.

Podobně v uplynulých týdnech reagovaly na návrh akceleračních zón i jiné kraje. Česko se tak dostává do patové situace, kdy stát chce stavět nové obnovitelné zdroje energie, s čímž počítají koncepce pro rozvoj energetiky v Česku, ale dotčená místa se až na výjimky staví proti.

Česko přitom nové zdroje energie potřebuje. S postupným omezováním energie z uhlí a pomalou výstavbou jiných zdrojů postupně klesá pozice Česka coby čistého exportéra elektřiny, tedy že se v tuzemsku vyrobí více energie, než se spotřebuje. Podle správce přenosové soustavy ČEPS se proto Česko už v následujících letech může stát čistým dovozcem elektřiny.

Obnovitelné zdroje jsou proto částečnou alternativou, protože jejich výstavba netrvá tak dlouho ve srovnání s plynovými nebo jadernými elektrárnami. V porovnání s Evropou Česko ve výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů zaostává. Například větrná energie tvoří asi jedno procento energetické mixu, nejvíc elektřiny v Česku produkuje jádro (cca 40 procent) a uhlí (cca 35 procent). 

Obce na Pelhřimovsku nechtějí akcelerační zóny. Proti jsou i v Křeči, kde byli k větrníkům vstřícnější

Na Vysočině by mohlo vzniknout až 14 zón pro rychlejší výstavbu větrných elektráren. Na Pelhřimovsku ministerstvo pro místní rozvoj vytyčilo dvě oblasti kolem Křeče, Černovic a Obrataně. Návrhy akceleračních zón se teď připomínkují. Obce ani Kraj s nimi ale nesouhlasí.

Téma případné výstavby větrných elektráren pro tyto obce není novinkou. Investoři oslovovali zastupitelstva na Pelhřimovsku už loni. Zatímco ve většině případů s nápadem neuspěli, o něco vstřícněji přijali nápad na vybudování větrníků lidé ve Křeči pod příslibem finančních kompenzací pro obec. I tam současný plán vlády ale narazil.

Ministerstvo navrhuje kolem Křeče a Černovic vytvořit zónu pro výstavbu větrníků o výkonu 84 MW. Starosta Křeče Petr Příplata řekl Newsletteru Františka Zajíce, že s takovým rozsahem obec nesouhlasí. „Dřív jsme tady uvažovali o plánu na výstavbu šesti větrníků, nakonec jsme to ještě změnili na čtyři. Teď ale návrh počítá s 24 elektrárnami, takže touto cestou určitě nepůjdeme.“

Příplata dodal, že od původního nápadu na výstavbu větrníků obec stejně nakonec ustoupila. Aktuálně tak řeší pouze rozsah navrhovaných akceleračních zón, které Křeč bude ministerstvu připomínkovat. Námitky mohou lidé i samosprávy posílat přímo na ministerstvo pro místní rozvoj do 1. června. O konečné podobě oblastí pro urychlenou výstavbu obnovitelných zdrojů energie se tedy bude rozhodovat zřejmě během léta.

Tato akcelerační zóna zasahuje kromě Křeče ještě na území sousedních Černovic. Také tam zastupitelstvo řešilo nabídku na výstavbu větrného parku už loni. Vyostřené téma nakonec rozhodlo referendum, ve kterém lidé rozhodli, že se město Černovice nebude účastnit jednání o výstavbě větrných elektráren.

Po roce ale toto téma ožívá, protože stát zařadil území kolem Černovic do akceleračních zóny. Město se tak dostává do zvláštní situace. „Město si referendem omezilo vlastní možnosti, ale tím se nezastavil svět kolem něj. A pokud stát vyhodnotí naše území jako vhodné, může to vést k tomu, že obec bude mít menší prostor ovlivnit, co a jak se bude dít,“ napsal na sociálních sítích starosta Jan Brožek (KDU-ČSL).

Kde stavět nové energetické zdroje?

V Kraji Vysočina by podle ministerstva pro místní rozvoj mohlo vzniknout 14 akceleračních zón (některé jsou na hranicích s Jihočeským krajem). Kraj podle hejtmana Martina Kukly (ANO) nesouhlasí ani s jednou. Podle něj Vysočina přispívá Vysočina do výroby elektřiny v Česku například tím, že má na svém území jadernou elektrárnu Dukovany. Větrné elektrárny navíc podle hejtmana znevýhodňují dotčená území pro turistiku nebo cestovní ruch.

Podobně v uplynulých týdnech reagovaly na návrh akceleračních zón i jiné kraje. Česko se tak dostává do patové situace, kdy stát chce stavět nové obnovitelné zdroje energie, s čímž počítají koncepce pro rozvoj energetiky v Česku, ale dotčená místa se až na výjimky staví proti.

Česko přitom nové zdroje energie potřebuje. S postupným omezováním energie z uhlí a pomalou výstavbou jiných zdrojů postupně klesá pozice Česka coby čistého exportéra elektřiny, tedy že se v tuzemsku vyrobí více energie, než se spotřebuje. Podle správce přenosové soustavy ČEPS se proto Česko už v následujících letech může stát čistým dovozcem elektřiny.

Obnovitelné zdroje jsou proto částečnou alternativou, protože jejich výstavba netrvá tak dlouho ve srovnání s plynovými nebo jadernými elektrárnami. V porovnání s Evropou Česko ve výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů zaostává. Například větrná energie tvoří asi jedno procento energetické mixu, nejvíc elektřiny produkuje jádro (cca 40 procent) a uhlí (cca 35 procent).

31: Pacov a další obce chtějí koupit Vodak

Slovo úvodem

Dnešní newsletter přináší pouze jedno téma, a to že obce na Pelhřimovsku včetně Pacova chtějí koupit firmu Vodak Humpolec. Aby se tak stalo, zakládá se dobrovolný svazek obcí VODAK Region. Kdo všechno je jeho součástí a za kolik obce firmu chtějí koupit, se dočtete v následujícím textu. Jednání mezi samosprávami a firmou ale zatím nejsou u konce, takže konečná částka se ještě může změnit.

Obce tak zřejmě budou mít plnou kontrolu nad firmou, která dodává vodu a spravuje vodovody a kanalizace. V podstatě stejným principem funguje firma Sompo, která na Pelhřimovsku sváží odpad. Také ji plně vlastní obce prostřednictvím dobrovolného svazku, skrze který také firmu řídí. Vodak provádí vodárenské služby přibližně pro 40 tisíc lidí, spravuje asi 740 kilometrů vodovodů a 330 kilometrů kanalizace.

Děkuji, že newsletter čtete a odebíráte. Budu rád, když o něm řeknete rodině i známým, aby se informace dostaly mezi co nejvíce lidí. Náměty a připomínky mi můžete psát na info@frantisekzajic.cz.

Humpolec, Pacov a další obce zakládají dobrovolný svazek. Chtějí koupit vodárenskou firmu

Obce na Pelhřimovsku zakládají nový dobrovolný svazek. Chtějí koupit vodárenskou společnost Vodak Humpolec. Do svazku by se mělo zapojit 23 obcí, v nichž firma prováděla údržbu vodovodů, kanalizací a další služby. Největšími z nich jsou Humpolec, Pacov a Kamenice nad Lipou.

Za firmu by obce mohly zaplatit více než 30 milionů korun. Součástí obchodu nejsou nemovitosti, které by měly zůstat současným vlastníkům. Firma zakoupená svazkem obcí by fungovala v nájmu, o němž starostové s majiteli stále jednají. Newsletteru Františka Zajíce to potvrdil starosta Pacova Tomáš Kocour. „Pro obce bude výhodnější, když budou mít nad firmou přímou kontrolu,“ řekl a dodal, že Vodak je k prodeji delší dobu a že ve hře byl i prodej jeho části zahraničním vlastníkům.

Konečnou částku, na které se obě strany nakonec dohodnou, zaplatí obce ze svazku poměrně podle počtu obyvatel. Největšími z nich… Pokračovat ve čtení

Humpolec, Pacov a další obce zakládají dobrovolný svazek. Chtějí koupit vodárenskou firmu

Obce na Pelhřimovsku zakládají nový dobrovolný svazek. Chtějí koupit vodárenskou společnost Vodak Humpolec. Do svazku by se mělo zapojit 23 obcí, v nichž firma prováděla údržbu vodovodů, kanalizací a další služby. Největšími z nich jsou Humpolec, Pacov a Kamenice nad Lipou.

Za firmu by obce mohly zaplatit více než 30 milionů korun. Součástí obchodu nejsou nemovitosti, které by měly zůstat současným vlastníkům. Firma zakoupená svazkem obcí by fungovala v nájmu, o němž starostové s majiteli stále jednají. Newsletteru Františka Zajíce to potvrdil starosta Pacova Tomáš Kocour. „Pro obce bude výhodnější, když budou mít nad firmou přímou kontrolu,“ řekl a dodal, že Vodak je k prodeji delší dobu a že ve hře byl i prodej jeho části zahraničním vlastníkům.

Konečnou částku, na které se obě strany nakonec dohodnou, zaplatí obce ze svazku poměrně podle počtu obyvatel. Největšími z nich jsou Humpolec, Pacov a Kamenice nad Lipou. Ze zakladatelské smlouvy dobrovolného svazku vyplývá, že tato města by dohromady měla přispět necelými 22 miliony korun.

Aby mohl svazek obcí vzniknout, musejí vstup do něj potvrdit zastupitelstva všech obcí. Například Humpolec a Pacov to mají na programu příští týden. Kamenice už vstup do svazku potvrdila. Podle zakladatelské smlouvy by to všechny obce měly stihnout do konce dubna. Následně mohou podat žádost na Krajský úřad, který rozhodne o zápisu do rejstříku svazků obcí.

Dobrovolný svazek by se měl jmenovat Vodak Region. Obce následně budou seskupení řídit přes devítičlennou radu, do které budou nominovat členy. Prvním předsedou rady by měl být podle zakládající listiny starosta Humpolce Petr Machek. Hlavním účelem svazku bude zajištění zásobování pitnou vodou, odvádění a čištění odpadních vod a zajištění správy, údržby a provozu vodohospodářského majetku.

Svazek Vodak Region tvoří dle zakladatelské smlouvy (řazeno abecedně):

  • Město Červená Řečice
  • Město Humpolec
  • Město Kamenice nad Lipou
  • Město Pacov
  • Městys Božejov
  • Městys Čechtice
  • Městys Křivsoudov
  • Městys Zdislavice
  • Obec Bernartice
  • Obec Dolní Kralovice
  • Obec Dudín
  • Obec Hojanovice
  • Obec Jiřice
  • Obec Koberovice
  • Obec Košetice
  • Obec Loket
  • Obec Moraveč
  • Obec Obrataň
  • Obec Pošná
  • Obec Samšín
  • Obec Tomice
  • Obec Útěchovice
  • Obec Želiv

Poznámka: Ne všechny města a obce zatím schválily vstup do dobrovolného svazku.

30: Požár na gymnáziu a výsledky indexu prosperity

Slovo úvodem

Do vašich schránek opět po čtrnácti dnech přichází souhrn dvou témat, kterým jsem se v uplynulých dnech věnoval. V prvním textu jsem shrnul informace o mimořádné události, která se stala v opravované budově gymnázia.

O požáru tělocvičny jste určitě už slyšeli. Hasiči předběžně vyčíslili škodu, ale příčina se zatím stále vyšetřuje. Text, který sdílím, vyšel hned druhý den po této události. Od té doby hasiči nezveřejnili žádné další poznatky o zásahu. Město Pacov doplnilo, že v budově může pokračovat aktuální rekonstrukce, o níž jsem v newsletteru už informoval.

Druhý text jsem opět po roce věnoval Indexu prosperity regionu, který zkoumá kvalitu života v obcích. Podobné indexy, kterých v Česku vychází více, je potřeba brát s rezervou, protože jakkoliv dobře zvolená metodika nedokáže přesně ohodnotit dané místo. Určitý náhled do života v regionech to ale dává. Letošní index ukázal, že i na Pacovsku je řada příležitostí, které mohou region posunout dopředu. Na druhé straně jsou tu ale i problémy, o nichž píšu ve druhém textu.

Děkuji, že newsletter čtete a odebíráte. Pokud máte jakoukoliv připomínku nebo chcete zareagovat na nějaký text, napište mi na info@frantisekzajic.cz.

V opravovaném gymnáziu v Pacově hořelo. Škoda je 10 milionů

V budově gymnázia Pacov včera hořelo. Požár se obešel bez zranění. Škodu hasiči zatím vyčíslili na 10 milionu korun. Příčina se stále vyšetřuje. Budova gymnázia v Pacově v těchto dnech prochází velkou rekonstrukcí, škola funguje v náhradních prostorech.

K požáru vyjeli ve čtvrtek odpoledne hasiči z Pacova a dobrovolní hasiči z Pacova, Jetřichovce a Obrataně. Mluvčí hasičů Kraje Vysočina Petra Musilová řekla Newsletteru Františka Zajíce, že hořelo v tělocvičně. „Požár jsme dostali pod kontrolu hodinu po ohlášení. Úplná likvidace skončila kolem sedmé hodiny v podvečer.“

Hasiči zatím vyčíslili škodu na 10 milionů korun a celý incident se obešel bez zranění. Proč začalo hořet, hasiči stále vyšetřují. „Dnes (v pátek 17. 4.) na místo znovu vyjeli naši vyšetřovatelé,“ doplnila Musilová. … Pokračovat ve čtení

Pacovsko si polepšilo v Indexu prosperity, co ho ale sráží dolu?

Pacovsko opět skončilo v kvalitě života v lepší polovině obcí. Vyplývá z letošních výsledků Indexu prosperity regionů. Pacovu a okolí připadlo 67. místo z 206, loni to bylo 73. Do lepší poloviny v Česku ho dostaly ekonomické ukazatele, naopak v občanské vybavenosti a demografii Pacov propadl.

V kategorii ekonomika, která zkoumá například podíl nezaměstnaných, dostupnost bydlení, využívání dotací na rozvoj obcí a další, se Pacovsko umístilo dokonce na prvním místě ze všech obcí s rozšířenou působností v Česku.

V kontrastu s tím ale skoro nejhorší pozici ze všech, tedy 205. místo, získal Pacov… Pokračovat ve čtení

V opravovaném gymnáziu v Pacově hořelo. Škoda je 10 milionů

V budově Gymnázia Pacov včera hořelo. Požár se obešel bez zranění. Škodu hasiči zatím vyčíslili na 10 milionu korun. Příčina se stále vyšetřuje. Budova gymnázia v Pacově v těchto dnech prochází velkou rekonstrukcí, škola funguje v náhradních prostorech.

K požáru vyjeli ve čtvrtek odpoledne hasiči z Pacova a dobrovolní hasiči z Pacova, Jetřichovce a Obrataně. Mluvčí hasičů Kraje Vysočina Petra Musilová řekla Newsletteru Františka Zajíce, že hořelo v tělocvičně. „Požár jsme dostali pod kontrolu hodinu po ohlášení. Úplná likvidace skončila kolem sedmé hodiny v podvečer.“

Hasiči zatím vyčíslili škodu na 10 milionů korun a celý incident se obešel bez zranění. Proč začalo hořet, hasiči stále vyšetřují. „Dnes (v pátek 17. 4.) na místo znovu vyjeli naši vyšetřovatelé,“ doplnila Musilová.

Gymnázium v Pacově aktuálně prochází velkou rekonstrukcí, která začala v březnu. Budova se zateplí, vymění se v ní okna, vybuduje se vzduchotechnika a na se střechu se pořídí fotovoltaické panely. Uvnitř by se měly opravit společné prostory, šatny a záchody. Město, které jako zřizovatel školy zaplatí za rekonstrukci více než 40 milionů korun, si od oprav slibuje energetické úspory.

Studenti se po jarních prázdninách kvůli rekonstrukci přestěhovali do náhradních prostor v budově školní jídelny v areálu Za Branou. Podle původních plánů měly být práce hotové během léta.

Pacovsko si polepšilo v Indexu prosperity, co ho ale sráží dolu?

Pacovsko opět skončilo v kvalitě života v lepší polovině obcí. Vyplývá z letošních výsledků Indexu prosperity regionů. Pacovu a okolí připadlo 67. místo z 206, loni to bylo 73. Do lepší poloviny v Česku ho dostaly ekonomické ukazatele, naopak v občanské vybavenosti a demografii Pacov propadl.

V kategorii ekonomika, která zkoumá například podíl nezaměstnaných, dostupnost bydlení, využívání dotací na rozvoj obcí a další, se Pacovsko umístilo dokonce na prvním místě ze všech obcí s rozšířenou působností v Česku.

V kontrastu s tím ale skoro nejhorší pozici ze všech, tedy 205. místo, získal Pacov a okolí v kategorii občanská vybavenost. Tento segment zkoumal to, jaké mohou mít lidé v regionu vyžití. Hodnotil se počet obchodů, počet restaurací, rychlost internetu, rychlost mobilního připojení a další faktory.

Možnosti tu jsou, ale chybějí lidé

Výsledky v obou kategoriích (ekonomika a občanská vybavenost) jsou úzce provázány s další, a to s kategorií zkoumající demografii a sociální strukturu. Pacovsko dlouhodobě trápí stárnutí populace a celkově úbytek obyvatelstva, a to nejen v posledních letech, kdy se často mluví o tom, že se rodí málo dětí.

Čím dál více se region na hranici Jihočeského kraje a Vysočiny podobá příhraničím regionům, ze kterého často odcházejí mladí lidé za studiem nebo lepší prací, a zpátky už se nevrátí, přestože v ekonomických ukazatelích, ale i v dalších jako třeba v prostředí pro život nebo v dostupnosti péče, Pacovsko skončilo v lepší polovině ve srovnání s ostatními.

Z jednotlivých výsledků obcí výzkumníci následně průměrují skóre pro celé kraje. Vysočina skončila za Prahou a Zlínským krajem na třetím místě (ze 14). Z místních ORP dopadl nejlépe Žďár nad Sázavou, který obsadil 10. místo z 206. O čtyři pozice níž pak skončil Humpolec.

Index prosperity regionů hodnotí obce s rozšířenou působností a Prahu, kterých je dohromady v Česku 206. Život v obcích a jejich okolí zkoumá z pohledu sedmi hlavních kategorií (např. ekonomika, občanská vybavenost a další), které obsahují celkem 49 indikátorů. Z výsledků pak sestavuje žebříček kvality života v regionech.