Slovo úvodem

Dnes vychází newsletter s pořadovým číslem 20. Děkuji všem, že newsletter čtete a odebíráte, což mě motivuje k jeho dalšímu rozvoji. Pokud máte jakoukoliv připomínku, nápad nebo kritiku, napište mi na info@frantisekzajic.cz!

Tentokrát jsem se podíval na to, jak by v budoucnu mohla vypadat cesta z Pacova nebo Tábora. A nejen z Pacova, ale také třeba z nedaleké Obrataně, která už se připravuje na obchvat, jehož případná stavba začíná mít reálné obrysy.

Zaznamenal jsem i úspěch redakce školního časopisu Gymnázia Pacov, který zabodoval v celostátní soutěži. A historici z Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd prosí o pomoc. Možná i vy máte informace, které by jim pomohli v pátrání po rodině jednoho pacovského rodáka, tak nezapomeňte dnešní nabitý newsletter dočíst až do konce.

Tak příjemné čtení!

Obrataň se připravuje na obchvat. Čekáme na něj jako na smilování, potvrzuje starosta

Obchvat Obrataně je zase o něco blíž. Stavba, která by mimo obec odvedla dopravu ze silnice I/19 spojující mimo jiné Tábor a Pelhřimov, by mohla začít kolem roku 2030. Počítá s tím Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), tedy státní organizace spravující dálnice a silnice první třídy. Obrataň už pro obchvat připravila územní plán, což newsletteru potvrdil starosta Aleš Komárek. Podle něj je teď na tahu ŘSD.

Podle aktuálního materiálu ŘSD povede obchvat kolem Obrataně na přání obce severní cestou. „Lidé se tak rozhodli před lety v anketě, na jižní straně máme zdroj vody, bylo to blízko zástavby a podobně,“ vysvětlil newsletteru Komárek. Délka obchvatu bude necelé čtyři kilometry a na trase se bude muset vybudovat šest mostů kvůli terénu, ale také třeba železnici. Celkem by tato stavba měla podle dnešních odhadů stát více než jednu miliardu korun bez DPH.

Silnice I/19, takzvaná devatenáctka, se v posledních letech stává čím dál víc vytíženější silnicí. Její kompletní trasa vede už od Plzně a přes Milevsko a Tábor v Jihočeském kraji pokračuje dál na Vysočinu přes Pelhřimov až do Nového města na Moravě nebo Bystřice nad Pernštejnem.

Její význam v posledních letech vzrostl mimo jiné i kvůli otevření dálnice D3 z Tábora do Českých Budějovic a dále směrem do Rakouska. Houstnutí dopravy na devatenáctce lidé v Obratani podle Komárka jednoznačně pociťují. A potvrzují to i data ze sčítání dopravy, která jednou za pět let dělá ŘSD.

Zatímco v roce 2010 projelo Obrataní ve všedních dnech necelých pět tisíc aut (osobních i nákladních), o deset let později v roce 2020 to bylo už přibližně 7750 aut, což znamená nárůst dopravy o více než polovinu, a to ještě výsledky mohla ovlivnit epidemie koronaviru a sní spojená opatření omezující pohyb. Podle Komárka je aktuálně počet projíždějících aut opět znatelně vyšší. Poslední sčítání dopravy dělalo ŘSD letos, výsledky budou ale známé až za několik měsíců.

Větší provoz mezi Táborem a Pelhřimovem se pochopitelně projevuje i v dalších obcích. Zatímco Kámen i Chýnov své obchvaty už mají, v plánu jsou kromě Obrataně jsou ještě další dva. Konkrétně jde o obchvaty Lejčkova a Kladrub, díky kterému by se mimochodem upravil i úzký podjezd železnice u Chýnova, který je také častým místem dopravních nehod. I u těchto dvou staveb platí, že by se měly postavit začátkem třicátých let.

Studentský časopis Gymnázia vyhrál v celostátní soutěži

Studentský časopis Fluss pacovského gymnázia uspěl v celostátní soutěži školních časopisů. V kategorii obsah pacovská redakce vyhrála dokonce první místo, celkově Fluss obsadil mezi středoškolskými časopisy 11. příčku.  Pro časopis Gymnázia Pacov je to první ocenění po jeho znovuobnovení před několika lety. Zaměřuje se na dění ve škole, zprávy z mimoškolních akcí, ale nechybí také odlehčené rubriky jako hlášky ze školních lavic nebo módní policie.

Fluss vychází většinou dvakrát do roka. Veškerý obsah včetně grafických prací vytvářejí studenti pod editoriálním dohledem učitelek Leony Stejskalové a Veroniky Holíkové. Na článcích pracují studenti po vyučování ve volném čase. Kromě toho se redakce schází každý pátek odpoledne. „Při těchto schůzkách toho nejvíc uděláme, rozdělujeme si úkoly, chrlíme nápady na články,“ popsala newsletteru studentka septimy Eliška.

Díky úspěchu v celostátní soutěži měli studenti také možnost nakouknout do zákulisí novinařiny na multimediálním trhu v Brně, kde se mimo jiné vyhlašovaly výsledky. Součástí trhu byly také různé workshopy zaměřené na média a práci v nich. „Mohli jsme si také prolistovat ostatní školní časopisy a načerpat novou inspiraci,“ vysvětlil newsletteru kvintán Ondřej.

Fluss nebodoval v konkurenci dalších časopisů poprvé. V roce 2008 získal druhé místo v soutěži školních časopisů v Kraji Vysočina. V následujících třech letech pak tuto soutěž opakovaně vyhrával. Nejnovější čísla Flussu jsou k náhlednutí také online zde.

Pomozte historikům s pátráním po rodu Chocholků z Pacova

Historici z Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd shánějí informace o rodině pacovského rodáka Emanuela Chocholky. Konkrétně o synovi jednoho z bratrů Chocholkových, který se na konci dvacátých let minulého století ucházel o místo lektora arabštiny v Praze. Podrobnější popis komplikovaných rodinných vztahů zveřejnil historik Pavel Žďárský v prosincovém vydání Z mého kraje.

Pokud máte jakékoliv informace, které by s rodem Chocholků souvisely, napište mi na info@frantisekzajic.cz nebo pište přímo Pavlu Žďárskému na zdarsky@mua.cas.cz.

Slovo úvodem

Rád bych na úvod poděkoval za zájem o minulý newsletter, který se věnoval jednání o nové výstavbě obchodního domu na konci města. Pokud vás náhodou vydání minulo, můžete si ho přečíst zde. Jednání města s investory pokračují, takže se k tématu v budoucnu jistě ještě vrátím.

Dnešní newsletter bude po čase opět monotematický. Podíval jsem se se tentokrát na situaci v Pošenské ulici, kde kombinace staré historické zástavby a husté dopravy vytváří problémy už desítky let.

Podobně dlouho se hledá i nějaké řešení. Při shromažďování materiálů k dnešnímu newsletteru jsem narazil na článek Pelhřimovského deníku z roku 2008, který už tehdy situaci rozebíral. Město totiž tehdy plánovalo udělat takový malý obchvat, který by dopravu z Pošenské ulice odvedl. Proti se ale postavili někteří majitelé dotčených pozemků a nemovitostí, a tak tento nápad zůstal jen na papíře.

Pokud newsletter čtete pravidelně, přihlaste se prosím k jeho odběru. A pokud máte jakýkoliv nápad nebo připomínku, můžete mi kdykoliv napsat na info@frantisekzajic.cz. Tak příjemné čtení!

Pacov přijde o historicky cenné domy, upozorňuje Duffek. Jinak to nejde, hájí se město

Desítky let starý problém Pacova – Pošenská ulice. Konkrétně její část navazující na centrum města. Úzká silnice, malé nebo žádné chodníky, přilehlé domy, ale zároveň jedna z hlavních silnic, která přivádí do města dopravu od Pelhřimova. Výsledkem jsou nepřehledné dopravní situace, ale také poškozené chodníky i domy. Vedení města dlouhodobě vidí řešení v rozšíření ulice. V cestě ale stojí historické domy, které jsou součástí městské památkové zóny.

Na špatný stav Pošenské ulice dlouhodobě upozorňuje pacovský archeolog a obyvatel této lokality Petr Duffek. V posledních letech sepsal také dvě petice, ve kterých popisuje neutěšený stav v ulici jak z pohledu dopravy, tak z pohledu zacházení s některými památkovými objekty. Město ale Duffkem navrhovaná řešení odmítá.

Problémy Pošenské ulice se dají v zásadě rozdělit na dvě části, které jsou ale ve výsledku propojené. Zaprvé je to tedy problém dopravní. Duffek v první petici z roku 2021 upozorňoval, že touto ulicí, která ve směru od Pelhřimova končí úzkým místem, projíždějí kromě osobních aut také velké zemědělské stroje, navíc podle Duffka nepřiměřenou rychlostí.

„Vozidla projíždí ulicí neopatrně a rychle, mnozí nedodržují předepsanou rychlost (30 km/h), což má za následek poničení fasád domů, okapů, ale i obrubníků chodníků. Na opravy našich domů vzniklých v důsledku intenzivní dopravy vynakládáme nemalé finanční prostředky,“ stojí v jedné z petic.

Problém s projíždějícími auty a zemědělskými stroji by se podle Duffka mohl vyřešit výstavbou nové silnice, která by spojila Pošenskou ulici s ulicí Nádražní, která je výrazně širší. „Tato silnice je i součástí územního plánu města, a navíc toto řešení doporučilo i Centrum dopravního výzkumu v Brně, s nímž na žádost města o problematice jednali místní obyvatelé a zástupci vedení města v roce 2023,“ vysvětlil newsletteru Duffek.

Město ale tvrdí, že výstavba této propojky by byla finančně náročná a že náklady přesahují možnosti městského rozpočtu. Starosta Tomáš Kocour newsletteru popsal, že případnou výstavbu navíc komplikují jednak samotné místo, protože v lokalitě z části bývala skládka, a jednak svažitý terén, jenž by se musel překlenout například mostem, což případnou výstavbu ještě více prodražuje.

Řešení, které tedy preferuje dlouhodobě preferuje vedení města, je rozšíření Pošenské ulice. A s tím souvisí i druhá část problému této pacovské ulice, a tou je stav některých historických domů a péče o ně.

Je jasné, že pokud se má Pošenská ulice rozšířit, některé domy budou muset ustoupit. Ale zajištění jejich případné demolice není jednoduchý proces, protože domy se nacházejí v městské památkové zóně. Město každopádně už řadu let postupně dotčené domy skupuje.

Podle Petra Duffka ale město domy záměrně neudržuje a nechává je chátrat do havarijního stavu, což případný zásah do památkové zóny usnadňuje. „Město (…) tím ohrožuje bezpečnost procházejících i projíždějících občanů. Zvláště kritická je situace u opěrných zdí domů č. p. 156 a 158,“ píše se v petici z první poloviny roku 2025.

Vedení města ale tato nařčení v odpovědi na petici odmítlo. „Město Pacov zakoupilo výše uvedené nemovitosti s cílem usnadnit budoucí řešení dopravní situace v této lokalitě, zejména s ohledem na zvýšení bezpečnosti dopravy a chodců. K nabytí nemovitostí došlo v době, kdy jejich stav byl již poznamenán nedostatečnou údržbou ze strany jejich tehdejších vlastníků.“

Podle Duffka, který zároveň vidí v městské památkové péči dlouhodobě velké rezervy, je takový zásah do památkové zóny špatný. I v případě demolice několika domů podle něj zůstanou v ulici úzká místa a toto řešení nepřinese ani zklidnění dopravy.

Obává se také, že se tím město přijde o část historické zástavby a že se bude opakovat scénář z druhé poloviny minulého století, kdy novým budovám ustoupila původní zástavba hlavní Žižkovy ulice a jejího okolí. „Po vybourání historických budov v centru města v době normalizace nechceme další ztrátu historického charakteru města a nové proluky,“ uvádí Duffek v petici, kterou podle něj podepsalo přes 50 lidí.

K významu těchto historických domů se už dřív vyjádřil i Národní památkový ústav, který má zároveň podezření na nesprávně vedené správní řízení ze strany pacovského Městského úřadu. „Kulturně historická hodnota objektů spočívá v původní autentické materii, konstrukcích i detailech (zdivo, většinově smíšené či kamenné; klenby, omítková souvrství, výklenkové niky, plastická výzdoba fasád, krovová konstrukce, okenní a dveřní výplně). (…) Dále jsou hodnotné po urbanistické stránce, kdy jsou dokladem vývoje předměstské zástavby ulice Pošenská,“ uvádí NPÚ.

Záměr města přesto zůstává a starosta města Tomáš Kocour newsletteru potvrdil, že rozšíření Pošenské ulice je v současnosti jediným zvažovaným řešením celé problematiky. „Současný stav bohužel neumožňuje realizaci řešení, které by odpovídalo současným i budoucím nárokům na bezpečnost, kapacitu, plynulost dopravy, bez zásahu do stávajících budov,“ reagovalo město na podanou petici.

Slovo úvodem

Po exkurzích do celostátní politiky se newsletter vrací k pacovskému tématu. Ožívá totiž nápad na výstavbu obchodního centra na konci města. Před čtyřmi lety tento nápad vyšuměl do ztracena, teď kolem případné výstavby v Pacově krouží více investorů, kteří už zastupitelům představili své nápady. Rozhodnuto ale ještě není. Pro newsletter jsem získal také vizualizaci, jak by obchodní centrum mohlo vypadat.

Přece jen se i dnes podíváme za hranice našeho regionu, konkrétně do Jihlavy, kde se otevřela nová multifunkční Horácká aréna. O ní jste v uplynulých dnech určitě slyšeli, proto připojuji svůj komentář k jejímu otevření. Podle mě je totiž obrovskou příležitostí pro celou Vysočinu.

Na závěr obvyklé prosby. Pokud vás newsletter baví, budu rád, když ho budete sdílet na sociálních sítích nebo že o něm řeknete kamarádům a známým. Pokud vás napadá jakékoliv téma, které bych v newsletteru měl zpracovat, nebo máte jakoukoliv jinou připomínku, napište mi na info@frantisekzajic.cz. A přihlaste se také k odběru newsletteru, ať vám neunikne žádné další číslo. Děkuji, že newsletter čtete!

Nápad na nové obchodní centrum znovu ožívá. Místo je ale jiné

Na okraji Pacova by přece jen mohlo vzniknout nové obchodní centrum. O možnou výstavbu se opět po letech začínají zajímat investoři, kteří už představili návrh zastupitelům. Oproti čtyři roky starému záměru se ale liší místo, kde by obchody měly vyrůst. Pomyslný míč je teď na straně města, které vlastní hlavní pozemek, na němž by stavba měla stát. Upravit by se případně musel také územní plán.

Aktuální záměr počítá s tím, že by nové obchodní centrum mohlo být nikoliv v lokalitě takzvané staré benzinky, ale kousek vedle. Konkrétně v prostoru mezi silnicemi směr Cetoraz a směr Eš.  O lokalitu u staré benzinky už investoři zájem nemají kvůli možným nákladům, které by se s případnou stavbou na těchto znečištěných pozemcích pojily, což newsletteru potvrdil jeden ze zájemců o výstavbu.

Těch by totiž mělo být více. Záměr postavit na okraji Pacova nové obchodní centrum prezentovali zastupitelům dva investoři. Minimálně jeden další newsletteru potvrdil, že měl o případnou stavbu také zájem, ale kvůli velké konkurenci se nápadu nakonec vzdal.

V novém obchodním centru by mohl vzniknout jeden supermarket s potravinami, dva až tři prostory pro další obchody a také ruční automyčka. O jaké obchody přesně půjde se ale zatím říct nedá. „S potenciálními nájemci jednáme, ale oni chtějí vědět přesné parametry těch obchodů, což budeme vědět, až se to případně schválí. Až poté budeme moct říct, co přesně tam bude za obchody,“ popsal newsletteru jeden z možných investorů.

Samotné výstavbě se město nijak zásadně nebrání, záležet ale bude, jestli najde dohodu s případnými investory jak na prodeji nebo směně daného pozemku, ale také třeba na skladbě obchodů. Starosta Tomáš Kocour už dřív newsletteru řekl, že obchodní centrum na okraji města by podle něj mělo pozitivní vliv na dopravu a parkování v jeho centru.

Mělo by v Pacově vzniknout nové obchodní centrum? Napište mi na info@frantisekzajic.cz

Nové obchodní centrum už v Pacově málem stálo, nápad ale vyšuměl

Investoři chtěli nové obchodní centrum na okraji Pacova postavit už před čtyřmi lety. Návrh byl velmi podobný tomu aktuálnímu, jeden z investorů je navíc stejný. Tehdy se tento nápad vžil pod názvem Billa, protože tento potravinový řetězec byl na prvních vizualizacích. Stavět se mělo právě ve zmiňované lokalitě bývalé benzinky.

Developer představil návrh na zastupitelstvu 22. března 2021. Tehdy bylo jednání oproti jiným hodně sledované. Na veřejnou schůzi zastupitelstva totiž dorazili také odpůrci z řad některých menších podnikatelů, kteří kritizovali, že výstavba takového obchodní centra bude mít negativní dopad na podnikání v centru.

Jak dále informoval web pacov.city, město po veřejném představení záměru investora na zastupitelstvu dál jednalo například o směně pozemků, o skladbě obchodů, ale také například o dalších investicích developera ve městě, například do zámeckého parku.

Přestože to tehdy vypadalo, že se nové obchodní centrum v Pacově opravdu začne projektovat a následně stavět, investor nakonec v dalších potřebných krocích nepokračoval zřejmě i kvůli nákladům, které souvisejí s lokalitou staré benzinky.

Komentář: Horácká aréna v Jihlavě je obrovskou příležitostí pro celou Vysočinu

Určitě jste v minulých týdnech zaznamenali, že se v Jihlavě otevřela nová multifunkční aréna postavená na místě starého Horáckého zimního stadionu. Bez nadsázky se dá říct, že je tato dvoumiliardová stavba postavená podle architektů Chybíka a Krištofa v současnosti nejmodernější halou svého typu v Česku. A nějakou dobu to tak bude, než se dostaví další jako třeba v Brně nebo v Pardubicích.

Byť má tato impozantní stavba pár mušek, až provoz ukáže, jestli jsou některé obavy opodstatněné, nebo ne. Je bezpochyby dobře, že má hokejová Dukla Jihlava nové zázemí a že s novou arénou i novým majitelem, který Duklu před časem koupil, může jeden z nejúspěšnějších českých hokejových klubů začít cestu za návratem do extraligy.

Kromě kulturních akcích bych chtěl ale vypíchnout, že se v hale mohou konat velké akce v míčových sportech. Už teď jsou v plánu zápasy v basketbalu i volejbalu. Pevně doufám, že další akce budou následovat i v dalších sportech, protože pro míčové sporty je hala z mého pohledu jako dělaná.

Je nová, moderní, multifunkční, a protože Jihlava není zas tak velká, má i přiměřenou kapacitu 5750 lidí (na hokej). Velká aréna pro míčové sporty, jako jsou basketbal, volejbal, florbal, házená a další, v Česku v podstatě neexistuje snad s výjimkou haly Podvinný mlýn v Praze.

Halové sporty, které byly dosud odsouzeny k tomu využívat pro větší akce typu mistrovství světa nebo Evropy často neúplně vyhovující zimní stadiony, případně obrovskou O2 arenu, mají tak unikátní příležitost přivézt tyto větší akce, ať už mezinárodní nebo ligové, do nové moderní arény na Vysočinu. A byla by obrovská škoda tuto šanci nevyužít.

Slovo úvodem

Na úvod jedna technická informace. Většina z vás, čtenářů newsletteru, se o něm dozvídá skrze facebookovou veřejnou skupinu. Bohužel z nějakého mně neznámého důvodu se mé příspěvky správcům skupin nelíbí a občas je bez vysvětlení mažou, jak se stalo například minule. Pokud se vám newsletter líbí, přihlaste se prosím k odběru, ať vám žádné další číslo neunikne. A budu rád, když o newsletteru řeknete kamarádům a známým nebo když ho budete sdílet.

Zároveň přemýšlím o vytvoření samostatné stránky nebo skupiny, kam bych nová vydání mohl sdílet a kde by se například mohlo diskutovat nejen o tématech, která newsletter přináší. Zároveň ale nechci zaplevelovat vaše profily na sítích dalšími „zbytečnými“ skupinami. Pokud byste měli o takovou platformu zájem, napište mi na info@frantisekzajic.cz.

Dnes se ještě jednou a na nějakou dobu naposled vrátíme k volbám. Celostátní výsledky jste jistě zaznamenali, a tak se můžeme podívat trochu blíže na výsledky v Pacově a okolí. Samotné výsledky na Pacovsku jsou každopádně jen malou výsečí z těch celokrajských, a tak je potřeba na to nahlížet.

V dalších textech se také dočtete, kdo se nakonec dostal za Vysočinu do Poslanecké sněmovny, a také jak dopadlo referendum v Černovicích o možné výstavbě větrných elektráren. Tak příjemné čtení!

Pacov zůstal Vlčkův. Volební souboj s ANO byl ale těsný

Volby v Pacově znovu po čtyřech letech vyhrálo hnutí STAN v čele s bývalým starostou Lukášem Vlčkem. Pro kandidátku pod jeho vedením hlasovalo přes 32 procent voličů. Těsně druhé skončilo ANO. To ale jinak dominovalo skoro ve všech ostatních obcích na Pacovsku na úkor dalších opozičních stran. Vysoká byla i volební účast.

Stejně jako před čtyřmi lety výsledky voleb ukázaly, že lidé v Pacově stále stojí za svým bývalým starostou. Hnutí STAN tady i v blízkém okolí získalo nadprůměrnou podporu oproti krajským či celorepublikovým výsledkům, a to zejména na úkor koalice SPOLU. Ta před čtyřmi měla na Pacovsku obecně lepší výsledky. Nespokojení vládní voliči ale zjevně od této trojkoalice odešli právě ke STANU.

Souboj o prvenství byl v Pacově vyrovnaný do poslední chvíle. ANO těsně ovládlo tři městské okrsky ze čtyř. Pacovské vítězství STANu nakonec ale rozhodly hlasy v okolních městských částech, tedy Jetřichovci, Roučkovicích, Bedřichově, Velké Rovné a Zhoři. 

Ve výsledcích jinak dominovalo ale hnutí ANO, které vyhrálo také volby ve všech krajích kromě Prahy. Dalším opozičním uskupením, tedy zejména hnutí SPD a komunistickému Stačilo, se ale na Pacovsku víceméně nedařilo. Zatímco ve vládním táboře je oproti minulým sněmovním volbám zjevný pohyb voličů od SPOLU ke STANu, od menších opozičních stran přešli voliči právě k vítěznému hnutí ANO.

Jak se volilo ve vaší obci si můžete prohlédnout v přehledné interaktivní mapě. Ze 24 obcí v oblasti ORP Pacov pouze v 6 nevyhrálo hnutí ANO. STAN uspěl v Pacově, Těchobuzi, Lesné a v Kameni. Ve Zlátence a v Dobré Vodě zase koalice SPOLU. Mapa obsahuje i výsledky ostatních stran.

Vysočina si vysokou účastí vysloužila mandát navíc. Kdo je mezi 11 novými poslanci?

O letošní volby do Poslanecké sněmovny byl velký zájem. Volební účast byla celorepublikově nejvyšší od roku 1998. A nejvíce voličů odevzdalo hlas právě na Vysočině, celkem 72,53 procent. Možná si říkáte, že je to jen další bezvýznamný statistický údaj. Ve skutečnosti měl ale dopad i na volební výsledky.

Díky vysoké volební účasti si totiž strany na Vysočině nerozdělovaly 10 mandátů, jak předpovídal i minulý newsletter, ale nakonec 11. Kdo jsou tedy nově zvolení poslanci za Vysočinu?

Letošní volby s přehledem opanovalo hnutí ANO. Jinak tomu nebylo ani na Vysočině, kde jasně zvítězilo mimo jiné ve všech okresních městech včetně Jihlavy. Celkově získalo v našem kraji čtyři mandáty. Kromě lídryně Moniky Oborné se do Sněmovny dostali ještě Drahoslav Ryba, Josef Kott a Otto Vopěnka. Naopak současný hejtman Vysočiny a také dosluhující poslanec Martin Kukla z posledního místa kandidátky neuspěl, protože těsně nezískal potřebný počet preferenčních hlasů.

Druhá koalice SPOLU získala tři křesla. A i když je výpočet mandátů složitý, troufnu si tvrdit, že je to právě koalice ODS, TOP 09 a KDU-ČSL, která získala onen mandát navíc, jenž Vysočině připadnul díky vyšší volební účasti. Radost z výsledku ale určitě nemá místní TOP 09, která svého zástupce z Vysočiny ztratila. Ze čtvrtého místa se totiž díky kroužkům dostal do Sněmovny bývalý hejtman Vítězslav Schrek z ODS, který doplnil první dvojici z kandidátky – lidovce Benjamina Činčilu a Evu Decroix z ODS. Ta získala na Vysočině nejvíc preferenčních hlasů napříč stranami, přes 11 tisíc.

Další strany už si rozdělily každá po jednom mandátu, který zároveň ve všech případech připadl jejich krajským lídrům. Za hnutí STAN bude v dolní komoře pokračovat Lukáš Vlček, za Piráty křeslo získala Barbora Pipášová v těsném souboji před stranickou kolegyní Hanou Hajnovou. Mandát obhájil také Radek Koten z SPD.

Do Sněmovny se nově dostali také Motoristé sobě, takže i jim jejich výsledek na Vysočině stačil na jeden mandát. Získal ho lídr Karel Beran, přestože jako jediný z ostatních kandidátů z Vysočiny nepochází. Což ale pro kandidaturu ve Sněmovních volbách samozřejmě není podmínka.

Lidé v Černovicích větrníky nechtějí, rozhodlo referendum

Obyvatelé Černovic se jasně postavili proti možné výstavbě větrných elektráren. Referenda se zúčastnilo 64 procent oprávněných voličů. Z těch, kteří hlasovali, bylo 65 procent proti. Vedení Černovic tak nebude s případnými investory o výstavbě větrných elektráren jednat.

Možné výstavbě větrných elektráren na Černovicku se věnoval devátý newsletter, který si můžete připomenout zde. Mě osobně na celém příběhu zaujala vyhrocená atmosféra, která zejména na sítích hlasování předcházela.

Odpůrci i příznivci výstavby vytvářeli kampaně, které měli lidi přesvědčit k hlasování. Starosta Černovic Jan Brožek, který výstavbu podporoval, vytvořil mimo jiné například web Energie pro Černovice, zorganizoval výjezd k jiným větrným parkům. Odpůrci si vytvořili také web VTE Černovice a aktivní v protikamapani byla také třeba facebooková skupina Naše Černovice, která si před referendem dokonce zaplatila reklamu pro zvýšení dosahu. Zajímavé je, skupina byla před tím dlouhodobě neaktivní a že po referendu všechny příspěvky týkající výstavby větrníků zmizely.

Myslím, že po vyhlášení referenda si lidé oddechnou, že je tato doba za nimi. Černovice každopádně nebyly poslední obcí na Vysočině, kde se možná výstavba bude v budoucnosti řešit. Pokud vás téma zaujalo a chtěli byste si o něm zase někdy přečíst. Napište mi na info@frantisekzajic.cz.

Slovo úvodem

Volby do Poslanecké sněmovny už jsou za dveřmi, a proto jsem se rozhodl věnovat dnešní vydání přehledu všech možných informací, které se voleb týkají. V následujících textech se proto podívám, jak na informace technického rázu, tak i třeba na kdo na Vysočině kandiduje nebo jaké slovo Vysočina v Poslanecké sněmovně vlastně má.

Nedaleko v Černovicích budou během voleb rozhodovat také o otázce možné výstavby větrných elektráren. Tématu jsem blíže věnoval v devátém newsletteru, který si můžete připomenout zde. Kromě výsledků celostátních voleb mě tak bude zajímat i výsledek referenda v Černovicích.

A jaké další otázky budou podle mě na Vysočině zajímavé? Dokáže koalice Spolu v našem kraji znovu konkurovat hnutí ANO? Bude mít Pacov i nadále „svého“ poslance ze Starostů? Povede se Pirátům získat vlastní mandát? V krajských volbách Piráti nejen na Vysočině propadli, teď jim ale průzkumy věští lepší výsledek.

Na Vysočině se dlouhodobě dařilo i Sociální demokracii, která se ale nakonec spojila s komunistickým Stačilo. Povede to na Vysočině k mandátu, přestože hlavní tváře Sociální demokracie z Vysočiny toto spojení nepodporují? A prosadí se na Vysočině nováčci od Motoristů? 

Ještě než budeme pokračovat, připomínám, že mi můžete kdykoliv napsat na info@frantisekzajic.cz – ať už vás napadá něco, čemu bych se mohl v newsletterech věnovat, nebo pokud byste měli jakékoliv náměty a připomínky. Děkuji, že newsletter čtete a odebíráte. Budu rád, když ho budete sdílet i mezi svou rodinu, kamarády a známé. Tak příjemné čtení!

Z autodromu do volební místnosti. Jak volit, kroužky nebo křížky a další užitečné informace

Kromě toho, že letošní volby jsou (opět) podle politiků ty nejdůležitější ze všech, nás čeká v Pacově jedna opravdová specialita. Letošní volby Sněmovny se totiž poprvé v historii budou konat během pouti. Konkrétně je prezident Petr Pavel vyhlásil na pátek 3. a sobotu 4. října.

Sám jsem zvědavý, jestli se tato skutečnost promítne do volební účasti. Před čtyřmi lety volilo v Pacově necelých 67 procent voličů. Dost možná to nebude nic znamenat, ale už teď se dá s jistotou říct, že pouť bude mít na volby v Pacově dopad minimálně na to, že se volební místnost na gymnáziu bude zřejmě přesouvat do jiné třídy, než je obvyklé. Členům volební komise na gymnáziu bych zároveň doporučil špunty do uší, aby se v sobotu po 14. hodině mohli za zvuku atrakcí naplno soustředit.

Legrace stranou. Hlasovat budete moci v tradičních časech. V pátek od 14:00 do 22:00 a dále v sobotu od 8:00 do 14:00. Pak se hlasování uzavře a začne se sčítat. Hlasovat může český občan, kterému alespoň druhý den voleb bylo 18 let. Každý se musí u volební komise prokázat dokladem totožnosti (občankou nebo pasem). U sněmovních voleb se zároveň letos poprvé můžete prokázat i elektronickou občankou, pokud ji používáte.

Z hlasovacích lístků, které by vám měly přijít do schránky na adrese trvalého pobytu, případně je můžete dostat ve volební místnosti, si následně za plentou vyberete jeden, který zároveň máte možnost upravit, a to preferenčními hlasy, takzvanými kroužky. Ty můžete udělit nejvýše čtyři.

Význam preferenčních hlasů ukázaly minulé sněmovní volby v roce 2021, kdy se kvůli kroužkům dostali do Sněmovny z koalice Pirátů a STAN pouze čtyři (tehdy silnější) Piráti a 33 Starostů. Preferenční hlasy fungují tak, že pokud kandidát získá pět procent z platných hlasů pro daný subjekt, získá mandát přednostně. Pokud je takových kandidátů víc, rozhoduje počet kroužků.

Máte trvalý pobyt v Pacově, chcete volit, ale budete příští víkend pryč? Máte ještě do 26. 9. do 16:00 čas vyřídit si takzvaný voličský průkaz, což lze i online. V případě osobního podání na úřadě do 1. 10. S voličským průkazem můžete ve kterékoliv místnosti po celém Česku. Vždy platí, že s voličským průkazem volíte kandidátku toho kraje, ve kterém jste se rozhodli průkaz využít.

Pozor, pokud jste si vyřídili voličský průkaz a chcete nakonec volit v Pacově (nebo zkrátka v místě vašeho trvalého pobytu), musíte průkaz využít (odevzdat) i tak, protože jeho vyřízením vás úředníci vyškrtli z původního seznamu voličů.

Kandidáti na Vysočině. Kolik z nich je z Pelhřimovska?

Víte, kolik poslanců si na Vysočině vlastně volíme? Ve dvousetčlenné Sněmovně zastupuje Vysočinu 10 poslanců. Toto číslo nemusí být pro každé volby stejné. Počet mandátů pro daný kraj se vypočítává podle toho, kolik lidí má v daném kraji trvalý pobyt, tak aby každý kraj měl poměrově stejné zastoupení ve Sněmovně. Vysočina je tak s Pardubickým krajem třetí nejmenší volební kraj. Méně poslanců volí lidé už jen v Karlovarském a Libereckém kraji.

Kdo má tedy letos reálnou šanci se z Vysočiny dostat do Sněmovny? Odpověď také není jednoduchá, protože v konečném výpočtu záleží na řadě proměnných. S jistotou se ale dá říct, že z většiny stran se do dolní komory z Vysočiny dostane pouze jeden kandidát, což zvýhodňuje lídry kandidátek. Výjimkou je hnutí ANO a zřejmě koalice SPOLU. Tyto subjekty mají reálnou šanci na více mandátů.

V roce 2021 volby se mandáty na Vysočině rozdělily následovně. Koalice SPOLU – 4 mandáty, hnutí ANO – 4 mandáty, koalice Piráti a STAN – 1 mandát a hnutí SPD – 1 mandát. Pokud se letos do Sněmovny dostane více subjektů, získají také po jednom mandátu na úkor vítěze (na Vysočině).

Pokud čtete newsletter pravidelně, lídry relevantních politických subjektů znáte, proto je pouze připomínám v následující tabulce. Více si můžete přečíst zde a také zde.

Lídr	Strana, hnutí, subjekt
Beran Karel	Motoristé sobě
Březina Otakar	STAČILO (KSČM a další)
Decroix Eva	SPOLU (ODS+KDU-ČSL+TOP 09)
Koten Radek	SPD s PRO, Trikolora, Svobodní
Oborná Monika	ANO 2011
Pipášová Barbora	Piráti
Vlček Lukáš	STAN

V každých volbách zároveň funguje něco, co by se dalo pojmenovat jako „efekt souseda“, tedy že se voliči rozhodují z části i podle toho, jestli nějakého kandidáta znají osobně, i když to určitě není ten nejdůležitější faktor. Podíval jsem tedy na to, odkud jsou kandidáti relevantních politických stran.

Jednotlivé okresy jsou v absolutních počtech víceméně zastoupeny podle toho, kolik lidí v nich žije. Nejméně lidnatý okres Pelhřimov je co do počtu kandidátů relevantních politických stran zastoupený nejméně, konkrétně 21 kandidáty. Naopak nejčastěji jsou kandidáti z okresu Jihlava, těch je celkem 32.

Zajímavé ale je, že pokud by počty kandidátů přepočítaly důsledně na počet obyvatel, vychází z toho okres Pelhřimov naopak nejlépe. Jeden kandidát tu připadá na 3534 obyvatel. Nejhůř naopak dopadl okres Havlíčkův Brod, kde vychází jeden kandidát na 4358 obyvatel. Pokud jde přímo o Pacovsko, tak na kandidátních listinách z Pacova nebo širšího okolí najdete čtyři kandidáty. Za STAN Lukáše Vlčka a Pavla Hájka, za hnutí SPD Lucii Pavlů Řádovou a za koalici SPOLU starostu Černovic Jana Brožka.

Slovo úvodem

Jak jsem sliboval v prázdninových newsletterech, je čas na výsledky ankety o nejhezčí místo v Pacově, o kterém jste rozhodli vy. Je potřeba také připomenout, že spuštění ankety provázely drobné technické potíže, které jsem se snažil co nejdřív opravit. Za to se ještě jednou omlouvám a doufám, že všichni, kteří chtěli odevzdat svůj hlas, byli nakonec úspěšní.

Než se dostanu k dnešním tématům, chtěl bych vás zároveň upozornit na příští newsletter, který by měl vyjít podle zavedených pravidel 23. září. Bude to poslední newsletter před říjnovými sněmovními volbami, a tak se tentokrát podíváme trochu do politiky.

Děkuji zároveň všem čtenářům i odběratelům za přízeň pacovskému newsletteru. Budu rád, když o newsletteru řeknete kamarádům nebo známým i za jakoukoliv jinou formu sdílení. A pokud vás napadá téma, kterému bych se měl věnovat, napište mi na info@frantisekzajic.cz. Tak příjemné čtení!

Kostely ovládly anketu o nejhezčí místo v Pacově, náměstí naopak propadlo

Kostely jsou podle čtenářů newsletteru nejoblíbenější památkou nebo místem v Pacově. Kostel svatého archanděla Michaela a klášterní kostel sv. Václava získali v anketě třetinu hlasů. Na druhém místě skončily těsně parky a zámecká zahrada. Pomyslnou bronzovou medaili pak získaly barokní domy ve Spálené ulici, o jediný hlas před kaplí sv. Anny. Čtenáři odevzdali celkem 209 hlasů.

Panorama Pacova, kterému dva kostely dominují snad ze všech směrů, je zřejmě pro nejvíce čtenářů natolik nezaměnitelné, že si tyto dvě památky vysloužily nejvíce hlasů (67). Pouze o šest hlasů míň pak získaly pacovské parky a zámecká zahrada. Ty byly oproti ostatním možnostem možná trochu ve výhodě, protože skrývaly pod jednou možností relativně hodně míst najednou.

Další místa nebo památky už získaly hlasů výrazně méně. O třetí místo se přetahovaly tři možnosti. Nakonec ho tedy získaly barokní domy ve Spálené ulici s 24 hlasy, o jeden hlas méně měla kaple sv. Anny a na pátém místě skončila s 21 hlasy Sovova stezka.

U čtenářů naopak nezabodovaly židovské památky, tedy synagoga, rabínský dům nebo židovský hřbitov (7 hlasů) a vůbec nejméně hlasů získalo náměstí Svobody (6 hlasů).

Co říkáte na výsledky ankety? Napište mi na info@frantisekzajic.cz

Práci pacovské pracovnice v sociálních službách ocenila první dáma

Ocenění náročné profese, ale také načerpání nové energie. Tak chtěla manželka prezidenta Eva Pavlová poděkovat desítkám sociálních pracovnic z celého Česka. Na zámku v Lánech proto první dáma připravila dámám příjemné odpoledne, na kterém si mohly sociální pracovnice odpočinout, ale i vyměnit zkušenosti z praxe. Jednou z účastnic byla i Pavla Popelářová z Pacova, která aktuálně působí v Centru Lada.

Na akci se dostala díky členství v Profesním svazu sociálních pracovníků, který účastnice na setkání vybíral. „Do Lán jsem jela sama za sebe, ale zároveň jsem tam mluvila i za Ladu a popisovala jsem, co v Centru děláme,“ řekla pro newsletter Popelářová.

Sociální pracovnice si mohly prohlédnout lánský zámek a následně Evě Pavlové vyprávěly své příběhy a popisovaly organizace, ve kterých působí. „Já jsem chtěla upozornit na to, že je těžké dostat mladé a kvalitní lidi do sociálních služeb, protože ti často volí lépe placenou práci v jiných oborech.“

„Bylo to hezké gesto pro naši profesi, kterou potřebuje během života skoro každý, ať už pro sebe, nebo pro příbuzné, a která je dlouhodobě špatně platově ohodnocená,“ zhodnotila akci Popelářová. Sama nastoupila do sociálních služeb ještě před koncem studia na vysoké škole. V Centru Lada se věnuje lidem s kombinovaným postižením nebo také seniorům. Před tím pracovala v Charitě Pelhřimov a také ve Fokusu Tábor.

Slovo úvodem

Dnes bych chtěl poděkovat všem hlasujícím v anketě v minulém čísle. Zároveň se tady také musím omluvit za technické potíže, protože řadě z vás hlasovat nešlo. Chyba nebyla na vaší straně, nýbrž v nastavení ankety. Po řadě připomínek, které jsem od vás dostal, jsem nastavení upravil a umožnil vám hlasovat. Pro mě určitě poučení pro případné další ankety.

Pokud jste ještě nehlasovali, můžete tak udělat zde. Anketa poběží do konce srpna a výsledky si představíme v některém zářijovém newsletteru.

V dnešním newsletteru se vrátíme k už několikrát popisované rekonstrukci průtahu. Kraj Vysočina coby vlastník silnice vybral dodavatele rekonstrukce a známe už i konkrétní datumy.

Ještě obvyklé prosby. Pokud se vám newsletter líbí, sdílejte ho mezi rodinou a známými. A jestli chcete mít nová vydání k dispozici hned po jejich zveřejnění, budu rád, když se přihlásíte k odběru. Dotazy, náměty i připomínky mi můžete psát na info@frantisekzajic.cz.

Rekonstrukce průtahu začíná, kdy přijedou frézy?

S koncem srpna začne v Pacově rekonstrukce, která na několik týdnů zásadně omezí dopravu ve městě. Rozbitá silnice se dočká nového povrchu, o čemž newsletter informoval už dříve. Kraj Vysočina coby majitel silnice přidělil na základě soutěže zakázku firmě PORR, která silnici opraví za 14,2 milionu korun bez DPH. Jak oznámilo město, práce začnou v pátek 22. srpna, kdy firma zahájí frézování povrchu. Nový povrch by měl být hotový v půlce září.

Oproti původnímu plánu nastala přece jenom jedna změna. Opravovat se nebude část Myslíkovy ulice, kde je zřejmě nejhorší stav inženýrských sítí pod silnicí. Tato část se podle vyjádření města bude opravovat kompletně včetně sítí příští rok.

Opravu povrchu budou pochopitelně doprovázet dopravní komplikace. Kdy budou zavřené jaké úseky ale zatím není jasné a město chce o uzavírkách informovat průběžně.

Newsletter o rekonstrukci psal už na jaře. Špatný stav inženýrských sítí není jen v Myslíkově ulici, ale v podstatě pod celým průtahem. I když město plánovalo, že by se před opravou povrchu modernizovaly i tyto další většinou podzemní části silnice, které už nejsou ve vlastnictví kraje, ale právě města, po letech jednání se tato velká rekonstrukce odložila. Více si můžete přečíst zde.

Z médií: Zámek v Košeticích se v srpnu otevře veřejnosti

V médiích mě zaujala nedávno informace Pelhřimovského deníku o otevření zpřístupnění košetického zámku veřejnosti. Stavba, která byla dlouhé roky nepřístupná, se znovu vrátila do vlastnictví obce. Košetice se ho snaží postupně opravovat, o čemž se lidé mohou přijít přesvědčit v pátek 15. a v sobotu 16. srpna. Podrobnosti zde.

Slovo úvodem

Po týdenní pauze newsletter přináší nový formát, který se tentokrát pokusí zapojit i vás čtenáře! Ještě než se k tomu dostaneme, tak mám na úvod pár technických informací. Newsletter se snažím vydávat každé druhé úterý, což se mi zatím s jednou výjimkou daří. Pokud ho ale čtete pouze na webu, možná si říkáte, že jste naposledy četli 10. vydání o podvodném prodeji lístků na Jatka fest a dnes tu máme najednou už vydání s pořadovým číslem 12.

Je to proto, že jsem minulý, tedy 11., newsletter poslal pouze odběratelům. Bylo to prázdninové vydání, které nepřinášelo nové informace, ale pouze shrnulo některá témata, kterým jsem se v uplynulém půl roce věnoval.

Proto jsem newsletter nesdílel veřejně, ale ponechal jsem ho pouze pro odběratele, byť se dá na webu samozřejmě dohledat. Odběratelům zároveň budu posílat upozornění na nový newsletter vždy v úterý, jako je zvykem, zatímco veřejně na sociálních sítích a podobně ho budu sdílet vždy až ve středu dopoledne. Pokud tedy chcete mít přístup k veškerému obsahu jako první, zvažte přihlášení odběru pacovského newsletteru, ať vám nic neunikne.

Na závěr obvyklé prosby. Pokud vás napadá nějaké téma, kterému bych se měl věnovat, nebo máte jakoukoliv jinou připomínku, napište mi na info@frantisekzajic.cz.

Děkuju, že newsletter čtete a odebíráte! Teď už k dnešnímu tématu.

Nejhezčí místo v Pacově? Zapojte se i vy!

Možná jste i vy zaznamenali na sociálních sítích krátké video, ve kterém mladý muž velmi specifickým způsobem hodnotí to, jaký na něj Pacov udělal dojem coby na turistu nebo návštěvníka.

Na samotné hodnocení ale reagovat nechci. Přestože v Pacově určitě není všechno takzvaně 10 z 10, přivedlo mě toto úsměvné video k nápadu udělat v druhé půlce léta anketu o nejhezčí nebo nejoblíbenější místo v Pacově, o čemž rozhodnete vy, čtenáři pacovského newsletteru.

Pravidla jsou jednoduchá. Níže jsem vybral zřejmě nejznámější pacovská místa, pro která můžete hlasovat v anketě na konci článku. K hlasování není potřeba žádná registrace, stačí hlasovat pouze ze zařízení, na kterém tento newsletter čtete. Zároveň je anketa nastavená tak, aby každý mohl hlasovat pouze pro jednu možnost a pouze jednou (byť se toto pravidlo dá určitým způsobem obejít, ale k tomu nebudu samozřejmě nabádat).

Anketa bude otevřená do konce srpna, takže v prvním zářijovém vydání newsletteru si představíme výsledky. Pokud se vám nápad líbí, budu moc rád, když anketu budete sdílet, aby se dostala k co největšímu počtu lidí.

A pokud jsem podle vás na nějaké místo ve výčtu zapomněl, napište mi na info@frantisekzajic.cz.

Do ankety jsem zařadil sedm následujících zajímavých míst nebo památek. Hlasování je na konci stránky:

1. Pacovské kostely

Pacovské kostely, tedy přesněji kostel sv. archanděla Michaela a klášterní kostel sv. Václava, jsou dominantami města, a proto v anketě nesmějí chybět. Vidět jsou skoro ze všech směrů. V případě gotického kostela na náměstí se jedná o jednu z nejstarších památek v Pacově vůbec, protože jeho historie sahá do 13. století. Klášterní barokní kostel pochází z 18. století dříve sloužil pochopitelně k církevním účelům. Dnes už pouze v letním období hostí výstavy výtvarného umění.

2. Náměstí svobody

Svůj hlas můžete dát i centru města, které zdobí pískovcová socha sv. Václava. V zimě místo rozjasní vánoční výzdoba vedoucí kolem dokola celého náměstí. Výzdobu pomyslně zakončuje velký vánoční strom vedle školy, pod kterým v posledních letech bývá umístěný i pacovský betlém. 

3. Barokní selské domy ve Spálené ulici

Opomenout nelze ani domy vystavěné v 18. století ve stylu selského baroka. V Pacově ve Spálené ulici je jich sice jen pár, ale místo v anketě si určitě zaslouží.

4. Židovské památky

Špatný stav pacovských židovských památek je snad minulostí, na čemž má zásluhy zejména spolek Tikkun, který se ze sponzorských darů a dalších prostředků snaží tyto památky ve městě opravovat. Pacov je jedním z mála měst, ve kterých se zachoval kompletní soubor židovských památek – tedy synagoga, rabínský dům a hřbitov. Opravě rabínského domu se věnoval také newsletter v jeho prvním vydaní.

5. Kaple sv. Anny

Hlasovat můžete i pro malou kapličku ve stejnojmenné ulici u sv. Anny. Barokní kaple je jen o pár let starší než klášterní kostel sv. Václava. Dnes už osamocená, tak trochu schovaná stavba ožívá každoročně na konci července při svatoanenské pouti.

6. Pacovské parky a zámecká zahrada

Památný habr v zámeckém parku a na to navazující zámecká zahrada, která zejména v létě hostí řadu kulturních akcí, nebo kamenný pomník básníka Antonína Sovy z roku 1934. To jsou asi hlavní části pacovských parků, pro které můžete také hlasovat v této anketě.

7. Sovova stezka z Pacova do Lukavce

Pacov je samozřejmě spjat s básníkem Antonínem Sovou, proto v anketě nesmí chybět ani naučná Sovova stezka, která spojuje Pacov a Lukavec, tedy dvě zásadní města Sovova mládí. Pokud tedy nechcete hlasovat pro žádnou budovu, můžete si vybrat tuto dvanáctikilometrovou trasu, která začíná na náměstí a pokračuje po zelené přes Bratřice až do Lukavce.

Anketa

Slovo úvodem

Dnešní vydání pacovského newsletteru je prázdninové a výjimečně nepřináší nová témata. Nemusíte mít ale strach, protože pro následující týdny mám hned několik tipů, kterým bych se rád věnoval. Od začátku února, kdy jsem tento projekt spustil, vyšlo už 10 newsletterů se zaměřením na dění zejména v Pacově, ale i v okolí, a některá témata měla velmi dobrý ohlas.

Proto bych chtěl v dnešním prázdninovém vydání, které posílám pouze odběratelům, poděkovat za to, že newsletter čtete, a hlavně odebíráte, což mě podporuje v práci na nových tématech. Pokud vás dění na Pacovsku zajímá, doporučte newsletter kamarádům a známým, protože za každého nového čtenáře budu rád. A pokud máte nějaký vlastní tip na téma, které bych měl zpracovat, případně byste mi chtěli sdělit cokoliv jiného, napište na info@frantisekzajic.cz!

Aby nebylo dnešní vydání tak krátké, ohlédnu se za některými vydanými newslettery, které si i vy můžete během léta, ale i kdykoliv jindy, připomenout, pokud jste nějaký třeba nečetli. Archiv všech newsletterů je k dispozici zde.

05 Silniční speciál: rekonstrukce průtahu

Jeden z úspěšných newsletterů byl ten o rekonstrukci hlavní silnice v Pacově. Psal jsem v něm, že v létě by se takzvaný průtah měl dočkat nového povrchu a možná se ptáte, kdy to tedy začne. Podle posledních informací, které se mi podařilo zjistit, ale které se také mohou ještě změnit, by rekonstrukce povrchu průtahu měla začít v srpnu, přičemž by měla být rozdělená do čtyř úseků a doba oprav by měla trvat měsíc a půl. V tuto chvíli ale Kraj Vysočina (coby majitel silnice) ještě nemá vysoutěženého dodavatele.

Proč se letos opravuje pouze povrch rozbité silnice a další plánovaná a velká rekonstrukce sítí je odložená, to jsem popisoval právě v pátém vydání pacovského newsletteru.

07: Historie a současnost. Jak se Pacov změnil na konkrétních místech?

Sedmý newsletter s historickými fotkami Pacova jste možná neviděli kvůli technickým problém na mé straně. Proto ho zařazuji do tohoto výběru a na webu se na něj můžete podívat ještě jednou. Nabídl jsem v něm interaktivní grafiku, díky které se můžete podívat, jak se Pacov změnil na několika konkrétních místech.

Více zde!

03 Jak se žije na Pacovsku?

A protože od jara přibyla řada nových odběratelů, na konec dnešního newsletteru přidávám odkaz na třetí vydání, kde jsem popisoval, jak dopadlo Pacovsko v meziregionálním srovnání v Indexu prosperity regionů. Výsledky takových žebříčku je potřeba brát s rezervou, ale přesto je dobré se na některé ukazatele podrobněji podívat.

Slovo úvodem

Začaly prázdniny, ale newsletter pokračuje. Tentokrát je to vydání s pořadovým číslem 10. Od února přinesl newsletter, věřím, zajímavá témata o dění na Pacovsku. Těší mě, že okruh čtenářů i odběratelů se neustále rozšiřuje, za což bych chtěl všem poděkovat.

V prvním textu se vrátím k největšímu pacovskému hudebnímu festivalu. Letošní Jatka Fest, i když to dost možná nebylo poprvé, využili i podvodní prodejci lístků, kteří lákají na levnější vstupenky mimo oficiální prodejní stránku. Bohužel v několika případech byli tito podvodníci úspěšní.

K tomu přidám ještě dvě aktuality. V Černovicích totiž nakonec o výstavbě větrníků nakonec rozhodne referendum, čímž navazuji na minulý newsletter o výstavbě větrných elektráren na Pelhřimovsku. A nedaleká úzkolejka bude mít nového majitele.

Pokud vás newsletter zaujal, řekněte o něm rodině, kamarádům a známým a pokud vás napadá nějaké téma, které bych v následujících vydáních měl zpracovat nebo máte jakoukoliv jinou připomínku, napište mi na info@frantisekzajic.cz.

Podvodný prodej lístků se letos nevyhnul ani Jatka Festu

Stejně jako každý rok se na sociálních sítích objevuje řada příspěvků, ve kterých lidé přeprodávají z různých důvodů lístky na největší pacovský hudební festival. V naprosté většině prodej dopadne dobře, ale mezi lidmi, kteří se opravdu snaží nevyužité lístky seriózně prodat, se skrývají podvodníci. A i přes varování organizátorů Jatka Festu to letos minimálně ve dvou případech podvodníkům vyšlo.

„Pokud nemůžeš jít a chceš lístek prodat, nebo ho naopak kupuješ od někoho jiného, využij ověřené platformy, jako je například Ticketswap,“ radili organizátoři v době, kdy se hlavně na Facebooku vyrojilo nejvíce nabídek vstupenek za výhodnější cenu.

Podvodníci zdaleka nejen během pacovského festivalu lákají lidi na výhodnější cenu, než je například v předprodeji s argumentem, že prodávané lístky zakoupili dříve za nižší cenu nebo že se akce nemohou zúčastnit a je jim zkrátka líto, aby vstupenky propadly. Poté, co kupující pošle peníze, se podvodník už neozve vůbec, případně pošle fotku neplatných (například už aktivovaných) vstupenek.

„Loni jsem kupovala také lístky mimo oficiální prodej, ale paní mi je poslala dopředu a až poté jsem posílala peníze, tak jsem to letos zkusila znovu,“ popsala newsletteru jedna z podvedených zájemkyň o lístky. „Tentokrát jsem poslala peníze dopředu, ale na to mi prodávající odepsal, že peníze nepřišly a pak si mě zablokoval.“

Tento podvodný prodej lístků dělal uživatel Facebooku se jménem „Marťas Maca“ a povedl se mu nejméně dvakrát. Jak správně popsali lidé ve skupině, tento uživatel zřejmě využívá vymyšlené jméno a zároveň zkouší podvodné praktiky i v jiných skupinách.

Pokud se lidé stanou obětí podobných podvodů, měli by se obrátit na policii. Mluvčí policie Michaela Lébrová pro newsletter uvedla, že případem podvodného prodeje lístků na Jatka Fest se policie zatím nezabývá. „Nemám informace, že by policisté přijali oznámení týkající se podvodného prodeje lístků na tento festival.“

Podvedli vás při nákupu lístků na Jatka Fest? Napište mi na info@frantisekzajic.cz

O větrnících v Černovicích rozhodne referendum, o anketu zájem nebyl

Lidé o větrné elektrárně v Černovicích rozhodnou nakonec v referendu na podzim. Vedení města ho vyhlásí na základě petice, kterou zástupci petentů doručili na městský úřad ještě před vyhlíženou anketou. O tu projevili lidé malý zájem, svůj názor k případné výstavbě větrníků v Černovicích přišlo vyjádřit asi 30 procent oprávněných voličů. Většina z hlasujících byla proti.

Jaký je rozdíl mezi referendem a anketou? Referendum je pro vedení města právně závazné a jeho výsledkem se musí řídit (pokud k hlasování dorazí dost lidí). Na druhou stranu se většinou svolává kvůli nižším nákladům a potenciálně vyšší volební účasti souběžně s nějakými volbami. Aby bylo referendum platné, musí hlasovat alespoň 35 procent voličů.

Vedení Černovic chtělo znát názor lidí dřív než na začátku října, kdy budou v Česku sněmovní volby, proto se rozhodlo svolat anketu. Nízkou účast v anketě ale mohl ovlivnit fakt, že už před ní bylo jasné, že nehledě na výsledek, budou lidé hlasovat ještě jednou v referendu.

Pokud vás téma větrných elektráren na Pelhřimovsku zajímá a nečetli jste minulý newsletter, stačí kliknout zde.

Další změna na úzkokolejce

Jindřichohradecké úzkokolejky se chopil nový majitel Gepard Express. Společnost odkoupila zkrachovalého dopravce za 83 milionu korun a provoz alespoň na části trati slibuje obnovit co nejdříve. Vlaky jezdily na úzkokolejné trati naposledy loni v létě. Provoz na této trati je ale v problémech už od roku 2022.

Podrobnosti nabízí například Pelhřimovský deník.