Slovo úvodem
V prvním newsletteru v novém roce jsem rozhodl věnovat aktuálnímu tématu. Začátek roku byl totiž po celém Česku hodně mrazivý. Nahlédl jsem proto do dat meteorologické stanice v Košeticích a zkusil dohledat, jak zimy v našem regionu vypadají a jak se v posledních letech proměňují.
Český hydrometeorologický ústav poskytuje poměrně robustní data volně, takže se v nich kdokoliv v případě zájmů může zorientovat. Určitě by se v datech našly i další zajímavosti nejen o zimním období, každopádně dnešní newsletter jsem zaměřil právě na to.
Začátek ledna byl ale pro mnohé také ve znamení zimních sportů, ať už jde třeba o běžkování nebo bruslení. Uplynulý víkend zhodnotila pro newsletter předsedkyně spolku Polánka, který se nedaleko Pacova stará o běžkařské stopy.
Děkuji, že newsletter čtete a odebíráte. Pokud se vám líbí, budu rád za sdílení na sociálních sítích nebo když ho doporučíte rodině, kamarádům a známým. Stále také platí, že nápady na témata, náměty i připomínky mi můžete psát na info@frantisekzajic.cz.
Tak příjemné čtení!
Zimy na Pacovsku slábnou, potvrzují data
Začátek roku 2026 byl na Pacovsku opravdu chladný. Teploty místy klesaly v noci pod -15 stupňů. Postupně napadlo i několik centimetrů sněhu. Mrazivé počasí přálo například zimním sportům, zpočátku zejména bruslení, ale v posledních dnech také třeba běžkám, než přišla obleva. Normální zima, řeklo by se.
Jak ale ukazují dlouhodobá data Českého hydrometeorologického ústavu, sněhu i mrazivých dnů nedaleko Pacova postupně ubývá. Podkladem pro tento text byla data z meteorologické stanice v Košeticích. Ta jsou volně dostupná od roku 1959. Tady je potřeba doplnit, že observatoř v Košeticích funguje od 80. let. Starší data jsou podle ČHMÚ dopočítána z jiných zdrojů než s košetické observatoře, ale jsou relevantní pro tuto oblast, aby byla časová řada delší.
Z dat se dá vyčíst například, jaká byla teplota, kolik dní v roce ležel na zemi sníh, a s trochou práce i kolik sněhu přibližně v každém roce napadlo.
Byla vám na začátku ledna zima? Průměrné denní teploty byly opravdu nízké a držely se kolem -10 stupňů za den. K rekordním mrazům to má ale pořád ještě daleko. Třeba před 41 lety, na začátku ledna 1985, se průměrné denní teploty blížily -20 stupňům. Vůbec nejnižší průměrnou teplotu za celou historii měření zaznamenala stanice Košetice 7. ledna 1985, konkrétně -19,9 stupňů.
Ubývá také ledových dnů, tedy dnů, kdy maximální teplota nepřesáhne nulu. Od roku 1959 do roku 1991 (polovina dostupných dat) bylo takových dnů v průměru 33 ročně. Mezi lety 1992 a 2024 už to bylo 25 dnů a od roku 2010 do roku 2024 jen 19 dnů.
Poznámka: Pro zobrazení grafu je nutné udělení souhlasu. Omlouvám se za technické potíže, na nápravě se pracuje.
A jak je to tedy se sněhem? Meteorologové sledují například to, kolik dní v roce pokrýval zemi sníh, přičemž se nerozlišuje jeho výška. Trend je opět stejný. Od šedesátých do devadesátých let ležel sníh na zemi v průměru 43 dní v roce. Od devadesátých let do současnosti už je to jen 34 dní. Zajímavý je ale například rok 2010, tedy relativně nedávno, kdy podle meteorologů byl sníh na zemi 84 dní.
S výškou sněhu už je to komplikovanější. Historická data, která mám k dispozici, přímo statistiku výšky sněhu neobsahují. Můžeme ji ale odhadnout pomocí množství spadlých tuhých srážek za nízkých teplot, aby ve výpočtu nebyly kroupy a další nesněhové typy srážek. Samozřejmě nejde o přesná data, ale pouze o odhad.
V kontextu předešlých informací už nejsou výsledky nikterak překvapující. V posledních letech spadne v průměru asi 35 mililitrů sněhových srážek, což si můžeme představit asi jako 20–40 centimetrů v závislosti na typu sněhu. Najdou se ale i na sníh bohatší roky. V paměti možná ještě máme covidový rok 2021, kdy během uzávěr podmínky také přály zimním sportům, což potvrzují i data. V roce 2021 podle meteorologů napadlo za celý rok přes 70 mililitrů sněhových srážek.
Na Polánce se po roce běžkovalo, stopy už jsou ale skoro pryč
Mrazivé počasí přálo zimním sportům. Výhodu tentokrát měli bruslaři, bruslařky nebo hokejisti a hokejistky, protože chladných dnů bylo poměrně dost, zatímco sněhu pro běžkování tolik nenapadlo.
Druhý lednový týden už se ale k mrazivému počasí přidalo i sněžení, a tak i lidé na Pacovsku mohli oprášit běžky. O něco lepší podmínky než v Pacově byly nedaleko na Polánce, tedy v okolí Hartvíkova, Vodice až ke Smilovým Horám, kde se v případě příznivého počasí stará o stopy stejnojmenný spolek Polánka.
„Pomohlo nám, že byla promrzlá zem, takže i těch deset centimetrů stačilo,“ popsala newsletteru předsedkyně spolku Ludmila Dvořáková. Podle ní šanci na běžkování u Hartvíkova a okolí okamžitě využilo mnoho lidí. „Očekáváme také nějakou dohru, protože v Hartvíkově nám povolili parkování jen pro 15 aut, jenže jich tam bylo ve skutečnosti opravdu moc.“
Nadšenci z Polánky marně vzpomínají na už zmíněný rok 2021, kdy díky dobrému počasí a protikoronavirovým opatřením byly stopy na hranici Jihočeského kraje a Vysočiny plné běžkařů pár týdnů v kuse. Třeba loni bylo sněhu opravdu málo, takže se stopy nemohly protáhnout ani jednou.
Začátek letošního roku byl o něco lepší, takže na Polánce vyhlížejí další ochlazení. „Kdyby ten podklad úplně neroztál a něco nového připadlo, mohlo by to být dobré,“ říká Dvořáková. Připouští ale, že jakékoliv plánování je, co se týče počasí, hodně nejisté. Každopádně ještě dnes (14. 1. pozn.) Ludmile Dvořákové chodí z Polánky fotky od běžkařů, kteří se na zbytcích sněhu projíždějí do poslední chvíle.