Slovo úvodem

Jak jsem sliboval v prázdninových newsletterech, je čas na výsledky ankety o nejhezčí místo v Pacově, o kterém jste rozhodli vy. Je potřeba také připomenout, že spuštění ankety provázely drobné technické potíže, které jsem se snažil co nejdřív opravit. Za to se ještě jednou omlouvám a doufám, že všichni, kteří chtěli odevzdat svůj hlas, byli nakonec úspěšní.

Než se dostanu k dnešním tématům, chtěl bych vás zároveň upozornit na příští newsletter, který by měl vyjít podle zavedených pravidel 23. září. Bude to poslední newsletter před říjnovými sněmovními volbami, a tak se tentokrát podíváme trochu do politiky.

Děkuji zároveň všem čtenářům i odběratelům za přízeň pacovskému newsletteru. Budu rád, když o newsletteru řeknete kamarádům nebo známým i za jakoukoliv jinou formu sdílení. A pokud vás napadá téma, kterému bych se měl věnovat, napište mi na info@frantisekzajic.cz. Tak příjemné čtení!

Kostely ovládly anketu o nejhezčí místo v Pacově, náměstí naopak propadlo

Kostely jsou podle čtenářů newsletteru nejoblíbenější památkou nebo místem v Pacově. Kostel svatého archanděla Michaela a klášterní kostel sv. Václava získali v anketě třetinu hlasů. Na druhém místě skončily těsně parky a zámecká zahrada. Pomyslnou bronzovou medaili pak získaly barokní domy ve Spálené ulici, o jediný hlas před kaplí sv. Anny. Čtenáři odevzdali celkem 209 hlasů.

Panorama Pacova, kterému dva kostely dominují snad ze všech směrů, je zřejmě pro nejvíce čtenářů natolik nezaměnitelné, že si tyto dvě památky vysloužily nejvíce hlasů (67). Pouze o šest hlasů míň pak získaly pacovské parky a zámecká zahrada. Ty byly oproti ostatním možnostem možná trochu ve výhodě, protože skrývaly pod jednou možností relativně hodně míst najednou.

Další místa nebo památky už získaly hlasů výrazně méně. O třetí místo se přetahovaly tři možnosti. Nakonec ho tedy získaly barokní domy ve Spálené ulici s 24 hlasy, o jeden hlas méně měla kaple sv. Anny a na pátém místě skončila s 21 hlasy Sovova stezka.

U čtenářů naopak nezabodovaly židovské památky, tedy synagoga, rabínský dům nebo židovský hřbitov (7 hlasů) a vůbec nejméně hlasů získalo náměstí Svobody (6 hlasů).

Co říkáte na výsledky ankety? Napište mi na info@frantisekzajic.cz

Práci pacovské pracovnice v sociálních službách ocenila první dáma

Ocenění náročné profese, ale také načerpání nové energie. Tak chtěla manželka prezidenta Eva Pavlová poděkovat desítkám sociálních pracovnic z celého Česka. Na zámku v Lánech proto první dáma připravila dámám příjemné odpoledne, na kterém si mohly sociální pracovnice odpočinout, ale i vyměnit zkušenosti z praxe. Jednou z účastnic byla i Pavla Popelářová z Pacova, která aktuálně působí v Centru Lada.

Na akci se dostala díky členství v Profesním svazu sociálních pracovníků, který účastnice na setkání vybíral. „Do Lán jsem jela sama za sebe, ale zároveň jsem tam mluvila i za Ladu a popisovala jsem, co v Centru děláme,“ řekla pro newsletter Popelářová.

Sociální pracovnice si mohly prohlédnout lánský zámek a následně Evě Pavlové vyprávěly své příběhy a popisovaly organizace, ve kterých působí. „Já jsem chtěla upozornit na to, že je těžké dostat mladé a kvalitní lidi do sociálních služeb, protože ti často volí lépe placenou práci v jiných oborech.“

„Bylo to hezké gesto pro naši profesi, kterou potřebuje během života skoro každý, ať už pro sebe, nebo pro příbuzné, a která je dlouhodobě špatně platově ohodnocená,“ zhodnotila akci Popelářová. Sama nastoupila do sociálních služeb ještě před koncem studia na vysoké škole. V Centru Lada se věnuje lidem s kombinovaným postižením nebo také seniorům. Před tím pracovala v Charitě Pelhřimov a také ve Fokusu Tábor.

Slovo úvodem

Dnes bych chtěl poděkovat všem hlasujícím v anketě v minulém čísle. Zároveň se tady také musím omluvit za technické potíže, protože řadě z vás hlasovat nešlo. Chyba nebyla na vaší straně, nýbrž v nastavení ankety. Po řadě připomínek, které jsem od vás dostal, jsem nastavení upravil a umožnil vám hlasovat. Pro mě určitě poučení pro případné další ankety.

Pokud jste ještě nehlasovali, můžete tak udělat zde. Anketa poběží do konce srpna a výsledky si představíme v některém zářijovém newsletteru.

V dnešním newsletteru se vrátíme k už několikrát popisované rekonstrukci průtahu. Kraj Vysočina coby vlastník silnice vybral dodavatele rekonstrukce a známe už i konkrétní datumy.

Ještě obvyklé prosby. Pokud se vám newsletter líbí, sdílejte ho mezi rodinou a známými. A jestli chcete mít nová vydání k dispozici hned po jejich zveřejnění, budu rád, když se přihlásíte k odběru. Dotazy, náměty i připomínky mi můžete psát na info@frantisekzajic.cz.

Rekonstrukce průtahu začíná, kdy přijedou frézy?

S koncem srpna začne v Pacově rekonstrukce, která na několik týdnů zásadně omezí dopravu ve městě. Rozbitá silnice se dočká nového povrchu, o čemž newsletter informoval už dříve. Kraj Vysočina coby majitel silnice přidělil na základě soutěže zakázku firmě PORR, která silnici opraví za 14,2 milionu korun bez DPH. Jak oznámilo město, práce začnou v pátek 22. srpna, kdy firma zahájí frézování povrchu. Nový povrch by měl být hotový v půlce září.

Oproti původnímu plánu nastala přece jenom jedna změna. Opravovat se nebude část Myslíkovy ulice, kde je zřejmě nejhorší stav inženýrských sítí pod silnicí. Tato část se podle vyjádření města bude opravovat kompletně včetně sítí příští rok.

Opravu povrchu budou pochopitelně doprovázet dopravní komplikace. Kdy budou zavřené jaké úseky ale zatím není jasné a město chce o uzavírkách informovat průběžně.

Newsletter o rekonstrukci psal už na jaře. Špatný stav inženýrských sítí není jen v Myslíkově ulici, ale v podstatě pod celým průtahem. I když město plánovalo, že by se před opravou povrchu modernizovaly i tyto další většinou podzemní části silnice, které už nejsou ve vlastnictví kraje, ale právě města, po letech jednání se tato velká rekonstrukce odložila. Více si můžete přečíst zde.

Z médií: Zámek v Košeticích se v srpnu otevře veřejnosti

V médiích mě zaujala nedávno informace Pelhřimovského deníku o otevření zpřístupnění košetického zámku veřejnosti. Stavba, která byla dlouhé roky nepřístupná, se znovu vrátila do vlastnictví obce. Košetice se ho snaží postupně opravovat, o čemž se lidé mohou přijít přesvědčit v pátek 15. a v sobotu 16. srpna. Podrobnosti zde.

Slovo úvodem

Po týdenní pauze newsletter přináší nový formát, který se tentokrát pokusí zapojit i vás čtenáře! Ještě než se k tomu dostaneme, tak mám na úvod pár technických informací. Newsletter se snažím vydávat každé druhé úterý, což se mi zatím s jednou výjimkou daří. Pokud ho ale čtete pouze na webu, možná si říkáte, že jste naposledy četli 10. vydání o podvodném prodeji lístků na Jatka fest a dnes tu máme najednou už vydání s pořadovým číslem 12.

Je to proto, že jsem minulý, tedy 11., newsletter poslal pouze odběratelům. Bylo to prázdninové vydání, které nepřinášelo nové informace, ale pouze shrnulo některá témata, kterým jsem se v uplynulém půl roce věnoval.

Proto jsem newsletter nesdílel veřejně, ale ponechal jsem ho pouze pro odběratele, byť se dá na webu samozřejmě dohledat. Odběratelům zároveň budu posílat upozornění na nový newsletter vždy v úterý, jako je zvykem, zatímco veřejně na sociálních sítích a podobně ho budu sdílet vždy až ve středu dopoledne. Pokud tedy chcete mít přístup k veškerému obsahu jako první, zvažte přihlášení odběru pacovského newsletteru, ať vám nic neunikne.

Na závěr obvyklé prosby. Pokud vás napadá nějaké téma, kterému bych se měl věnovat, nebo máte jakoukoliv jinou připomínku, napište mi na info@frantisekzajic.cz.

Děkuju, že newsletter čtete a odebíráte! Teď už k dnešnímu tématu.

Nejhezčí místo v Pacově? Zapojte se i vy!

Možná jste i vy zaznamenali na sociálních sítích krátké video, ve kterém mladý muž velmi specifickým způsobem hodnotí to, jaký na něj Pacov udělal dojem coby na turistu nebo návštěvníka.

Na samotné hodnocení ale reagovat nechci. Přestože v Pacově určitě není všechno takzvaně 10 z 10, přivedlo mě toto úsměvné video k nápadu udělat v druhé půlce léta anketu o nejhezčí nebo nejoblíbenější místo v Pacově, o čemž rozhodnete vy, čtenáři pacovského newsletteru.

Pravidla jsou jednoduchá. Níže jsem vybral zřejmě nejznámější pacovská místa, pro která můžete hlasovat v anketě na konci článku. K hlasování není potřeba žádná registrace, stačí hlasovat pouze ze zařízení, na kterém tento newsletter čtete. Zároveň je anketa nastavená tak, aby každý mohl hlasovat pouze pro jednu možnost a pouze jednou (byť se toto pravidlo dá určitým způsobem obejít, ale k tomu nebudu samozřejmě nabádat).

Anketa bude otevřená do konce srpna, takže v prvním zářijovém vydání newsletteru si představíme výsledky. Pokud se vám nápad líbí, budu moc rád, když anketu budete sdílet, aby se dostala k co největšímu počtu lidí.

A pokud jsem podle vás na nějaké místo ve výčtu zapomněl, napište mi na info@frantisekzajic.cz.

Do ankety jsem zařadil sedm následujících zajímavých míst nebo památek. Hlasování je na konci stránky:

1. Pacovské kostely

Pacovské kostely, tedy přesněji kostel sv. archanděla Michaela a klášterní kostel sv. Václava, jsou dominantami města, a proto v anketě nesmějí chybět. Vidět jsou skoro ze všech směrů. V případě gotického kostela na náměstí se jedná o jednu z nejstarších památek v Pacově vůbec, protože jeho historie sahá do 13. století. Klášterní barokní kostel pochází z 18. století dříve sloužil pochopitelně k církevním účelům. Dnes už pouze v letním období hostí výstavy výtvarného umění.

2. Náměstí svobody

Svůj hlas můžete dát i centru města, které zdobí pískovcová socha sv. Václava. V zimě místo rozjasní vánoční výzdoba vedoucí kolem dokola celého náměstí. Výzdobu pomyslně zakončuje velký vánoční strom vedle školy, pod kterým v posledních letech bývá umístěný i pacovský betlém. 

3. Barokní selské domy ve Spálené ulici

Opomenout nelze ani domy vystavěné v 18. století ve stylu selského baroka. V Pacově ve Spálené ulici je jich sice jen pár, ale místo v anketě si určitě zaslouží.

4. Židovské památky

Špatný stav pacovských židovských památek je snad minulostí, na čemž má zásluhy zejména spolek Tikkun, který se ze sponzorských darů a dalších prostředků snaží tyto památky ve městě opravovat. Pacov je jedním z mála měst, ve kterých se zachoval kompletní soubor židovských památek – tedy synagoga, rabínský dům a hřbitov. Opravě rabínského domu se věnoval také newsletter v jeho prvním vydaní.

5. Kaple sv. Anny

Hlasovat můžete i pro malou kapličku ve stejnojmenné ulici u sv. Anny. Barokní kaple je jen o pár let starší než klášterní kostel sv. Václava. Dnes už osamocená, tak trochu schovaná stavba ožívá každoročně na konci července při svatoanenské pouti.

6. Pacovské parky a zámecká zahrada

Památný habr v zámeckém parku a na to navazující zámecká zahrada, která zejména v létě hostí řadu kulturních akcí, nebo kamenný pomník básníka Antonína Sovy z roku 1934. To jsou asi hlavní části pacovských parků, pro které můžete také hlasovat v této anketě.

7. Sovova stezka z Pacova do Lukavce

Pacov je samozřejmě spjat s básníkem Antonínem Sovou, proto v anketě nesmí chybět ani naučná Sovova stezka, která spojuje Pacov a Lukavec, tedy dvě zásadní města Sovova mládí. Pokud tedy nechcete hlasovat pro žádnou budovu, můžete si vybrat tuto dvanáctikilometrovou trasu, která začíná na náměstí a pokračuje po zelené přes Bratřice až do Lukavce.

Anketa

Slovo úvodem

Dnešní vydání pacovského newsletteru je prázdninové a výjimečně nepřináší nová témata. Nemusíte mít ale strach, protože pro následující týdny mám hned několik tipů, kterým bych se rád věnoval. Od začátku února, kdy jsem tento projekt spustil, vyšlo už 10 newsletterů se zaměřením na dění zejména v Pacově, ale i v okolí, a některá témata měla velmi dobrý ohlas.

Proto bych chtěl v dnešním prázdninovém vydání, které posílám pouze odběratelům, poděkovat za to, že newsletter čtete, a hlavně odebíráte, což mě podporuje v práci na nových tématech. Pokud vás dění na Pacovsku zajímá, doporučte newsletter kamarádům a známým, protože za každého nového čtenáře budu rád. A pokud máte nějaký vlastní tip na téma, které bych měl zpracovat, případně byste mi chtěli sdělit cokoliv jiného, napište na info@frantisekzajic.cz!

Aby nebylo dnešní vydání tak krátké, ohlédnu se za některými vydanými newslettery, které si i vy můžete během léta, ale i kdykoliv jindy, připomenout, pokud jste nějaký třeba nečetli. Archiv všech newsletterů je k dispozici zde.

05 Silniční speciál: rekonstrukce průtahu

Jeden z úspěšných newsletterů byl ten o rekonstrukci hlavní silnice v Pacově. Psal jsem v něm, že v létě by se takzvaný průtah měl dočkat nového povrchu a možná se ptáte, kdy to tedy začne. Podle posledních informací, které se mi podařilo zjistit, ale které se také mohou ještě změnit, by rekonstrukce povrchu průtahu měla začít v srpnu, přičemž by měla být rozdělená do čtyř úseků a doba oprav by měla trvat měsíc a půl. V tuto chvíli ale Kraj Vysočina (coby majitel silnice) ještě nemá vysoutěženého dodavatele.

Proč se letos opravuje pouze povrch rozbité silnice a další plánovaná a velká rekonstrukce sítí je odložená, to jsem popisoval právě v pátém vydání pacovského newsletteru.

07: Historie a současnost. Jak se Pacov změnil na konkrétních místech?

Sedmý newsletter s historickými fotkami Pacova jste možná neviděli kvůli technickým problém na mé straně. Proto ho zařazuji do tohoto výběru a na webu se na něj můžete podívat ještě jednou. Nabídl jsem v něm interaktivní grafiku, díky které se můžete podívat, jak se Pacov změnil na několika konkrétních místech.

Více zde!

03 Jak se žije na Pacovsku?

A protože od jara přibyla řada nových odběratelů, na konec dnešního newsletteru přidávám odkaz na třetí vydání, kde jsem popisoval, jak dopadlo Pacovsko v meziregionálním srovnání v Indexu prosperity regionů. Výsledky takových žebříčku je potřeba brát s rezervou, ale přesto je dobré se na některé ukazatele podrobněji podívat.

Slovo úvodem

Začaly prázdniny, ale newsletter pokračuje. Tentokrát je to vydání s pořadovým číslem 10. Od února přinesl newsletter, věřím, zajímavá témata o dění na Pacovsku. Těší mě, že okruh čtenářů i odběratelů se neustále rozšiřuje, za což bych chtěl všem poděkovat.

V prvním textu se vrátím k největšímu pacovskému hudebnímu festivalu. Letošní Jatka Fest, i když to dost možná nebylo poprvé, využili i podvodní prodejci lístků, kteří lákají na levnější vstupenky mimo oficiální prodejní stránku. Bohužel v několika případech byli tito podvodníci úspěšní.

K tomu přidám ještě dvě aktuality. V Černovicích totiž nakonec o výstavbě větrníků nakonec rozhodne referendum, čímž navazuji na minulý newsletter o výstavbě větrných elektráren na Pelhřimovsku. A nedaleká úzkolejka bude mít nového majitele.

Pokud vás newsletter zaujal, řekněte o něm rodině, kamarádům a známým a pokud vás napadá nějaké téma, které bych v následujících vydáních měl zpracovat nebo máte jakoukoliv jinou připomínku, napište mi na info@frantisekzajic.cz.

Podvodný prodej lístků se letos nevyhnul ani Jatka Festu

Stejně jako každý rok se na sociálních sítích objevuje řada příspěvků, ve kterých lidé přeprodávají z různých důvodů lístky na největší pacovský hudební festival. V naprosté většině prodej dopadne dobře, ale mezi lidmi, kteří se opravdu snaží nevyužité lístky seriózně prodat, se skrývají podvodníci. A i přes varování organizátorů Jatka Festu to letos minimálně ve dvou případech podvodníkům vyšlo.

„Pokud nemůžeš jít a chceš lístek prodat, nebo ho naopak kupuješ od někoho jiného, využij ověřené platformy, jako je například Ticketswap,“ radili organizátoři v době, kdy se hlavně na Facebooku vyrojilo nejvíce nabídek vstupenek za výhodnější cenu.

Podvodníci zdaleka nejen během pacovského festivalu lákají lidi na výhodnější cenu, než je například v předprodeji s argumentem, že prodávané lístky zakoupili dříve za nižší cenu nebo že se akce nemohou zúčastnit a je jim zkrátka líto, aby vstupenky propadly. Poté, co kupující pošle peníze, se podvodník už neozve vůbec, případně pošle fotku neplatných (například už aktivovaných) vstupenek.

„Loni jsem kupovala také lístky mimo oficiální prodej, ale paní mi je poslala dopředu a až poté jsem posílala peníze, tak jsem to letos zkusila znovu,“ popsala newsletteru jedna z podvedených zájemkyň o lístky. „Tentokrát jsem poslala peníze dopředu, ale na to mi prodávající odepsal, že peníze nepřišly a pak si mě zablokoval.“

Tento podvodný prodej lístků dělal uživatel Facebooku se jménem „Marťas Maca“ a povedl se mu nejméně dvakrát. Jak správně popsali lidé ve skupině, tento uživatel zřejmě využívá vymyšlené jméno a zároveň zkouší podvodné praktiky i v jiných skupinách.

Pokud se lidé stanou obětí podobných podvodů, měli by se obrátit na policii. Mluvčí policie Michaela Lébrová pro newsletter uvedla, že případem podvodného prodeje lístků na Jatka Fest se policie zatím nezabývá. „Nemám informace, že by policisté přijali oznámení týkající se podvodného prodeje lístků na tento festival.“

Podvedli vás při nákupu lístků na Jatka Fest? Napište mi na info@frantisekzajic.cz

O větrnících v Černovicích rozhodne referendum, o anketu zájem nebyl

Lidé o větrné elektrárně v Černovicích rozhodnou nakonec v referendu na podzim. Vedení města ho vyhlásí na základě petice, kterou zástupci petentů doručili na městský úřad ještě před vyhlíženou anketou. O tu projevili lidé malý zájem, svůj názor k případné výstavbě větrníků v Černovicích přišlo vyjádřit asi 30 procent oprávněných voličů. Většina z hlasujících byla proti.

Jaký je rozdíl mezi referendem a anketou? Referendum je pro vedení města právně závazné a jeho výsledkem se musí řídit (pokud k hlasování dorazí dost lidí). Na druhou stranu se většinou svolává kvůli nižším nákladům a potenciálně vyšší volební účasti souběžně s nějakými volbami. Aby bylo referendum platné, musí hlasovat alespoň 35 procent voličů.

Vedení Černovic chtělo znát názor lidí dřív než na začátku října, kdy budou v Česku sněmovní volby, proto se rozhodlo svolat anketu. Nízkou účast v anketě ale mohl ovlivnit fakt, že už před ní bylo jasné, že nehledě na výsledek, budou lidé hlasovat ještě jednou v referendu.

Pokud vás téma větrných elektráren na Pelhřimovsku zajímá a nečetli jste minulý newsletter, stačí kliknout zde.

Další změna na úzkokolejce

Jindřichohradecké úzkokolejky se chopil nový majitel Gepard Express. Společnost odkoupila zkrachovalého dopravce za 83 milionu korun a provoz alespoň na části trati slibuje obnovit co nejdříve. Vlaky jezdily na úzkokolejné trati naposledy loni v létě. Provoz na této trati je ale v problémech už od roku 2022.

Podrobnosti nabízí například Pelhřimovský deník.

Slovo úvodem

V dnešním vydání newsletteru se poprvé podíváme trochu více za hranice Pacova. Zaujal mě totiž příběh Černovic, kde lidé brzy rozhodnou, jestli na území obce bude moci v budoucnu vyrůst větrná elektrárna.

Zjišťování informací kolem tohoto tématu mě následně přivedlo k tomu, že stejnou otázku řešila na Vysočině řada obcí, přičemž některé z nich jsou i na Pacovsku. Následující texty se pokouší odpovědět na ty nejdůležitější otázky. Proč teď? Proč zrovna na Vysočině? Co z toho kdo bude mít? Jisté ale je, že větrníky se Vysočině tak či tak nevyhnou.

Zároveň se v úvodu ještě jednou omlouvám za technické potíže, které provázely minulé dva newslettery. Dnes už by snad mělo být vše opět funkční. Pokud vás mimopacovské téma zaujalo a napadá vás nějaké další – třeba z vaší vesnice nebo okolí – budu rád, když mi napíšete tip na info@frantisekzajic.cz. A pokud jste tady třeba poprvé a zajímají vás informace z Pacovska, přihlaste se k odběru, ať vám žádný další newsletter neunikne. Tak příjemné čtení!

Investoři do větru vzali Vysočinu útokem

Chcete mít na území vaší obce větrné elektrárny? Odpovězte ano, nebo ne. To je otázka, na kterou v poslední době na Vysočině odpovídá stále více lidí. Zájem investorů o výstavbu větrných parků se nevyhnul ani Pelhřimovsku, případně Pacovsku a jeho relativně blízkému okolí. V některých obcích zastupitelstva nabídky rovnou odmítají, jinde je berou na vědomí a organizují ankety či referenda, aby se zjistilo, jak se k problému staví většina lidí.

Právě dnes, v den vydání tohoto newsletteru (úterý, 17. 6. 2025), debatují lidé o možné výstavbě v Černovicích, kde v pátek začne anketa, na základě které se vedení obce rozhodne, jestli bude pokračovat v jednání s investory, nebo ne.

Možná si říkáte, proč je o výstavbu větrných parků na Vysočině zrovna teď takový zájem. Hlavní důvody jsou dva. Zaprvé vláda v dlouhodobém energetickém plánu pracuje se zásadním navýšením výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů (OZE), která by měla do roku 2030 pokrývat až 30 procent spotřeby elektřiny v Česku (v současnosti je to něco přes 18 procent), a tím přispět k plánovanému odchodu od výroby elektřiny z uhlí.

Větrné elektrárny v tomto plánu hrají důležitou roli, a proto Ministerstvo průmyslu a obchodu ještě za bývalého ministra Jozefa Síkely (za STAN) vyhlásilo dotace na podporu výstavby větrníků. „Rozvoj fotovoltaických elektráren je na vzestupu. Základní úsilí je tedy třeba soustředit na rozvoj větrné energetiky v souladu s požadavky na urychlování povolovacího řízení,“ píše se ve Vnitrostátním plánu České republiky v oblasti energetiky a klimatu.

Za druhé Vysočina je pro rozvoj větrné energie jednou z nejzajímavějších oblastí v Česku, což dokazuje například mapa větru ve 100 metrech nad zemí od Akademie věd, kterou můžete prozkoumat na následujícím odkaze. Do červena se zbarvující plochy ukazují, kde fouká nejvíce. A právě těmto obcím, které leží v červených oblastech, v posledních měsících chodí nabídky od několika investorů na výstavbu větrných parků.

Ze zápisů z jednotlivých zastupitelstev vyplývá, že nabídky na výstavbu větrných parků dostaly například Obrataň, Kámen, Věžná, Dobrá Voda u Pacova nebo dále už zmiňované Černovice a sousední Křeč.

Jaký je zřejmě hlavní problém, který výstavbu větrníků komplikuje? Pochopitelně jejich výška. Jednotlivá zařízení mohou měřit až 250 metrů (včetně turbíny), a to je pochopitelně něco, co jen tak v krajině nepřehlédnete. Úplně stejně vysoký je pro srovnání například meteorologický stožár v Košeticích. Investoři se proto snaží obce motivovat k souhlasu finančními kompenzacemi, které se v případě menších obcí mohou přibližovat i velké části ročního rozpočtu.

V Obratani ani v Kameni ale tento recept nezabral a zastupitelstvo rovnou nabídku na výstavbu větrných elektráren odmítlo. Kamenské zastupitelstvo se tak rozhodlo na základě právního přezkumu investorovi nabídky. „Ze zhodnocení vyplývá, že podmínky smlouvy jsou formulované obecně a neurčitě. Smlouva firmu opravňuje převést práva a povinnosti vyplývající ze smlouvy na jinou společnost, čímž by se snížila vymahatelnost závazků obcí,“ stojí v zápise z jednání zastupitelstva.

Malinko jiný příběh se ale odehrává v Černovicích. Ty nabídku na výstavbu větrných parků také dostaly a vážně ji zvažují. Jak to nakonec dopadne, o tom rozhodne anketa, jejíž výsledky budou známé až po víkendu. Jisté ale je, že Černovice v případě souhlasu chtějí koordinovat výstavbu větrníků se sousední Křečí. Tam totiž už anketa byla a většina lidí s výstavbou souhlasí. Starosta Černovic Jan Brožek pro Pelhřimovský deník podotkl, že pokud se lidé obávají vysokých větrníků, tak je stejně uvidí v sousední Křeči, akorát z nich nebudou nic mít.

Do hry se vložil i senátor za Pelhřimovsko a Jindřichohradecko Jaroslav Chalupský (nestr. za Svobodné), který před hlasováním sepsal online petici za lepší informovanost občanů ohledně možné výstavby. „Ta informovanost obecně není dobrá. Buď se toho chopí lidé, kteří jsou zásadně proti a přináší argumenty od relevantních až po těžko ověřitelné, nebo se toho chopí ti, kteří se to snaží protlačit,“ vysvětluje pro newsletter Chalupský s odkazem na další příběhy z jiných obcí a měst v regionu.

Výstavba větrné elektrárny je podle senátora dlouhodobá věc, do které by lidé měli být podle co nejvíce vtáhnuti. „Není to, jako když stavíte chodník, měla by se kvůli tomu vypsat referenda, a hlavně by lidé měli být co nejlépe informováni. Navíc už rok nabádám starosty v regionu, aby to posuzovali společně, protože výstavba větrníků může mít dopad na více obcí.“

Chalupský se bude výstavbou větrných elektráren zabývat i na půdě Senátu, který bude na začátku července projednávat zákon, jenž by měl urychlit právě výstavbu solárních a větrných elektráren a měl by mimo jiné také umožnit vznik takzvaných akceleračních oblasti. Tedy míst, které budou stát, kraje nebo obce vymezovat jako vhodné oblasti pro výstavbu větrných elektráren. Jejich hlavní výhoda by pak měla být, že povolovací proces v nich bude trvat jen rok.  Za současných podmínek trvalo povolování výstavby větrníků i 10 nebo 15 let.

Větrné parky se Vysočině nevyhnou. Řada obcí už po anketách či místních referendech s případnou výstavbou souhlasila. Vysoké větrné turbíny tak investoři mohou postavit například v Přibyslavi, Stonařově nebo v Žirovnici, ale i v dalších několika obcích, jako je třeba nedaleká Křeč.

Budeme muset být modernější, říká k větrníkům starosta Křeče Příplata

Debata kolem výstavby větrných elektráren budí emoce. Větrná energie má své zastánce, ale pochopitelně i odpůrce. Odlišné postoje si můžeme přiblížit na příkladu dvou obcí, které shodně dostaly nabídku na výstavbu větrníků. Zatímco ve Věžné zveřejnili lidé obavy z možné výstavby, v Křeči s ní velká většina souhlasila.

Jak už bylo popsáno v předešlém textu, firmy nabízejí obcím každoroční finanční kompenzace, které se většinou pohybují ve statisících za jednu turbínu. Investoři dále mohou obcím nabízet i opravu příjezdových silnic nebo třeba komunitní sdílení části vyrobené elektřiny za výhodnější cenu.

Na druhé straně se lidé obávají nejčastěji obávají razantního zásahu do krajiny, ale i dalších rizik. Nabídku na výstavbu obdržela i obec Věžná, ve které se bude konat také anketa. Ještě před ní ale na obecním webu sdílela skupina obyvatel z Brné dokument, ve kterém shrnuje největší obavy z možné výstavby.

Argumentuje se v něm například nízkou efektivitou větrných elektráren nebo třeba obavou z poklesu hodnoty nemovitosti. „Víte, že cena Vaší nemovitosti se v závislosti na vzdálenosti od větrné elektrárny sníží až o 40 procent? V okamžiku, kdy se budete chtít odstěhovat (například v případě změny zaměstnání), je vaše nemovitost prakticky neprodejná nebo za naprosto nevýhodnou cenu,“ tvrdí skupina obyvatel z Brné.

Na tyto pochopitelné obavy mají investoři odpovědi. V případě nízké efektivity argumentují například novými technologiemi, tedy zejména vyššími větrníky. A V případě cen nemovitostí v oblastech poblíž větrníků zase nabízí odpověď česká studie, kterou si nechala zpracovat Komora obnovitelných zdrojů energie na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě v Ostravě, ze které vyplývá, že výstavba větrníků v Česku dosud neměla na cenu nemovitostí zásadní vliv. Ve výsledku je tedy na každém, aby si argumenty pro a proti zvážil a přiklonil se k jedné či druhé straně.

Pozitivně se k výstavbě větrníků postavili v Křeči u Černovic. Starosta obce Petr Příplata newsletteru řekl, že pro výstavbu větrného parku bylo 70 procent obyvatel obce. Větrné elektrárny by měly obci přinést významné peníze z kompenzací. Podle starosty obec jako Křeč shání peníze, kde se dá, a toto je zkrátka jedna z cest.

V Křeči dopadla anketa výrazně ve prospěch výstavby zejména proto, že zamýšlené větrníky by měly stát na okraji katastru obce kilometr od zastavěné oblasti. „Málokterá obec to takhle má. Navíc jsme periferie kraje, takže pokud to někde má stát, bude to stát na okraji,“ předpovídá Příplata, který narážel i na to, že se brzy zřejmě vytvoří akcelerační zóny, do nichž by Křeč mohla spadnout. Samotná stavba větrníků zatím není na pořadu dne, v Křeči mimo jiné vyhlížejí výsledky ankety v Černovicích. Pokud by lidé v Černovicích větrné parky odmítli, Křeč bude podle Příplaty jednat s investory sama. „Asi prostě musíme být modernější. Na jednání jsme připraveni, budeme si chtít vyjednat dobrou pozici,“ říká starosta.

Slovo úvodem

Na úvod se tentokrát musím omluvit za technické nedostatky minulého newsletteru. Bohužel v mailové verzi posledního vydání nefungovaly odkazy na web. Děkuji všem, kteří mě na tuto chybu upozornili, ale bohužel v odeslaných mailech už to zpětně nedokážu opravit. Pokud jste si třeba kvůli tomu nemohli zkusit interaktivní srovnání současných fotek s minulostí, můžete si to zkusit znovu zde.

V dnešním o něco kratším vydání se vrátím k tématům, o kterých už newsletter informoval. Volby do Poslanecké sněmovny se blíží, konkrétně budou 3. a 4. října, a strany a hnutí budou muset brzy přihlásit oficiální seznamy kandidátů pro jednotlivé kraje. Už teď je ale skoro jasné, kdo bude za relevantní strany na Vysočině kandidovat na prvních místech, a proto si to v dnešním vydání shrneme.

A jak bude vypadat nová výjezdní stanice záchranářů v Pacově? To alespoň trochu napověděla vizualizace, kterou zveřejnil Kraj Vysočina. Dnešní druhý text pro shrne, kdy by rekonstrukce areálu IZS na konci města měla začít.

Na závěr obvyklé prosby – pokud vás newsletter zaujal, přihlaste se k jeho odběru, ať vám žádné nové vydání neunikne. A máte nápad, čemu by se newsletter mohl věnovat v příštích vydáních, napište mi na info@frantisekzajic.cz. Tak příjemné čtení!

Sněmovní volby 2025: Vysočinu nakonec čeká duel ministrů

Čtyři měsíce před volbami už máme skoro kompletní sestavu lídrů, kteří povedou kandidátky na Vysočině v letošních sněmovních volbách. O některých jménech informoval newsletter už dříve a od té doby zároveň přibyla na seznam i jména nová, případně se potvrdila ta, o kterých se spekulovalo.

V tuhle chvíli je jasné, že kandidátku hnutí STAN povede bývalý starosta Pacova a současný ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček. Už dříve bylo jasné, že se Vlček utká ve volením souboji na Vysočině například s Evou Decroix z ODS, která povede kandidátku koalice SPOLU. V posledních hodinách ale tento souboj dostal nový rozměr.

Advokátka z Vysočiny by se totiž měla příští týden stát ministryní spravedlnosti poté, co po takzvané bitcoinové kauze v čele resortu skončil její stranický kolega Pavel Blažek. Vysočinu tedy čeká v kampani i v debatách mimo jiné souboj dvou ministrů.

Jak už to ale bývá, když se dva perou, třetí se směje. A to platí i zde, protože podle aktuálních dat má k vítězství na Vysočině nakročeno nejvíce hnutí ANO vedené opoziční poslankyní Monikou Obornou, která už několik týdnů objíždí křížem krážem celou Vysočinu. Jak to ale nakonec dopadne, na to si budeme muset ještě počkat.

K už známé sestavě přibyl dále například volební lídr komunistů a nestraník Otakar Březina. Ten získal první místo na kandidátce na Vysočině, ačkoliv působí jako starosta malé obce Kozojídky v Jihomoravském kraji. Kandidátku hnutí SPD, které na své kandidátky přizvalo další subjekty, povede poslanec a krajský zastupitel tohoto hnutí Radek Koten.

Ze stran, které aktuálně mají teoretickou šanci dostat se do Poslanecké sněmovny, lídra ještě nepředstavili na Vysočině tradičně (na aktuální poměrně) silná Sociální demokracie ani nově se formující Motoristé sobě.

Aktuální seznam lídrů na Vysočině pro sněmovní volby 2025 (řazeno abecedně):

Lídr	Strana
Březina Otakar	STAČILO (KSČM a další)
Decroix Eva	SPOLU (ODS+KDU-ČSL+TOP 09)
Koten Radek	SPD s PRO, Trikolora, Svobodní
Oborná Monika	ANO 2011
Pipášová Barbora	Piráti
Vlček Lukáš	STAN
???	SOCDEM
???	Motoristé

Nová stanice záchranky by měla vzniknout příští rok

Modernizace areálu hasičů a záchranky na konci města v Žižkově ulici by měla začít už příští rok. Oznámil to Kraj Vysočina, který s městem Pacov na rekonstrukci spolupracuje. Kraje coby zřizovatele se týká zejména výstavba úplně nové stanice pro záchrannou službu. Jednopodlažní budova, jejíž vizualizaci kraj zveřejnil na webu, by měla být hotová v roce 2026.

Vizualizace nové budovy pro záchranáře, zdroj: Kraj Vysočina

Jak už newsletter informoval dříve, výstavba nové stanice pro záchranáře je součástí velké modernizace současného areálu. Záměr města počítá s využitím sousedního pozemku, což by mělo umožnit jednak rozšíření zázemí hasičů, ale také právě výstavbu nové budovy pro záchrannou službu.

Do budoucna by na rozšířeném pozemku měla vyrůst i samostatná budova pro pacovské dobrovolné hasiče. Starosta města Tomáš Kocour ale newsletteru dříve řekl, že její výstavbu město zatím neplánuje.

Nová výjezdní stanoviště pro záchranáře se staví po celém kraji. Od konce loňského roku funguje například nová stanice v Telči. Podle kraje by se pak další budovy pro záchranáře měly postavit v Humpolci nebo Velkém Meziříčí.

Slovo úvodem

Ačkoliv to může vypadat, že se každé dva týdny opakuji, opravdu mě upřímně těší, že čtenářů i odběratelů newsletteru přibývá, za což vám patří velký dík. Proto si zároveň na úvod dnešního vydání dovolím zopakovat jednu technickou připomínku, kterou už jsem dříve jednou zmiňoval. Pokud jste se přihlásili k odběru, ale newsletter vám nechodí do mailu, zkuste prozkoumat jiné složky ve schránce – například hromadné, newslettery nebo spam. Vypozoroval jsem, že pacovský newsletter automaticky přesměrovává do těchto složek zejména mail od Seznamu.  

Dnešní vydání bude malinko odlišné od těch předchozích. Newsletter tentokrát přináší pohled do historie Pacova, konkrétně nabízí interaktivní srovnání historické podoby různých částí Pacova s podobou dnešní. Abyste ale nebyli informačně ochuzeni, shrnul jsem ještě krátce dvě aktuality týkající rekonstrukce průtahu městem a také přijímacích zkoušek na pacovské gymnázium.  

Pokud se vám newsletter líbí, budu rád, když o něm řeknete kamarádům a známým. A jestli vá napadá nějaké téma, které bych v newsletteru měl zpracovat, napište mi na info@frantisekzajic.cz. Tak příjemné čtení!  

Pohled do pacovské historie: Interaktivní grafika vás vrátí časem

Historických pohlednic nebo fotografií Pacova a jeho okolí je mnoho a řada z nich je k dohledání i online. Nedávno jsem narazil na stránku pastvu.com, kde jsou historické fotky nejen Pacova a jeho okolí, ale celého Česka na jednom místě.

Samozřejmě na stránce nejsou všechny fotky existující historické fotky daných měst nebo vesnic. V případě Pacova je jich tam konkrétně pět. Pastvu.com je specifická tím, že kromě samotné fotky nabízí i mapu s přesným geografickým bodem, ze kterého byla fotka pořízena. Díky tomu lze snáze například udělat historické srovnání se současnou podobou, o které jsem se pokusil i v tomto newsletteru. Vyzkoušejte si následující interaktivní grafiky a přesvědčte se sami, jak se Pacov změnil.

Obrázek 1: Srovnání pohledu na náměstí Svobody

Obrázek 2: Myslíkova ulice – dříve centrum obchodu

Obrázek 3: Pohled z Žižkovy ulice

Obrázek 4: Dnes už neexistující panoramata

Obrázek 5: Pohled z úvozu

Zaujala vás historická srovnání a chtěli byste vidět další? Napište mi na info@frantisekzajic.cz

Omezení kolem průtahu brzy začnou

Začátek léta bude v Pacově zřejmě ve znamení dopravních komplikací. Jak už newsletter dřív informoval, rozbitý povrch průtahu se dočká v létě rekonstrukce. Jelikož se bude opravovat páteřní silnice skrz město, přijdou s tím ruku v ruce dočasná dopravní omezení. Tuto opravu ale bude zajišťovat majitel silnice Kraj Vysočina, který o konkrétním termínu zatím nerozhodl.

První omezení ale přece jen začnou, a to do konce května, kdy chce město ještě před začátkem rekonstrukce povrchu hlavní silnice opravit vodovodní šoupata. „Je potřeba vyměnit vodovodní šoupata na městské vodovodní síti v ulici Žižkova, Jana Autengrubera, Myslíkova a na křižovatce u pizzerie Peppino,“ napsalo na webu.

Město tím reaguje na stav sítí pod silnicí, který vedení Pacova opakovaně označovalo za špatný. I přes tuto dílčí opravu ovšem hrozí, že staré sítě pod silnicí v následujících letech zapříčiní zásah i do chystaného nového povrchu průtahu. Z kompletní rekonstrukce, která by opravila jak sítě ve vlastnictví města či jiných soukromých subjektů, tak povrch silnice v majetku Kraje Vysočina ale zatím sešlo. Proč – to si můžete přečíst v nedávném vydání newsletteru.  

Gymnázium naplnilo kapacitu pro další ročník, přijalo 30 studentů

Na pacovské gymnázium nastoupí v září 30 nových studentů a studentek, tedy maximální možný počet. Celkem se o místo na Gypa ucházelo 46 žáků. Osm z nich podmínky přijímacího řízení splnilo, ale nakonec uspěli na více prioritní škole. Pro přijetí stačilo v průměru 78,6 bodu. Vyplývá to z informací, které škola zveřejnila na webu.

Na střední školy v posledních letech míří populačně silné ročníky a zejména ve velkých městech střední školy nedokážou rodičům a žákům nabídnout dostatečnou kapacitu, která by byla potřeba. Vysočina z toho ovšem vychází ještě relativně dobře.

Zejména díky práci minulého vedení kraje se podařilo vytvořit nová místa a letos se na střední školy na Vysočině v prvním kole dostalo podle dat z příjímacího řízení 94 procent studentů. Pro srovnání ve Středočeském kraji to bylo 87 procent a v Praze, která dopadla nejhůř, to bylo jen 80 procent žáků.

Slovo úvodem

Rád bych se úvodem vrátil k minulému vydání pacovského newsletteru. Děkuji za velký zájem i za všechny reakce, které jste k textu napsali. A rovnou zde zopakuji i tradiční výzvu – pokud vás napadá téma, které bych v newsletteru měl zpracovat, nebo máte nápad, jak newsletter vylepšit, budu rád, když mi napíšete na info@frantisekzajic.cz.

Šesté vydání pacovského newsletteru vychází tentokrát o den později, než jste byli zvyklí. Má to jednoduchý důvod. Nechtěl jsem vás – čtenáře newsletteru – ochudit o velmi aktuální informaci, a sice, že vedení města vybralo, kdo následujících šest let povede základní školu a také gymnázium.

Všichni, kteří newsletter odebírají, se o zpoždění dnešního vydání dozvěděli už včera. Pokud vás newsletter zajímá a chcete zůstat vždy v obraze, budu rád, když se také přihlásíte k jeho odběru.

V dnešním čísle se tedy vracím vůbec k prvnímu newsletteru, ve kterém jsem informoval o konkurzu na ředitele pacovských škol. A v tomto tématu dnes můžeme pokračovat, protože newsletter jako první přináší informaci, koho tedy město do vedení pacovských škol vybralo, na což navazují i další obecné, ale doufám zajímavé informace třeba o tom, jaký je v Česku zájem o pozice ředitelů škol.

Newsletter zároveň vychází 7. května, tedy pouze den před výročím konce druhé světové války. Letos je zároveň takzvaný pětkový rok, což znamená, že události z posledního roku války (1945) mají kulaté výročí. Platí to bohužel i o tragické události v nedalekých Leskovicích, kde si v pondělí připomněli 80 let od řádění nacistů, při kterém zemřelo 25 lidí.

Abychom ale skončili pozitivně, můžete si na závěr přečíst, jak lidé v Pacově a na Vysočině pomáhali v jarním kole potravinové sbírky. Tak příjemné čtení!

Základní školu dál povede Havel, gymnázium čeká změna

Pacovské gymnázium čeká po 18 letech změna vedení. Dosavadního ředitele Josefa Nováka po naplnění všech zákonných formalit vystřídá Jana Šoustarová Beranová. Naopak na základní škole se změna nekoná, ředitelem zůstává Jaromír Havel. Vítěze konkurzních řízení vybrala v pondělí rada města, jak newsletteru potvrdil starosta Tomáš Kocour.

Jaromír Havel vede pacovskou základní školu od poloviny roku 2013 a od příštího školního roku tak začne své třetí funkční období. Jana Šoustarová Beranová přijde do Pacova z Jindřichova Hradce, kde aktuálně působí na Obchodní akademii T. G. Masaryka. Profesně se věnuje výuce anglického a francouzského jazyka.

Ředitele školy vybírá na šestileté funkční období zřizovatel (v obou případech vedení města), přičemž se rozhoduje i na základě hodnocení takzvané konkurzní komise. Její závěry jsou pro zřizovatele ale jen doporučující. Podrobněji volbu ředitele školy popisoval newsletter zde. 

A jak je to v Česku s obsazováním postů ředitelů škol? Mohlo by se zdát, že ředitel školy je lákavé místo, o které je mezi učiteli zájem. Jenže zdání klame. Uchazeči se do konkurzních řízení zrovna nehrnou. Loni se v průměru hlásilo na místo ředitele podle dat České školní inspekce 2,3 kandidátů. Do poloviny výběrových řízení se pak hlásil pouze jeden uchazeč. Podle platformy Učitel naživo se potenciální uchazeči obávají zejména velkého množství administrativy, ale také třeba toho, že konkurz nevyhrává nejlepší kandidát, ale ten politicky vyhovující. 

Statistikám ČŠI v Pacově letos odpovídalo výběrové řízení na základní školu, kam se podle informací newsletteru přihlásili dva kandidáti. O místo ředitele gymnázia byl ale zájem větší, vedení města v tomto případě mohlo vybírat podle informací newsletteru celkem z pěti kandidátů.   

80 let od vypálení Leskovic. Na tragédii se pozapomnělo, říká historička

V pondělí (5. května) uplynulo 80 let od masakru v Leskovicích, který měli na svědomí příslušníci jednotky SS z Pelhřimova. Nacisté tehdy v posledních dnech druhé světové války zavraždili 25 lidí a skoro celou vesnici vypálili a srovnali se zemí. Z tehdejší zástavby zbyly tři domy. Tragédii si v pondělí připomněli i lidé přímo v Leskovicích. „Sešli jsme se u památníku, přinesly se i staré fotografie a vzpomínali jsme. Děláme to tak každý rok,“ řekl newsletteru starosta Leskovic František Brada.

Historička pelhřimovského muzea Miroslava Kvášová pro newsletter popsala, že na události v Leskovicích z konce války se tak trochu pozapomnělo. „Leskovice neměly takovou pozornost jako Lidice nebo Ležáky, které byly samozřejmě spojené s Heydrichem. Za minulého režimu Leskovice posloužily ke komunistické propagandě, dělaly se tam slavnosti každý rok a podobně jako některé další malé obce na to Leskovice po revoluci doplatily.“

V posledních letech se ale podle historičky o tragické události opět mluví častěji, vznikají o ní například nové akademické práce nebo i vzdělávací materiály pro učitelé, kteří tak mohou i události z Pacovska nebo Pelhřimovska zahrnout do výuky.

Nacisté přijeli do Leskovic vraždit poté, co se němečtí důstojníci dostali pod palbu ozbrojených lidí, kteří byli nadšení z konce války a nabuzení po vypuknutí hlavního povstání českého lidu v Praze. „Všichni se pokoušeli odzbrojit Němce. V Leskovicích samozřejmě také a někteří chtěli odzbrojovat i jednotky ustupující z Pelhřimova směrem na Tábor. Někdy se to povedlo, ale jedno auto s důstojníky jim ujelo a pak přišla odveta,“ vysvětlila Kvášová.

Řádění jednotky SS v Leskovicích ukončili následující den vojáci wehrmachtu z Pacova. Strůjcem masakru byl velitel Walter Hauck. Za řádění v Leskovicích ale nikdy potrestán nebyl, přestože Česko, potažmo Československo, několikrát žádalo o jeho vydání. Haucka odsoudili ve Francii k trestu smrti za popravu 88 lidí. Trest byl ale později zmírněn na doživotí, a v roce 1956 byl bývalý velitel SS dokonce propuštěn na svobodu. Zemřel v Německu v roce 2006 a do konce svého života si žádnou vinu nepřipouštěl.

Na Vysočině lidé vybrali necelých 21 tun zboží do potravinové sbírky, meziročně méně

Lidé v Pacově darovali 750 kilogramů zboží v jarním kole potravinové sbírky. Newsletteru to řekla Eva Šilhanová z Potravinové banky Vysočina. Trvanlivé potraviny nebo drogistické zboží mohli lidé pro sbírku nakupovat v prodejně Albert minulý týden. Na celé Vysočině se do jarního kola potravinové sbírky zapojilo celkem 22 obchodů.

Přímo v obchodech a následně i v takzvaných statických sběrných místech se podařilo vybrat necelých 21 tun potravin a drogerie, které tak mohou podle Šilhanové v následujících měsících využívat lidé v obtížných životních situacích. „Na Vysočině potravinová banka pomáhá asi 10 tisícům lidí, je to podle našich výpočtů asi 300 rodin. Nejčastěji naše služby využívají senioři nebo azylové domy.“

Oproti minulému roku se na Vysočině vybralo potravin méně. „Jednak se zapojilo o šest obchodů míň, ale darovaných potravin ubylo i v průměrném množství na jeden obchod,“ vysvětlila Šilhanová. „Na Vysočině zároveň nemáme ani velké řetězce jako třeba Makro nebo Globus, což je oproti jiným regionům také nevýhoda.“

V hlavní den sbírky, v sobotu 26. dubna, darovali lidé po celém Česku podle České federace potravinových bank 518 tun potravin a drogistického zboží, což je o 70 tun víc než v loňském roce. Potravinové banky ročně pomůžou 430 tisícům lidí.

Slovo úvodem

Dnešní vydání pacovského newsletteru je speciální, a to tím, že je monotematické. Rozhodl jsem se věnovat rekonstrukci hlavní pacovské silnice, což je v současnosti jeden z největších problémů města. Informací okolo tohoto projektu je ale tolik, že mi zaplnily celé dnešní vydání (a stejně se tam všechno nevešlo). Vyplývá z toho i otázka na vás, pravidelné čtenáře newsletteru. Preferujete spíš vydání s jedním, nebo více tématy? Budu rád, když mi napíšete na info@frantisekzajic.cz.

Rekonstrukce hlavní silnice napříč Pacovem se řeší 20 let, možná i déle. Hned na začátek je potřeba takzvaně vytknout před závorku, že silnice (tedy povrch) patří Kraji Vysočina, zatímco inženýrské sítě, kanalizace, vodovod, elektřina, plyn (pod silnicí) nebo chodníky a veřejné osvětlení (kolem silnice) patří městu Pacov, případně dalším soukromým subjektům. V následujících textech už to neopakuji, ale je potřeba na to pamatovat.

Při zjišťování podrobností k dnešnímu tématu se mi potvrdilo to, o čem čtu v posledních letech v médiích nebo na sociálních sítích. A sice, že postavit v Česku cokoliv je běh na dlouhou trať, zvlášť když se jedná o silnici, na níž se musí dohodnout více obcí nebo samospráv. Ilustrovat se to dá na příkladu nedalekých obchvatů Salačovy Lhoty a Lukavce. Samotné silnice byly postavené za pár měsíců, zatímco přípravy před tím trvaly 15 let.

Podobně je to i s rekonstrukcí takzvaného pacovského průtahu, která se začala aktivně řešit někdy kolem roku 2006. Oprava je pro město finančně velmi náročná, jak popisuji dále v dnešním vydání, což také znamená, že rekonstrukce nešla realizovat, když město investovalo do jiných finančně náročných, ale v řadě případů důležitých projektů.

I proto se rekonstrukce místní dopravní tepny odkládala, až její stav dospěl do dnešní podoby, kterou město i kraj označují za havarijní. Jak to tedy bude dál, to už se dočtete v dnešním vydání.

Děkuji všem za reakce i za odebírání pacovského newsletteru. Jsem rád, že počet odběratelů stále roste. Pokud vás newsletter zaujal, budu rád, když o něm řeknete kamarádům a známým nebo když ho budete sdílet třeba na sociálních sítích. A samozřejmě budu rád za každého nového odběratele. Náměty, dotazy, připomínky mi můžete psát na info@frantisekzajic.cz. Tak příjemné čtení!

Hlavní pacovská silnice se letos opraví, komplexní rekonstrukce průtahu se ale odkládá

Rozbitá krajská silnice napříč městem se letos konečně dočká opravy. S rekonstrukcí počítá Krajská správa a údržba silnic. Práce by měly začít v létě. Newsletteru to potvrdila mluvčí kraje Jitka Svatošová. Velká rekonstrukce průtahu včetně opravy sítí, chodníků a další infrastruktury a například výstavby kruhového objezdu uprostřed města se tím ale odsouvá.

Podrobnosti o letošní opravě zatím nejsou všechny známé. Krajská správa silnic teprve bude vybírat firmu, která opravu udělá. Podle Svatošové se silnice bude frézovat a položí se na ni nový povrch, což výrazně zlepší současný stav, který město i kraj označují za havarijní. Vzhledem k tomu, že oprava se bude týkat hlavní silnice přes velkou část města, budou se práce muset rozdělit na etapy. Jak přesně budou ale etapy rozložené a k jakým omezením tedy dojde, zatím není jasné. Případným podrobnostem o této „malé“ rekonstrukci se budou věnovat další vydání newsletteru.

Město o velké opravě průtahu jedná s krajem už řadu let. Pod silnicí je totiž potřeba modernizovat veškerou infrastrukturu, tedy kanalizaci, vodovod, elektřinu, plyn a kolem silnice i chodníky nebo třeba veřejné osvětlení. Starosta Pacova Tomáš Kocour newsletteru řekl, že rekonstrukce infrastruktury přijde město na víc než 100 milionů korun. To je pro srovnání skoro polovina letošních příjmů městského rozpočtu (bez dotací), čemuž se věnovalo minulé vydání.  

I kvůli velké finanční náročnosti se město nakonec rozhodlo kompletní rekonstrukci odložit. V současnosti navíc ještě není hotová projektová dokumentace (co dokončení projektu protahuje, se dozvíte v další části dnešního vydání). Podle Kocoura by se ale projekt měl brzy dokončit a město bude chtít do konce letošního roku získat stavební povolení na tuto velkou rekonstrukci, která každopádně ale začne až za několik let.

Jak Pacov změní kompletní rekonstrukce průtahu

Následující odstavce už se budou věnovat pouze komplexní velké rekonstrukci, která je v tuto chvíli tedy odsunuta, ale ke které nevyhnutelně za několik let bude muset dojít. Když se řekne hlavní průtah napříč městem, každý ho možná vytyčí z různých bodů. Jde tedy o část hlavní silnice od příjezdu od Tábora, až někam ke křižovatce na Hořepník a Lukavec. Zjednodušeně řečeno od benzínky k plechovce. Kudy vede průtah městem, kterého se má v budoucnu dotknout rekonstrukce, znázorňuje i následující mapka.

Kruháč, užší silnice, nová parkovací místa

Nejvýraznější změnou bezesporu bude kruhová křižovatka uprostřed města, která tak nahradí současnou křižovatku, která nesplňuje některé bezpečnostní normy (například délkou přechodů) a která je z některých směrů pro řidiči nepřehledná.

Původně se pracovalo i s návrhem, že by místo kruháče byla na místě křižovatka řízena semafory. V září 2020 o této problematice informoval tehdejší starosta Lukáš Vlček, podle kterého oslovení projektanti a dopravní experti nedospěli k závěru, že by jedna z variant byla jednoznačně lepší. Město se tehdy nakonec přiklonilo ke kruhové křižovatce, a to i na základě online ankety, do které se tehdy zapojilo přes 800 lidí.

Kruháč bude mít za následek i to, že silnice ze všech směrů už nebude mít tři pruhy, jako je to teď, ale budou stačit pouze dva, čímž dojde ke zúžení silnice oproti současnému stavu. Vzniklý prostor město využije například pro nová parkovací místa. Ta vzniknou třeba před lékárnou naproti velkému parkovišti u supermarketů nebo naproti budově finančního úřadu.

Zužování se dotkne i některých křižovatek. Užší oproti současnému stavu bude ta u Maštálek, tedy Žižkovy ulice s ulicí Ferdinanda Pakosty a obdobně by se měl zúžit i vjezd na parkoviště na náměstí.

Jak šel čas s pacovským průtahem

Otázka pacovského průtahu se řeší posledních 20 let, možná i více. Vedení města začalo intenzivněji komunikovat o rekonstrukci na konci roku 2018, kdy tehdejší starosta Lukáš Vlček poprvé napsal, že město začíná jednat s krajem o podobě opravy pacovské dopravní tepny.

Od začátku bylo jasné, že půjde o náročný projekt, který bude vyžadovat koordinaci města i kraje. Což se v tuto chvíli, kdy nakonec došlo k odložení velké komplexní rekonstrukce, ukazuje jako možná ještě těžší, než se původně zdálo. 

Rekonstrukce bude pro obě strany samozřejmě také finančně náročná, v roce 2020 Lukáš Vlček mluvil dokonce o tom, že město bude muset kvůli rekonstrukci průtahu na pár let omezit investice, aby na ni mělo dost peněz. V té době, to ještě vypadalo, že se možná velké komplexní rekonstrukce v následujících letech dočkáme. To se ale nestalo, a tak se dá tato věta možná přenést i do současnosti, protože, jak bylo popsáno výše, město vyjde rekonstrukce na více než 100 milionů korun.

Co tedy velkou komplexní rekonstrukci zabrzdilo? Už v roce 2022 informoval Mikroregion Stražiště, že velká oprava pacovského průtahu by měla začít v roce 2027 nebo 2028. V tuto chvíli už je jasné, že ani jeden z těchto dvou termínů to určitě nebude.

Kromě obtížné koordinace města a kraje je jedním z dalších problémů dokončení projektové dokumentace. Tomáš Kocour pro newsletter řekl, že město mělo od začátku prací neshody s firmou o podobě projektu. To všechno nakonec vyústilo k výměně hlavního projektanta, což dokončení dokumentace značně zabrzdilo. V tuto chvíli se tedy počítá s tím, že se projekt dokončí letos a město se do konce roku pokusí získat stavební povolení.

I kvůli průtahům s dokončením projektu začalo být čím dál víc jasné, že velká rekonstrukce nebude moct v dohledné době začít. A tak přišlo na řadu vyjednávání o dočasném řešení, tedy položení nového povrchu a tím pádem odsunutí velké komplexní opravy sítí a další infrastruktury včetně stavby kruhové objezdu a dalších zásadních změn.

Opravu povrchu pochopitelně musí zaplatit Kraj Vysočina, ale jednání se s ním opět protahovala. Dohodu paradoxně neurychlilo ani pacovské radnici politicky blízké vedení kraje. Mezi lety 2020 a 2024 vládla na Vysočině široká koalice ODS, STAN, Pirátů, Socdem a KDU-ČSL, přičemž v radě, tedy v užším vedení, se za tu dobu vystřídali dva politici z Pacovska – Lukáš Vlček a Pavel Hájek. Je pravda, že ani jeden ale neměl na starosti dopravu.

Dohodu město s bývalým vedením kraje nakonec nenašlo. Současná dohoda vznikla podle Tomáše Kocoura už s novým vedením kraje, tedy hlavně pod taktovkou hnutí ANO s hejtmanem Martinem Kuklou a námětkem pro dopravu Vladimírem Novotným ze Socdem.