Slovo úvodem

Po exkurzích do celostátní politiky se newsletter vrací k pacovskému tématu. Ožívá totiž nápad na výstavbu obchodního centra na konci města. Před čtyřmi lety tento nápad vyšuměl do ztracena, teď kolem případné výstavby v Pacově krouží více investorů, kteří už zastupitelům představili své nápady. Rozhodnuto ale ještě není. Pro newsletter jsem získal také vizualizaci, jak by obchodní centrum mohlo vypadat.

Přece jen se i dnes podíváme za hranice našeho regionu, konkrétně do Jihlavy, kde se otevřela nová multifunkční Horácká aréna. O ní jste v uplynulých dnech určitě slyšeli, proto připojuji svůj komentář k jejímu otevření. Podle mě je totiž obrovskou příležitostí pro celou Vysočinu.

Na závěr obvyklé prosby. Pokud vás newsletter baví, budu rád, když ho budete sdílet na sociálních sítích nebo že o něm řeknete kamarádům a známým. Pokud vás napadá jakékoliv téma, které bych v newsletteru měl zpracovat, nebo máte jakoukoliv jinou připomínku, napište mi na info@frantisekzajic.cz. A přihlaste se také k odběru newsletteru, ať vám neunikne žádné další číslo. Děkuji, že newsletter čtete!

Nápad na nové obchodní centrum znovu ožívá. Místo je ale jiné

Na okraji Pacova by přece jen mohlo vzniknout nové obchodní centrum. O možnou výstavbu se opět po letech začínají zajímat investoři, kteří už představili návrh zastupitelům. Oproti čtyři roky starému záměru se ale liší místo, kde by obchody měly vyrůst. Pomyslný míč je teď na straně města, které vlastní hlavní pozemek, na němž by stavba měla stát. Upravit by se případně musel také územní plán.

Aktuální záměr počítá s tím, že by nové obchodní centrum mohlo být nikoliv v lokalitě takzvané staré benzinky, ale kousek vedle. Konkrétně v prostoru mezi silnicemi směr Cetoraz a směr Eš.  O lokalitu u staré benzinky už investoři zájem nemají kvůli možným nákladům, které by se s případnou stavbou na těchto znečištěných pozemcích pojily, což newsletteru potvrdil jeden ze zájemců o výstavbu.

Těch by totiž mělo být více. Záměr postavit na okraji Pacova nové obchodní centrum prezentovali zastupitelům dva investoři. Minimálně jeden další newsletteru potvrdil, že měl o případnou stavbu také zájem, ale kvůli velké konkurenci se nápadu nakonec vzdal.

V novém obchodním centru by mohl vzniknout jeden supermarket s potravinami, dva až tři prostory pro další obchody a také ruční automyčka. O jaké obchody přesně půjde se ale zatím říct nedá. „S potenciálními nájemci jednáme, ale oni chtějí vědět přesné parametry těch obchodů, což budeme vědět, až se to případně schválí. Až poté budeme moct říct, co přesně tam bude za obchody,“ popsal newsletteru jeden z možných investorů.

Samotné výstavbě se město nijak zásadně nebrání, záležet ale bude, jestli najde dohodu s případnými investory jak na prodeji nebo směně daného pozemku, ale také třeba na skladbě obchodů. Starosta Tomáš Kocour už dřív newsletteru řekl, že obchodní centrum na okraji města by podle něj mělo pozitivní vliv na dopravu a parkování v jeho centru.

Mělo by v Pacově vzniknout nové obchodní centrum? Napište mi na info@frantisekzajic.cz

Nové obchodní centrum už v Pacově málem stálo, nápad ale vyšuměl

Investoři chtěli nové obchodní centrum na okraji Pacova postavit už před čtyřmi lety. Návrh byl velmi podobný tomu aktuálnímu, jeden z investorů je navíc stejný. Tehdy se tento nápad vžil pod názvem Billa, protože tento potravinový řetězec byl na prvních vizualizacích. Stavět se mělo právě ve zmiňované lokalitě bývalé benzinky.

Developer představil návrh na zastupitelstvu 22. března 2021. Tehdy bylo jednání oproti jiným hodně sledované. Na veřejnou schůzi zastupitelstva totiž dorazili také odpůrci z řad některých menších podnikatelů, kteří kritizovali, že výstavba takového obchodní centra bude mít negativní dopad na podnikání v centru.

Jak dále informoval web pacov.city, město po veřejném představení záměru investora na zastupitelstvu dál jednalo například o směně pozemků, o skladbě obchodů, ale také například o dalších investicích developera ve městě, například do zámeckého parku.

Přestože to tehdy vypadalo, že se nové obchodní centrum v Pacově opravdu začne projektovat a následně stavět, investor nakonec v dalších potřebných krocích nepokračoval zřejmě i kvůli nákladům, které souvisejí s lokalitou staré benzinky.

Komentář: Horácká aréna v Jihlavě je obrovskou příležitostí pro celou Vysočinu

Určitě jste v minulých týdnech zaznamenali, že se v Jihlavě otevřela nová multifunkční aréna postavená na místě starého Horáckého zimního stadionu. Bez nadsázky se dá říct, že je tato dvoumiliardová stavba postavená podle architektů Chybíka a Krištofa v současnosti nejmodernější halou svého typu v Česku. A nějakou dobu to tak bude, než se dostaví další jako třeba v Brně nebo v Pardubicích.

Byť má tato impozantní stavba pár mušek, až provoz ukáže, jestli jsou některé obavy opodstatněné, nebo ne. Je bezpochyby dobře, že má hokejová Dukla Jihlava nové zázemí a že s novou arénou i novým majitelem, který Duklu před časem koupil, může jeden z nejúspěšnějších českých hokejových klubů začít cestu za návratem do extraligy.

Kromě kulturních akcích bych chtěl ale vypíchnout, že se v hale mohou konat velké akce v míčových sportech. Už teď jsou v plánu zápasy v basketbalu i volejbalu. Pevně doufám, že další akce budou následovat i v dalších sportech, protože pro míčové sporty je hala z mého pohledu jako dělaná.

Je nová, moderní, multifunkční, a protože Jihlava není zas tak velká, má i přiměřenou kapacitu 5750 lidí (na hokej). Velká aréna pro míčové sporty, jako jsou basketbal, volejbal, florbal, házená a další, v Česku v podstatě neexistuje snad s výjimkou haly Podvinný mlýn v Praze.

Halové sporty, které byly dosud odsouzeny k tomu využívat pro větší akce typu mistrovství světa nebo Evropy často neúplně vyhovující zimní stadiony, případně obrovskou O2 arenu, mají tak unikátní příležitost přivézt tyto větší akce, ať už mezinárodní nebo ligové, do nové moderní arény na Vysočinu. A byla by obrovská škoda tuto šanci nevyužít.

Slovo úvodem

Na úvod jedna technická informace. Většina z vás, čtenářů newsletteru, se o něm dozvídá skrze facebookovou veřejnou skupinu. Bohužel z nějakého mně neznámého důvodu se mé příspěvky správcům skupin nelíbí a občas je bez vysvětlení mažou, jak se stalo například minule. Pokud se vám newsletter líbí, přihlaste se prosím k odběru, ať vám žádné další číslo neunikne. A budu rád, když o newsletteru řeknete kamarádům a známým nebo když ho budete sdílet.

Zároveň přemýšlím o vytvoření samostatné stránky nebo skupiny, kam bych nová vydání mohl sdílet a kde by se například mohlo diskutovat nejen o tématech, která newsletter přináší. Zároveň ale nechci zaplevelovat vaše profily na sítích dalšími „zbytečnými“ skupinami. Pokud byste měli o takovou platformu zájem, napište mi na info@frantisekzajic.cz.

Dnes se ještě jednou a na nějakou dobu naposled vrátíme k volbám. Celostátní výsledky jste jistě zaznamenali, a tak se můžeme podívat trochu blíže na výsledky v Pacově a okolí. Samotné výsledky na Pacovsku jsou každopádně jen malou výsečí z těch celokrajských, a tak je potřeba na to nahlížet.

V dalších textech se také dočtete, kdo se nakonec dostal za Vysočinu do Poslanecké sněmovny, a také jak dopadlo referendum v Černovicích o možné výstavbě větrných elektráren. Tak příjemné čtení!

Pacov zůstal Vlčkův. Volební souboj s ANO byl ale těsný

Volby v Pacově znovu po čtyřech letech vyhrálo hnutí STAN v čele s bývalým starostou Lukášem Vlčkem. Pro kandidátku pod jeho vedením hlasovalo přes 32 procent voličů. Těsně druhé skončilo ANO. To ale jinak dominovalo skoro ve všech ostatních obcích na Pacovsku na úkor dalších opozičních stran. Vysoká byla i volební účast.

Stejně jako před čtyřmi lety výsledky voleb ukázaly, že lidé v Pacově stále stojí za svým bývalým starostou. Hnutí STAN tady i v blízkém okolí získalo nadprůměrnou podporu oproti krajským či celorepublikovým výsledkům, a to zejména na úkor koalice SPOLU. Ta před čtyřmi měla na Pacovsku obecně lepší výsledky. Nespokojení vládní voliči ale zjevně od této trojkoalice odešli právě ke STANU.

Souboj o prvenství byl v Pacově vyrovnaný do poslední chvíle. ANO těsně ovládlo tři městské okrsky ze čtyř. Pacovské vítězství STANu nakonec ale rozhodly hlasy v okolních městských částech, tedy Jetřichovci, Roučkovicích, Bedřichově, Velké Rovné a Zhoři. 

Ve výsledcích jinak dominovalo ale hnutí ANO, které vyhrálo také volby ve všech krajích kromě Prahy. Dalším opozičním uskupením, tedy zejména hnutí SPD a komunistickému Stačilo, se ale na Pacovsku víceméně nedařilo. Zatímco ve vládním táboře je oproti minulým sněmovním volbám zjevný pohyb voličů od SPOLU ke STANu, od menších opozičních stran přešli voliči právě k vítěznému hnutí ANO.

Jak se volilo ve vaší obci si můžete prohlédnout v přehledné interaktivní mapě. Ze 24 obcí v oblasti ORP Pacov pouze v 6 nevyhrálo hnutí ANO. STAN uspěl v Pacově, Těchobuzi, Lesné a v Kameni. Ve Zlátence a v Dobré Vodě zase koalice SPOLU. Mapa obsahuje i výsledky ostatních stran.

Vysočina si vysokou účastí vysloužila mandát navíc. Kdo je mezi 11 novými poslanci?

O letošní volby do Poslanecké sněmovny byl velký zájem. Volební účast byla celorepublikově nejvyšší od roku 1998. A nejvíce voličů odevzdalo hlas právě na Vysočině, celkem 72,53 procent. Možná si říkáte, že je to jen další bezvýznamný statistický údaj. Ve skutečnosti měl ale dopad i na volební výsledky.

Díky vysoké volební účasti si totiž strany na Vysočině nerozdělovaly 10 mandátů, jak předpovídal i minulý newsletter, ale nakonec 11. Kdo jsou tedy nově zvolení poslanci za Vysočinu?

Letošní volby s přehledem opanovalo hnutí ANO. Jinak tomu nebylo ani na Vysočině, kde jasně zvítězilo mimo jiné ve všech okresních městech včetně Jihlavy. Celkově získalo v našem kraji čtyři mandáty. Kromě lídryně Moniky Oborné se do Sněmovny dostali ještě Drahoslav Ryba, Josef Kott a Otto Vopěnka. Naopak současný hejtman Vysočiny a také dosluhující poslanec Martin Kukla z posledního místa kandidátky neuspěl, protože těsně nezískal potřebný počet preferenčních hlasů.

Druhá koalice SPOLU získala tři křesla. A i když je výpočet mandátů složitý, troufnu si tvrdit, že je to právě koalice ODS, TOP 09 a KDU-ČSL, která získala onen mandát navíc, jenž Vysočině připadnul díky vyšší volební účasti. Radost z výsledku ale určitě nemá místní TOP 09, která svého zástupce z Vysočiny ztratila. Ze čtvrtého místa se totiž díky kroužkům dostal do Sněmovny bývalý hejtman Vítězslav Schrek z ODS, který doplnil první dvojici z kandidátky – lidovce Benjamina Činčilu a Evu Decroix z ODS. Ta získala na Vysočině nejvíc preferenčních hlasů napříč stranami, přes 11 tisíc.

Další strany už si rozdělily každá po jednom mandátu, který zároveň ve všech případech připadl jejich krajským lídrům. Za hnutí STAN bude v dolní komoře pokračovat Lukáš Vlček, za Piráty křeslo získala Barbora Pipášová v těsném souboji před stranickou kolegyní Hanou Hajnovou. Mandát obhájil také Radek Koten z SPD.

Do Sněmovny se nově dostali také Motoristé sobě, takže i jim jejich výsledek na Vysočině stačil na jeden mandát. Získal ho lídr Karel Beran, přestože jako jediný z ostatních kandidátů z Vysočiny nepochází. Což ale pro kandidaturu ve Sněmovních volbách samozřejmě není podmínka.

Lidé v Černovicích větrníky nechtějí, rozhodlo referendum

Obyvatelé Černovic se jasně postavili proti možné výstavbě větrných elektráren. Referenda se zúčastnilo 64 procent oprávněných voličů. Z těch, kteří hlasovali, bylo 65 procent proti. Vedení Černovic tak nebude s případnými investory o výstavbě větrných elektráren jednat.

Možné výstavbě větrných elektráren na Černovicku se věnoval devátý newsletter, který si můžete připomenout zde. Mě osobně na celém příběhu zaujala vyhrocená atmosféra, která zejména na sítích hlasování předcházela.

Odpůrci i příznivci výstavby vytvářeli kampaně, které měli lidi přesvědčit k hlasování. Starosta Černovic Jan Brožek, který výstavbu podporoval, vytvořil mimo jiné například web Energie pro Černovice, zorganizoval výjezd k jiným větrným parkům. Odpůrci si vytvořili také web VTE Černovice a aktivní v protikamapani byla také třeba facebooková skupina Naše Černovice, která si před referendem dokonce zaplatila reklamu pro zvýšení dosahu. Zajímavé je, skupina byla před tím dlouhodobě neaktivní a že po referendu všechny příspěvky týkající výstavby větrníků zmizely.

Myslím, že po vyhlášení referenda si lidé oddechnou, že je tato doba za nimi. Černovice každopádně nebyly poslední obcí na Vysočině, kde se možná výstavba bude v budoucnosti řešit. Pokud vás téma zaujalo a chtěli byste si o něm zase někdy přečíst. Napište mi na info@frantisekzajic.cz.

Slovo úvodem

Volby do Poslanecké sněmovny už jsou za dveřmi, a proto jsem se rozhodl věnovat dnešní vydání přehledu všech možných informací, které se voleb týkají. V následujících textech se proto podívám, jak na informace technického rázu, tak i třeba na kdo na Vysočině kandiduje nebo jaké slovo Vysočina v Poslanecké sněmovně vlastně má.

Nedaleko v Černovicích budou během voleb rozhodovat také o otázce možné výstavby větrných elektráren. Tématu jsem blíže věnoval v devátém newsletteru, který si můžete připomenout zde. Kromě výsledků celostátních voleb mě tak bude zajímat i výsledek referenda v Černovicích.

A jaké další otázky budou podle mě na Vysočině zajímavé? Dokáže koalice Spolu v našem kraji znovu konkurovat hnutí ANO? Bude mít Pacov i nadále „svého“ poslance ze Starostů? Povede se Pirátům získat vlastní mandát? V krajských volbách Piráti nejen na Vysočině propadli, teď jim ale průzkumy věští lepší výsledek.

Na Vysočině se dlouhodobě dařilo i Sociální demokracii, která se ale nakonec spojila s komunistickým Stačilo. Povede to na Vysočině k mandátu, přestože hlavní tváře Sociální demokracie z Vysočiny toto spojení nepodporují? A prosadí se na Vysočině nováčci od Motoristů? 

Ještě než budeme pokračovat, připomínám, že mi můžete kdykoliv napsat na info@frantisekzajic.cz – ať už vás napadá něco, čemu bych se mohl v newsletterech věnovat, nebo pokud byste měli jakékoliv náměty a připomínky. Děkuji, že newsletter čtete a odebíráte. Budu rád, když ho budete sdílet i mezi svou rodinu, kamarády a známé. Tak příjemné čtení!

Z autodromu do volební místnosti. Jak volit, kroužky nebo křížky a další užitečné informace

Kromě toho, že letošní volby jsou (opět) podle politiků ty nejdůležitější ze všech, nás čeká v Pacově jedna opravdová specialita. Letošní volby Sněmovny se totiž poprvé v historii budou konat během pouti. Konkrétně je prezident Petr Pavel vyhlásil na pátek 3. a sobotu 4. října.

Sám jsem zvědavý, jestli se tato skutečnost promítne do volební účasti. Před čtyřmi lety volilo v Pacově necelých 67 procent voličů. Dost možná to nebude nic znamenat, ale už teď se dá s jistotou říct, že pouť bude mít na volby v Pacově dopad minimálně na to, že se volební místnost na gymnáziu bude zřejmě přesouvat do jiné třídy, než je obvyklé. Členům volební komise na gymnáziu bych zároveň doporučil špunty do uší, aby se v sobotu po 14. hodině mohli za zvuku atrakcí naplno soustředit.

Legrace stranou. Hlasovat budete moci v tradičních časech. V pátek od 14:00 do 22:00 a dále v sobotu od 8:00 do 14:00. Pak se hlasování uzavře a začne se sčítat. Hlasovat může český občan, kterému alespoň druhý den voleb bylo 18 let. Každý se musí u volební komise prokázat dokladem totožnosti (občankou nebo pasem). U sněmovních voleb se zároveň letos poprvé můžete prokázat i elektronickou občankou, pokud ji používáte.

Z hlasovacích lístků, které by vám měly přijít do schránky na adrese trvalého pobytu, případně je můžete dostat ve volební místnosti, si následně za plentou vyberete jeden, který zároveň máte možnost upravit, a to preferenčními hlasy, takzvanými kroužky. Ty můžete udělit nejvýše čtyři.

Význam preferenčních hlasů ukázaly minulé sněmovní volby v roce 2021, kdy se kvůli kroužkům dostali do Sněmovny z koalice Pirátů a STAN pouze čtyři (tehdy silnější) Piráti a 33 Starostů. Preferenční hlasy fungují tak, že pokud kandidát získá pět procent z platných hlasů pro daný subjekt, získá mandát přednostně. Pokud je takových kandidátů víc, rozhoduje počet kroužků.

Máte trvalý pobyt v Pacově, chcete volit, ale budete příští víkend pryč? Máte ještě do 26. 9. do 16:00 čas vyřídit si takzvaný voličský průkaz, což lze i online. V případě osobního podání na úřadě do 1. 10. S voličským průkazem můžete ve kterékoliv místnosti po celém Česku. Vždy platí, že s voličským průkazem volíte kandidátku toho kraje, ve kterém jste se rozhodli průkaz využít.

Pozor, pokud jste si vyřídili voličský průkaz a chcete nakonec volit v Pacově (nebo zkrátka v místě vašeho trvalého pobytu), musíte průkaz využít (odevzdat) i tak, protože jeho vyřízením vás úředníci vyškrtli z původního seznamu voličů.

Kandidáti na Vysočině. Kolik z nich je z Pelhřimovska?

Víte, kolik poslanců si na Vysočině vlastně volíme? Ve dvousetčlenné Sněmovně zastupuje Vysočinu 10 poslanců. Toto číslo nemusí být pro každé volby stejné. Počet mandátů pro daný kraj se vypočítává podle toho, kolik lidí má v daném kraji trvalý pobyt, tak aby každý kraj měl poměrově stejné zastoupení ve Sněmovně. Vysočina je tak s Pardubickým krajem třetí nejmenší volební kraj. Méně poslanců volí lidé už jen v Karlovarském a Libereckém kraji.

Kdo má tedy letos reálnou šanci se z Vysočiny dostat do Sněmovny? Odpověď také není jednoduchá, protože v konečném výpočtu záleží na řadě proměnných. S jistotou se ale dá říct, že z většiny stran se do dolní komory z Vysočiny dostane pouze jeden kandidát, což zvýhodňuje lídry kandidátek. Výjimkou je hnutí ANO a zřejmě koalice SPOLU. Tyto subjekty mají reálnou šanci na více mandátů.

V roce 2021 volby se mandáty na Vysočině rozdělily následovně. Koalice SPOLU – 4 mandáty, hnutí ANO – 4 mandáty, koalice Piráti a STAN – 1 mandát a hnutí SPD – 1 mandát. Pokud se letos do Sněmovny dostane více subjektů, získají také po jednom mandátu na úkor vítěze (na Vysočině).

Pokud čtete newsletter pravidelně, lídry relevantních politických subjektů znáte, proto je pouze připomínám v následující tabulce. Více si můžete přečíst zde a také zde.

Lídr	Strana, hnutí, subjekt
Beran Karel	Motoristé sobě
Březina Otakar	STAČILO (KSČM a další)
Decroix Eva	SPOLU (ODS+KDU-ČSL+TOP 09)
Koten Radek	SPD s PRO, Trikolora, Svobodní
Oborná Monika	ANO 2011
Pipášová Barbora	Piráti
Vlček Lukáš	STAN

V každých volbách zároveň funguje něco, co by se dalo pojmenovat jako „efekt souseda“, tedy že se voliči rozhodují z části i podle toho, jestli nějakého kandidáta znají osobně, i když to určitě není ten nejdůležitější faktor. Podíval jsem tedy na to, odkud jsou kandidáti relevantních politických stran.

Jednotlivé okresy jsou v absolutních počtech víceméně zastoupeny podle toho, kolik lidí v nich žije. Nejméně lidnatý okres Pelhřimov je co do počtu kandidátů relevantních politických stran zastoupený nejméně, konkrétně 21 kandidáty. Naopak nejčastěji jsou kandidáti z okresu Jihlava, těch je celkem 32.

Zajímavé ale je, že pokud by počty kandidátů přepočítaly důsledně na počet obyvatel, vychází z toho okres Pelhřimov naopak nejlépe. Jeden kandidát tu připadá na 3534 obyvatel. Nejhůř naopak dopadl okres Havlíčkův Brod, kde vychází jeden kandidát na 4358 obyvatel. Pokud jde přímo o Pacovsko, tak na kandidátních listinách z Pacova nebo širšího okolí najdete čtyři kandidáty. Za STAN Lukáše Vlčka a Pavla Hájka, za hnutí SPD Lucii Pavlů Řádovou a za koalici SPOLU starostu Černovic Jana Brožka.

Slovo úvodem

Jak jsem sliboval v prázdninových newsletterech, je čas na výsledky ankety o nejhezčí místo v Pacově, o kterém jste rozhodli vy. Je potřeba také připomenout, že spuštění ankety provázely drobné technické potíže, které jsem se snažil co nejdřív opravit. Za to se ještě jednou omlouvám a doufám, že všichni, kteří chtěli odevzdat svůj hlas, byli nakonec úspěšní.

Než se dostanu k dnešním tématům, chtěl bych vás zároveň upozornit na příští newsletter, který by měl vyjít podle zavedených pravidel 23. září. Bude to poslední newsletter před říjnovými sněmovními volbami, a tak se tentokrát podíváme trochu do politiky.

Děkuji zároveň všem čtenářům i odběratelům za přízeň pacovskému newsletteru. Budu rád, když o newsletteru řeknete kamarádům nebo známým i za jakoukoliv jinou formu sdílení. A pokud vás napadá téma, kterému bych se měl věnovat, napište mi na info@frantisekzajic.cz. Tak příjemné čtení!

Kostely ovládly anketu o nejhezčí místo v Pacově, náměstí naopak propadlo

Kostely jsou podle čtenářů newsletteru nejoblíbenější památkou nebo místem v Pacově. Kostel svatého archanděla Michaela a klášterní kostel sv. Václava získali v anketě třetinu hlasů. Na druhém místě skončily těsně parky a zámecká zahrada. Pomyslnou bronzovou medaili pak získaly barokní domy ve Spálené ulici, o jediný hlas před kaplí sv. Anny. Čtenáři odevzdali celkem 209 hlasů.

Panorama Pacova, kterému dva kostely dominují snad ze všech směrů, je zřejmě pro nejvíce čtenářů natolik nezaměnitelné, že si tyto dvě památky vysloužily nejvíce hlasů (67). Pouze o šest hlasů míň pak získaly pacovské parky a zámecká zahrada. Ty byly oproti ostatním možnostem možná trochu ve výhodě, protože skrývaly pod jednou možností relativně hodně míst najednou.

Další místa nebo památky už získaly hlasů výrazně méně. O třetí místo se přetahovaly tři možnosti. Nakonec ho tedy získaly barokní domy ve Spálené ulici s 24 hlasy, o jeden hlas méně měla kaple sv. Anny a na pátém místě skončila s 21 hlasy Sovova stezka.

U čtenářů naopak nezabodovaly židovské památky, tedy synagoga, rabínský dům nebo židovský hřbitov (7 hlasů) a vůbec nejméně hlasů získalo náměstí Svobody (6 hlasů).

Co říkáte na výsledky ankety? Napište mi na info@frantisekzajic.cz

Práci pacovské pracovnice v sociálních službách ocenila první dáma

Ocenění náročné profese, ale také načerpání nové energie. Tak chtěla manželka prezidenta Eva Pavlová poděkovat desítkám sociálních pracovnic z celého Česka. Na zámku v Lánech proto první dáma připravila dámám příjemné odpoledne, na kterém si mohly sociální pracovnice odpočinout, ale i vyměnit zkušenosti z praxe. Jednou z účastnic byla i Pavla Popelářová z Pacova, která aktuálně působí v Centru Lada.

Na akci se dostala díky členství v Profesním svazu sociálních pracovníků, který účastnice na setkání vybíral. „Do Lán jsem jela sama za sebe, ale zároveň jsem tam mluvila i za Ladu a popisovala jsem, co v Centru děláme,“ řekla pro newsletter Popelářová.

Sociální pracovnice si mohly prohlédnout lánský zámek a následně Evě Pavlové vyprávěly své příběhy a popisovaly organizace, ve kterých působí. „Já jsem chtěla upozornit na to, že je těžké dostat mladé a kvalitní lidi do sociálních služeb, protože ti často volí lépe placenou práci v jiných oborech.“

„Bylo to hezké gesto pro naši profesi, kterou potřebuje během života skoro každý, ať už pro sebe, nebo pro příbuzné, a která je dlouhodobě špatně platově ohodnocená,“ zhodnotila akci Popelářová. Sama nastoupila do sociálních služeb ještě před koncem studia na vysoké škole. V Centru Lada se věnuje lidem s kombinovaným postižením nebo také seniorům. Před tím pracovala v Charitě Pelhřimov a také ve Fokusu Tábor.

Slovo úvodem

Dnes bych chtěl poděkovat všem hlasujícím v anketě v minulém čísle. Zároveň se tady také musím omluvit za technické potíže, protože řadě z vás hlasovat nešlo. Chyba nebyla na vaší straně, nýbrž v nastavení ankety. Po řadě připomínek, které jsem od vás dostal, jsem nastavení upravil a umožnil vám hlasovat. Pro mě určitě poučení pro případné další ankety.

Pokud jste ještě nehlasovali, můžete tak udělat zde. Anketa poběží do konce srpna a výsledky si představíme v některém zářijovém newsletteru.

V dnešním newsletteru se vrátíme k už několikrát popisované rekonstrukci průtahu. Kraj Vysočina coby vlastník silnice vybral dodavatele rekonstrukce a známe už i konkrétní datumy.

Ještě obvyklé prosby. Pokud se vám newsletter líbí, sdílejte ho mezi rodinou a známými. A jestli chcete mít nová vydání k dispozici hned po jejich zveřejnění, budu rád, když se přihlásíte k odběru. Dotazy, náměty i připomínky mi můžete psát na info@frantisekzajic.cz.

Rekonstrukce průtahu začíná, kdy přijedou frézy?

S koncem srpna začne v Pacově rekonstrukce, která na několik týdnů zásadně omezí dopravu ve městě. Rozbitá silnice se dočká nového povrchu, o čemž newsletter informoval už dříve. Kraj Vysočina coby majitel silnice přidělil na základě soutěže zakázku firmě PORR, která silnici opraví za 14,2 milionu korun bez DPH. Jak oznámilo město, práce začnou v pátek 22. srpna, kdy firma zahájí frézování povrchu. Nový povrch by měl být hotový v půlce září.

Oproti původnímu plánu nastala přece jenom jedna změna. Opravovat se nebude část Myslíkovy ulice, kde je zřejmě nejhorší stav inženýrských sítí pod silnicí. Tato část se podle vyjádření města bude opravovat kompletně včetně sítí příští rok.

Opravu povrchu budou pochopitelně doprovázet dopravní komplikace. Kdy budou zavřené jaké úseky ale zatím není jasné a město chce o uzavírkách informovat průběžně.

Newsletter o rekonstrukci psal už na jaře. Špatný stav inženýrských sítí není jen v Myslíkově ulici, ale v podstatě pod celým průtahem. I když město plánovalo, že by se před opravou povrchu modernizovaly i tyto další většinou podzemní části silnice, které už nejsou ve vlastnictví kraje, ale právě města, po letech jednání se tato velká rekonstrukce odložila. Více si můžete přečíst zde.

Z médií: Zámek v Košeticích se v srpnu otevře veřejnosti

V médiích mě zaujala nedávno informace Pelhřimovského deníku o otevření zpřístupnění košetického zámku veřejnosti. Stavba, která byla dlouhé roky nepřístupná, se znovu vrátila do vlastnictví obce. Košetice se ho snaží postupně opravovat, o čemž se lidé mohou přijít přesvědčit v pátek 15. a v sobotu 16. srpna. Podrobnosti zde.

Slovo úvodem

Po týdenní pauze newsletter přináší nový formát, který se tentokrát pokusí zapojit i vás čtenáře! Ještě než se k tomu dostaneme, tak mám na úvod pár technických informací. Newsletter se snažím vydávat každé druhé úterý, což se mi zatím s jednou výjimkou daří. Pokud ho ale čtete pouze na webu, možná si říkáte, že jste naposledy četli 10. vydání o podvodném prodeji lístků na Jatka fest a dnes tu máme najednou už vydání s pořadovým číslem 12.

Je to proto, že jsem minulý, tedy 11., newsletter poslal pouze odběratelům. Bylo to prázdninové vydání, které nepřinášelo nové informace, ale pouze shrnulo některá témata, kterým jsem se v uplynulém půl roce věnoval.

Proto jsem newsletter nesdílel veřejně, ale ponechal jsem ho pouze pro odběratele, byť se dá na webu samozřejmě dohledat. Odběratelům zároveň budu posílat upozornění na nový newsletter vždy v úterý, jako je zvykem, zatímco veřejně na sociálních sítích a podobně ho budu sdílet vždy až ve středu dopoledne. Pokud tedy chcete mít přístup k veškerému obsahu jako první, zvažte přihlášení odběru pacovského newsletteru, ať vám nic neunikne.

Na závěr obvyklé prosby. Pokud vás napadá nějaké téma, kterému bych se měl věnovat, nebo máte jakoukoliv jinou připomínku, napište mi na info@frantisekzajic.cz.

Děkuju, že newsletter čtete a odebíráte! Teď už k dnešnímu tématu.

Nejhezčí místo v Pacově? Zapojte se i vy!

Možná jste i vy zaznamenali na sociálních sítích krátké video, ve kterém mladý muž velmi specifickým způsobem hodnotí to, jaký na něj Pacov udělal dojem coby na turistu nebo návštěvníka.

Na samotné hodnocení ale reagovat nechci. Přestože v Pacově určitě není všechno takzvaně 10 z 10, přivedlo mě toto úsměvné video k nápadu udělat v druhé půlce léta anketu o nejhezčí nebo nejoblíbenější místo v Pacově, o čemž rozhodnete vy, čtenáři pacovského newsletteru.

Pravidla jsou jednoduchá. Níže jsem vybral zřejmě nejznámější pacovská místa, pro která můžete hlasovat v anketě na konci článku. K hlasování není potřeba žádná registrace, stačí hlasovat pouze ze zařízení, na kterém tento newsletter čtete. Zároveň je anketa nastavená tak, aby každý mohl hlasovat pouze pro jednu možnost a pouze jednou (byť se toto pravidlo dá určitým způsobem obejít, ale k tomu nebudu samozřejmě nabádat).

Anketa bude otevřená do konce srpna, takže v prvním zářijovém vydání newsletteru si představíme výsledky. Pokud se vám nápad líbí, budu moc rád, když anketu budete sdílet, aby se dostala k co největšímu počtu lidí.

A pokud jsem podle vás na nějaké místo ve výčtu zapomněl, napište mi na info@frantisekzajic.cz.

Do ankety jsem zařadil sedm následujících zajímavých míst nebo památek. Hlasování je na konci stránky:

1. Pacovské kostely

Pacovské kostely, tedy přesněji kostel sv. archanděla Michaela a klášterní kostel sv. Václava, jsou dominantami města, a proto v anketě nesmějí chybět. Vidět jsou skoro ze všech směrů. V případě gotického kostela na náměstí se jedná o jednu z nejstarších památek v Pacově vůbec, protože jeho historie sahá do 13. století. Klášterní barokní kostel pochází z 18. století dříve sloužil pochopitelně k církevním účelům. Dnes už pouze v letním období hostí výstavy výtvarného umění.

2. Náměstí svobody

Svůj hlas můžete dát i centru města, které zdobí pískovcová socha sv. Václava. V zimě místo rozjasní vánoční výzdoba vedoucí kolem dokola celého náměstí. Výzdobu pomyslně zakončuje velký vánoční strom vedle školy, pod kterým v posledních letech bývá umístěný i pacovský betlém. 

3. Barokní selské domy ve Spálené ulici

Opomenout nelze ani domy vystavěné v 18. století ve stylu selského baroka. V Pacově ve Spálené ulici je jich sice jen pár, ale místo v anketě si určitě zaslouží.

4. Židovské památky

Špatný stav pacovských židovských památek je snad minulostí, na čemž má zásluhy zejména spolek Tikkun, který se ze sponzorských darů a dalších prostředků snaží tyto památky ve městě opravovat. Pacov je jedním z mála měst, ve kterých se zachoval kompletní soubor židovských památek – tedy synagoga, rabínský dům a hřbitov. Opravě rabínského domu se věnoval také newsletter v jeho prvním vydaní.

5. Kaple sv. Anny

Hlasovat můžete i pro malou kapličku ve stejnojmenné ulici u sv. Anny. Barokní kaple je jen o pár let starší než klášterní kostel sv. Václava. Dnes už osamocená, tak trochu schovaná stavba ožívá každoročně na konci července při svatoanenské pouti.

6. Pacovské parky a zámecká zahrada

Památný habr v zámeckém parku a na to navazující zámecká zahrada, která zejména v létě hostí řadu kulturních akcí, nebo kamenný pomník básníka Antonína Sovy z roku 1934. To jsou asi hlavní části pacovských parků, pro které můžete také hlasovat v této anketě.

7. Sovova stezka z Pacova do Lukavce

Pacov je samozřejmě spjat s básníkem Antonínem Sovou, proto v anketě nesmí chybět ani naučná Sovova stezka, která spojuje Pacov a Lukavec, tedy dvě zásadní města Sovova mládí. Pokud tedy nechcete hlasovat pro žádnou budovu, můžete si vybrat tuto dvanáctikilometrovou trasu, která začíná na náměstí a pokračuje po zelené přes Bratřice až do Lukavce.

Anketa

Slovo úvodem

Dnešní vydání pacovského newsletteru je prázdninové a výjimečně nepřináší nová témata. Nemusíte mít ale strach, protože pro následující týdny mám hned několik tipů, kterým bych se rád věnoval. Od začátku února, kdy jsem tento projekt spustil, vyšlo už 10 newsletterů se zaměřením na dění zejména v Pacově, ale i v okolí, a některá témata měla velmi dobrý ohlas.

Proto bych chtěl v dnešním prázdninovém vydání, které posílám pouze odběratelům, poděkovat za to, že newsletter čtete, a hlavně odebíráte, což mě podporuje v práci na nových tématech. Pokud vás dění na Pacovsku zajímá, doporučte newsletter kamarádům a známým, protože za každého nového čtenáře budu rád. A pokud máte nějaký vlastní tip na téma, které bych měl zpracovat, případně byste mi chtěli sdělit cokoliv jiného, napište na info@frantisekzajic.cz!

Aby nebylo dnešní vydání tak krátké, ohlédnu se za některými vydanými newslettery, které si i vy můžete během léta, ale i kdykoliv jindy, připomenout, pokud jste nějaký třeba nečetli. Archiv všech newsletterů je k dispozici zde.

05 Silniční speciál: rekonstrukce průtahu

Jeden z úspěšných newsletterů byl ten o rekonstrukci hlavní silnice v Pacově. Psal jsem v něm, že v létě by se takzvaný průtah měl dočkat nového povrchu a možná se ptáte, kdy to tedy začne. Podle posledních informací, které se mi podařilo zjistit, ale které se také mohou ještě změnit, by rekonstrukce povrchu průtahu měla začít v srpnu, přičemž by měla být rozdělená do čtyř úseků a doba oprav by měla trvat měsíc a půl. V tuto chvíli ale Kraj Vysočina (coby majitel silnice) ještě nemá vysoutěženého dodavatele.

Proč se letos opravuje pouze povrch rozbité silnice a další plánovaná a velká rekonstrukce sítí je odložená, to jsem popisoval právě v pátém vydání pacovského newsletteru.

07: Historie a současnost. Jak se Pacov změnil na konkrétních místech?

Sedmý newsletter s historickými fotkami Pacova jste možná neviděli kvůli technickým problém na mé straně. Proto ho zařazuji do tohoto výběru a na webu se na něj můžete podívat ještě jednou. Nabídl jsem v něm interaktivní grafiku, díky které se můžete podívat, jak se Pacov změnil na několika konkrétních místech.

Více zde!

03 Jak se žije na Pacovsku?

A protože od jara přibyla řada nových odběratelů, na konec dnešního newsletteru přidávám odkaz na třetí vydání, kde jsem popisoval, jak dopadlo Pacovsko v meziregionálním srovnání v Indexu prosperity regionů. Výsledky takových žebříčku je potřeba brát s rezervou, ale přesto je dobré se na některé ukazatele podrobněji podívat.

Slovo úvodem

Začaly prázdniny, ale newsletter pokračuje. Tentokrát je to vydání s pořadovým číslem 10. Od února přinesl newsletter, věřím, zajímavá témata o dění na Pacovsku. Těší mě, že okruh čtenářů i odběratelů se neustále rozšiřuje, za což bych chtěl všem poděkovat.

V prvním textu se vrátím k největšímu pacovskému hudebnímu festivalu. Letošní Jatka Fest, i když to dost možná nebylo poprvé, využili i podvodní prodejci lístků, kteří lákají na levnější vstupenky mimo oficiální prodejní stránku. Bohužel v několika případech byli tito podvodníci úspěšní.

K tomu přidám ještě dvě aktuality. V Černovicích totiž nakonec o výstavbě větrníků nakonec rozhodne referendum, čímž navazuji na minulý newsletter o výstavbě větrných elektráren na Pelhřimovsku. A nedaleká úzkolejka bude mít nového majitele.

Pokud vás newsletter zaujal, řekněte o něm rodině, kamarádům a známým a pokud vás napadá nějaké téma, které bych v následujících vydáních měl zpracovat nebo máte jakoukoliv jinou připomínku, napište mi na info@frantisekzajic.cz.

Podvodný prodej lístků se letos nevyhnul ani Jatka Festu

Stejně jako každý rok se na sociálních sítích objevuje řada příspěvků, ve kterých lidé přeprodávají z různých důvodů lístky na největší pacovský hudební festival. V naprosté většině prodej dopadne dobře, ale mezi lidmi, kteří se opravdu snaží nevyužité lístky seriózně prodat, se skrývají podvodníci. A i přes varování organizátorů Jatka Festu to letos minimálně ve dvou případech podvodníkům vyšlo.

„Pokud nemůžeš jít a chceš lístek prodat, nebo ho naopak kupuješ od někoho jiného, využij ověřené platformy, jako je například Ticketswap,“ radili organizátoři v době, kdy se hlavně na Facebooku vyrojilo nejvíce nabídek vstupenek za výhodnější cenu.

Podvodníci zdaleka nejen během pacovského festivalu lákají lidi na výhodnější cenu, než je například v předprodeji s argumentem, že prodávané lístky zakoupili dříve za nižší cenu nebo že se akce nemohou zúčastnit a je jim zkrátka líto, aby vstupenky propadly. Poté, co kupující pošle peníze, se podvodník už neozve vůbec, případně pošle fotku neplatných (například už aktivovaných) vstupenek.

„Loni jsem kupovala také lístky mimo oficiální prodej, ale paní mi je poslala dopředu a až poté jsem posílala peníze, tak jsem to letos zkusila znovu,“ popsala newsletteru jedna z podvedených zájemkyň o lístky. „Tentokrát jsem poslala peníze dopředu, ale na to mi prodávající odepsal, že peníze nepřišly a pak si mě zablokoval.“

Tento podvodný prodej lístků dělal uživatel Facebooku se jménem „Marťas Maca“ a povedl se mu nejméně dvakrát. Jak správně popsali lidé ve skupině, tento uživatel zřejmě využívá vymyšlené jméno a zároveň zkouší podvodné praktiky i v jiných skupinách.

Pokud se lidé stanou obětí podobných podvodů, měli by se obrátit na policii. Mluvčí policie Michaela Lébrová pro newsletter uvedla, že případem podvodného prodeje lístků na Jatka Fest se policie zatím nezabývá. „Nemám informace, že by policisté přijali oznámení týkající se podvodného prodeje lístků na tento festival.“

Podvedli vás při nákupu lístků na Jatka Fest? Napište mi na info@frantisekzajic.cz

O větrnících v Černovicích rozhodne referendum, o anketu zájem nebyl

Lidé o větrné elektrárně v Černovicích rozhodnou nakonec v referendu na podzim. Vedení města ho vyhlásí na základě petice, kterou zástupci petentů doručili na městský úřad ještě před vyhlíženou anketou. O tu projevili lidé malý zájem, svůj názor k případné výstavbě větrníků v Černovicích přišlo vyjádřit asi 30 procent oprávněných voličů. Většina z hlasujících byla proti.

Jaký je rozdíl mezi referendem a anketou? Referendum je pro vedení města právně závazné a jeho výsledkem se musí řídit (pokud k hlasování dorazí dost lidí). Na druhou stranu se většinou svolává kvůli nižším nákladům a potenciálně vyšší volební účasti souběžně s nějakými volbami. Aby bylo referendum platné, musí hlasovat alespoň 35 procent voličů.

Vedení Černovic chtělo znát názor lidí dřív než na začátku října, kdy budou v Česku sněmovní volby, proto se rozhodlo svolat anketu. Nízkou účast v anketě ale mohl ovlivnit fakt, že už před ní bylo jasné, že nehledě na výsledek, budou lidé hlasovat ještě jednou v referendu.

Pokud vás téma větrných elektráren na Pelhřimovsku zajímá a nečetli jste minulý newsletter, stačí kliknout zde.

Další změna na úzkokolejce

Jindřichohradecké úzkokolejky se chopil nový majitel Gepard Express. Společnost odkoupila zkrachovalého dopravce za 83 milionu korun a provoz alespoň na části trati slibuje obnovit co nejdříve. Vlaky jezdily na úzkokolejné trati naposledy loni v létě. Provoz na této trati je ale v problémech už od roku 2022.

Podrobnosti nabízí například Pelhřimovský deník.

Slovo úvodem

V dnešním vydání newsletteru se poprvé podíváme trochu více za hranice Pacova. Zaujal mě totiž příběh Černovic, kde lidé brzy rozhodnou, jestli na území obce bude moci v budoucnu vyrůst větrná elektrárna.

Zjišťování informací kolem tohoto tématu mě následně přivedlo k tomu, že stejnou otázku řešila na Vysočině řada obcí, přičemž některé z nich jsou i na Pacovsku. Následující texty se pokouší odpovědět na ty nejdůležitější otázky. Proč teď? Proč zrovna na Vysočině? Co z toho kdo bude mít? Jisté ale je, že větrníky se Vysočině tak či tak nevyhnou.

Zároveň se v úvodu ještě jednou omlouvám za technické potíže, které provázely minulé dva newslettery. Dnes už by snad mělo být vše opět funkční. Pokud vás mimopacovské téma zaujalo a napadá vás nějaké další – třeba z vaší vesnice nebo okolí – budu rád, když mi napíšete tip na info@frantisekzajic.cz. A pokud jste tady třeba poprvé a zajímají vás informace z Pacovska, přihlaste se k odběru, ať vám žádný další newsletter neunikne. Tak příjemné čtení!

Investoři do větru vzali Vysočinu útokem

Chcete mít na území vaší obce větrné elektrárny? Odpovězte ano, nebo ne. To je otázka, na kterou v poslední době na Vysočině odpovídá stále více lidí. Zájem investorů o výstavbu větrných parků se nevyhnul ani Pelhřimovsku, případně Pacovsku a jeho relativně blízkému okolí. V některých obcích zastupitelstva nabídky rovnou odmítají, jinde je berou na vědomí a organizují ankety či referenda, aby se zjistilo, jak se k problému staví většina lidí.

Právě dnes, v den vydání tohoto newsletteru (úterý, 17. 6. 2025), debatují lidé o možné výstavbě v Černovicích, kde v pátek začne anketa, na základě které se vedení obce rozhodne, jestli bude pokračovat v jednání s investory, nebo ne.

Možná si říkáte, proč je o výstavbu větrných parků na Vysočině zrovna teď takový zájem. Hlavní důvody jsou dva. Zaprvé vláda v dlouhodobém energetickém plánu pracuje se zásadním navýšením výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů (OZE), která by měla do roku 2030 pokrývat až 30 procent spotřeby elektřiny v Česku (v současnosti je to něco přes 18 procent), a tím přispět k plánovanému odchodu od výroby elektřiny z uhlí.

Větrné elektrárny v tomto plánu hrají důležitou roli, a proto Ministerstvo průmyslu a obchodu ještě za bývalého ministra Jozefa Síkely (za STAN) vyhlásilo dotace na podporu výstavby větrníků. „Rozvoj fotovoltaických elektráren je na vzestupu. Základní úsilí je tedy třeba soustředit na rozvoj větrné energetiky v souladu s požadavky na urychlování povolovacího řízení,“ píše se ve Vnitrostátním plánu České republiky v oblasti energetiky a klimatu.

Za druhé Vysočina je pro rozvoj větrné energie jednou z nejzajímavějších oblastí v Česku, což dokazuje například mapa větru ve 100 metrech nad zemí od Akademie věd, kterou můžete prozkoumat na následujícím odkaze. Do červena se zbarvující plochy ukazují, kde fouká nejvíce. A právě těmto obcím, které leží v červených oblastech, v posledních měsících chodí nabídky od několika investorů na výstavbu větrných parků.

Ze zápisů z jednotlivých zastupitelstev vyplývá, že nabídky na výstavbu větrných parků dostaly například Obrataň, Kámen, Věžná, Dobrá Voda u Pacova nebo dále už zmiňované Černovice a sousední Křeč.

Jaký je zřejmě hlavní problém, který výstavbu větrníků komplikuje? Pochopitelně jejich výška. Jednotlivá zařízení mohou měřit až 250 metrů (včetně turbíny), a to je pochopitelně něco, co jen tak v krajině nepřehlédnete. Úplně stejně vysoký je pro srovnání například meteorologický stožár v Košeticích. Investoři se proto snaží obce motivovat k souhlasu finančními kompenzacemi, které se v případě menších obcí mohou přibližovat i velké části ročního rozpočtu.

V Obratani ani v Kameni ale tento recept nezabral a zastupitelstvo rovnou nabídku na výstavbu větrných elektráren odmítlo. Kamenské zastupitelstvo se tak rozhodlo na základě právního přezkumu investorovi nabídky. „Ze zhodnocení vyplývá, že podmínky smlouvy jsou formulované obecně a neurčitě. Smlouva firmu opravňuje převést práva a povinnosti vyplývající ze smlouvy na jinou společnost, čímž by se snížila vymahatelnost závazků obcí,“ stojí v zápise z jednání zastupitelstva.

Malinko jiný příběh se ale odehrává v Černovicích. Ty nabídku na výstavbu větrných parků také dostaly a vážně ji zvažují. Jak to nakonec dopadne, o tom rozhodne anketa, jejíž výsledky budou známé až po víkendu. Jisté ale je, že Černovice v případě souhlasu chtějí koordinovat výstavbu větrníků se sousední Křečí. Tam totiž už anketa byla a většina lidí s výstavbou souhlasí. Starosta Černovic Jan Brožek pro Pelhřimovský deník podotkl, že pokud se lidé obávají vysokých větrníků, tak je stejně uvidí v sousední Křeči, akorát z nich nebudou nic mít.

Do hry se vložil i senátor za Pelhřimovsko a Jindřichohradecko Jaroslav Chalupský (nestr. za Svobodné), který před hlasováním sepsal online petici za lepší informovanost občanů ohledně možné výstavby. „Ta informovanost obecně není dobrá. Buď se toho chopí lidé, kteří jsou zásadně proti a přináší argumenty od relevantních až po těžko ověřitelné, nebo se toho chopí ti, kteří se to snaží protlačit,“ vysvětluje pro newsletter Chalupský s odkazem na další příběhy z jiných obcí a měst v regionu.

Výstavba větrné elektrárny je podle senátora dlouhodobá věc, do které by lidé měli být podle co nejvíce vtáhnuti. „Není to, jako když stavíte chodník, měla by se kvůli tomu vypsat referenda, a hlavně by lidé měli být co nejlépe informováni. Navíc už rok nabádám starosty v regionu, aby to posuzovali společně, protože výstavba větrníků může mít dopad na více obcí.“

Chalupský se bude výstavbou větrných elektráren zabývat i na půdě Senátu, který bude na začátku července projednávat zákon, jenž by měl urychlit právě výstavbu solárních a větrných elektráren a měl by mimo jiné také umožnit vznik takzvaných akceleračních oblasti. Tedy míst, které budou stát, kraje nebo obce vymezovat jako vhodné oblasti pro výstavbu větrných elektráren. Jejich hlavní výhoda by pak měla být, že povolovací proces v nich bude trvat jen rok.  Za současných podmínek trvalo povolování výstavby větrníků i 10 nebo 15 let.

Větrné parky se Vysočině nevyhnou. Řada obcí už po anketách či místních referendech s případnou výstavbou souhlasila. Vysoké větrné turbíny tak investoři mohou postavit například v Přibyslavi, Stonařově nebo v Žirovnici, ale i v dalších několika obcích, jako je třeba nedaleká Křeč.

Budeme muset být modernější, říká k větrníkům starosta Křeče Příplata

Debata kolem výstavby větrných elektráren budí emoce. Větrná energie má své zastánce, ale pochopitelně i odpůrce. Odlišné postoje si můžeme přiblížit na příkladu dvou obcí, které shodně dostaly nabídku na výstavbu větrníků. Zatímco ve Věžné zveřejnili lidé obavy z možné výstavby, v Křeči s ní velká většina souhlasila.

Jak už bylo popsáno v předešlém textu, firmy nabízejí obcím každoroční finanční kompenzace, které se většinou pohybují ve statisících za jednu turbínu. Investoři dále mohou obcím nabízet i opravu příjezdových silnic nebo třeba komunitní sdílení části vyrobené elektřiny za výhodnější cenu.

Na druhé straně se lidé obávají nejčastěji obávají razantního zásahu do krajiny, ale i dalších rizik. Nabídku na výstavbu obdržela i obec Věžná, ve které se bude konat také anketa. Ještě před ní ale na obecním webu sdílela skupina obyvatel z Brné dokument, ve kterém shrnuje největší obavy z možné výstavby.

Argumentuje se v něm například nízkou efektivitou větrných elektráren nebo třeba obavou z poklesu hodnoty nemovitosti. „Víte, že cena Vaší nemovitosti se v závislosti na vzdálenosti od větrné elektrárny sníží až o 40 procent? V okamžiku, kdy se budete chtít odstěhovat (například v případě změny zaměstnání), je vaše nemovitost prakticky neprodejná nebo za naprosto nevýhodnou cenu,“ tvrdí skupina obyvatel z Brné.

Na tyto pochopitelné obavy mají investoři odpovědi. V případě nízké efektivity argumentují například novými technologiemi, tedy zejména vyššími větrníky. A V případě cen nemovitostí v oblastech poblíž větrníků zase nabízí odpověď česká studie, kterou si nechala zpracovat Komora obnovitelných zdrojů energie na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě v Ostravě, ze které vyplývá, že výstavba větrníků v Česku dosud neměla na cenu nemovitostí zásadní vliv. Ve výsledku je tedy na každém, aby si argumenty pro a proti zvážil a přiklonil se k jedné či druhé straně.

Pozitivně se k výstavbě větrníků postavili v Křeči u Černovic. Starosta obce Petr Příplata newsletteru řekl, že pro výstavbu větrného parku bylo 70 procent obyvatel obce. Větrné elektrárny by měly obci přinést významné peníze z kompenzací. Podle starosty obec jako Křeč shání peníze, kde se dá, a toto je zkrátka jedna z cest.

V Křeči dopadla anketa výrazně ve prospěch výstavby zejména proto, že zamýšlené větrníky by měly stát na okraji katastru obce kilometr od zastavěné oblasti. „Málokterá obec to takhle má. Navíc jsme periferie kraje, takže pokud to někde má stát, bude to stát na okraji,“ předpovídá Příplata, který narážel i na to, že se brzy zřejmě vytvoří akcelerační zóny, do nichž by Křeč mohla spadnout. Samotná stavba větrníků zatím není na pořadu dne, v Křeči mimo jiné vyhlížejí výsledky ankety v Černovicích. Pokud by lidé v Černovicích větrné parky odmítli, Křeč bude podle Příplaty jednat s investory sama. „Asi prostě musíme být modernější. Na jednání jsme připraveni, budeme si chtít vyjednat dobrou pozici,“ říká starosta.

Slovo úvodem

Na úvod se tentokrát musím omluvit za technické nedostatky minulého newsletteru. Bohužel v mailové verzi posledního vydání nefungovaly odkazy na web. Děkuji všem, kteří mě na tuto chybu upozornili, ale bohužel v odeslaných mailech už to zpětně nedokážu opravit. Pokud jste si třeba kvůli tomu nemohli zkusit interaktivní srovnání současných fotek s minulostí, můžete si to zkusit znovu zde.

V dnešním o něco kratším vydání se vrátím k tématům, o kterých už newsletter informoval. Volby do Poslanecké sněmovny se blíží, konkrétně budou 3. a 4. října, a strany a hnutí budou muset brzy přihlásit oficiální seznamy kandidátů pro jednotlivé kraje. Už teď je ale skoro jasné, kdo bude za relevantní strany na Vysočině kandidovat na prvních místech, a proto si to v dnešním vydání shrneme.

A jak bude vypadat nová výjezdní stanice záchranářů v Pacově? To alespoň trochu napověděla vizualizace, kterou zveřejnil Kraj Vysočina. Dnešní druhý text pro shrne, kdy by rekonstrukce areálu IZS na konci města měla začít.

Na závěr obvyklé prosby – pokud vás newsletter zaujal, přihlaste se k jeho odběru, ať vám žádné nové vydání neunikne. A máte nápad, čemu by se newsletter mohl věnovat v příštích vydáních, napište mi na info@frantisekzajic.cz. Tak příjemné čtení!

Sněmovní volby 2025: Vysočinu nakonec čeká duel ministrů

Čtyři měsíce před volbami už máme skoro kompletní sestavu lídrů, kteří povedou kandidátky na Vysočině v letošních sněmovních volbách. O některých jménech informoval newsletter už dříve a od té doby zároveň přibyla na seznam i jména nová, případně se potvrdila ta, o kterých se spekulovalo.

V tuhle chvíli je jasné, že kandidátku hnutí STAN povede bývalý starosta Pacova a současný ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček. Už dříve bylo jasné, že se Vlček utká ve volením souboji na Vysočině například s Evou Decroix z ODS, která povede kandidátku koalice SPOLU. V posledních hodinách ale tento souboj dostal nový rozměr.

Advokátka z Vysočiny by se totiž měla příští týden stát ministryní spravedlnosti poté, co po takzvané bitcoinové kauze v čele resortu skončil její stranický kolega Pavel Blažek. Vysočinu tedy čeká v kampani i v debatách mimo jiné souboj dvou ministrů.

Jak už to ale bývá, když se dva perou, třetí se směje. A to platí i zde, protože podle aktuálních dat má k vítězství na Vysočině nakročeno nejvíce hnutí ANO vedené opoziční poslankyní Monikou Obornou, která už několik týdnů objíždí křížem krážem celou Vysočinu. Jak to ale nakonec dopadne, na to si budeme muset ještě počkat.

K už známé sestavě přibyl dále například volební lídr komunistů a nestraník Otakar Březina. Ten získal první místo na kandidátce na Vysočině, ačkoliv působí jako starosta malé obce Kozojídky v Jihomoravském kraji. Kandidátku hnutí SPD, které na své kandidátky přizvalo další subjekty, povede poslanec a krajský zastupitel tohoto hnutí Radek Koten.

Ze stran, které aktuálně mají teoretickou šanci dostat se do Poslanecké sněmovny, lídra ještě nepředstavili na Vysočině tradičně (na aktuální poměrně) silná Sociální demokracie ani nově se formující Motoristé sobě.

Aktuální seznam lídrů na Vysočině pro sněmovní volby 2025 (řazeno abecedně):

Lídr	Strana
Březina Otakar	STAČILO (KSČM a další)
Decroix Eva	SPOLU (ODS+KDU-ČSL+TOP 09)
Koten Radek	SPD s PRO, Trikolora, Svobodní
Oborná Monika	ANO 2011
Pipášová Barbora	Piráti
Vlček Lukáš	STAN
???	SOCDEM
???	Motoristé

Nová stanice záchranky by měla vzniknout příští rok

Modernizace areálu hasičů a záchranky na konci města v Žižkově ulici by měla začít už příští rok. Oznámil to Kraj Vysočina, který s městem Pacov na rekonstrukci spolupracuje. Kraje coby zřizovatele se týká zejména výstavba úplně nové stanice pro záchrannou službu. Jednopodlažní budova, jejíž vizualizaci kraj zveřejnil na webu, by měla být hotová v roce 2026.

Vizualizace nové budovy pro záchranáře, zdroj: Kraj Vysočina

Jak už newsletter informoval dříve, výstavba nové stanice pro záchranáře je součástí velké modernizace současného areálu. Záměr města počítá s využitím sousedního pozemku, což by mělo umožnit jednak rozšíření zázemí hasičů, ale také právě výstavbu nové budovy pro záchrannou službu.

Do budoucna by na rozšířeném pozemku měla vyrůst i samostatná budova pro pacovské dobrovolné hasiče. Starosta města Tomáš Kocour ale newsletteru dříve řekl, že její výstavbu město zatím neplánuje.

Nová výjezdní stanoviště pro záchranáře se staví po celém kraji. Od konce loňského roku funguje například nová stanice v Telči. Podle kraje by se pak další budovy pro záchranáře měly postavit v Humpolci nebo Velkém Meziříčí.