Slovo úvodem

Děkuji všem za reakce na minulé vydání pacovského newsletteru a děkuji také, že tento čtrnáctideník odebíráte. Právě k odběratelům, ale nejen k nim, mám na úvod jednu technickou informaci. Pokud jste se přihlásili k odebírání newsletteru, ale do mailu vám žádné nové vydání nepřišlo, mohlo se stát, že skončilo v některé z jiných složek ve vašem mailu. Pokud vám tedy ve schránce newsletter chybí, podívejte se například do složek hromadné, spam nebo třeba newslettery. Pokud i přes to máte potíže s odebíráním newsletteru, neváhejte mě kontaktovat.

Teď už ale krátce k dnešním tématům. Opět po několika letech jsem prozkoumal výjezdovou statistiku pacovských hasičů. Asi všichni známe ten známý verš, že statistika nuda je, má však cenné údaje – a to přesně platí i v tomto případě. Z dat výjezdů pacovských hasičů (pouze profesionálních, nikoliv dobrovolných) jsem vybral střípky, které mě zaujaly a které by mohly, doufám, zajímat i vás. Text jsem zároveň doplnil i o graf a mapu pro lepší představivost.

Zákonu o státním rozpočtu se občas říká, že je to nedůležitější zákon v roce. Bez něj by totiž řada věcí přestala fungovat. Podobně to samozřejmě platí i u rozpočtů měst a obcí, ačkoliv ty pochopitelně rozpočet neschvalují jako zákon. Proto jsem se krátce zastavil i u pacovského rozpočtu, který nedávno podpořilo zastupitelstvo, ovšem jak se i v textu píše, podrobněji se jednotlivým projektům budu věnovat v dalších vydáních.

A tentokrát jsem do pacovského newsletteru zařadil i jedno aktuální téma. Zemědělci nejen na Pacovsku se totiž obávají možné nákazy slintavkou a kulhavkou, která postihuje zejména krávy, ale i další zvířata. Jaká opatření museli přijmout a z čeho mají největší obavy?

Na závěr obvyklé prosby. Pokud vás newsletter o informacích z Pacova a okolí zaujal, přihlaste se prosím k odběru a sdílejte newsletter mezi své kamarády a známé. A pokud vás napadá jakékoliv téma, kterému bych se v newsletteru měl věnovat, nebo máte jakékoliv jiné připomínky, napište mi na info@frantisekzajic.cz. Tak příjemné čtení!

Pacovští hasiči měli loni rekordní počet zásahů

Pacovským hasičům přibývá zásahů, loni jich měli celkem 274. Je to nejvíc za posledních 10 let a zřejmě i nejvíce v historii. Zároveň ale v posledních letech ubývá požárů. Vyplývá to z výjezdové statistiky, kterou mám pro newsletter k dispozici. Počty zásahů pacovským hasičům rostou od roku 2020, kdy jich bylo méně kvůli koronavirové pandemii, loňský rok byl ale přece jen ve statistikách nezvyklý.

V posledních letech i před rokem 2020 se roční počet zásahů pacovských hasičů držel mezi 240 a 250. Loňských 274 je tedy relativně veliká odchylka. Podle velitele Jaroslava Čížka obecně roste počet událostí, ke kterým hasiči vyjíždějí. „Počet zásahů také ovlivňují nevyzpytatelné výkyvy počasí. Když přijde silný vítr a popadá hodně stromů, tak nám naroste i počet výjezdů,“ řekl Čížek pro newsletter.

Jak vypadají zásahy nejčastěji? Hasiče si nejspíš obvykle spojíme s ohněm a požáry. Jak v Pacově, tak i v celém Česku ale požáry tvoří malou část hasičských výjezdů. Nejčastěji dělají hasiči takzvanou technickou pomoc. To je například odstraňování popadaných stromů ze silnic, čerpání vody ze sklepů nebo třeba pomoc záchranné službě s převozem pacienta a podobně. Technických zásahů měli loni pacovští hasiči 169 z celkových 274 a v posledních letech takových výjezdů podle Čížka obecně přibývá.

Častěji než k požárům vyjíždějí hasiči také k dopravním nehodám. V posledních dvou letech ročně pacovští hasiči zasahovali u více než 40 dopravních nehod, loni jich bylo takových výjezdů konkrétně 46. Zajímavou položku tvoří v zásazích za rok 2024 kategorie záchrana osob a zvířat. V posledních letech takových zásahů pacovští hasiči evidovali do 10, loni jich ale bylo 21. „Také jsme zachraňovali kočku nebo papouška, občas je to i úsměvné,“ řekl Čížek.

Pozitivně na konec – statistiky ukazují, že na Pacovsku ubývá požárů. Loni jich hasiči zaznamenali 20, což je nejméně za posledních pět let včetně zmiňovaného roku 2020, kdy obecně bylo zásahů méně. „Je to také dané počasím, ale těch přírodních ohňů tady opravdu tolik nemáme. Letošní jaro je ale třeba hodně suché, takže už teď počet požárů roste,“ popsal Čížek.

Zaujalo vás něco z hasičských statistik? Napište mi na info@frantisekzajic.cz

Zemědělci se obávají slintavky a kulhavky, zavedli preventivní opatření

Velcí i malí zemědělci na Pacovsku se obávají slintavky a kulhavky. Přestože nemoc ohrožující zejména krávy v Česku prokázaná není, družstva i malí farmáři přistupují k preventivním opatřením. Newsletteru to potvrdili šéfové všech největších zemědělských podniků v okolí. Opatření zavádějí i menší farmy jako například pošenská mlékárna Tonka, která o omezeních informovala na sociálních sítích, každopádně před případnou nákazou se jistě chrání i zemědělci, kteří v textu zmínění nejsou.

Předsedové nebo ředitelé oslovených družstev a podniků (Selekta Pacov, VOD Jetřichovec, ZD Velká Chyška, VOD Kámen a ZD Lukavec) v podstatě shodně popsali, jak se před zavlečením nákazy chrání. Nejčastěji omezili vstup do areálů nebo omezili zaměstnancům přístup ke zvířatům na nezbytně nutný. A samozřejmě využívají také dezinfekci. „Na každém provoze máme průjezdnou vanu, kde je rohož s dezinfekční látkou, cisternám na mléko dezinfikujeme také kola,“ řekl pro newsletter předseda ZD Velká Chyška František Papež.

Zemědělci museli také řešit nedostatek ochranných prostředků, po kterých je teď v celém Česku obrovská poptávka. Například ve VOD Kámen si některé museli vyrobit svépomoci. „Využili jsme klasickou umělou trávu, do které jsme nasypali vápno, auta a mlékaři jezdí přes molitany, které jsme napustili dezinfekcí. Velké dezinfekční rohože jsme koupili, ale dodací lhůta je u nich 28 dní,“ popsal pro newsletter předseda Marian Bílý.

Obavy ze slintavky a kulhavky jsou opravdu velké. Oslovení zemědělci se shodli, že případná nákaza by provoz podniků zásadně ohrozila. „Museli bychom zvířata likvidovat a těžko bychom to něčím nahradili. Chov krav nám přináší až 65 procent tržeb, takže to samozřejmě není legrace,“ vysvětlil pro newsletter ředitel pacovské Selekty Josef Diviš.

Slintavka a kulhavka se prokázala zatím na Slovensku, nejvíce ohnisek je u hranic s Maďarskem, odkud se nákaza na Slovensko dostala. Tamní úřady už ale potvrdily výskyt onemocnění i na západě země, 40 kilometrů od českých hranic. České ministerstvo zemědělství společně se Státní veterinární správou proto zavádí preventivní opatření, která průběžně aktualizuje.

Slintavka a kulhavka je virové onemocnění, které postihuje zejména krávy, ale také prasata, ovce nebo kozy. Pro člověka nebezpečné není, lidé ale můžou fungovat jako přenašeči. Nemoc se šíří také vzduchem nebo na autech, oblečení a podobně. V Evropě se nákaza objevuje jen výjimečně. Na území Česka to bylo naposledy v roce 1975 v obci Tišice v okrese Mělník, celá obec se kvůli tomu na dva týdny uzavřela, děti nechodily do školy, nedoručovala se ani pošta, přerušilo se autobusové spojení a tak dále.

Zastupitelstvo schválilo městský rozpočet, počítá se schodkem 110 milionů korun

Pacov má na letošní rok schválený rozpočet. Návrh, který počítá se schodkem 110 milionů korun, nedávno podpořilo zastupitelstvo. Vyšší výdaje (360 milionů) než příjmy (250 milionů) nejsou v Pacově novinkou, vedení města takový krok zdůvodňuje investicemi do budoucna, část schodku chce zároveň pokrýt rezervou z minulého roku „I přes náročnou ekonomickou situaci se podařilo zajistit financování důležitých projektů, které zvýší kvalitu života v Pacově,“ napsal k rozpočtu starosta města Tomáš Kocour v měsíčníku Z mého kraje.

Celý rozpočet lze jen obtížné shrnout do jednoho krátkého textu v jednom vydání newsletteru. Pokud by se každý do rozpočtu podrobněji podíval, určitě by v něm našel řadu témat, která ho zaujmou a která by si zasloužila vlastní zpracování.

V následujících vydáních bych proto chtěl podrobněji rozebrat některé z avizovaných projektů, které by se v letošním roce měly takzvaně pohnout. Jedny z nejzajímavějších projektů jsou samozřejmě ty největší a nejdražší, jako je například rekonstrukce sokolovny, případně rekonstrukce prostoru za kostelem, čímž by mohla odstartovat úprava náměstí avizovaná před několika lety.

Jak jsem ale psal výše, rozpočet nabízí jistě více témat. Pokud vás v rozpočtu něco zaujalo (můžete si ho prohlédnout například zde), budu rád, když mi napíšete na info@frantisekzajic.cz.

Slovo úvodem

Hned na úvod musím doplnit, že letošní ročník Českých lvů, jak jsem byl správně upozorněn, měl ještě další pacovskou stopu. Na vítězném filmu Plevel režisérky Poly Kazak v kategorii nejlepší studentský film spolupracoval i pacovský rodák Miroslav Šmilauer. Děkuji za doplnění a děkuji také všem za reakce na druhé vydání pacovského newsletteru.

Tentokrát se podíváme na to, jak se žije na Pacovsku, respektive jak si Pacov a jeho okolí vedly v Indexu prosperity regionů 2025. Jaké má Pacov problémy a v čem naopak zabodoval? 

Protože letos na podzim budou volby do Poslanecké sněmovny, zabrousil jsem v newsletteru tentokrát i do politiky. Každé volby, a ty sněmovní především, jsou nejen pro novináře velkou událostí. I já se jim proto v newsletteru plánuji opakovaně věnovat, pochopitelně s důrazem na Pacov nebo na Vysočinu. Tentokrát mě zaujalo, že by Vysočina mohla vyniknout politickým soubojem žen.

S délkou textů v newsletteru stále experimentuji. Dnešní vydání je možná o trochu delší, ale třeba při čtení narazíte na nějakou novou nebo zajímavou informaci. Zároveň jsem texty prošpikoval odkazy na texty různých médií, abyste si v případě zájmu mohli k tématům přečíst podrobnosti, které už se mi do newsletteru nevešly.

Na závěr obvyklé prosby – pokud máte tip na téma, které bych v newsletteru měl zpracovat, nebo máte k obsahu nějaké připomínky, napište mi na info@frantisekzajic.cz.

Pokud vás informace o dění na Pacovsku zajímají, přihlaste se prosím k odběru dalších vydání, ať už vám žádné neunikne. A pokud vás newsletter zaujal, řekněte o něm kamarádům a známým. Příjemné čtení! 

Jak se žije v Pacově? Odpovídá Index prosperity regionů

Jednou za čas se objeví ve veřejném prostoru různé indexy, které hodnotí kvalitu života v obcích. Tentokrát se na současný stav českých měst a jejich okolí zaměřil Index prosperity regionů, jenž srovnával celkem 205 obcí s rozšířenou působností a Prahu. Pokud máte zájem, můžete kompletní výsledky prozkoumat zde.

Pacovsko se v indexu neumístilo špatně. Z 206 zkoumaných obcí dosáhlo na 73. místo. Index hodnotil prosperitu regionů na základě 37 indikátorů napříč oblastmi, jako jsou ekonomika, dostupnost péče, občanská vybavenost a podobně. Výsledky takových indexů je potřeba brát s rezervou a je důležité se dívat i na jejich metodologii, protože jakkoliv dobře zvolené indikátory nedokážou stoprocentně přesně popsat jejich reálný dopad na život v daném místě. Přesto si ale některé výsledky můžeme rozebrat.

Jaké má tedy Pacov problémy? Z Indexu jasně vyplynulo, že Pacovsko ztratilo nejvíc bodů kvůli neúprosným demografickým údajům. To znamená zejména to, že místní populace stárne, přibývá seniorů a rodí se málo dětí. V kategorii, která hodnotila stáří populace, skončilo Pacovsko 203. z 206.

Na začátku roku 2025 klesl počet obyvatel Pacova podle informací města na 4 407. Úbytek obyvatel nejen v Pacově, ale i v okolí, není problém posledních několika let, ale posledních desítek let. Pacov v tomto doplácí na svou polohu, která z něj dělá okrajový region, jenž je v řadě věcí podobný příhraničním oblastem, které nejsou zejména pro mladší generace tak atraktivní. Když se k tomu přidá i současný celospolečenský (možná celoevropský) trend, kdy se obecně rodí málo dětí, dopadají tyto ukazatele na Pacov dvojnásob.

Úbytek obyvatelstva má zá následek i nízké skóre v kategorii občanská vybavenost, která hodnotila například počet postavených bytů, počet restaurací nebo počet obchodů. Pacovsko se v této kategorii umístilo 180. z 206. Hodně zjednodušeně by se dalo říct, že kde ubývají zákazníci, těžko budou přibývat obchody nebo restaurace a podobně.

Na druhou stranu Pacovsko v některých kategoriích Indexu zabodovalo, díky čemuž se celkově vyhouplo do lepší poloviny. Pacovu a okolí se dařilo hlavně v ekonomických ukazatelích. Lidé jsou tu v drtivé většině zaměstnaní, mají málo exekucí a je tu i průměrné množství podnikatelů. Celkově v kategorii ekonomika skončilo Pacovsko na 3. místě z 206.

Dobrý výsledek (21. místo z 206) Pacovsko zaznamenalo ještě v kategorii prostředí pro život, kde pozitivní roli sehrála schopnost vypořádat se s odpadem, třídění, ale také třeba relativně nízká kriminalita.

Jak hodnotíte život na Pacovsku a může vůbec něco zvrátit špatné demografické údaje? Napište mi na info@frantisekzajic.cz

Sněmovní volby na Vysočině: co zatím víme?

Vysočina by v letošních sněmovních mohla volbách vyniknout soubojem žen. Politické strany zatím kromě rozjíždění kampaně v tuto chvíli rozhodují o obsazení kandidátek, hlavně tedy o předních příčkách. V každé straně fungují pro rozdělování pozic jiná pravidla. Definitivní pořadí kandidátů všech subjektů budeme znát až za několik týdnů, přesto si teď ale můžeme shrnout, nebo možná spíše odhadnout, kdo by mohl kandidátky na Vysočině vést.

Zastoupení žen v politice je velké téma, které se v poslední době nasvítilo ještě více poté, co několik poslankyň a následně i poslanců oznámilo, že kvůli nepředvídatelnému a mnohdy nesmyslně protahovanému jednání Sněmovny už nebudou ve volbách znovu kandidovat.

Tento krok několika poslanců a poslankyň se dotkne i Vysočiny, protože jednou z takových političek je i místopředsedkyně TOP 09 Martina Ochodnická, která by zřejmě, pokud by kandidovala, zaujala některé z předních míst na kandidátce koalice SPOLU v našem kraji.

I tak to ale vypadá, že ženu coby lídryni pošle na Vysočině do volebního souboje na poměry v politice relativně dost stran. Když zůstaneme u koalice SPOLU, tak už teď je jisté, že číslo jedna na kandidátce bude mít současná poslankyně ODS Eva Decroix.

Ta je sice poslankyní první volební období, ale i přes to se stranicky vypracovala, zastává ve Sněmovně funkci první místopředsedkyně klubu ODS a minulý rok se stala místopředsedkyní strany. Decroix bude mít před sebou těžký úkol, protože bude zkoušet obhájit vítězství koalice SPOLU na Vysočině před hnutím ANO, což podle současných dat vypadá skoro nemožně.

Další relevantní stranou, která už oznámila svou lídryni na Vysočině pro sněmovní volby, jsou Piráti. Ty povede Barbora Pipášová z Moravských Budějovic. Osobně jsem čekal, že Piráti vsadí opět na místopředsedkyni strany Hanu Hajnovou, případně na Jana Břížďalu, který odvedl na Vysočině dobrou práci v oblasti školství, když působil jako krajský radní. Piráti této dvojici ale zřejmě neodpustili neúspěch v loňských krajských volbách, a tak vsadili na novou tvář.

Třetí lídryni by na Vysočině mohlo postavit hnutí ANO. Alespoň v tuhle chvíli to vypadá, že velkou roli při sněmovních volbách v našem kraji bude hrát poslankyně Monika Oborná, která před čtyřmi lety kandidovala jako dvojka. V posledních týdnech Oborná dostává hlavně na sociálních sítích velkou pomoc od marketingového týmu hnutí ANO, což nasvědčuje tomu, že by na ni hnutí ANO mohlo vsadit jako na svou kandidátku číslo jedna.

Jména lídrů dalších stran zatím neznáme. Asi není těžké odhadnout, že jedničkou hnutí STAN na Vysočině by se měl stát bývalý starosta Pacova Lukáš Vlček. Starostové sice nedávno spustili kampaň, ve které si politici musejí zajistit místa na kandidátce sebráním podpisů od občanů, každopádně nenasadit prvního místopředsedu hnutí a ministra současné vlády jako lídra by byl politicky hodně zvláštní krok.

Koho strany nominují do čela svých kandidátek pro sněmovní volby, budu pro newsletter dál sledovat. Ze současných poslanců se dá ještě odhadnout, že přední pozici by na kandidátce SPD mohl zaujmout Radek Koten. Zajímavé ale také bude, koho vyšlou do voleb některé mimoparlamentní strany, které podle současných dat mají šanci na to promluvit do volebního souboje.

Sledujete často celostátní politiku? Napište mi na info@frantisekzajic.cz

Pacovsko v médiích, tentokrát o úzkokolejce

Komplikovaná situace kolem provozu na nedaleké úzkokolejce má další problém. Jak informovaly například Pelhřimovský deník nebo iDnes.cz a další, reorganizační plán na záchranu provozovatele padl a s ním i možný brzký návrat vlaků do provozu. Jindřichohradecké místní dráhy tedy půjdou do konkurzu. Investor má ale o provozování vlaků na úzkokolejné dráze na Pelhřimovsku a Jindřichohradecku stále zájem. Začít by chtěl už v letní sezoně.

Pokud vás zajímají podrobnosti o tématu, dočtete se je na přiložených odkazech. Problémy Jindřichohradeckých místních drah trvají už měsíce. Provozovatel nedaleké úzkokolejky dluží skoro 350 milionů korun. Otázkou tedy po stažení reorganizačního plánu zůstává, jestli se provoz podaří zachránit.

Rozjedou se vlaky po úzkokolejce už v létě a podaří se úzkokolejku zachránit? Napište mi na info@frantisekzajic.cz

Jeden svět poprvé v Pacově

V měsíčníku Z mého kraje i na sociálních sítích města jsem nedávno zachytil informaci, že se letos poprvé budou přímo v Pacově promítat filmy z lidskoprávního festivalu Jeden svět. Kdo Jeden svět zná, určitě ocení, že za filmy nebude muset dojíždět do větších měst v okolí.

Pokud ale patříte mezi ty, kteří si o festivalu čtou poprvé, v krátkosti shrnu to nejdůležitější. Jeden svět je mezinárodní filmový festival zaměřený na lidská práva. Po celém Česku se v kinech každoročně promítají dokumenty, které otevírají důležitá témata.

V Pacově se bude promítat 2. a 3. dubna celkem 11 krátkometrážních i delších dokumentů (některé víckrát). Pokud vás zajímají politika, lidská práva, mezinárodní a zahraniční témata nebo fenomény dnešní doby, podívejte se na nabídku filmů zde! Jeden svět stejně jako každý rok nabízí celou řadu inspirativních příběhů.

Chystáte se na Jeden svět v Pacově? Napište mi na info@frantisekzajic.cz

Slovo úvodem

Na začátek bych rád poděkoval všem za reakce na první vydání pacovského newsletteru. Zájem mě opravdu příjemně překvapil a je pro mě velkým závazkem. Rád bych v newsletteru přinášel informace, které čtenářům řeknou něco nového. Chtěl bych také zopakovat výzvu, abyste se nebáli mi klidně napsat reakce ať už na jednotlivé texty, nebo mi samozřejmě můžete psát i tipy a náměty na témata dalších newsletterů. To všechno můžete adresovat na info@frantisekzajic.cz.

Zároveň mám jednu prosbu. Druhé vydání newsletteru je první, které rozesílám vám, kteří jste si přihlásili odběr. Pokud byste narazili na nějakou technickou chybu, prosím, napište mi na info@frantisekzajic.cz, abych případné chyby co nejdříve vyladil. Děkuji! 

Teď už ale k dnešním textům. Jednoduše by se daly shrnout tak, že i když se to nemusí zdát, Pacov má občas přesah i za hranice regionu, a to třeba i do Německa, do kterého je to vzdušnou čarou v nejbližším bodě něco přes 100 kilometrů. Tak příjemné čtení!

Chystá se rozšíření areálu hasičů a záchranky

Areál hasičů a záchranky na konci města v Žižkově ulici by se měl v dohledné době rozšiřovat. Záměr počítá s využitím sousedního pozemku, na který by se rozšířila stávající budova a zároveň by se na něm postavila úplně nová budova pro záchrannou službu. Vedení města už vybralo firmu, která by měla udělat projekt celé rekonstrukce. Stavbu samotných budov už si ale budou zajišťovat Hasičský záchranný sbor a Kraj Vysočina (jako zřizovatel záchranky) samy. Projekt by vybraná firma měla odevzdat do konce roku.

Starosta města Tomáš Kocour pro newsletter uvedl, že rozšíření budovy hasičů je potřeba, aby mohli mít hasiči v Pacově vlastní výškovou techniku, na kterou v současné budově není prostor.

O využití pozemku pro stavbu nové budovy pro záchrannou službu pak požádal Kraj Vysočina jako zřizovatel záchranky. Záchranná služba na Vysočině totiž staví nebo modernizuje výjezdní stanoviště po celém kraji. Naposledy se například v lednu otevřela nová stanice v Telči. Stavby se pak kromě Pacova chystají také v Humpolci nebo ve Velkém Meziříčí.

Projekt celé rekonstrukce zároveň počítá s tím, že by město na pozemku postavilo ještě budovu pro pacovský Sbor dobrovolných hasičů, jehož členové v současnosti také sdílejí budovu se záchrankou i profesionálními hasiči. Její stavbu ale město podle Kocoura zatím neplánuje. 

Pacovský příspěvek k německým volbám

Není to úplně téma, které bych v newsletteru o událostech z Pacovska čekal. Jako novináře mě ale zaujala relativně nenápadná věc v pacovských ulicích. Nedávno skončily v Německu předčasné parlamentní volby. Den před nimi jsem úplně náhodou narazil na městském veřejném osvětlení na tuto nálepku.

Je to nálepka odkazující na volební kampaň strany Alternative für Deutschland (Alternativa pro Německo, AFD). Je pravda, že tato strana zaznamenala ve volbách úspěch a se ziskem 20 procent hlasů (nejvíce v relativně krátké historii strany) skončila druhá za vítěznou konzervativní koalicí CDU/CSU. 

Na druhou stranu je to politická strana, kterou sleduje německá kontrarozvědka kvůli podezření z pravicového extrémismu. Strana, která je podezřelá z toho, že někteří její členové jsou napojeni na Čínu nebo Rusko. Strana, kterou média i experti označují za krajně pravicovou. Strana, jejíž předsedkyně se na veřejných stranických akcích nechává vítat slovní hříčkou nápadně připomínající pozdrav nacistické bojové jednotky SA, přičemž používání tohoto pozdravu je v Německu zákonem zakázané. A ve výčtu podobných charakteristik by se v souvislosti s AFD dalo pokračovat.

Že zrovna tato strana stojí někomu za to, aby jejími reklamními předměty polepil veřejný prostor v Pacově, mě opravdu zarazilo.

Kolik je takových nálepek na městských lampách, to přesně nevím. Jen v širším centru jsem narazil na několik označených lamp, přičemž jedna z nich byla těsně vedle náměstí, další byly pak v Malovcově ulici. Město o nálepkách strany AFD do mého dotazu nevědělo, z veřejného osvětlení je chce ale odstranit.

Pokud by někoho zajímal širší kontext o AFD nebo o německých volbách, můžu doporučit dva díly podcastu Vinohradská 12 s novináři, kteří v Německu dlouhodobě pracují nebo pracovali jako zahraniční zpravodajové.

Vinohradská 12 s Martinem Jonášem

Vinohradská 12 s Václavem Jabůrkem

Sledovali jste německé volby a co říkáte na nálepky vylepené po Pacově? Napište mi na info@frantisekzajic.cz.  

Český lev opět po roce s pacovskou stopou

O víkendu Česká filmová a televizní akademie udělila největší české filmové ceny Český lev. Jako bývalého rozhlasáka mě samozřejmě těší, že v šesti kategoriích včetně kategorie nejlepší celovečerní hraný film uspělo drama Vlny režiséra Jiřího Mádla. V newsletteru bych chtěl ale vypíchnout, že Český lev měl opět po roce pacovskou stopu.

Tentokrát se o ni zasloužila režisérka a animátorka Tereza Kovandová, která sice sošku nevyhrála, ale získala nominaci v kategorii nejlepší studentský film. A jak sama Kovandová pro newsletter uvedla, nominaci považuje za velký úspěch. „Jsem ráda, že film dostal větší pozornost,“ řekla.

Tereza Kovandová je místní rodačka. Než se odstěhovala do Prahy, chodila v Pacově na základní školu a následně i dva roky na gymnázium, a i teď se občas do Pacova vrací. Na Českých lvech soutěžila s animovaným filmem Humanity o aktuálních lidských nešvarech a zlozvycích.

Ve filmu několika postavám postupně dojde trpělivost. Tereze Kovandové naopak při animování trpělivost nikdy dojít nesmí. „Stop motion animace se musí vysedět. Člověk si k tomu odpoledne sedne a najednou jsou tři ráno. Musím se maximálně soustředit, neustále kontroluji loutky, jestli se špatně nepohnuli a podobně.“

Pacov má svou stopu na Českých lvech druhý rok po sobě. Loni v kategorii nejlepší animovaný film u akademiků uspěl snímek Tonda, Slávka a kouzelné světlo natočený podle scénáře Jany Šrámkové. Ta sice na rozdíl od Terezy Kovandové není místní rodačka, ale už několik let v Pacově žije.

Sledovali jste o víkendu předávání Českých lvů? Napište mi na info@frantisekzajic.cz

Krátce

Pozitivně nakonec. V letošní Tříkrálové sbírce se na Pacovsku vybralo přes 214 tisíc korun, což je o 4 tisíce více než loni. V měsíčníku Z mého kraje to oznámila koordinátorka sbírky pro Pacovsko Marie Orlando, podle níž většinu peněz využije pelhřimovská charita. V celém Česku se v Tříkrálové sbírce letos vybralo více než 180 milionů korun.

Slovo úvodem

Nápad na vytvoření nějakého novinářského projektu se zaměřením na Pacovsko nosím v hlavě už dlouho. Pacov je sice malé město, ale přesto se tu děje spousta zajímavých věcí, které si určitě zaslouží více pozornosti. Regionální žurnalistika v Česku obecně nemá silné postavení, a tak přicházím s tímto nápadem – jednou za dva týdny přinést zajímavé informace z Pacova a okolí, zasadit je do souvislostí a sdílet je s ostatními.

Co je to newsletter? Před časem zatracovaná metoda sdílení informací, která ale v posledních době zažívá renesanci. Pokud začnete newsletter odebírat, na vámi zvolenou mailovou adresu vám přijde každé aktuální číslo. Neoslovila vás forma newsletteru? Nevadí! Každé číslo bude vycházet také zde na webu.

Pokud vás newsletter zajímá, přihlaste se k jeho odběru, abyste každé nové číslo měli ihned po vydání po ruce. Budu rád za každou zpětnou vazbu i za kritiku. Hlavně mě ale zajímá, co byste chtěli v newsletteru číst. To všechno mi můžete psát na info@frantisekzajic.cz.

Newsletter je zcela nezávislý, vytvářím ho pouze já a není nikým dalším řízen ani financován.

Z rabínského domu je kulturní památka. Co s ním bude?

Rabínský dům v Pacově (budova v Malovcově ulici naproti jídelně Na Růžku) je nově kulturní památkou. Oznámil to Národní památkový ústav, podle kterého budova doplňuje soubor židovských památek ve městě. Na jinak ne moc vzhlednou budovu v širším centru relativně nedávno upozornily podobizny vylepené na oknech, které měly mimo jiné připomenout osud židů za druhé světové války.

Rabínský dům, někdo si ho možná lépe vybaví pod názvem židovská škola, patří spolku Tikkun Pacov, který dlouhodobě usiluje o obnovu židovských památek nejen v Pacově, ale i v širším okolí na Pelhřimovsku. Co tedy s domem bude?
Předseda spolku Pavel Tychtl pro newsletter uvedl, že v budoucnu by v rabínském domě mohla vzniknout expozice o historii židovské komunity v Pacově, která by se mimo jiné mohla věnovat i životu posledního pacovského rabína. „Chceme tam vytvořit i další zázemí, aby dům sloužil jako vzdělávací a kulturní místo jako doplněk synagogy,“ řekl Tychtl.

Než se tak stane, stojí před Pavlem Tychtlem a celým Tikkunem velká výzva. Jak konstatoval i Národní památkový ústav, technický stav objektu není uspokojivý. Podle Pavla Tychtla se přesto v domě mohly zachovat některé původní prvky, které by se teoreticky mohly obnovit. Podobně je to s původní fasádou domu, kterou nahradila ta současná z druhé půlky dvacátého století. Záměrem Tikkunu je rabínský dům vrátit zvenku do jeho původní podoby. Ta je zachycena na dobové fotografii, kterou si můžete v newsletteru exkluzivně prohlédnout.

Tikkun se věnuje obnově židovských památek v Pacově dlouhodobě. Podle Tychtla je Pacov jedním z mála měst, ve kterých se zachoval kompletní soubor židovských památek – synagoga, rabínský dům a hřbitov. Před deseti lety se Tikkun pustil do záchrany pacovské synagogy, která se díky práci lidí okolo předsedy spolku Pavla Tychtla krůček po krůčku stává znovu opravdovou památkou. Rekonstrukce synagogy je teď podle Tychtla asi ve dvou třetinách. Do opravy rabínského domu se chce spolek vrhnout po jejím dokončení.

Napadá vás nějaké další využití pro rabínský dům? Napište mi na info@frantisekzajic.cz

Město vypsalo konkurzy na ředitele ZŠ i Gymnázia, oba současní se mohou přihlásit znovu

Vedení města vypsalo konkurzní řízení na ředitele Základní školy i Gymnázia. Vyplývá to z únorového rozhodnutí rady města. Vypsání konkurzů navazuje na rozhodnutí rady z ledna, kdy vedení města využilo svou pravomoc a současným ředitelům neprodloužilo funkční období. Oba se mohou do konkurzů přihlásit znovu.

Newsletter oba ředitele kontaktoval ještě před tím, než město formálně konkurzy vypsalo. Ředitel ZŠ Pacov Jaromír Havel svou případnou účast v konkurzu nechtěl komentovat. Podobně reagoval i ředitel Gymnázia Josef Novák, který newsletteru své plány nechtěl prozradit.

Volba ředitele školy (jak základní, tak gymnázia) vychází ze školského zákona. Ředitele si vybírá zřizovatel školy (v obou případech město Pacov) na základě konkurzního řízení, a to na šest let. Podmínky konkurzního řízení vyhlašuje ministerstvo školství, které dále určí složení hodnotící komise. Ta pak jednotlivé kandidáty ohodnotí. Konečné slovo má zřizovatel školy, pro kterého je stanovisko komise doporučující.

Jaromír Havel vede Základní školu od poloviny roku 2013. Tehdy ještě nastupoval jako ředitel obou pacovských základních škol, které se organizačně sloučily z rozhodnutí města v lednu 2014.

Josef Novák působí jako ředitel Gymnázia Pacov od roku 2007, kdy nahradil ve funkci zakladatele pacovského gymnázia Františka Hofmana. Konkurz na ředitele město vyhlásilo naposledy v roce 2019, ve kterém Novák uspěl.

Jak hodnotíte působení obou ředitelů na pacovských školách? Napište mi na info@frantisekzajic.cz

Pacov v médiích, tentokrát o železničním nádraží

Součástí newsletteru bude i nepravidelná rubrika Pacov v médiích. Událostí na Pacovsku si totiž čas od času všimnou i celostátní média. Tentokrát jsem do newsletteru zařadil dění kolem rekonstrukce budovy na vlakovém nádraží, které se věnovaly Události v regionech České televize a také zpravodajský web iDnes.cz.

Na to, v jaké se budova nachází lokalitě a na to, kolik lidí vlaková spojení v Pacově využívá, rekonstrukce vyvolala možná překvapivě hodně emocí a obsáhlé diskuse na sociálních sítích. Kdo by o celém příběhu nevěděl podrobnosti, může si je přečíst na výše přiložených odkazech.

Stručně shrnuto majitel budovy, Správa železnic, se pustil do rekonstrukce neudržované pacovské nádražní budovy. Uvnitř vznikne například opravená čekárna, zároveň ale dojde k celkem velkému zásahu do současné podoby budovy (dělníci už například zbourali charakteristický přítřešek), přestože třeba fasáda by podle Správy železnic měla zůstat stejná.

Otázkou tedy zůstává, jestli opravdu převažují negativa nad pozitivním záměrem chátrající budovu opravit a najít pro ni využití.

Jaký na to máte názor? Napište mi na info@frantisekzajic.cz

Krátce

Dokumentaristé dokončují práce na filmu O milkování, lásce a zradě, který se věnuje životu asi nejslavnějšího pacovského rodáka Antonína Sovy. O filmu pravidelně informuje v měsíčníku Z mého kraje Městské muzeum, které se na natáčení také podílelo. Na jaře by měl mít dokument v Pacově předpremiéru.

Zaznamenali jste, že se dokument natáčí a chystáte se na něj případně do kina? Napište mi na info@frantisekzajic.cz