Slovo úvodem
Rád bych se úvodem vrátil k minulému vydání pacovského newsletteru. Děkuji za velký zájem i za všechny reakce, které jste k textu napsali. A rovnou zde zopakuji i tradiční výzvu – pokud vás napadá téma, které bych v newsletteru měl zpracovat, nebo máte nápad, jak newsletter vylepšit, budu rád, když mi napíšete na info@frantisekzajic.cz.
Šesté vydání pacovského newsletteru vychází tentokrát o den později, než jste byli zvyklí. Má to jednoduchý důvod. Nechtěl jsem vás – čtenáře newsletteru – ochudit o velmi aktuální informaci, a sice, že vedení města vybralo, kdo následujících šest let povede základní školu a také gymnázium.
Všichni, kteří newsletter odebírají, se o zpoždění dnešního vydání dozvěděli už včera. Pokud vás newsletter zajímá a chcete zůstat vždy v obraze, budu rád, když se také přihlásíte k jeho odběru.
V dnešním čísle se tedy vracím vůbec k prvnímu newsletteru, ve kterém jsem informoval o konkurzu na ředitele pacovských škol. A v tomto tématu dnes můžeme pokračovat, protože newsletter jako první přináší informaci, koho tedy město do vedení pacovských škol vybralo, na což navazují i další obecné, ale doufám zajímavé informace třeba o tom, jaký je v Česku zájem o pozice ředitelů škol.
Newsletter zároveň vychází 7. května, tedy pouze den před výročím konce druhé světové války. Letos je zároveň takzvaný pětkový rok, což znamená, že události z posledního roku války (1945) mají kulaté výročí. Platí to bohužel i o tragické události v nedalekých Leskovicích, kde si v pondělí připomněli 80 let od řádění nacistů, při kterém zemřelo 25 lidí.
Abychom ale skončili pozitivně, můžete si na závěr přečíst, jak lidé v Pacově a na Vysočině pomáhali v jarním kole potravinové sbírky. Tak příjemné čtení!
Základní školu dál povede Havel, gymnázium čeká změna
Pacovské gymnázium čeká po 18 letech změna vedení. Dosavadního ředitele Josefa Nováka po naplnění všech zákonných formalit vystřídá Jana Šoustarová Beranová. Naopak na základní škole se změna nekoná, ředitelem zůstává Jaromír Havel. Vítěze konkurzních řízení vybrala v pondělí rada města, jak newsletteru potvrdil starosta Tomáš Kocour.
Jaromír Havel vede pacovskou základní školu od poloviny roku 2013 a od příštího školního roku tak začne své třetí funkční období. Jana Šoustarová Beranová přijde do Pacova z Jindřichova Hradce, kde aktuálně působí na Obchodní akademii T. G. Masaryka. Profesně se věnuje výuce anglického a francouzského jazyka.
Ředitele školy vybírá na šestileté funkční období zřizovatel (v obou případech vedení města), přičemž se rozhoduje i na základě hodnocení takzvané konkurzní komise. Její závěry jsou pro zřizovatele ale jen doporučující. Podrobněji volbu ředitele školy popisoval newsletter zde.
A jak je to v Česku s obsazováním postů ředitelů škol? Mohlo by se zdát, že ředitel školy je lákavé místo, o které je mezi učiteli zájem. Jenže zdání klame. Uchazeči se do konkurzních řízení zrovna nehrnou. Loni se v průměru hlásilo na místo ředitele podle dat České školní inspekce 2,3 kandidátů. Do poloviny výběrových řízení se pak hlásil pouze jeden uchazeč. Podle platformy Učitel naživo se potenciální uchazeči obávají zejména velkého množství administrativy, ale také třeba toho, že konkurz nevyhrává nejlepší kandidát, ale ten politicky vyhovující.
Statistikám ČŠI v Pacově letos odpovídalo výběrové řízení na základní školu, kam se podle informací newsletteru přihlásili dva kandidáti. O místo ředitele gymnázia byl ale zájem větší, vedení města v tomto případě mohlo vybírat podle informací newsletteru celkem z pěti kandidátů.
80 let od vypálení Leskovic. Na tragédii se pozapomnělo, říká historička
V pondělí (5. května) uplynulo 80 let od masakru v Leskovicích, který měli na svědomí příslušníci jednotky SS z Pelhřimova. Nacisté tehdy v posledních dnech druhé světové války zavraždili 25 lidí a skoro celou vesnici vypálili a srovnali se zemí. Z tehdejší zástavby zbyly tři domy. Tragédii si v pondělí připomněli i lidé přímo v Leskovicích. „Sešli jsme se u památníku, přinesly se i staré fotografie a vzpomínali jsme. Děláme to tak každý rok,“ řekl newsletteru starosta Leskovic František Brada.
Historička pelhřimovského muzea Miroslava Kvášová pro newsletter popsala, že na události v Leskovicích z konce války se tak trochu pozapomnělo. „Leskovice neměly takovou pozornost jako Lidice nebo Ležáky, které byly samozřejmě spojené s Heydrichem. Za minulého režimu Leskovice posloužily ke komunistické propagandě, dělaly se tam slavnosti každý rok a podobně jako některé další malé obce na to Leskovice po revoluci doplatily.“
V posledních letech se ale podle historičky o tragické události opět mluví častěji, vznikají o ní například nové akademické práce nebo i vzdělávací materiály pro učitelé, kteří tak mohou i události z Pacovska nebo Pelhřimovska zahrnout do výuky.
Nacisté přijeli do Leskovic vraždit poté, co se němečtí důstojníci dostali pod palbu ozbrojených lidí, kteří byli nadšení z konce války a nabuzení po vypuknutí hlavního povstání českého lidu v Praze. „Všichni se pokoušeli odzbrojit Němce. V Leskovicích samozřejmě také a někteří chtěli odzbrojovat i jednotky ustupující z Pelhřimova směrem na Tábor. Někdy se to povedlo, ale jedno auto s důstojníky jim ujelo a pak přišla odveta,“ vysvětlila Kvášová.
Řádění jednotky SS v Leskovicích ukončili následující den vojáci wehrmachtu z Pacova. Strůjcem masakru byl velitel Walter Hauck. Za řádění v Leskovicích ale nikdy potrestán nebyl, přestože Česko, potažmo Československo, několikrát žádalo o jeho vydání. Haucka odsoudili ve Francii k trestu smrti za popravu 88 lidí. Trest byl ale později zmírněn na doživotí, a v roce 1956 byl bývalý velitel SS dokonce propuštěn na svobodu. Zemřel v Německu v roce 2006 a do konce svého života si žádnou vinu nepřipouštěl.
Na Vysočině lidé vybrali necelých 21 tun zboží do potravinové sbírky, meziročně méně
Lidé v Pacově darovali 750 kilogramů zboží v jarním kole potravinové sbírky. Newsletteru to řekla Eva Šilhanová z Potravinové banky Vysočina. Trvanlivé potraviny nebo drogistické zboží mohli lidé pro sbírku nakupovat v prodejně Albert minulý týden. Na celé Vysočině se do jarního kola potravinové sbírky zapojilo celkem 22 obchodů.
Přímo v obchodech a následně i v takzvaných statických sběrných místech se podařilo vybrat necelých 21 tun potravin a drogerie, které tak mohou podle Šilhanové v následujících měsících využívat lidé v obtížných životních situacích. „Na Vysočině potravinová banka pomáhá asi 10 tisícům lidí, je to podle našich výpočtů asi 300 rodin. Nejčastěji naše služby využívají senioři nebo azylové domy.“
Oproti minulému roku se na Vysočině vybralo potravin méně. „Jednak se zapojilo o šest obchodů míň, ale darovaných potravin ubylo i v průměrném množství na jeden obchod,“ vysvětlila Šilhanová. „Na Vysočině zároveň nemáme ani velké řetězce jako třeba Makro nebo Globus, což je oproti jiným regionům také nevýhoda.“
V hlavní den sbírky, v sobotu 26. dubna, darovali lidé po celém Česku podle České federace potravinových bank 518 tun potravin a drogistického zboží, což je o 70 tun víc než v loňském roce. Potravinové banky ročně pomůžou 430 tisícům lidí.