Rubrika: Newsletter

Slovo úvodem

V prvním newsletteru v novém roce jsem rozhodl věnovat aktuálnímu tématu. Začátek roku byl totiž po celém Česku hodně mrazivý. Nahlédl jsem proto do dat meteorologické stanice v Košeticích a zkusil dohledat, jak zimy v našem regionu vypadají a jak se v posledních letech proměňují.

Český hydrometeorologický ústav poskytuje poměrně robustní data volně, takže se v nich kdokoliv v případě zájmů může zorientovat. Určitě by se v datech našly i další zajímavosti nejen o zimním období, každopádně dnešní newsletter jsem zaměřil právě na to.

Začátek ledna byl ale pro mnohé také ve znamení zimních sportů, ať už jde třeba o běžkování nebo bruslení. Uplynulý víkend zhodnotila pro newsletter předsedkyně spolku Polánka, který se nedaleko Pacova stará o běžkařské stopy.

Děkuji, že newsletter čtete a odebíráte. Pokud se vám líbí, budu rád za sdílení na sociálních sítích nebo když ho doporučíte rodině, kamarádům a známým. Stále také platí, že nápady na témata, náměty i připomínky mi můžete psát na info@frantisekzajic.cz.

Tak příjemné čtení! 

Zimy na Pacovsku slábnou, potvrzují data

Začátek roku 2026 byl na Pacovsku opravdu chladný. Teploty místy klesaly v noci pod -15 stupňů. Postupně napadlo i několik centimetrů sněhu. Mrazivé počasí přálo například zimním sportům, zpočátku zejména bruslení, ale v posledních dnech také třeba běžkám, než přišla obleva. Normální zima, řeklo by se.

Jak ale ukazují dlouhodobá data Českého hydrometeorologického ústavu, sněhu i mrazivých dnů nedaleko Pacova postupně ubývá. Podkladem pro tento text byla data z meteorologické stanice v Košeticích. Ta jsou volně dostupná od roku 1959. Tady je potřeba doplnit, že observatoř v Košeticích funguje od 80. let. Starší data jsou podle ČHMÚ dopočítána z jiných zdrojů než s košetické observatoře, ale jsou relevantní pro tuto oblast, aby byla časová řada delší.

Z dat se dá vyčíst například, jaká byla teplota, kolik dní v roce ležel na zemi sníh, a s trochou práce i kolik sněhu přibližně v každém roce napadlo.

Byla vám na začátku ledna zima? Průměrné denní teploty byly opravdu nízké a držely se kolem -10 stupňů za den. K rekordním mrazům to má ale pořád ještě daleko. Třeba před 41 lety, na začátku ledna 1985, se průměrné denní teploty blížily -20 stupňům. Vůbec nejnižší průměrnou teplotu za celou historii měření zaznamenala stanice Košetice 7. ledna 1985, konkrétně -19,9 stupňů.

Ubývá také ledových dnů, tedy dnů, kdy maximální teplota nepřesáhne nulu. Od roku 1959 do roku 1991 (polovina dostupných dat) bylo takových dnů v průměru 33 ročně. Mezi lety 1992 a 2024 už to bylo 25 dnů a od roku 2010 do roku 2024 jen 19 dnů.

Poznámka: Pro zobrazení grafu je nutné udělení souhlasu. Omlouvám se za technické potíže, na nápravě se pracuje.

A jak je to tedy se sněhem? Meteorologové sledují například to, kolik dní v roce pokrýval zemi sníh, přičemž se nerozlišuje jeho výška. Trend je opět stejný. Od šedesátých do devadesátých let ležel sníh na zemi v průměru 43 dní v roce. Od devadesátých let do současnosti už je to jen 34 dní. Zajímavý je ale například rok 2010, tedy relativně nedávno, kdy podle meteorologů byl sníh na zemi 84 dní.

S výškou sněhu už je to komplikovanější. Historická data, která mám k dispozici, přímo statistiku výšky sněhu neobsahují. Můžeme ji ale odhadnout pomocí množství spadlých tuhých srážek za nízkých teplot, aby ve výpočtu nebyly kroupy a další nesněhové typy srážek. Samozřejmě nejde o přesná data, ale pouze o odhad.  

V kontextu předešlých informací už nejsou výsledky nikterak překvapující. V posledních letech spadne v průměru asi 35 mililitrů sněhových srážek, což si můžeme představit asi jako 20–40 centimetrů v závislosti na typu sněhu. Najdou se ale i na sníh bohatší roky. V paměti možná ještě máme covidový rok 2021, kdy během uzávěr podmínky také přály zimním sportům, což potvrzují i data. V roce 2021 podle meteorologů napadlo za celý rok přes 70 mililitrů sněhových srážek.

Na Polánce se po roce běžkovalo, stopy už jsou ale skoro pryč

Mrazivé počasí přálo zimním sportům. Výhodu tentokrát měli bruslaři, bruslařky nebo hokejisti a hokejistky, protože chladných dnů bylo poměrně dost, zatímco sněhu pro běžkování tolik nenapadlo.

Druhý lednový týden už se ale k mrazivému počasí přidalo i sněžení, a tak i lidé na Pacovsku mohli oprášit běžky. O něco lepší podmínky než v Pacově byly nedaleko na Polánce, tedy v okolí Hartvíkova, Vodice až ke Smilovým Horám, kde se v případě příznivého počasí stará o stopy stejnojmenný spolek Polánka.

„Pomohlo nám, že byla promrzlá zem, takže i těch deset centimetrů stačilo,“ popsala newsletteru předsedkyně spolku Ludmila Dvořáková. Podle ní šanci na běžkování u Hartvíkova a okolí okamžitě využilo mnoho lidí. „Očekáváme také nějakou dohru, protože v Hartvíkově nám povolili parkování jen pro 15 aut, jenže jich tam bylo ve skutečnosti opravdu moc.“

Nadšenci z Polánky marně vzpomínají na už zmíněný rok 2021, kdy díky dobrému počasí a protikoronavirovým opatřením byly stopy na hranici Jihočeského kraje a Vysočiny plné běžkařů pár týdnů v kuse. Třeba loni bylo sněhu opravdu málo, takže se stopy nemohly protáhnout ani jednou.

Začátek letošního roku byl o něco lepší, takže na Polánce vyhlížejí další ochlazení. „Kdyby ten podklad úplně neroztál a něco nového připadlo, mohlo by to být dobré,“ říká Dvořáková. Připouští ale, že jakékoliv plánování je, co se týče počasí, hodně nejisté. Každopádně ještě dnes (14. 1. pozn.) Ludmile Dvořákové chodí z Polánky fotky od běžkařů, kteří se na zbytcích sněhu projíždějí do poslední chvíle.

Slovo úvodem

Vážení odběratelé,

dnes dostáváte speciální vydání určené pouze pro Vás. Jak jsem avizoval v minulém vydání, nebudu se tentokrát věnovat novým tématům, ale pokusím se krátce naznačit, čemu bych se v newsletteru chtěl věnovat v nadcházejícím roce 2026, a také se na závěr ohlédnu za některými podzimními newslettery.

Ještě před tím bych chtěl všem poděkovat, že newsletter čtete, a hlavně odebíráte, což mě motivuje k jeho dalšímu rozvoji. Jak ukazují data, která mám k dispozici, i mezi pacovskou veřejností je zájem o nějakou formu žurnalistiky zaměřené na lokální dění, takže v tom určitě budu pokračovat i v novém roce.

Pokud vás napadá jakékoliv téma, kterému bych s v newsletter měl věnovat, nebo máte jakoukoliv jinou připomínku, stále mi můžete napsat na info@frantisekzajic.cz.

Do nového roku 2026 přeji vše dobré!

František Zajíc

Newsletter v roce 2026: Zajímavé projekty na Pacovsku i další volby

Občas dostávám reakci na newslettery, že mi za chvíli musejí dojít témata, o kterých budu psát. Ano, jejich vymýšlení není mnohdy jednoduché, ale přesto se snažím, abyste se každých 14 dní dozvěděli něco nového nebo zajímavého z Pacovska, o čemž se v médiích, ani těch regionálních, běžně nepíše. A i skoro po roce si stále myslím, že to jde a že to má smysl.

V roce 2026 nás čekají hned dvoje volby. V Pacově i okolních obcích si lidé budou vybírat nová zastupitelstva a starosty. Alespoň podle mého názoru je to velká příležitost tyto volby pořádně pokrýt, protože se bude rozhodovat o vedení Pacova i dalších obcí. Vedle toho si budeme (nejen) na Pacovsku po šesti letech vybírat i nového senátora, takže i tyto dlouhodobě nejméně oblíbené volby budou mít v newsletterech své zastoupení. 

Kromě tradičních newsletterů zvažuji možnost zkusit v příštím roce natáčet rozhovory, což je ale technicky dost náročné. Týkat by se mohly nejen politiky. Uvidíme, kam až mě tento nápad zavede. Pokud byste o takový obsah měli zájem, určitě mi dejte vědět.

I v Pacově se v roce 2026 budou dít zajímavé věci, které si zaslouží prostor. V první polovině roku by se měla otevřít zrekonstruovaná sokolovna, chystá se rekonstrukce náměstí, pokračovat budou jednání o možné výstavbě nového obchodního domu. A pokračovat by měl i komplikovaný příběh kolem opravy průtahu městem, konkrétně v úseku nad náměstím, který jako jediný zůstal letos neopravený.

Pokud se vydáme mimo Pacov, tak Kraj Vysočina v příštím roce plánuje další rekonstrukce silnic, které by se mohly týkat i významných silnic v okolí, takže i toto téma budu sledovat.

Jistě se během roku najdou i další příběhy, o kterých teď ještě nic nevíme, takže i v roce 2026 bude co sledovat.

Četli jste i tyto newslettery?

I druhá polovina roku 2025 přinesla zajímavá témata. Pokud jste třeba nějaký z newsletterů minuli, máte ještě možnost se k nim vrátit.

18: Nové obchodní centrum v Pacově?

Tento newsletter jste možná četli, protože jde o jedno z nejúspěšnějších vydání, takže ho i přesto musím zařadit do tohoto výběru. Investoři krouží kolem možnosti postavit v Pacově nové obchodní centrum. Jednání stále pokračují, takže i v tomto roce budu sledovat, jestli se objeví nějaké novinky.

19: Osud historických domů v Pošenské ulici

Letité problémy Pošenské ulice přerostly ve spor, jestli je bourání domů v památkové zóně opravdu jediné možné řešení celé situace.

20: Z Pacova do Tábora po obchvatech?

V newsletteru se čas od času věnuji i menším obcím na Pacovsku. Ty na stále vytíženější silnici I/19 plánují výstavbu obchvatů, které by odvedly tranzitní dopravu mimo zástavbu. Kromě toho jsem sdílel také výzvu historiků z Masarykova ústavu, kteří pátrají po informacích o rodině Chocholků z Pacova.  

Slovo úvodem

V newsletteru jsem tentokrát zaměřil na plošný zákaz ohňostrojů v obcích, který začal platit po celém Česku od začátku prosince. Pokud se chystáte oslavit Nový rok nějakou tou petardou, mohli by se vám následující informace hodit. Po dlouhé době opět také sdílím zmínky o Pacově v médiích v nepravidelné rubrice.

Protože je tento newsletter téměř jistě posledním před vánočními svátky, rád bych všem odběratelům a čtenářům touto cestou popřál, aby svátky byly pro všechny pokud možno klidné, pohodové a abyste je strávili se svými nejbližšími.

Do konce roku už newsletter s novými tématy nevyjde. Mezi svátky ale pošlu odběratelům speciální vydání, ve kterém se ohlídnu za některými podzimními newslettery a nastíním, čemu bych se chtěl věnovat v roce 2026. Pokud o toto vydání nechcete přijít, určitě se přihlaste k odběru.  

Děkuji, že newsletter čtete a odebíráte. Pokud vás napadá jakékoliv téma, kterému bych se měl v newsletteru věnovat nebo mi chcete napsat jakoukoliv jinou připomínku, můžete využít mailovou adresu info@frantisekzajic.cz.

Tak příjemné čtení!

V obcích platí zákaz ohňostrojů. Bude se dodržovat?

Chystáte se při silvestrovských oslavách dělat ohňostroj? Pak byste měli vědět, že na většině území v obcích platí od začátku prosince zákaz využívání naprosté většiny pyrotechniky. Začala totiž platit novela zákona zavádějící ochranné zóny pro vybrané objekty, jako jsou nemocnice nebo domovy seniorů, ale také třeba registrované chovy zvířat i včelstva. Do červené barvy se zahalil také skoro celý Pacov.

Novela navazuje na celospolečenský trend posledních let, kdy se od velkých organizovaných ohňostrojů spíš upouští. Velká města je zrušila už před lety i kvůli tomu, že byly zkrátka drahé. Navíc různé organizace čím dál hlasitěji upozorňovaly na negativní dopady pyrotechniky na životní prostředí.

Nová pravidla ovšem platí i pro jednotlivce, a to automaticky a téměř bez výjimek. Obce tím tedy přišly o jakoukoliv možnost zakázané území ovlivnit nebo si ho určit podle sebe, na což si někteří starostové veřejně stěžují. Otázkou také zůstává vymahatelnost těchto nových plošných zákazů.

Faktem ale zůstává, že v okruhu 250 metrů od chráněných objektů se nesmí využívat jakákoliv pyrotechnika od kategorie F2 výš. To znamená, že se zákaz nevztahuje pouze na bouchací kuličky a prskavky.

Jak přesně se zákaz dotkl Pacova a samozřejmě i ostatních okolních obcí si můžete na interaktivní mapě přímo zde na webu (pokud se vám objevuje chybová hláška „uknown vendor“, stačí ji povolit – omlouvám se za technické potíže, na nápravě se pracuje).

Je potřeba dodat, že mapa vychází z několika státních registrů a průběžně se může doplňovat a měnit. Zóny navíc v některých případech mohou být nepřesné, a to především u včelstev. Pokud včelaři nemají nahlášenou v registru jeho přesnou polohu, zóna se automaticky vypočítává ze středu pozemku, na němž včelstvo stojí.

Mapa oblastí, ve kterých je zakázané používání ohňostrojů

Zdroj: Ministerstvo zemědělství

Pacovsko v médiích

Po delší době opět mohu obnovit tuto rubriku, protože adventní čas znamenal pro Pacov také zmínky v celostátních médiích. Konkrétně v televizních zpravodajských relacích.

Na trzích o první adventní neděli, po kterých se rozsvítila i pacovská vánoční výzdoba na náměstí, jste dost možná byli. Pokud ne, můžete se na předvánoční podívat ještě jednou v Událostech České televize z 30. listopadu, konkrétně v příspěvku o adventních trzích (čas 29:35).

Do Televizních novin na Nově se minulý týden dostal také orchestr pacovské Základní umělecké školy. Nejsledovanější zpravodajská relace v Česku se 12. prosince v čase 8:06 věnovala končícím ministrům včetně ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka. Ten pozval do Prahy pacovský orchestr v tomto předvánočním čase už podruhé, a na nějakou dobu určitě naposled, aby zahrál zaměstnancům tohoto resortu.

Slovo úvodem

Dnes vychází newsletter s pořadovým číslem 20. Děkuji všem, že newsletter čtete a odebíráte, což mě motivuje k jeho dalšímu rozvoji. Pokud máte jakoukoliv připomínku, nápad nebo kritiku, napište mi na info@frantisekzajic.cz!

Tentokrát jsem se podíval na to, jak by v budoucnu mohla vypadat cesta z Pacova nebo Tábora. A nejen z Pacova, ale také třeba z nedaleké Obrataně, která už se připravuje na obchvat, jehož případná stavba začíná mít reálné obrysy.

Zaznamenal jsem i úspěch redakce školního časopisu Gymnázia Pacov, který zabodoval v celostátní soutěži. A historici z Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd prosí o pomoc. Možná i vy máte informace, které by jim pomohli v pátrání po rodině jednoho pacovského rodáka, tak nezapomeňte dnešní nabitý newsletter dočíst až do konce.

Tak příjemné čtení!

Obrataň se připravuje na obchvat. Čekáme na něj jako na smilování, potvrzuje starosta

Obchvat Obrataně je zase o něco blíž. Stavba, která by mimo obec odvedla dopravu ze silnice I/19 spojující mimo jiné Tábor a Pelhřimov, by mohla začít kolem roku 2030. Počítá s tím Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), tedy státní organizace spravující dálnice a silnice první třídy. Obrataň už pro obchvat připravila územní plán, což newsletteru potvrdil starosta Aleš Komárek. Podle něj je teď na tahu ŘSD.

Podle aktuálního materiálu ŘSD povede obchvat kolem Obrataně na přání obce severní cestou. „Lidé se tak rozhodli před lety v anketě, na jižní straně máme zdroj vody, bylo to blízko zástavby a podobně,“ vysvětlil newsletteru Komárek. Délka obchvatu bude necelé čtyři kilometry a na trase se bude muset vybudovat šest mostů kvůli terénu, ale také třeba železnici. Celkem by tato stavba měla podle dnešních odhadů stát více než jednu miliardu korun bez DPH.

Silnice I/19, takzvaná devatenáctka, se v posledních letech stává čím dál víc vytíženější silnicí. Její kompletní trasa vede už od Plzně a přes Milevsko a Tábor v Jihočeském kraji pokračuje dál na Vysočinu přes Pelhřimov až do Nového města na Moravě nebo Bystřice nad Pernštejnem.

Její význam v posledních letech vzrostl mimo jiné i kvůli otevření dálnice D3 z Tábora do Českých Budějovic a dále směrem do Rakouska. Houstnutí dopravy na devatenáctce lidé v Obratani podle Komárka jednoznačně pociťují. A potvrzují to i data ze sčítání dopravy, která jednou za pět let dělá ŘSD.

Zatímco v roce 2010 projelo Obrataní ve všedních dnech necelých pět tisíc aut (osobních i nákladních), o deset let později v roce 2020 to bylo už přibližně 7750 aut, což znamená nárůst dopravy o více než polovinu, a to ještě výsledky mohla ovlivnit epidemie koronaviru a sní spojená opatření omezující pohyb. Podle Komárka je aktuálně počet projíždějících aut opět znatelně vyšší. Poslední sčítání dopravy dělalo ŘSD letos, výsledky budou ale známé až za několik měsíců.

Větší provoz mezi Táborem a Pelhřimovem se pochopitelně projevuje i v dalších obcích. Zatímco Kámen i Chýnov své obchvaty už mají, v plánu jsou kromě Obrataně jsou ještě další dva. Konkrétně jde o obchvaty Lejčkova a Kladrub, díky kterému by se mimochodem upravil i úzký podjezd železnice u Chýnova, který je také častým místem dopravních nehod. I u těchto dvou staveb platí, že by se měly postavit začátkem třicátých let.

Studentský časopis Gymnázia vyhrál v celostátní soutěži

Studentský časopis Fluss pacovského gymnázia uspěl v celostátní soutěži školních časopisů. V kategorii obsah pacovská redakce vyhrála dokonce první místo, celkově Fluss obsadil mezi středoškolskými časopisy 11. příčku.  Pro časopis Gymnázia Pacov je to první ocenění po jeho znovuobnovení před několika lety. Zaměřuje se na dění ve škole, zprávy z mimoškolních akcí, ale nechybí také odlehčené rubriky jako hlášky ze školních lavic nebo módní policie.

Fluss vychází většinou dvakrát do roka. Veškerý obsah včetně grafických prací vytvářejí studenti pod editoriálním dohledem učitelek Leony Stejskalové a Veroniky Holíkové. Na článcích pracují studenti po vyučování ve volném čase. Kromě toho se redakce schází každý pátek odpoledne. „Při těchto schůzkách toho nejvíc uděláme, rozdělujeme si úkoly, chrlíme nápady na články,“ popsala newsletteru studentka septimy Eliška.

Díky úspěchu v celostátní soutěži měli studenti také možnost nakouknout do zákulisí novinařiny na multimediálním trhu v Brně, kde se mimo jiné vyhlašovaly výsledky. Součástí trhu byly také různé workshopy zaměřené na média a práci v nich. „Mohli jsme si také prolistovat ostatní školní časopisy a načerpat novou inspiraci,“ vysvětlil newsletteru kvintán Ondřej.

Fluss nebodoval v konkurenci dalších časopisů poprvé. V roce 2008 získal druhé místo v soutěži školních časopisů v Kraji Vysočina. V následujících třech letech pak tuto soutěž opakovaně vyhrával. Nejnovější čísla Flussu jsou k náhlednutí také online zde.

Pomozte historikům s pátráním po rodu Chocholků z Pacova

Historici z Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd shánějí informace o rodině pacovského rodáka Emanuela Chocholky. Konkrétně o synovi jednoho z bratrů Chocholkových, který se na konci dvacátých let minulého století ucházel o místo lektora arabštiny v Praze. Podrobnější popis komplikovaných rodinných vztahů zveřejnil historik Pavel Žďárský v prosincovém vydání Z mého kraje.

Pokud máte jakékoliv informace, které by s rodem Chocholků souvisely, napište mi na info@frantisekzajic.cz nebo pište přímo Pavlu Žďárskému na zdarsky@mua.cas.cz.

Slovo úvodem

Rád bych na úvod poděkoval za zájem o minulý newsletter, který se věnoval jednání o nové výstavbě obchodního domu na konci města. Pokud vás náhodou vydání minulo, můžete si ho přečíst zde. Jednání města s investory pokračují, takže se k tématu v budoucnu jistě ještě vrátím.

Dnešní newsletter bude po čase opět monotematický. Podíval jsem se se tentokrát na situaci v Pošenské ulici, kde kombinace staré historické zástavby a husté dopravy vytváří problémy už desítky let.

Podobně dlouho se hledá i nějaké řešení. Při shromažďování materiálů k dnešnímu newsletteru jsem narazil na článek Pelhřimovského deníku z roku 2008, který už tehdy situaci rozebíral. Město totiž tehdy plánovalo udělat takový malý obchvat, který by dopravu z Pošenské ulice odvedl. Proti se ale postavili někteří majitelé dotčených pozemků a nemovitostí, a tak tento nápad zůstal jen na papíře.

Pokud newsletter čtete pravidelně, přihlaste se prosím k jeho odběru. A pokud máte jakýkoliv nápad nebo připomínku, můžete mi kdykoliv napsat na info@frantisekzajic.cz. Tak příjemné čtení!

Pacov přijde o historicky cenné domy, upozorňuje Duffek. Jinak to nejde, hájí se město

Desítky let starý problém Pacova – Pošenská ulice. Konkrétně její část navazující na centrum města. Úzká silnice, malé nebo žádné chodníky, přilehlé domy, ale zároveň jedna z hlavních silnic, která přivádí do města dopravu od Pelhřimova. Výsledkem jsou nepřehledné dopravní situace, ale také poškozené chodníky i domy. Vedení města dlouhodobě vidí řešení v rozšíření ulice. V cestě ale stojí historické domy, které jsou součástí městské památkové zóny.

Na špatný stav Pošenské ulice dlouhodobě upozorňuje pacovský archeolog a obyvatel této lokality Petr Duffek. V posledních letech sepsal také dvě petice, ve kterých popisuje neutěšený stav v ulici jak z pohledu dopravy, tak z pohledu zacházení s některými památkovými objekty. Město ale Duffkem navrhovaná řešení odmítá.

Problémy Pošenské ulice se dají v zásadě rozdělit na dvě části, které jsou ale ve výsledku propojené. Zaprvé je to tedy problém dopravní. Duffek v první petici z roku 2021 upozorňoval, že touto ulicí, která ve směru od Pelhřimova končí úzkým místem, projíždějí kromě osobních aut také velké zemědělské stroje, navíc podle Duffka nepřiměřenou rychlostí.

„Vozidla projíždí ulicí neopatrně a rychle, mnozí nedodržují předepsanou rychlost (30 km/h), což má za následek poničení fasád domů, okapů, ale i obrubníků chodníků. Na opravy našich domů vzniklých v důsledku intenzivní dopravy vynakládáme nemalé finanční prostředky,“ stojí v jedné z petic.

Problém s projíždějícími auty a zemědělskými stroji by se podle Duffka mohl vyřešit výstavbou nové silnice, která by spojila Pošenskou ulici s ulicí Nádražní, která je výrazně širší. „Tato silnice je i součástí územního plánu města, a navíc toto řešení doporučilo i Centrum dopravního výzkumu v Brně, s nímž na žádost města o problematice jednali místní obyvatelé a zástupci vedení města v roce 2023,“ vysvětlil newsletteru Duffek.

Město ale tvrdí, že výstavba této propojky by byla finančně náročná a že náklady přesahují možnosti městského rozpočtu. Starosta Tomáš Kocour newsletteru popsal, že případnou výstavbu navíc komplikují jednak samotné místo, protože v lokalitě z části bývala skládka, a jednak svažitý terén, jenž by se musel překlenout například mostem, což případnou výstavbu ještě více prodražuje.

Řešení, které tedy preferuje dlouhodobě preferuje vedení města, je rozšíření Pošenské ulice. A s tím souvisí i druhá část problému této pacovské ulice, a tou je stav některých historických domů a péče o ně.

Je jasné, že pokud se má Pošenská ulice rozšířit, některé domy budou muset ustoupit. Ale zajištění jejich případné demolice není jednoduchý proces, protože domy se nacházejí v městské památkové zóně. Město každopádně už řadu let postupně dotčené domy skupuje.

Podle Petra Duffka ale město domy záměrně neudržuje a nechává je chátrat do havarijního stavu, což případný zásah do památkové zóny usnadňuje. „Město (…) tím ohrožuje bezpečnost procházejících i projíždějících občanů. Zvláště kritická je situace u opěrných zdí domů č. p. 156 a 158,“ píše se v petici z první poloviny roku 2025.

Vedení města ale tato nařčení v odpovědi na petici odmítlo. „Město Pacov zakoupilo výše uvedené nemovitosti s cílem usnadnit budoucí řešení dopravní situace v této lokalitě, zejména s ohledem na zvýšení bezpečnosti dopravy a chodců. K nabytí nemovitostí došlo v době, kdy jejich stav byl již poznamenán nedostatečnou údržbou ze strany jejich tehdejších vlastníků.“

Podle Duffka, který zároveň vidí v městské památkové péči dlouhodobě velké rezervy, je takový zásah do památkové zóny špatný. I v případě demolice několika domů podle něj zůstanou v ulici úzká místa a toto řešení nepřinese ani zklidnění dopravy.

Obává se také, že se tím město přijde o část historické zástavby a že se bude opakovat scénář z druhé poloviny minulého století, kdy novým budovám ustoupila původní zástavba hlavní Žižkovy ulice a jejího okolí. „Po vybourání historických budov v centru města v době normalizace nechceme další ztrátu historického charakteru města a nové proluky,“ uvádí Duffek v petici, kterou podle něj podepsalo přes 50 lidí.

K významu těchto historických domů se už dřív vyjádřil i Národní památkový ústav, který má zároveň podezření na nesprávně vedené správní řízení ze strany pacovského Městského úřadu. „Kulturně historická hodnota objektů spočívá v původní autentické materii, konstrukcích i detailech (zdivo, většinově smíšené či kamenné; klenby, omítková souvrství, výklenkové niky, plastická výzdoba fasád, krovová konstrukce, okenní a dveřní výplně). (…) Dále jsou hodnotné po urbanistické stránce, kdy jsou dokladem vývoje předměstské zástavby ulice Pošenská,“ uvádí NPÚ.

Záměr města přesto zůstává a starosta města Tomáš Kocour newsletteru potvrdil, že rozšíření Pošenské ulice je v současnosti jediným zvažovaným řešením celé problematiky. „Současný stav bohužel neumožňuje realizaci řešení, které by odpovídalo současným i budoucím nárokům na bezpečnost, kapacitu, plynulost dopravy, bez zásahu do stávajících budov,“ reagovalo město na podanou petici.

Slovo úvodem

Po exkurzích do celostátní politiky se newsletter vrací k pacovskému tématu. Ožívá totiž nápad na výstavbu obchodního centra na konci města. Před čtyřmi lety tento nápad vyšuměl do ztracena, teď kolem případné výstavby v Pacově krouží více investorů, kteří už zastupitelům představili své nápady. Rozhodnuto ale ještě není. Pro newsletter jsem získal také vizualizaci, jak by obchodní centrum mohlo vypadat.

Přece jen se i dnes podíváme za hranice našeho regionu, konkrétně do Jihlavy, kde se otevřela nová multifunkční Horácká aréna. O ní jste v uplynulých dnech určitě slyšeli, proto připojuji svůj komentář k jejímu otevření. Podle mě je totiž obrovskou příležitostí pro celou Vysočinu.

Na závěr obvyklé prosby. Pokud vás newsletter baví, budu rád, když ho budete sdílet na sociálních sítích nebo že o něm řeknete kamarádům a známým. Pokud vás napadá jakékoliv téma, které bych v newsletteru měl zpracovat, nebo máte jakoukoliv jinou připomínku, napište mi na info@frantisekzajic.cz. A přihlaste se také k odběru newsletteru, ať vám neunikne žádné další číslo. Děkuji, že newsletter čtete!

Nápad na nové obchodní centrum znovu ožívá. Místo je ale jiné

Na okraji Pacova by přece jen mohlo vzniknout nové obchodní centrum. O možnou výstavbu se opět po letech začínají zajímat investoři, kteří už představili návrh zastupitelům. Oproti čtyři roky starému záměru se ale liší místo, kde by obchody měly vyrůst. Pomyslný míč je teď na straně města, které vlastní hlavní pozemek, na němž by stavba měla stát. Upravit by se případně musel také územní plán.

Aktuální záměr počítá s tím, že by nové obchodní centrum mohlo být nikoliv v lokalitě takzvané staré benzinky, ale kousek vedle. Konkrétně v prostoru mezi silnicemi směr Cetoraz a směr Eš.  O lokalitu u staré benzinky už investoři zájem nemají kvůli možným nákladům, které by se s případnou stavbou na těchto znečištěných pozemcích pojily, což newsletteru potvrdil jeden ze zájemců o výstavbu.

Těch by totiž mělo být více. Záměr postavit na okraji Pacova nové obchodní centrum prezentovali zastupitelům dva investoři. Minimálně jeden další newsletteru potvrdil, že měl o případnou stavbu také zájem, ale kvůli velké konkurenci se nápadu nakonec vzdal.

V novém obchodním centru by mohl vzniknout jeden supermarket s potravinami, dva až tři prostory pro další obchody a také ruční automyčka. O jaké obchody přesně půjde se ale zatím říct nedá. „S potenciálními nájemci jednáme, ale oni chtějí vědět přesné parametry těch obchodů, což budeme vědět, až se to případně schválí. Až poté budeme moct říct, co přesně tam bude za obchody,“ popsal newsletteru jeden z možných investorů.

Samotné výstavbě se město nijak zásadně nebrání, záležet ale bude, jestli najde dohodu s případnými investory jak na prodeji nebo směně daného pozemku, ale také třeba na skladbě obchodů. Starosta Tomáš Kocour už dřív newsletteru řekl, že obchodní centrum na okraji města by podle něj mělo pozitivní vliv na dopravu a parkování v jeho centru.

Mělo by v Pacově vzniknout nové obchodní centrum? Napište mi na info@frantisekzajic.cz

Nové obchodní centrum už v Pacově málem stálo, nápad ale vyšuměl

Investoři chtěli nové obchodní centrum na okraji Pacova postavit už před čtyřmi lety. Návrh byl velmi podobný tomu aktuálnímu, jeden z investorů je navíc stejný. Tehdy se tento nápad vžil pod názvem Billa, protože tento potravinový řetězec byl na prvních vizualizacích. Stavět se mělo právě ve zmiňované lokalitě bývalé benzinky.

Developer představil návrh na zastupitelstvu 22. března 2021. Tehdy bylo jednání oproti jiným hodně sledované. Na veřejnou schůzi zastupitelstva totiž dorazili také odpůrci z řad některých menších podnikatelů, kteří kritizovali, že výstavba takového obchodní centra bude mít negativní dopad na podnikání v centru.

Jak dále informoval web pacov.city, město po veřejném představení záměru investora na zastupitelstvu dál jednalo například o směně pozemků, o skladbě obchodů, ale také například o dalších investicích developera ve městě, například do zámeckého parku.

Přestože to tehdy vypadalo, že se nové obchodní centrum v Pacově opravdu začne projektovat a následně stavět, investor nakonec v dalších potřebných krocích nepokračoval zřejmě i kvůli nákladům, které souvisejí s lokalitou staré benzinky.

Komentář: Horácká aréna v Jihlavě je obrovskou příležitostí pro celou Vysočinu

Určitě jste v minulých týdnech zaznamenali, že se v Jihlavě otevřela nová multifunkční aréna postavená na místě starého Horáckého zimního stadionu. Bez nadsázky se dá říct, že je tato dvoumiliardová stavba postavená podle architektů Chybíka a Krištofa v současnosti nejmodernější halou svého typu v Česku. A nějakou dobu to tak bude, než se dostaví další jako třeba v Brně nebo v Pardubicích.

Byť má tato impozantní stavba pár mušek, až provoz ukáže, jestli jsou některé obavy opodstatněné, nebo ne. Je bezpochyby dobře, že má hokejová Dukla Jihlava nové zázemí a že s novou arénou i novým majitelem, který Duklu před časem koupil, může jeden z nejúspěšnějších českých hokejových klubů začít cestu za návratem do extraligy.

Kromě kulturních akcích bych chtěl ale vypíchnout, že se v hale mohou konat velké akce v míčových sportech. Už teď jsou v plánu zápasy v basketbalu i volejbalu. Pevně doufám, že další akce budou následovat i v dalších sportech, protože pro míčové sporty je hala z mého pohledu jako dělaná.

Je nová, moderní, multifunkční, a protože Jihlava není zas tak velká, má i přiměřenou kapacitu 5750 lidí (na hokej). Velká aréna pro míčové sporty, jako jsou basketbal, volejbal, florbal, házená a další, v Česku v podstatě neexistuje snad s výjimkou haly Podvinný mlýn v Praze.

Halové sporty, které byly dosud odsouzeny k tomu využívat pro větší akce typu mistrovství světa nebo Evropy často neúplně vyhovující zimní stadiony, případně obrovskou O2 arenu, mají tak unikátní příležitost přivézt tyto větší akce, ať už mezinárodní nebo ligové, do nové moderní arény na Vysočinu. A byla by obrovská škoda tuto šanci nevyužít.

Slovo úvodem

Na úvod jedna technická informace. Většina z vás, čtenářů newsletteru, se o něm dozvídá skrze facebookovou veřejnou skupinu. Bohužel z nějakého mně neznámého důvodu se mé příspěvky správcům skupin nelíbí a občas je bez vysvětlení mažou, jak se stalo například minule. Pokud se vám newsletter líbí, přihlaste se prosím k odběru, ať vám žádné další číslo neunikne. A budu rád, když o newsletteru řeknete kamarádům a známým nebo když ho budete sdílet.

Zároveň přemýšlím o vytvoření samostatné stránky nebo skupiny, kam bych nová vydání mohl sdílet a kde by se například mohlo diskutovat nejen o tématech, která newsletter přináší. Zároveň ale nechci zaplevelovat vaše profily na sítích dalšími „zbytečnými“ skupinami. Pokud byste měli o takovou platformu zájem, napište mi na info@frantisekzajic.cz.

Dnes se ještě jednou a na nějakou dobu naposled vrátíme k volbám. Celostátní výsledky jste jistě zaznamenali, a tak se můžeme podívat trochu blíže na výsledky v Pacově a okolí. Samotné výsledky na Pacovsku jsou každopádně jen malou výsečí z těch celokrajských, a tak je potřeba na to nahlížet.

V dalších textech se také dočtete, kdo se nakonec dostal za Vysočinu do Poslanecké sněmovny, a také jak dopadlo referendum v Černovicích o možné výstavbě větrných elektráren. Tak příjemné čtení!

Pacov zůstal Vlčkův. Volební souboj s ANO byl ale těsný

Volby v Pacově znovu po čtyřech letech vyhrálo hnutí STAN v čele s bývalým starostou Lukášem Vlčkem. Pro kandidátku pod jeho vedením hlasovalo přes 32 procent voličů. Těsně druhé skončilo ANO. To ale jinak dominovalo skoro ve všech ostatních obcích na Pacovsku na úkor dalších opozičních stran. Vysoká byla i volební účast.

Stejně jako před čtyřmi lety výsledky voleb ukázaly, že lidé v Pacově stále stojí za svým bývalým starostou. Hnutí STAN tady i v blízkém okolí získalo nadprůměrnou podporu oproti krajským či celorepublikovým výsledkům, a to zejména na úkor koalice SPOLU. Ta před čtyřmi měla na Pacovsku obecně lepší výsledky. Nespokojení vládní voliči ale zjevně od této trojkoalice odešli právě ke STANU.

Souboj o prvenství byl v Pacově vyrovnaný do poslední chvíle. ANO těsně ovládlo tři městské okrsky ze čtyř. Pacovské vítězství STANu nakonec ale rozhodly hlasy v okolních městských částech, tedy Jetřichovci, Roučkovicích, Bedřichově, Velké Rovné a Zhoři. 

Ve výsledcích jinak dominovalo ale hnutí ANO, které vyhrálo také volby ve všech krajích kromě Prahy. Dalším opozičním uskupením, tedy zejména hnutí SPD a komunistickému Stačilo, se ale na Pacovsku víceméně nedařilo. Zatímco ve vládním táboře je oproti minulým sněmovním volbám zjevný pohyb voličů od SPOLU ke STANu, od menších opozičních stran přešli voliči právě k vítěznému hnutí ANO.

Jak se volilo ve vaší obci si můžete prohlédnout v přehledné interaktivní mapě. Ze 24 obcí v oblasti ORP Pacov pouze v 6 nevyhrálo hnutí ANO. STAN uspěl v Pacově, Těchobuzi, Lesné a v Kameni. Ve Zlátence a v Dobré Vodě zase koalice SPOLU. Mapa obsahuje i výsledky ostatních stran.

Vysočina si vysokou účastí vysloužila mandát navíc. Kdo je mezi 11 novými poslanci?

O letošní volby do Poslanecké sněmovny byl velký zájem. Volební účast byla celorepublikově nejvyšší od roku 1998. A nejvíce voličů odevzdalo hlas právě na Vysočině, celkem 72,53 procent. Možná si říkáte, že je to jen další bezvýznamný statistický údaj. Ve skutečnosti měl ale dopad i na volební výsledky.

Díky vysoké volební účasti si totiž strany na Vysočině nerozdělovaly 10 mandátů, jak předpovídal i minulý newsletter, ale nakonec 11. Kdo jsou tedy nově zvolení poslanci za Vysočinu?

Letošní volby s přehledem opanovalo hnutí ANO. Jinak tomu nebylo ani na Vysočině, kde jasně zvítězilo mimo jiné ve všech okresních městech včetně Jihlavy. Celkově získalo v našem kraji čtyři mandáty. Kromě lídryně Moniky Oborné se do Sněmovny dostali ještě Drahoslav Ryba, Josef Kott a Otto Vopěnka. Naopak současný hejtman Vysočiny a také dosluhující poslanec Martin Kukla z posledního místa kandidátky neuspěl, protože těsně nezískal potřebný počet preferenčních hlasů.

Druhá koalice SPOLU získala tři křesla. A i když je výpočet mandátů složitý, troufnu si tvrdit, že je to právě koalice ODS, TOP 09 a KDU-ČSL, která získala onen mandát navíc, jenž Vysočině připadnul díky vyšší volební účasti. Radost z výsledku ale určitě nemá místní TOP 09, která svého zástupce z Vysočiny ztratila. Ze čtvrtého místa se totiž díky kroužkům dostal do Sněmovny bývalý hejtman Vítězslav Schrek z ODS, který doplnil první dvojici z kandidátky – lidovce Benjamina Činčilu a Evu Decroix z ODS. Ta získala na Vysočině nejvíc preferenčních hlasů napříč stranami, přes 11 tisíc.

Další strany už si rozdělily každá po jednom mandátu, který zároveň ve všech případech připadl jejich krajským lídrům. Za hnutí STAN bude v dolní komoře pokračovat Lukáš Vlček, za Piráty křeslo získala Barbora Pipášová v těsném souboji před stranickou kolegyní Hanou Hajnovou. Mandát obhájil také Radek Koten z SPD.

Do Sněmovny se nově dostali také Motoristé sobě, takže i jim jejich výsledek na Vysočině stačil na jeden mandát. Získal ho lídr Karel Beran, přestože jako jediný z ostatních kandidátů z Vysočiny nepochází. Což ale pro kandidaturu ve Sněmovních volbách samozřejmě není podmínka.

Lidé v Černovicích větrníky nechtějí, rozhodlo referendum

Obyvatelé Černovic se jasně postavili proti možné výstavbě větrných elektráren. Referenda se zúčastnilo 64 procent oprávněných voličů. Z těch, kteří hlasovali, bylo 65 procent proti. Vedení Černovic tak nebude s případnými investory o výstavbě větrných elektráren jednat.

Možné výstavbě větrných elektráren na Černovicku se věnoval devátý newsletter, který si můžete připomenout zde. Mě osobně na celém příběhu zaujala vyhrocená atmosféra, která zejména na sítích hlasování předcházela.

Odpůrci i příznivci výstavby vytvářeli kampaně, které měli lidi přesvědčit k hlasování. Starosta Černovic Jan Brožek, který výstavbu podporoval, vytvořil mimo jiné například web Energie pro Černovice, zorganizoval výjezd k jiným větrným parkům. Odpůrci si vytvořili také web VTE Černovice a aktivní v protikamapani byla také třeba facebooková skupina Naše Černovice, která si před referendem dokonce zaplatila reklamu pro zvýšení dosahu. Zajímavé je, skupina byla před tím dlouhodobě neaktivní a že po referendu všechny příspěvky týkající výstavby větrníků zmizely.

Myslím, že po vyhlášení referenda si lidé oddechnou, že je tato doba za nimi. Černovice každopádně nebyly poslední obcí na Vysočině, kde se možná výstavba bude v budoucnosti řešit. Pokud vás téma zaujalo a chtěli byste si o něm zase někdy přečíst. Napište mi na info@frantisekzajic.cz.

Slovo úvodem

Volby do Poslanecké sněmovny už jsou za dveřmi, a proto jsem se rozhodl věnovat dnešní vydání přehledu všech možných informací, které se voleb týkají. V následujících textech se proto podívám, jak na informace technického rázu, tak i třeba na kdo na Vysočině kandiduje nebo jaké slovo Vysočina v Poslanecké sněmovně vlastně má.

Nedaleko v Černovicích budou během voleb rozhodovat také o otázce možné výstavby větrných elektráren. Tématu jsem blíže věnoval v devátém newsletteru, který si můžete připomenout zde. Kromě výsledků celostátních voleb mě tak bude zajímat i výsledek referenda v Černovicích.

A jaké další otázky budou podle mě na Vysočině zajímavé? Dokáže koalice Spolu v našem kraji znovu konkurovat hnutí ANO? Bude mít Pacov i nadále „svého“ poslance ze Starostů? Povede se Pirátům získat vlastní mandát? V krajských volbách Piráti nejen na Vysočině propadli, teď jim ale průzkumy věští lepší výsledek.

Na Vysočině se dlouhodobě dařilo i Sociální demokracii, která se ale nakonec spojila s komunistickým Stačilo. Povede to na Vysočině k mandátu, přestože hlavní tváře Sociální demokracie z Vysočiny toto spojení nepodporují? A prosadí se na Vysočině nováčci od Motoristů? 

Ještě než budeme pokračovat, připomínám, že mi můžete kdykoliv napsat na info@frantisekzajic.cz – ať už vás napadá něco, čemu bych se mohl v newsletterech věnovat, nebo pokud byste měli jakékoliv náměty a připomínky. Děkuji, že newsletter čtete a odebíráte. Budu rád, když ho budete sdílet i mezi svou rodinu, kamarády a známé. Tak příjemné čtení!

Z autodromu do volební místnosti. Jak volit, kroužky nebo křížky a další užitečné informace

Kromě toho, že letošní volby jsou (opět) podle politiků ty nejdůležitější ze všech, nás čeká v Pacově jedna opravdová specialita. Letošní volby Sněmovny se totiž poprvé v historii budou konat během pouti. Konkrétně je prezident Petr Pavel vyhlásil na pátek 3. a sobotu 4. října.

Sám jsem zvědavý, jestli se tato skutečnost promítne do volební účasti. Před čtyřmi lety volilo v Pacově necelých 67 procent voličů. Dost možná to nebude nic znamenat, ale už teď se dá s jistotou říct, že pouť bude mít na volby v Pacově dopad minimálně na to, že se volební místnost na gymnáziu bude zřejmě přesouvat do jiné třídy, než je obvyklé. Členům volební komise na gymnáziu bych zároveň doporučil špunty do uší, aby se v sobotu po 14. hodině mohli za zvuku atrakcí naplno soustředit.

Legrace stranou. Hlasovat budete moci v tradičních časech. V pátek od 14:00 do 22:00 a dále v sobotu od 8:00 do 14:00. Pak se hlasování uzavře a začne se sčítat. Hlasovat může český občan, kterému alespoň druhý den voleb bylo 18 let. Každý se musí u volební komise prokázat dokladem totožnosti (občankou nebo pasem). U sněmovních voleb se zároveň letos poprvé můžete prokázat i elektronickou občankou, pokud ji používáte.

Z hlasovacích lístků, které by vám měly přijít do schránky na adrese trvalého pobytu, případně je můžete dostat ve volební místnosti, si následně za plentou vyberete jeden, který zároveň máte možnost upravit, a to preferenčními hlasy, takzvanými kroužky. Ty můžete udělit nejvýše čtyři.

Význam preferenčních hlasů ukázaly minulé sněmovní volby v roce 2021, kdy se kvůli kroužkům dostali do Sněmovny z koalice Pirátů a STAN pouze čtyři (tehdy silnější) Piráti a 33 Starostů. Preferenční hlasy fungují tak, že pokud kandidát získá pět procent z platných hlasů pro daný subjekt, získá mandát přednostně. Pokud je takových kandidátů víc, rozhoduje počet kroužků.

Máte trvalý pobyt v Pacově, chcete volit, ale budete příští víkend pryč? Máte ještě do 26. 9. do 16:00 čas vyřídit si takzvaný voličský průkaz, což lze i online. V případě osobního podání na úřadě do 1. 10. S voličským průkazem můžete ve kterékoliv místnosti po celém Česku. Vždy platí, že s voličským průkazem volíte kandidátku toho kraje, ve kterém jste se rozhodli průkaz využít.

Pozor, pokud jste si vyřídili voličský průkaz a chcete nakonec volit v Pacově (nebo zkrátka v místě vašeho trvalého pobytu), musíte průkaz využít (odevzdat) i tak, protože jeho vyřízením vás úředníci vyškrtli z původního seznamu voličů.

Kandidáti na Vysočině. Kolik z nich je z Pelhřimovska?

Víte, kolik poslanců si na Vysočině vlastně volíme? Ve dvousetčlenné Sněmovně zastupuje Vysočinu 10 poslanců. Toto číslo nemusí být pro každé volby stejné. Počet mandátů pro daný kraj se vypočítává podle toho, kolik lidí má v daném kraji trvalý pobyt, tak aby každý kraj měl poměrově stejné zastoupení ve Sněmovně. Vysočina je tak s Pardubickým krajem třetí nejmenší volební kraj. Méně poslanců volí lidé už jen v Karlovarském a Libereckém kraji.

Kdo má tedy letos reálnou šanci se z Vysočiny dostat do Sněmovny? Odpověď také není jednoduchá, protože v konečném výpočtu záleží na řadě proměnných. S jistotou se ale dá říct, že z většiny stran se do dolní komory z Vysočiny dostane pouze jeden kandidát, což zvýhodňuje lídry kandidátek. Výjimkou je hnutí ANO a zřejmě koalice SPOLU. Tyto subjekty mají reálnou šanci na více mandátů.

V roce 2021 volby se mandáty na Vysočině rozdělily následovně. Koalice SPOLU – 4 mandáty, hnutí ANO – 4 mandáty, koalice Piráti a STAN – 1 mandát a hnutí SPD – 1 mandát. Pokud se letos do Sněmovny dostane více subjektů, získají také po jednom mandátu na úkor vítěze (na Vysočině).

Pokud čtete newsletter pravidelně, lídry relevantních politických subjektů znáte, proto je pouze připomínám v následující tabulce. Více si můžete přečíst zde a také zde.

Lídr	Strana, hnutí, subjekt
Beran Karel	Motoristé sobě
Březina Otakar	STAČILO (KSČM a další)
Decroix Eva	SPOLU (ODS+KDU-ČSL+TOP 09)
Koten Radek	SPD s PRO, Trikolora, Svobodní
Oborná Monika	ANO 2011
Pipášová Barbora	Piráti
Vlček Lukáš	STAN

V každých volbách zároveň funguje něco, co by se dalo pojmenovat jako „efekt souseda“, tedy že se voliči rozhodují z části i podle toho, jestli nějakého kandidáta znají osobně, i když to určitě není ten nejdůležitější faktor. Podíval jsem tedy na to, odkud jsou kandidáti relevantních politických stran.

Jednotlivé okresy jsou v absolutních počtech víceméně zastoupeny podle toho, kolik lidí v nich žije. Nejméně lidnatý okres Pelhřimov je co do počtu kandidátů relevantních politických stran zastoupený nejméně, konkrétně 21 kandidáty. Naopak nejčastěji jsou kandidáti z okresu Jihlava, těch je celkem 32.

Zajímavé ale je, že pokud by počty kandidátů přepočítaly důsledně na počet obyvatel, vychází z toho okres Pelhřimov naopak nejlépe. Jeden kandidát tu připadá na 3534 obyvatel. Nejhůř naopak dopadl okres Havlíčkův Brod, kde vychází jeden kandidát na 4358 obyvatel. Pokud jde přímo o Pacovsko, tak na kandidátních listinách z Pacova nebo širšího okolí najdete čtyři kandidáty. Za STAN Lukáše Vlčka a Pavla Hájka, za hnutí SPD Lucii Pavlů Řádovou a za koalici SPOLU starostu Černovic Jana Brožka.

Slovo úvodem

Jak jsem sliboval v prázdninových newsletterech, je čas na výsledky ankety o nejhezčí místo v Pacově, o kterém jste rozhodli vy. Je potřeba také připomenout, že spuštění ankety provázely drobné technické potíže, které jsem se snažil co nejdřív opravit. Za to se ještě jednou omlouvám a doufám, že všichni, kteří chtěli odevzdat svůj hlas, byli nakonec úspěšní.

Než se dostanu k dnešním tématům, chtěl bych vás zároveň upozornit na příští newsletter, který by měl vyjít podle zavedených pravidel 23. září. Bude to poslední newsletter před říjnovými sněmovními volbami, a tak se tentokrát podíváme trochu do politiky.

Děkuji zároveň všem čtenářům i odběratelům za přízeň pacovskému newsletteru. Budu rád, když o newsletteru řeknete kamarádům nebo známým i za jakoukoliv jinou formu sdílení. A pokud vás napadá téma, kterému bych se měl věnovat, napište mi na info@frantisekzajic.cz. Tak příjemné čtení!

Kostely ovládly anketu o nejhezčí místo v Pacově, náměstí naopak propadlo

Kostely jsou podle čtenářů newsletteru nejoblíbenější památkou nebo místem v Pacově. Kostel svatého archanděla Michaela a klášterní kostel sv. Václava získali v anketě třetinu hlasů. Na druhém místě skončily těsně parky a zámecká zahrada. Pomyslnou bronzovou medaili pak získaly barokní domy ve Spálené ulici, o jediný hlas před kaplí sv. Anny. Čtenáři odevzdali celkem 209 hlasů.

Panorama Pacova, kterému dva kostely dominují snad ze všech směrů, je zřejmě pro nejvíce čtenářů natolik nezaměnitelné, že si tyto dvě památky vysloužily nejvíce hlasů (67). Pouze o šest hlasů míň pak získaly pacovské parky a zámecká zahrada. Ty byly oproti ostatním možnostem možná trochu ve výhodě, protože skrývaly pod jednou možností relativně hodně míst najednou.

Další místa nebo památky už získaly hlasů výrazně méně. O třetí místo se přetahovaly tři možnosti. Nakonec ho tedy získaly barokní domy ve Spálené ulici s 24 hlasy, o jeden hlas méně měla kaple sv. Anny a na pátém místě skončila s 21 hlasy Sovova stezka.

U čtenářů naopak nezabodovaly židovské památky, tedy synagoga, rabínský dům nebo židovský hřbitov (7 hlasů) a vůbec nejméně hlasů získalo náměstí Svobody (6 hlasů).

Co říkáte na výsledky ankety? Napište mi na info@frantisekzajic.cz

Práci pacovské pracovnice v sociálních službách ocenila první dáma

Ocenění náročné profese, ale také načerpání nové energie. Tak chtěla manželka prezidenta Eva Pavlová poděkovat desítkám sociálních pracovnic z celého Česka. Na zámku v Lánech proto první dáma připravila dámám příjemné odpoledne, na kterém si mohly sociální pracovnice odpočinout, ale i vyměnit zkušenosti z praxe. Jednou z účastnic byla i Pavla Popelářová z Pacova, která aktuálně působí v Centru Lada.

Na akci se dostala díky členství v Profesním svazu sociálních pracovníků, který účastnice na setkání vybíral. „Do Lán jsem jela sama za sebe, ale zároveň jsem tam mluvila i za Ladu a popisovala jsem, co v Centru děláme,“ řekla pro newsletter Popelářová.

Sociální pracovnice si mohly prohlédnout lánský zámek a následně Evě Pavlové vyprávěly své příběhy a popisovaly organizace, ve kterých působí. „Já jsem chtěla upozornit na to, že je těžké dostat mladé a kvalitní lidi do sociálních služeb, protože ti často volí lépe placenou práci v jiných oborech.“

„Bylo to hezké gesto pro naši profesi, kterou potřebuje během života skoro každý, ať už pro sebe, nebo pro příbuzné, a která je dlouhodobě špatně platově ohodnocená,“ zhodnotila akci Popelářová. Sama nastoupila do sociálních služeb ještě před koncem studia na vysoké škole. V Centru Lada se věnuje lidem s kombinovaným postižením nebo také seniorům. Před tím pracovala v Charitě Pelhřimov a také ve Fokusu Tábor.

Slovo úvodem

Dnes bych chtěl poděkovat všem hlasujícím v anketě v minulém čísle. Zároveň se tady také musím omluvit za technické potíže, protože řadě z vás hlasovat nešlo. Chyba nebyla na vaší straně, nýbrž v nastavení ankety. Po řadě připomínek, které jsem od vás dostal, jsem nastavení upravil a umožnil vám hlasovat. Pro mě určitě poučení pro případné další ankety.

Pokud jste ještě nehlasovali, můžete tak udělat zde. Anketa poběží do konce srpna a výsledky si představíme v některém zářijovém newsletteru.

V dnešním newsletteru se vrátíme k už několikrát popisované rekonstrukci průtahu. Kraj Vysočina coby vlastník silnice vybral dodavatele rekonstrukce a známe už i konkrétní datumy.

Ještě obvyklé prosby. Pokud se vám newsletter líbí, sdílejte ho mezi rodinou a známými. A jestli chcete mít nová vydání k dispozici hned po jejich zveřejnění, budu rád, když se přihlásíte k odběru. Dotazy, náměty i připomínky mi můžete psát na info@frantisekzajic.cz.

Rekonstrukce průtahu začíná, kdy přijedou frézy?

S koncem srpna začne v Pacově rekonstrukce, která na několik týdnů zásadně omezí dopravu ve městě. Rozbitá silnice se dočká nového povrchu, o čemž newsletter informoval už dříve. Kraj Vysočina coby majitel silnice přidělil na základě soutěže zakázku firmě PORR, která silnici opraví za 14,2 milionu korun bez DPH. Jak oznámilo město, práce začnou v pátek 22. srpna, kdy firma zahájí frézování povrchu. Nový povrch by měl být hotový v půlce září.

Oproti původnímu plánu nastala přece jenom jedna změna. Opravovat se nebude část Myslíkovy ulice, kde je zřejmě nejhorší stav inženýrských sítí pod silnicí. Tato část se podle vyjádření města bude opravovat kompletně včetně sítí příští rok.

Opravu povrchu budou pochopitelně doprovázet dopravní komplikace. Kdy budou zavřené jaké úseky ale zatím není jasné a město chce o uzavírkách informovat průběžně.

Newsletter o rekonstrukci psal už na jaře. Špatný stav inženýrských sítí není jen v Myslíkově ulici, ale v podstatě pod celým průtahem. I když město plánovalo, že by se před opravou povrchu modernizovaly i tyto další většinou podzemní části silnice, které už nejsou ve vlastnictví kraje, ale právě města, po letech jednání se tato velká rekonstrukce odložila. Více si můžete přečíst zde.

Z médií: Zámek v Košeticích se v srpnu otevře veřejnosti

V médiích mě zaujala nedávno informace Pelhřimovského deníku o otevření zpřístupnění košetického zámku veřejnosti. Stavba, která byla dlouhé roky nepřístupná, se znovu vrátila do vlastnictví obce. Košetice se ho snaží postupně opravovat, o čemž se lidé mohou přijít přesvědčit v pátek 15. a v sobotu 16. srpna. Podrobnosti zde.