Slovo úvodem

Dnešní vydání pacovského newsletteru je prázdninové a výjimečně nepřináší nová témata. Nemusíte mít ale strach, protože pro následující týdny mám hned několik tipů, kterým bych se rád věnoval. Od začátku února, kdy jsem tento projekt spustil, vyšlo už 10 newsletterů se zaměřením na dění zejména v Pacově, ale i v okolí, a některá témata měla velmi dobrý ohlas.

Proto bych chtěl v dnešním prázdninovém vydání, které posílám pouze odběratelům, poděkovat za to, že newsletter čtete, a hlavně odebíráte, což mě podporuje v práci na nových tématech. Pokud vás dění na Pacovsku zajímá, doporučte newsletter kamarádům a známým, protože za každého nového čtenáře budu rád. A pokud máte nějaký vlastní tip na téma, které bych měl zpracovat, případně byste mi chtěli sdělit cokoliv jiného, napište na info@frantisekzajic.cz!

Aby nebylo dnešní vydání tak krátké, ohlédnu se za některými vydanými newslettery, které si i vy můžete během léta, ale i kdykoliv jindy, připomenout, pokud jste nějaký třeba nečetli. Archiv všech newsletterů je k dispozici zde.

05 Silniční speciál: rekonstrukce průtahu

Jeden z úspěšných newsletterů byl ten o rekonstrukci hlavní silnice v Pacově. Psal jsem v něm, že v létě by se takzvaný průtah měl dočkat nového povrchu a možná se ptáte, kdy to tedy začne. Podle posledních informací, které se mi podařilo zjistit, ale které se také mohou ještě změnit, by rekonstrukce povrchu průtahu měla začít v srpnu, přičemž by měla být rozdělená do čtyř úseků a doba oprav by měla trvat měsíc a půl. V tuto chvíli ale Kraj Vysočina (coby majitel silnice) ještě nemá vysoutěženého dodavatele.

Proč se letos opravuje pouze povrch rozbité silnice a další plánovaná a velká rekonstrukce sítí je odložená, to jsem popisoval právě v pátém vydání pacovského newsletteru.

07: Historie a současnost. Jak se Pacov změnil na konkrétních místech?

Sedmý newsletter s historickými fotkami Pacova jste možná neviděli kvůli technickým problém na mé straně. Proto ho zařazuji do tohoto výběru a na webu se na něj můžete podívat ještě jednou. Nabídl jsem v něm interaktivní grafiku, díky které se můžete podívat, jak se Pacov změnil na několika konkrétních místech.

Více zde!

03 Jak se žije na Pacovsku?

A protože od jara přibyla řada nových odběratelů, na konec dnešního newsletteru přidávám odkaz na třetí vydání, kde jsem popisoval, jak dopadlo Pacovsko v meziregionálním srovnání v Indexu prosperity regionů. Výsledky takových žebříčku je potřeba brát s rezervou, ale přesto je dobré se na některé ukazatele podrobněji podívat.

Slovo úvodem

Začaly prázdniny, ale newsletter pokračuje. Tentokrát je to vydání s pořadovým číslem 10. Od února přinesl newsletter, věřím, zajímavá témata o dění na Pacovsku. Těší mě, že okruh čtenářů i odběratelů se neustále rozšiřuje, za což bych chtěl všem poděkovat.

V prvním textu se vrátím k největšímu pacovskému hudebnímu festivalu. Letošní Jatka Fest, i když to dost možná nebylo poprvé, využili i podvodní prodejci lístků, kteří lákají na levnější vstupenky mimo oficiální prodejní stránku. Bohužel v několika případech byli tito podvodníci úspěšní.

K tomu přidám ještě dvě aktuality. V Černovicích totiž nakonec o výstavbě větrníků nakonec rozhodne referendum, čímž navazuji na minulý newsletter o výstavbě větrných elektráren na Pelhřimovsku. A nedaleká úzkolejka bude mít nového majitele.

Pokud vás newsletter zaujal, řekněte o něm rodině, kamarádům a známým a pokud vás napadá nějaké téma, které bych v následujících vydáních měl zpracovat nebo máte jakoukoliv jinou připomínku, napište mi na info@frantisekzajic.cz.

Podvodný prodej lístků se letos nevyhnul ani Jatka Festu

Stejně jako každý rok se na sociálních sítích objevuje řada příspěvků, ve kterých lidé přeprodávají z různých důvodů lístky na největší pacovský hudební festival. V naprosté většině prodej dopadne dobře, ale mezi lidmi, kteří se opravdu snaží nevyužité lístky seriózně prodat, se skrývají podvodníci. A i přes varování organizátorů Jatka Festu to letos minimálně ve dvou případech podvodníkům vyšlo.

„Pokud nemůžeš jít a chceš lístek prodat, nebo ho naopak kupuješ od někoho jiného, využij ověřené platformy, jako je například Ticketswap,“ radili organizátoři v době, kdy se hlavně na Facebooku vyrojilo nejvíce nabídek vstupenek za výhodnější cenu.

Podvodníci zdaleka nejen během pacovského festivalu lákají lidi na výhodnější cenu, než je například v předprodeji s argumentem, že prodávané lístky zakoupili dříve za nižší cenu nebo že se akce nemohou zúčastnit a je jim zkrátka líto, aby vstupenky propadly. Poté, co kupující pošle peníze, se podvodník už neozve vůbec, případně pošle fotku neplatných (například už aktivovaných) vstupenek.

„Loni jsem kupovala také lístky mimo oficiální prodej, ale paní mi je poslala dopředu a až poté jsem posílala peníze, tak jsem to letos zkusila znovu,“ popsala newsletteru jedna z podvedených zájemkyň o lístky. „Tentokrát jsem poslala peníze dopředu, ale na to mi prodávající odepsal, že peníze nepřišly a pak si mě zablokoval.“

Tento podvodný prodej lístků dělal uživatel Facebooku se jménem „Marťas Maca“ a povedl se mu nejméně dvakrát. Jak správně popsali lidé ve skupině, tento uživatel zřejmě využívá vymyšlené jméno a zároveň zkouší podvodné praktiky i v jiných skupinách.

Pokud se lidé stanou obětí podobných podvodů, měli by se obrátit na policii. Mluvčí policie Michaela Lébrová pro newsletter uvedla, že případem podvodného prodeje lístků na Jatka Fest se policie zatím nezabývá. „Nemám informace, že by policisté přijali oznámení týkající se podvodného prodeje lístků na tento festival.“

Podvedli vás při nákupu lístků na Jatka Fest? Napište mi na info@frantisekzajic.cz

O větrnících v Černovicích rozhodne referendum, o anketu zájem nebyl

Lidé o větrné elektrárně v Černovicích rozhodnou nakonec v referendu na podzim. Vedení města ho vyhlásí na základě petice, kterou zástupci petentů doručili na městský úřad ještě před vyhlíženou anketou. O tu projevili lidé malý zájem, svůj názor k případné výstavbě větrníků v Černovicích přišlo vyjádřit asi 30 procent oprávněných voličů. Většina z hlasujících byla proti.

Jaký je rozdíl mezi referendem a anketou? Referendum je pro vedení města právně závazné a jeho výsledkem se musí řídit (pokud k hlasování dorazí dost lidí). Na druhou stranu se většinou svolává kvůli nižším nákladům a potenciálně vyšší volební účasti souběžně s nějakými volbami. Aby bylo referendum platné, musí hlasovat alespoň 35 procent voličů.

Vedení Černovic chtělo znát názor lidí dřív než na začátku října, kdy budou v Česku sněmovní volby, proto se rozhodlo svolat anketu. Nízkou účast v anketě ale mohl ovlivnit fakt, že už před ní bylo jasné, že nehledě na výsledek, budou lidé hlasovat ještě jednou v referendu.

Pokud vás téma větrných elektráren na Pelhřimovsku zajímá a nečetli jste minulý newsletter, stačí kliknout zde.

Další změna na úzkokolejce

Jindřichohradecké úzkokolejky se chopil nový majitel Gepard Express. Společnost odkoupila zkrachovalého dopravce za 83 milionu korun a provoz alespoň na části trati slibuje obnovit co nejdříve. Vlaky jezdily na úzkokolejné trati naposledy loni v létě. Provoz na této trati je ale v problémech už od roku 2022.

Podrobnosti nabízí například Pelhřimovský deník.

Slovo úvodem

V dnešním vydání newsletteru se poprvé podíváme trochu více za hranice Pacova. Zaujal mě totiž příběh Černovic, kde lidé brzy rozhodnou, jestli na území obce bude moci v budoucnu vyrůst větrná elektrárna.

Zjišťování informací kolem tohoto tématu mě následně přivedlo k tomu, že stejnou otázku řešila na Vysočině řada obcí, přičemž některé z nich jsou i na Pacovsku. Následující texty se pokouší odpovědět na ty nejdůležitější otázky. Proč teď? Proč zrovna na Vysočině? Co z toho kdo bude mít? Jisté ale je, že větrníky se Vysočině tak či tak nevyhnou.

Zároveň se v úvodu ještě jednou omlouvám za technické potíže, které provázely minulé dva newslettery. Dnes už by snad mělo být vše opět funkční. Pokud vás mimopacovské téma zaujalo a napadá vás nějaké další – třeba z vaší vesnice nebo okolí – budu rád, když mi napíšete tip na info@frantisekzajic.cz. A pokud jste tady třeba poprvé a zajímají vás informace z Pacovska, přihlaste se k odběru, ať vám žádný další newsletter neunikne. Tak příjemné čtení!

Investoři do větru vzali Vysočinu útokem

Chcete mít na území vaší obce větrné elektrárny? Odpovězte ano, nebo ne. To je otázka, na kterou v poslední době na Vysočině odpovídá stále více lidí. Zájem investorů o výstavbu větrných parků se nevyhnul ani Pelhřimovsku, případně Pacovsku a jeho relativně blízkému okolí. V některých obcích zastupitelstva nabídky rovnou odmítají, jinde je berou na vědomí a organizují ankety či referenda, aby se zjistilo, jak se k problému staví většina lidí.

Právě dnes, v den vydání tohoto newsletteru (úterý, 17. 6. 2025), debatují lidé o možné výstavbě v Černovicích, kde v pátek začne anketa, na základě které se vedení obce rozhodne, jestli bude pokračovat v jednání s investory, nebo ne.

Možná si říkáte, proč je o výstavbu větrných parků na Vysočině zrovna teď takový zájem. Hlavní důvody jsou dva. Zaprvé vláda v dlouhodobém energetickém plánu pracuje se zásadním navýšením výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů (OZE), která by měla do roku 2030 pokrývat až 30 procent spotřeby elektřiny v Česku (v současnosti je to něco přes 18 procent), a tím přispět k plánovanému odchodu od výroby elektřiny z uhlí.

Větrné elektrárny v tomto plánu hrají důležitou roli, a proto Ministerstvo průmyslu a obchodu ještě za bývalého ministra Jozefa Síkely (za STAN) vyhlásilo dotace na podporu výstavby větrníků. „Rozvoj fotovoltaických elektráren je na vzestupu. Základní úsilí je tedy třeba soustředit na rozvoj větrné energetiky v souladu s požadavky na urychlování povolovacího řízení,“ píše se ve Vnitrostátním plánu České republiky v oblasti energetiky a klimatu.

Za druhé Vysočina je pro rozvoj větrné energie jednou z nejzajímavějších oblastí v Česku, což dokazuje například mapa větru ve 100 metrech nad zemí od Akademie věd, kterou můžete prozkoumat na následujícím odkaze. Do červena se zbarvující plochy ukazují, kde fouká nejvíce. A právě těmto obcím, které leží v červených oblastech, v posledních měsících chodí nabídky od několika investorů na výstavbu větrných parků.

Ze zápisů z jednotlivých zastupitelstev vyplývá, že nabídky na výstavbu větrných parků dostaly například Obrataň, Kámen, Věžná, Dobrá Voda u Pacova nebo dále už zmiňované Černovice a sousední Křeč.

Jaký je zřejmě hlavní problém, který výstavbu větrníků komplikuje? Pochopitelně jejich výška. Jednotlivá zařízení mohou měřit až 250 metrů (včetně turbíny), a to je pochopitelně něco, co jen tak v krajině nepřehlédnete. Úplně stejně vysoký je pro srovnání například meteorologický stožár v Košeticích. Investoři se proto snaží obce motivovat k souhlasu finančními kompenzacemi, které se v případě menších obcí mohou přibližovat i velké části ročního rozpočtu.

V Obratani ani v Kameni ale tento recept nezabral a zastupitelstvo rovnou nabídku na výstavbu větrných elektráren odmítlo. Kamenské zastupitelstvo se tak rozhodlo na základě právního přezkumu investorovi nabídky. „Ze zhodnocení vyplývá, že podmínky smlouvy jsou formulované obecně a neurčitě. Smlouva firmu opravňuje převést práva a povinnosti vyplývající ze smlouvy na jinou společnost, čímž by se snížila vymahatelnost závazků obcí,“ stojí v zápise z jednání zastupitelstva.

Malinko jiný příběh se ale odehrává v Černovicích. Ty nabídku na výstavbu větrných parků také dostaly a vážně ji zvažují. Jak to nakonec dopadne, o tom rozhodne anketa, jejíž výsledky budou známé až po víkendu. Jisté ale je, že Černovice v případě souhlasu chtějí koordinovat výstavbu větrníků se sousední Křečí. Tam totiž už anketa byla a většina lidí s výstavbou souhlasí. Starosta Černovic Jan Brožek pro Pelhřimovský deník podotkl, že pokud se lidé obávají vysokých větrníků, tak je stejně uvidí v sousední Křeči, akorát z nich nebudou nic mít.

Do hry se vložil i senátor za Pelhřimovsko a Jindřichohradecko Jaroslav Chalupský (nestr. za Svobodné), který před hlasováním sepsal online petici za lepší informovanost občanů ohledně možné výstavby. „Ta informovanost obecně není dobrá. Buď se toho chopí lidé, kteří jsou zásadně proti a přináší argumenty od relevantních až po těžko ověřitelné, nebo se toho chopí ti, kteří se to snaží protlačit,“ vysvětluje pro newsletter Chalupský s odkazem na další příběhy z jiných obcí a měst v regionu.

Výstavba větrné elektrárny je podle senátora dlouhodobá věc, do které by lidé měli být podle co nejvíce vtáhnuti. „Není to, jako když stavíte chodník, měla by se kvůli tomu vypsat referenda, a hlavně by lidé měli být co nejlépe informováni. Navíc už rok nabádám starosty v regionu, aby to posuzovali společně, protože výstavba větrníků může mít dopad na více obcí.“

Chalupský se bude výstavbou větrných elektráren zabývat i na půdě Senátu, který bude na začátku července projednávat zákon, jenž by měl urychlit právě výstavbu solárních a větrných elektráren a měl by mimo jiné také umožnit vznik takzvaných akceleračních oblasti. Tedy míst, které budou stát, kraje nebo obce vymezovat jako vhodné oblasti pro výstavbu větrných elektráren. Jejich hlavní výhoda by pak měla být, že povolovací proces v nich bude trvat jen rok.  Za současných podmínek trvalo povolování výstavby větrníků i 10 nebo 15 let.

Větrné parky se Vysočině nevyhnou. Řada obcí už po anketách či místních referendech s případnou výstavbou souhlasila. Vysoké větrné turbíny tak investoři mohou postavit například v Přibyslavi, Stonařově nebo v Žirovnici, ale i v dalších několika obcích, jako je třeba nedaleká Křeč.

Budeme muset být modernější, říká k větrníkům starosta Křeče Příplata

Debata kolem výstavby větrných elektráren budí emoce. Větrná energie má své zastánce, ale pochopitelně i odpůrce. Odlišné postoje si můžeme přiblížit na příkladu dvou obcí, které shodně dostaly nabídku na výstavbu větrníků. Zatímco ve Věžné zveřejnili lidé obavy z možné výstavby, v Křeči s ní velká většina souhlasila.

Jak už bylo popsáno v předešlém textu, firmy nabízejí obcím každoroční finanční kompenzace, které se většinou pohybují ve statisících za jednu turbínu. Investoři dále mohou obcím nabízet i opravu příjezdových silnic nebo třeba komunitní sdílení části vyrobené elektřiny za výhodnější cenu.

Na druhé straně se lidé obávají nejčastěji obávají razantního zásahu do krajiny, ale i dalších rizik. Nabídku na výstavbu obdržela i obec Věžná, ve které se bude konat také anketa. Ještě před ní ale na obecním webu sdílela skupina obyvatel z Brné dokument, ve kterém shrnuje největší obavy z možné výstavby.

Argumentuje se v něm například nízkou efektivitou větrných elektráren nebo třeba obavou z poklesu hodnoty nemovitosti. „Víte, že cena Vaší nemovitosti se v závislosti na vzdálenosti od větrné elektrárny sníží až o 40 procent? V okamžiku, kdy se budete chtít odstěhovat (například v případě změny zaměstnání), je vaše nemovitost prakticky neprodejná nebo za naprosto nevýhodnou cenu,“ tvrdí skupina obyvatel z Brné.

Na tyto pochopitelné obavy mají investoři odpovědi. V případě nízké efektivity argumentují například novými technologiemi, tedy zejména vyššími větrníky. A V případě cen nemovitostí v oblastech poblíž větrníků zase nabízí odpověď česká studie, kterou si nechala zpracovat Komora obnovitelných zdrojů energie na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě v Ostravě, ze které vyplývá, že výstavba větrníků v Česku dosud neměla na cenu nemovitostí zásadní vliv. Ve výsledku je tedy na každém, aby si argumenty pro a proti zvážil a přiklonil se k jedné či druhé straně.

Pozitivně se k výstavbě větrníků postavili v Křeči u Černovic. Starosta obce Petr Příplata newsletteru řekl, že pro výstavbu větrného parku bylo 70 procent obyvatel obce. Větrné elektrárny by měly obci přinést významné peníze z kompenzací. Podle starosty obec jako Křeč shání peníze, kde se dá, a toto je zkrátka jedna z cest.

V Křeči dopadla anketa výrazně ve prospěch výstavby zejména proto, že zamýšlené větrníky by měly stát na okraji katastru obce kilometr od zastavěné oblasti. „Málokterá obec to takhle má. Navíc jsme periferie kraje, takže pokud to někde má stát, bude to stát na okraji,“ předpovídá Příplata, který narážel i na to, že se brzy zřejmě vytvoří akcelerační zóny, do nichž by Křeč mohla spadnout. Samotná stavba větrníků zatím není na pořadu dne, v Křeči mimo jiné vyhlížejí výsledky ankety v Černovicích. Pokud by lidé v Černovicích větrné parky odmítli, Křeč bude podle Příplaty jednat s investory sama. „Asi prostě musíme být modernější. Na jednání jsme připraveni, budeme si chtít vyjednat dobrou pozici,“ říká starosta.

Slovo úvodem

Na úvod se tentokrát musím omluvit za technické nedostatky minulého newsletteru. Bohužel v mailové verzi posledního vydání nefungovaly odkazy na web. Děkuji všem, kteří mě na tuto chybu upozornili, ale bohužel v odeslaných mailech už to zpětně nedokážu opravit. Pokud jste si třeba kvůli tomu nemohli zkusit interaktivní srovnání současných fotek s minulostí, můžete si to zkusit znovu zde.

V dnešním o něco kratším vydání se vrátím k tématům, o kterých už newsletter informoval. Volby do Poslanecké sněmovny se blíží, konkrétně budou 3. a 4. října, a strany a hnutí budou muset brzy přihlásit oficiální seznamy kandidátů pro jednotlivé kraje. Už teď je ale skoro jasné, kdo bude za relevantní strany na Vysočině kandidovat na prvních místech, a proto si to v dnešním vydání shrneme.

A jak bude vypadat nová výjezdní stanice záchranářů v Pacově? To alespoň trochu napověděla vizualizace, kterou zveřejnil Kraj Vysočina. Dnešní druhý text pro shrne, kdy by rekonstrukce areálu IZS na konci města měla začít.

Na závěr obvyklé prosby – pokud vás newsletter zaujal, přihlaste se k jeho odběru, ať vám žádné nové vydání neunikne. A máte nápad, čemu by se newsletter mohl věnovat v příštích vydáních, napište mi na info@frantisekzajic.cz. Tak příjemné čtení!

Sněmovní volby 2025: Vysočinu nakonec čeká duel ministrů

Čtyři měsíce před volbami už máme skoro kompletní sestavu lídrů, kteří povedou kandidátky na Vysočině v letošních sněmovních volbách. O některých jménech informoval newsletter už dříve a od té doby zároveň přibyla na seznam i jména nová, případně se potvrdila ta, o kterých se spekulovalo.

V tuhle chvíli je jasné, že kandidátku hnutí STAN povede bývalý starosta Pacova a současný ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček. Už dříve bylo jasné, že se Vlček utká ve volením souboji na Vysočině například s Evou Decroix z ODS, která povede kandidátku koalice SPOLU. V posledních hodinách ale tento souboj dostal nový rozměr.

Advokátka z Vysočiny by se totiž měla příští týden stát ministryní spravedlnosti poté, co po takzvané bitcoinové kauze v čele resortu skončil její stranický kolega Pavel Blažek. Vysočinu tedy čeká v kampani i v debatách mimo jiné souboj dvou ministrů.

Jak už to ale bývá, když se dva perou, třetí se směje. A to platí i zde, protože podle aktuálních dat má k vítězství na Vysočině nakročeno nejvíce hnutí ANO vedené opoziční poslankyní Monikou Obornou, která už několik týdnů objíždí křížem krážem celou Vysočinu. Jak to ale nakonec dopadne, na to si budeme muset ještě počkat.

K už známé sestavě přibyl dále například volební lídr komunistů a nestraník Otakar Březina. Ten získal první místo na kandidátce na Vysočině, ačkoliv působí jako starosta malé obce Kozojídky v Jihomoravském kraji. Kandidátku hnutí SPD, které na své kandidátky přizvalo další subjekty, povede poslanec a krajský zastupitel tohoto hnutí Radek Koten.

Ze stran, které aktuálně mají teoretickou šanci dostat se do Poslanecké sněmovny, lídra ještě nepředstavili na Vysočině tradičně (na aktuální poměrně) silná Sociální demokracie ani nově se formující Motoristé sobě.

Aktuální seznam lídrů na Vysočině pro sněmovní volby 2025 (řazeno abecedně):

Lídr	Strana
Březina Otakar	STAČILO (KSČM a další)
Decroix Eva	SPOLU (ODS+KDU-ČSL+TOP 09)
Koten Radek	SPD s PRO, Trikolora, Svobodní
Oborná Monika	ANO 2011
Pipášová Barbora	Piráti
Vlček Lukáš	STAN
???	SOCDEM
???	Motoristé

Nová stanice záchranky by měla vzniknout příští rok

Modernizace areálu hasičů a záchranky na konci města v Žižkově ulici by měla začít už příští rok. Oznámil to Kraj Vysočina, který s městem Pacov na rekonstrukci spolupracuje. Kraje coby zřizovatele se týká zejména výstavba úplně nové stanice pro záchrannou službu. Jednopodlažní budova, jejíž vizualizaci kraj zveřejnil na webu, by měla být hotová v roce 2026.

Vizualizace nové budovy pro záchranáře, zdroj: Kraj Vysočina

Jak už newsletter informoval dříve, výstavba nové stanice pro záchranáře je součástí velké modernizace současného areálu. Záměr města počítá s využitím sousedního pozemku, což by mělo umožnit jednak rozšíření zázemí hasičů, ale také právě výstavbu nové budovy pro záchrannou službu.

Do budoucna by na rozšířeném pozemku měla vyrůst i samostatná budova pro pacovské dobrovolné hasiče. Starosta města Tomáš Kocour ale newsletteru dříve řekl, že její výstavbu město zatím neplánuje.

Nová výjezdní stanoviště pro záchranáře se staví po celém kraji. Od konce loňského roku funguje například nová stanice v Telči. Podle kraje by se pak další budovy pro záchranáře měly postavit v Humpolci nebo Velkém Meziříčí.

Slovo úvodem

Ačkoliv to může vypadat, že se každé dva týdny opakuji, opravdu mě upřímně těší, že čtenářů i odběratelů newsletteru přibývá, za což vám patří velký dík. Proto si zároveň na úvod dnešního vydání dovolím zopakovat jednu technickou připomínku, kterou už jsem dříve jednou zmiňoval. Pokud jste se přihlásili k odběru, ale newsletter vám nechodí do mailu, zkuste prozkoumat jiné složky ve schránce – například hromadné, newslettery nebo spam. Vypozoroval jsem, že pacovský newsletter automaticky přesměrovává do těchto složek zejména mail od Seznamu.  

Dnešní vydání bude malinko odlišné od těch předchozích. Newsletter tentokrát přináší pohled do historie Pacova, konkrétně nabízí interaktivní srovnání historické podoby různých částí Pacova s podobou dnešní. Abyste ale nebyli informačně ochuzeni, shrnul jsem ještě krátce dvě aktuality týkající rekonstrukce průtahu městem a také přijímacích zkoušek na pacovské gymnázium.  

Pokud se vám newsletter líbí, budu rád, když o něm řeknete kamarádům a známým. A jestli vá napadá nějaké téma, které bych v newsletteru měl zpracovat, napište mi na info@frantisekzajic.cz. Tak příjemné čtení!  

Pohled do pacovské historie: Interaktivní grafika vás vrátí časem

Historických pohlednic nebo fotografií Pacova a jeho okolí je mnoho a řada z nich je k dohledání i online. Nedávno jsem narazil na stránku pastvu.com, kde jsou historické fotky nejen Pacova a jeho okolí, ale celého Česka na jednom místě.

Samozřejmě na stránce nejsou všechny fotky existující historické fotky daných měst nebo vesnic. V případě Pacova je jich tam konkrétně pět. Pastvu.com je specifická tím, že kromě samotné fotky nabízí i mapu s přesným geografickým bodem, ze kterého byla fotka pořízena. Díky tomu lze snáze například udělat historické srovnání se současnou podobou, o které jsem se pokusil i v tomto newsletteru. Vyzkoušejte si následující interaktivní grafiky a přesvědčte se sami, jak se Pacov změnil.

Obrázek 1: Srovnání pohledu na náměstí Svobody

Obrázek 2: Myslíkova ulice – dříve centrum obchodu

Obrázek 3: Pohled z Žižkovy ulice

Obrázek 4: Dnes už neexistující panoramata

Obrázek 5: Pohled z úvozu

Zaujala vás historická srovnání a chtěli byste vidět další? Napište mi na info@frantisekzajic.cz

Omezení kolem průtahu brzy začnou

Začátek léta bude v Pacově zřejmě ve znamení dopravních komplikací. Jak už newsletter dřív informoval, rozbitý povrch průtahu se dočká v létě rekonstrukce. Jelikož se bude opravovat páteřní silnice skrz město, přijdou s tím ruku v ruce dočasná dopravní omezení. Tuto opravu ale bude zajišťovat majitel silnice Kraj Vysočina, který o konkrétním termínu zatím nerozhodl.

První omezení ale přece jen začnou, a to do konce května, kdy chce město ještě před začátkem rekonstrukce povrchu hlavní silnice opravit vodovodní šoupata. „Je potřeba vyměnit vodovodní šoupata na městské vodovodní síti v ulici Žižkova, Jana Autengrubera, Myslíkova a na křižovatce u pizzerie Peppino,“ napsalo na webu.

Město tím reaguje na stav sítí pod silnicí, který vedení Pacova opakovaně označovalo za špatný. I přes tuto dílčí opravu ovšem hrozí, že staré sítě pod silnicí v následujících letech zapříčiní zásah i do chystaného nového povrchu průtahu. Z kompletní rekonstrukce, která by opravila jak sítě ve vlastnictví města či jiných soukromých subjektů, tak povrch silnice v majetku Kraje Vysočina ale zatím sešlo. Proč – to si můžete přečíst v nedávném vydání newsletteru.  

Gymnázium naplnilo kapacitu pro další ročník, přijalo 30 studentů

Na pacovské gymnázium nastoupí v září 30 nových studentů a studentek, tedy maximální možný počet. Celkem se o místo na Gypa ucházelo 46 žáků. Osm z nich podmínky přijímacího řízení splnilo, ale nakonec uspěli na více prioritní škole. Pro přijetí stačilo v průměru 78,6 bodu. Vyplývá to z informací, které škola zveřejnila na webu.

Na střední školy v posledních letech míří populačně silné ročníky a zejména ve velkých městech střední školy nedokážou rodičům a žákům nabídnout dostatečnou kapacitu, která by byla potřeba. Vysočina z toho ovšem vychází ještě relativně dobře.

Zejména díky práci minulého vedení kraje se podařilo vytvořit nová místa a letos se na střední školy na Vysočině v prvním kole dostalo podle dat z příjímacího řízení 94 procent studentů. Pro srovnání ve Středočeském kraji to bylo 87 procent a v Praze, která dopadla nejhůř, to bylo jen 80 procent žáků.

Slovo úvodem

Rád bych se úvodem vrátil k minulému vydání pacovského newsletteru. Děkuji za velký zájem i za všechny reakce, které jste k textu napsali. A rovnou zde zopakuji i tradiční výzvu – pokud vás napadá téma, které bych v newsletteru měl zpracovat, nebo máte nápad, jak newsletter vylepšit, budu rád, když mi napíšete na info@frantisekzajic.cz.

Šesté vydání pacovského newsletteru vychází tentokrát o den později, než jste byli zvyklí. Má to jednoduchý důvod. Nechtěl jsem vás – čtenáře newsletteru – ochudit o velmi aktuální informaci, a sice, že vedení města vybralo, kdo následujících šest let povede základní školu a také gymnázium.

Všichni, kteří newsletter odebírají, se o zpoždění dnešního vydání dozvěděli už včera. Pokud vás newsletter zajímá a chcete zůstat vždy v obraze, budu rád, když se také přihlásíte k jeho odběru.

V dnešním čísle se tedy vracím vůbec k prvnímu newsletteru, ve kterém jsem informoval o konkurzu na ředitele pacovských škol. A v tomto tématu dnes můžeme pokračovat, protože newsletter jako první přináší informaci, koho tedy město do vedení pacovských škol vybralo, na což navazují i další obecné, ale doufám zajímavé informace třeba o tom, jaký je v Česku zájem o pozice ředitelů škol.

Newsletter zároveň vychází 7. května, tedy pouze den před výročím konce druhé světové války. Letos je zároveň takzvaný pětkový rok, což znamená, že události z posledního roku války (1945) mají kulaté výročí. Platí to bohužel i o tragické události v nedalekých Leskovicích, kde si v pondělí připomněli 80 let od řádění nacistů, při kterém zemřelo 25 lidí.

Abychom ale skončili pozitivně, můžete si na závěr přečíst, jak lidé v Pacově a na Vysočině pomáhali v jarním kole potravinové sbírky. Tak příjemné čtení!

Základní školu dál povede Havel, gymnázium čeká změna

Pacovské gymnázium čeká po 18 letech změna vedení. Dosavadního ředitele Josefa Nováka po naplnění všech zákonných formalit vystřídá Jana Šoustarová Beranová. Naopak na základní škole se změna nekoná, ředitelem zůstává Jaromír Havel. Vítěze konkurzních řízení vybrala v pondělí rada města, jak newsletteru potvrdil starosta Tomáš Kocour.

Jaromír Havel vede pacovskou základní školu od poloviny roku 2013 a od příštího školního roku tak začne své třetí funkční období. Jana Šoustarová Beranová přijde do Pacova z Jindřichova Hradce, kde aktuálně působí na Obchodní akademii T. G. Masaryka. Profesně se věnuje výuce anglického a francouzského jazyka.

Ředitele školy vybírá na šestileté funkční období zřizovatel (v obou případech vedení města), přičemž se rozhoduje i na základě hodnocení takzvané konkurzní komise. Její závěry jsou pro zřizovatele ale jen doporučující. Podrobněji volbu ředitele školy popisoval newsletter zde. 

A jak je to v Česku s obsazováním postů ředitelů škol? Mohlo by se zdát, že ředitel školy je lákavé místo, o které je mezi učiteli zájem. Jenže zdání klame. Uchazeči se do konkurzních řízení zrovna nehrnou. Loni se v průměru hlásilo na místo ředitele podle dat České školní inspekce 2,3 kandidátů. Do poloviny výběrových řízení se pak hlásil pouze jeden uchazeč. Podle platformy Učitel naživo se potenciální uchazeči obávají zejména velkého množství administrativy, ale také třeba toho, že konkurz nevyhrává nejlepší kandidát, ale ten politicky vyhovující. 

Statistikám ČŠI v Pacově letos odpovídalo výběrové řízení na základní školu, kam se podle informací newsletteru přihlásili dva kandidáti. O místo ředitele gymnázia byl ale zájem větší, vedení města v tomto případě mohlo vybírat podle informací newsletteru celkem z pěti kandidátů.   

80 let od vypálení Leskovic. Na tragédii se pozapomnělo, říká historička

V pondělí (5. května) uplynulo 80 let od masakru v Leskovicích, který měli na svědomí příslušníci jednotky SS z Pelhřimova. Nacisté tehdy v posledních dnech druhé světové války zavraždili 25 lidí a skoro celou vesnici vypálili a srovnali se zemí. Z tehdejší zástavby zbyly tři domy. Tragédii si v pondělí připomněli i lidé přímo v Leskovicích. „Sešli jsme se u památníku, přinesly se i staré fotografie a vzpomínali jsme. Děláme to tak každý rok,“ řekl newsletteru starosta Leskovic František Brada.

Historička pelhřimovského muzea Miroslava Kvášová pro newsletter popsala, že na události v Leskovicích z konce války se tak trochu pozapomnělo. „Leskovice neměly takovou pozornost jako Lidice nebo Ležáky, které byly samozřejmě spojené s Heydrichem. Za minulého režimu Leskovice posloužily ke komunistické propagandě, dělaly se tam slavnosti každý rok a podobně jako některé další malé obce na to Leskovice po revoluci doplatily.“

V posledních letech se ale podle historičky o tragické události opět mluví častěji, vznikají o ní například nové akademické práce nebo i vzdělávací materiály pro učitelé, kteří tak mohou i události z Pacovska nebo Pelhřimovska zahrnout do výuky.

Nacisté přijeli do Leskovic vraždit poté, co se němečtí důstojníci dostali pod palbu ozbrojených lidí, kteří byli nadšení z konce války a nabuzení po vypuknutí hlavního povstání českého lidu v Praze. „Všichni se pokoušeli odzbrojit Němce. V Leskovicích samozřejmě také a někteří chtěli odzbrojovat i jednotky ustupující z Pelhřimova směrem na Tábor. Někdy se to povedlo, ale jedno auto s důstojníky jim ujelo a pak přišla odveta,“ vysvětlila Kvášová.

Řádění jednotky SS v Leskovicích ukončili následující den vojáci wehrmachtu z Pacova. Strůjcem masakru byl velitel Walter Hauck. Za řádění v Leskovicích ale nikdy potrestán nebyl, přestože Česko, potažmo Československo, několikrát žádalo o jeho vydání. Haucka odsoudili ve Francii k trestu smrti za popravu 88 lidí. Trest byl ale později zmírněn na doživotí, a v roce 1956 byl bývalý velitel SS dokonce propuštěn na svobodu. Zemřel v Německu v roce 2006 a do konce svého života si žádnou vinu nepřipouštěl.

Na Vysočině lidé vybrali necelých 21 tun zboží do potravinové sbírky, meziročně méně

Lidé v Pacově darovali 750 kilogramů zboží v jarním kole potravinové sbírky. Newsletteru to řekla Eva Šilhanová z Potravinové banky Vysočina. Trvanlivé potraviny nebo drogistické zboží mohli lidé pro sbírku nakupovat v prodejně Albert minulý týden. Na celé Vysočině se do jarního kola potravinové sbírky zapojilo celkem 22 obchodů.

Přímo v obchodech a následně i v takzvaných statických sběrných místech se podařilo vybrat necelých 21 tun potravin a drogerie, které tak mohou podle Šilhanové v následujících měsících využívat lidé v obtížných životních situacích. „Na Vysočině potravinová banka pomáhá asi 10 tisícům lidí, je to podle našich výpočtů asi 300 rodin. Nejčastěji naše služby využívají senioři nebo azylové domy.“

Oproti minulému roku se na Vysočině vybralo potravin méně. „Jednak se zapojilo o šest obchodů míň, ale darovaných potravin ubylo i v průměrném množství na jeden obchod,“ vysvětlila Šilhanová. „Na Vysočině zároveň nemáme ani velké řetězce jako třeba Makro nebo Globus, což je oproti jiným regionům také nevýhoda.“

V hlavní den sbírky, v sobotu 26. dubna, darovali lidé po celém Česku podle České federace potravinových bank 518 tun potravin a drogistického zboží, což je o 70 tun víc než v loňském roce. Potravinové banky ročně pomůžou 430 tisícům lidí.

Slovo úvodem

Dnešní vydání pacovského newsletteru je speciální, a to tím, že je monotematické. Rozhodl jsem se věnovat rekonstrukci hlavní pacovské silnice, což je v současnosti jeden z největších problémů města. Informací okolo tohoto projektu je ale tolik, že mi zaplnily celé dnešní vydání (a stejně se tam všechno nevešlo). Vyplývá z toho i otázka na vás, pravidelné čtenáře newsletteru. Preferujete spíš vydání s jedním, nebo více tématy? Budu rád, když mi napíšete na info@frantisekzajic.cz.

Rekonstrukce hlavní silnice napříč Pacovem se řeší 20 let, možná i déle. Hned na začátek je potřeba takzvaně vytknout před závorku, že silnice (tedy povrch) patří Kraji Vysočina, zatímco inženýrské sítě, kanalizace, vodovod, elektřina, plyn (pod silnicí) nebo chodníky a veřejné osvětlení (kolem silnice) patří městu Pacov, případně dalším soukromým subjektům. V následujících textech už to neopakuji, ale je potřeba na to pamatovat.

Při zjišťování podrobností k dnešnímu tématu se mi potvrdilo to, o čem čtu v posledních letech v médiích nebo na sociálních sítích. A sice, že postavit v Česku cokoliv je běh na dlouhou trať, zvlášť když se jedná o silnici, na níž se musí dohodnout více obcí nebo samospráv. Ilustrovat se to dá na příkladu nedalekých obchvatů Salačovy Lhoty a Lukavce. Samotné silnice byly postavené za pár měsíců, zatímco přípravy před tím trvaly 15 let.

Podobně je to i s rekonstrukcí takzvaného pacovského průtahu, která se začala aktivně řešit někdy kolem roku 2006. Oprava je pro město finančně velmi náročná, jak popisuji dále v dnešním vydání, což také znamená, že rekonstrukce nešla realizovat, když město investovalo do jiných finančně náročných, ale v řadě případů důležitých projektů.

I proto se rekonstrukce místní dopravní tepny odkládala, až její stav dospěl do dnešní podoby, kterou město i kraj označují za havarijní. Jak to tedy bude dál, to už se dočtete v dnešním vydání.

Děkuji všem za reakce i za odebírání pacovského newsletteru. Jsem rád, že počet odběratelů stále roste. Pokud vás newsletter zaujal, budu rád, když o něm řeknete kamarádům a známým nebo když ho budete sdílet třeba na sociálních sítích. A samozřejmě budu rád za každého nového odběratele. Náměty, dotazy, připomínky mi můžete psát na info@frantisekzajic.cz. Tak příjemné čtení!

Hlavní pacovská silnice se letos opraví, komplexní rekonstrukce průtahu se ale odkládá

Rozbitá krajská silnice napříč městem se letos konečně dočká opravy. S rekonstrukcí počítá Krajská správa a údržba silnic. Práce by měly začít v létě. Newsletteru to potvrdila mluvčí kraje Jitka Svatošová. Velká rekonstrukce průtahu včetně opravy sítí, chodníků a další infrastruktury a například výstavby kruhového objezdu uprostřed města se tím ale odsouvá.

Podrobnosti o letošní opravě zatím nejsou všechny známé. Krajská správa silnic teprve bude vybírat firmu, která opravu udělá. Podle Svatošové se silnice bude frézovat a položí se na ni nový povrch, což výrazně zlepší současný stav, který město i kraj označují za havarijní. Vzhledem k tomu, že oprava se bude týkat hlavní silnice přes velkou část města, budou se práce muset rozdělit na etapy. Jak přesně budou ale etapy rozložené a k jakým omezením tedy dojde, zatím není jasné. Případným podrobnostem o této „malé“ rekonstrukci se budou věnovat další vydání newsletteru.

Město o velké opravě průtahu jedná s krajem už řadu let. Pod silnicí je totiž potřeba modernizovat veškerou infrastrukturu, tedy kanalizaci, vodovod, elektřinu, plyn a kolem silnice i chodníky nebo třeba veřejné osvětlení. Starosta Pacova Tomáš Kocour newsletteru řekl, že rekonstrukce infrastruktury přijde město na víc než 100 milionů korun. To je pro srovnání skoro polovina letošních příjmů městského rozpočtu (bez dotací), čemuž se věnovalo minulé vydání.  

I kvůli velké finanční náročnosti se město nakonec rozhodlo kompletní rekonstrukci odložit. V současnosti navíc ještě není hotová projektová dokumentace (co dokončení projektu protahuje, se dozvíte v další části dnešního vydání). Podle Kocoura by se ale projekt měl brzy dokončit a město bude chtít do konce letošního roku získat stavební povolení na tuto velkou rekonstrukci, která každopádně ale začne až za několik let.

Jak Pacov změní kompletní rekonstrukce průtahu

Následující odstavce už se budou věnovat pouze komplexní velké rekonstrukci, která je v tuto chvíli tedy odsunuta, ale ke které nevyhnutelně za několik let bude muset dojít. Když se řekne hlavní průtah napříč městem, každý ho možná vytyčí z různých bodů. Jde tedy o část hlavní silnice od příjezdu od Tábora, až někam ke křižovatce na Hořepník a Lukavec. Zjednodušeně řečeno od benzínky k plechovce. Kudy vede průtah městem, kterého se má v budoucnu dotknout rekonstrukce, znázorňuje i následující mapka.

Kruháč, užší silnice, nová parkovací místa

Nejvýraznější změnou bezesporu bude kruhová křižovatka uprostřed města, která tak nahradí současnou křižovatku, která nesplňuje některé bezpečnostní normy (například délkou přechodů) a která je z některých směrů pro řidiči nepřehledná.

Původně se pracovalo i s návrhem, že by místo kruháče byla na místě křižovatka řízena semafory. V září 2020 o této problematice informoval tehdejší starosta Lukáš Vlček, podle kterého oslovení projektanti a dopravní experti nedospěli k závěru, že by jedna z variant byla jednoznačně lepší. Město se tehdy nakonec přiklonilo ke kruhové křižovatce, a to i na základě online ankety, do které se tehdy zapojilo přes 800 lidí.

Kruháč bude mít za následek i to, že silnice ze všech směrů už nebude mít tři pruhy, jako je to teď, ale budou stačit pouze dva, čímž dojde ke zúžení silnice oproti současnému stavu. Vzniklý prostor město využije například pro nová parkovací místa. Ta vzniknou třeba před lékárnou naproti velkému parkovišti u supermarketů nebo naproti budově finančního úřadu.

Zužování se dotkne i některých křižovatek. Užší oproti současnému stavu bude ta u Maštálek, tedy Žižkovy ulice s ulicí Ferdinanda Pakosty a obdobně by se měl zúžit i vjezd na parkoviště na náměstí.

Jak šel čas s pacovským průtahem

Otázka pacovského průtahu se řeší posledních 20 let, možná i více. Vedení města začalo intenzivněji komunikovat o rekonstrukci na konci roku 2018, kdy tehdejší starosta Lukáš Vlček poprvé napsal, že město začíná jednat s krajem o podobě opravy pacovské dopravní tepny.

Od začátku bylo jasné, že půjde o náročný projekt, který bude vyžadovat koordinaci města i kraje. Což se v tuto chvíli, kdy nakonec došlo k odložení velké komplexní rekonstrukce, ukazuje jako možná ještě těžší, než se původně zdálo. 

Rekonstrukce bude pro obě strany samozřejmě také finančně náročná, v roce 2020 Lukáš Vlček mluvil dokonce o tom, že město bude muset kvůli rekonstrukci průtahu na pár let omezit investice, aby na ni mělo dost peněz. V té době, to ještě vypadalo, že se možná velké komplexní rekonstrukce v následujících letech dočkáme. To se ale nestalo, a tak se dá tato věta možná přenést i do současnosti, protože, jak bylo popsáno výše, město vyjde rekonstrukce na více než 100 milionů korun.

Co tedy velkou komplexní rekonstrukci zabrzdilo? Už v roce 2022 informoval Mikroregion Stražiště, že velká oprava pacovského průtahu by měla začít v roce 2027 nebo 2028. V tuto chvíli už je jasné, že ani jeden z těchto dvou termínů to určitě nebude.

Kromě obtížné koordinace města a kraje je jedním z dalších problémů dokončení projektové dokumentace. Tomáš Kocour pro newsletter řekl, že město mělo od začátku prací neshody s firmou o podobě projektu. To všechno nakonec vyústilo k výměně hlavního projektanta, což dokončení dokumentace značně zabrzdilo. V tuto chvíli se tedy počítá s tím, že se projekt dokončí letos a město se do konce roku pokusí získat stavební povolení.

I kvůli průtahům s dokončením projektu začalo být čím dál víc jasné, že velká rekonstrukce nebude moct v dohledné době začít. A tak přišlo na řadu vyjednávání o dočasném řešení, tedy položení nového povrchu a tím pádem odsunutí velké komplexní opravy sítí a další infrastruktury včetně stavby kruhové objezdu a dalších zásadních změn.

Opravu povrchu pochopitelně musí zaplatit Kraj Vysočina, ale jednání se s ním opět protahovala. Dohodu paradoxně neurychlilo ani pacovské radnici politicky blízké vedení kraje. Mezi lety 2020 a 2024 vládla na Vysočině široká koalice ODS, STAN, Pirátů, Socdem a KDU-ČSL, přičemž v radě, tedy v užším vedení, se za tu dobu vystřídali dva politici z Pacovska – Lukáš Vlček a Pavel Hájek. Je pravda, že ani jeden ale neměl na starosti dopravu.

Dohodu město s bývalým vedením kraje nakonec nenašlo. Současná dohoda vznikla podle Tomáše Kocoura už s novým vedením kraje, tedy hlavně pod taktovkou hnutí ANO s hejtmanem Martinem Kuklou a námětkem pro dopravu Vladimírem Novotným ze Socdem.

Slovo úvodem

Děkuji všem za reakce na minulé vydání pacovského newsletteru a děkuji také, že tento čtrnáctideník odebíráte. Právě k odběratelům, ale nejen k nim, mám na úvod jednu technickou informaci. Pokud jste se přihlásili k odebírání newsletteru, ale do mailu vám žádné nové vydání nepřišlo, mohlo se stát, že skončilo v některé z jiných složek ve vašem mailu. Pokud vám tedy ve schránce newsletter chybí, podívejte se například do složek hromadné, spam nebo třeba newslettery. Pokud i přes to máte potíže s odebíráním newsletteru, neváhejte mě kontaktovat.

Teď už ale krátce k dnešním tématům. Opět po několika letech jsem prozkoumal výjezdovou statistiku pacovských hasičů. Asi všichni známe ten známý verš, že statistika nuda je, má však cenné údaje – a to přesně platí i v tomto případě. Z dat výjezdů pacovských hasičů (pouze profesionálních, nikoliv dobrovolných) jsem vybral střípky, které mě zaujaly a které by mohly, doufám, zajímat i vás. Text jsem zároveň doplnil i o graf a mapu pro lepší představivost.

Zákonu o státním rozpočtu se občas říká, že je to nedůležitější zákon v roce. Bez něj by totiž řada věcí přestala fungovat. Podobně to samozřejmě platí i u rozpočtů měst a obcí, ačkoliv ty pochopitelně rozpočet neschvalují jako zákon. Proto jsem se krátce zastavil i u pacovského rozpočtu, který nedávno podpořilo zastupitelstvo, ovšem jak se i v textu píše, podrobněji se jednotlivým projektům budu věnovat v dalších vydáních.

A tentokrát jsem do pacovského newsletteru zařadil i jedno aktuální téma. Zemědělci nejen na Pacovsku se totiž obávají možné nákazy slintavkou a kulhavkou, která postihuje zejména krávy, ale i další zvířata. Jaká opatření museli přijmout a z čeho mají největší obavy?

Na závěr obvyklé prosby. Pokud vás newsletter o informacích z Pacova a okolí zaujal, přihlaste se prosím k odběru a sdílejte newsletter mezi své kamarády a známé. A pokud vás napadá jakékoliv téma, kterému bych se v newsletteru měl věnovat, nebo máte jakékoliv jiné připomínky, napište mi na info@frantisekzajic.cz. Tak příjemné čtení!

Pacovští hasiči měli loni rekordní počet zásahů

Pacovským hasičům přibývá zásahů, loni jich měli celkem 274. Je to nejvíc za posledních 10 let a zřejmě i nejvíce v historii. Zároveň ale v posledních letech ubývá požárů. Vyplývá to z výjezdové statistiky, kterou mám pro newsletter k dispozici. Počty zásahů pacovským hasičům rostou od roku 2020, kdy jich bylo méně kvůli koronavirové pandemii, loňský rok byl ale přece jen ve statistikách nezvyklý.

V posledních letech i před rokem 2020 se roční počet zásahů pacovských hasičů držel mezi 240 a 250. Loňských 274 je tedy relativně veliká odchylka. Podle velitele Jaroslava Čížka obecně roste počet událostí, ke kterým hasiči vyjíždějí. „Počet zásahů také ovlivňují nevyzpytatelné výkyvy počasí. Když přijde silný vítr a popadá hodně stromů, tak nám naroste i počet výjezdů,“ řekl Čížek pro newsletter.

Jak vypadají zásahy nejčastěji? Hasiče si nejspíš obvykle spojíme s ohněm a požáry. Jak v Pacově, tak i v celém Česku ale požáry tvoří malou část hasičských výjezdů. Nejčastěji dělají hasiči takzvanou technickou pomoc. To je například odstraňování popadaných stromů ze silnic, čerpání vody ze sklepů nebo třeba pomoc záchranné službě s převozem pacienta a podobně. Technických zásahů měli loni pacovští hasiči 169 z celkových 274 a v posledních letech takových výjezdů podle Čížka obecně přibývá.

Častěji než k požárům vyjíždějí hasiči také k dopravním nehodám. V posledních dvou letech ročně pacovští hasiči zasahovali u více než 40 dopravních nehod, loni jich bylo takových výjezdů konkrétně 46. Zajímavou položku tvoří v zásazích za rok 2024 kategorie záchrana osob a zvířat. V posledních letech takových zásahů pacovští hasiči evidovali do 10, loni jich ale bylo 21. „Také jsme zachraňovali kočku nebo papouška, občas je to i úsměvné,“ řekl Čížek.

Pozitivně na konec – statistiky ukazují, že na Pacovsku ubývá požárů. Loni jich hasiči zaznamenali 20, což je nejméně za posledních pět let včetně zmiňovaného roku 2020, kdy obecně bylo zásahů méně. „Je to také dané počasím, ale těch přírodních ohňů tady opravdu tolik nemáme. Letošní jaro je ale třeba hodně suché, takže už teď počet požárů roste,“ popsal Čížek.

Zaujalo vás něco z hasičských statistik? Napište mi na info@frantisekzajic.cz

Zemědělci se obávají slintavky a kulhavky, zavedli preventivní opatření

Velcí i malí zemědělci na Pacovsku se obávají slintavky a kulhavky. Přestože nemoc ohrožující zejména krávy v Česku prokázaná není, družstva i malí farmáři přistupují k preventivním opatřením. Newsletteru to potvrdili šéfové všech největších zemědělských podniků v okolí. Opatření zavádějí i menší farmy jako například pošenská mlékárna Tonka, která o omezeních informovala na sociálních sítích, každopádně před případnou nákazou se jistě chrání i zemědělci, kteří v textu zmínění nejsou.

Předsedové nebo ředitelé oslovených družstev a podniků (Selekta Pacov, VOD Jetřichovec, ZD Velká Chyška, VOD Kámen a ZD Lukavec) v podstatě shodně popsali, jak se před zavlečením nákazy chrání. Nejčastěji omezili vstup do areálů nebo omezili zaměstnancům přístup ke zvířatům na nezbytně nutný. A samozřejmě využívají také dezinfekci. „Na každém provoze máme průjezdnou vanu, kde je rohož s dezinfekční látkou, cisternám na mléko dezinfikujeme také kola,“ řekl pro newsletter předseda ZD Velká Chyška František Papež.

Zemědělci museli také řešit nedostatek ochranných prostředků, po kterých je teď v celém Česku obrovská poptávka. Například ve VOD Kámen si některé museli vyrobit svépomoci. „Využili jsme klasickou umělou trávu, do které jsme nasypali vápno, auta a mlékaři jezdí přes molitany, které jsme napustili dezinfekcí. Velké dezinfekční rohože jsme koupili, ale dodací lhůta je u nich 28 dní,“ popsal pro newsletter předseda Marian Bílý.

Obavy ze slintavky a kulhavky jsou opravdu velké. Oslovení zemědělci se shodli, že případná nákaza by provoz podniků zásadně ohrozila. „Museli bychom zvířata likvidovat a těžko bychom to něčím nahradili. Chov krav nám přináší až 65 procent tržeb, takže to samozřejmě není legrace,“ vysvětlil pro newsletter ředitel pacovské Selekty Josef Diviš.

Slintavka a kulhavka se prokázala zatím na Slovensku, nejvíce ohnisek je u hranic s Maďarskem, odkud se nákaza na Slovensko dostala. Tamní úřady už ale potvrdily výskyt onemocnění i na západě země, 40 kilometrů od českých hranic. České ministerstvo zemědělství společně se Státní veterinární správou proto zavádí preventivní opatření, která průběžně aktualizuje.

Slintavka a kulhavka je virové onemocnění, které postihuje zejména krávy, ale také prasata, ovce nebo kozy. Pro člověka nebezpečné není, lidé ale můžou fungovat jako přenašeči. Nemoc se šíří také vzduchem nebo na autech, oblečení a podobně. V Evropě se nákaza objevuje jen výjimečně. Na území Česka to bylo naposledy v roce 1975 v obci Tišice v okrese Mělník, celá obec se kvůli tomu na dva týdny uzavřela, děti nechodily do školy, nedoručovala se ani pošta, přerušilo se autobusové spojení a tak dále.

Zastupitelstvo schválilo městský rozpočet, počítá se schodkem 110 milionů korun

Pacov má na letošní rok schválený rozpočet. Návrh, který počítá se schodkem 110 milionů korun, nedávno podpořilo zastupitelstvo. Vyšší výdaje (360 milionů) než příjmy (250 milionů) nejsou v Pacově novinkou, vedení města takový krok zdůvodňuje investicemi do budoucna, část schodku chce zároveň pokrýt rezervou z minulého roku „I přes náročnou ekonomickou situaci se podařilo zajistit financování důležitých projektů, které zvýší kvalitu života v Pacově,“ napsal k rozpočtu starosta města Tomáš Kocour v měsíčníku Z mého kraje.

Celý rozpočet lze jen obtížné shrnout do jednoho krátkého textu v jednom vydání newsletteru. Pokud by se každý do rozpočtu podrobněji podíval, určitě by v něm našel řadu témat, která ho zaujmou a která by si zasloužila vlastní zpracování.

V následujících vydáních bych proto chtěl podrobněji rozebrat některé z avizovaných projektů, které by se v letošním roce měly takzvaně pohnout. Jedny z nejzajímavějších projektů jsou samozřejmě ty největší a nejdražší, jako je například rekonstrukce sokolovny, případně rekonstrukce prostoru za kostelem, čímž by mohla odstartovat úprava náměstí avizovaná před několika lety.

Jak jsem ale psal výše, rozpočet nabízí jistě více témat. Pokud vás v rozpočtu něco zaujalo (můžete si ho prohlédnout například zde), budu rád, když mi napíšete na info@frantisekzajic.cz.

Slovo úvodem

Hned na úvod musím doplnit, že letošní ročník Českých lvů, jak jsem byl správně upozorněn, měl ještě další pacovskou stopu. Na vítězném filmu Plevel režisérky Poly Kazak v kategorii nejlepší studentský film spolupracoval i pacovský rodák Miroslav Šmilauer. Děkuji za doplnění a děkuji také všem za reakce na druhé vydání pacovského newsletteru.

Tentokrát se podíváme na to, jak se žije na Pacovsku, respektive jak si Pacov a jeho okolí vedly v Indexu prosperity regionů 2025. Jaké má Pacov problémy a v čem naopak zabodoval? 

Protože letos na podzim budou volby do Poslanecké sněmovny, zabrousil jsem v newsletteru tentokrát i do politiky. Každé volby, a ty sněmovní především, jsou nejen pro novináře velkou událostí. I já se jim proto v newsletteru plánuji opakovaně věnovat, pochopitelně s důrazem na Pacov nebo na Vysočinu. Tentokrát mě zaujalo, že by Vysočina mohla vyniknout politickým soubojem žen.

S délkou textů v newsletteru stále experimentuji. Dnešní vydání je možná o trochu delší, ale třeba při čtení narazíte na nějakou novou nebo zajímavou informaci. Zároveň jsem texty prošpikoval odkazy na texty různých médií, abyste si v případě zájmu mohli k tématům přečíst podrobnosti, které už se mi do newsletteru nevešly.

Na závěr obvyklé prosby – pokud máte tip na téma, které bych v newsletteru měl zpracovat, nebo máte k obsahu nějaké připomínky, napište mi na info@frantisekzajic.cz.

Pokud vás informace o dění na Pacovsku zajímají, přihlaste se prosím k odběru dalších vydání, ať už vám žádné neunikne. A pokud vás newsletter zaujal, řekněte o něm kamarádům a známým. Příjemné čtení! 

Jak se žije v Pacově? Odpovídá Index prosperity regionů

Jednou za čas se objeví ve veřejném prostoru různé indexy, které hodnotí kvalitu života v obcích. Tentokrát se na současný stav českých měst a jejich okolí zaměřil Index prosperity regionů, jenž srovnával celkem 205 obcí s rozšířenou působností a Prahu. Pokud máte zájem, můžete kompletní výsledky prozkoumat zde.

Pacovsko se v indexu neumístilo špatně. Z 206 zkoumaných obcí dosáhlo na 73. místo. Index hodnotil prosperitu regionů na základě 37 indikátorů napříč oblastmi, jako jsou ekonomika, dostupnost péče, občanská vybavenost a podobně. Výsledky takových indexů je potřeba brát s rezervou a je důležité se dívat i na jejich metodologii, protože jakkoliv dobře zvolené indikátory nedokážou stoprocentně přesně popsat jejich reálný dopad na život v daném místě. Přesto si ale některé výsledky můžeme rozebrat.

Jaké má tedy Pacov problémy? Z Indexu jasně vyplynulo, že Pacovsko ztratilo nejvíc bodů kvůli neúprosným demografickým údajům. To znamená zejména to, že místní populace stárne, přibývá seniorů a rodí se málo dětí. V kategorii, která hodnotila stáří populace, skončilo Pacovsko 203. z 206.

Na začátku roku 2025 klesl počet obyvatel Pacova podle informací města na 4 407. Úbytek obyvatel nejen v Pacově, ale i v okolí, není problém posledních několika let, ale posledních desítek let. Pacov v tomto doplácí na svou polohu, která z něj dělá okrajový region, jenž je v řadě věcí podobný příhraničním oblastem, které nejsou zejména pro mladší generace tak atraktivní. Když se k tomu přidá i současný celospolečenský (možná celoevropský) trend, kdy se obecně rodí málo dětí, dopadají tyto ukazatele na Pacov dvojnásob.

Úbytek obyvatelstva má zá následek i nízké skóre v kategorii občanská vybavenost, která hodnotila například počet postavených bytů, počet restaurací nebo počet obchodů. Pacovsko se v této kategorii umístilo 180. z 206. Hodně zjednodušeně by se dalo říct, že kde ubývají zákazníci, těžko budou přibývat obchody nebo restaurace a podobně.

Na druhou stranu Pacovsko v některých kategoriích Indexu zabodovalo, díky čemuž se celkově vyhouplo do lepší poloviny. Pacovu a okolí se dařilo hlavně v ekonomických ukazatelích. Lidé jsou tu v drtivé většině zaměstnaní, mají málo exekucí a je tu i průměrné množství podnikatelů. Celkově v kategorii ekonomika skončilo Pacovsko na 3. místě z 206.

Dobrý výsledek (21. místo z 206) Pacovsko zaznamenalo ještě v kategorii prostředí pro život, kde pozitivní roli sehrála schopnost vypořádat se s odpadem, třídění, ale také třeba relativně nízká kriminalita.

Jak hodnotíte život na Pacovsku a může vůbec něco zvrátit špatné demografické údaje? Napište mi na info@frantisekzajic.cz

Sněmovní volby na Vysočině: co zatím víme?

Vysočina by v letošních sněmovních mohla volbách vyniknout soubojem žen. Politické strany zatím kromě rozjíždění kampaně v tuto chvíli rozhodují o obsazení kandidátek, hlavně tedy o předních příčkách. V každé straně fungují pro rozdělování pozic jiná pravidla. Definitivní pořadí kandidátů všech subjektů budeme znát až za několik týdnů, přesto si teď ale můžeme shrnout, nebo možná spíše odhadnout, kdo by mohl kandidátky na Vysočině vést.

Zastoupení žen v politice je velké téma, které se v poslední době nasvítilo ještě více poté, co několik poslankyň a následně i poslanců oznámilo, že kvůli nepředvídatelnému a mnohdy nesmyslně protahovanému jednání Sněmovny už nebudou ve volbách znovu kandidovat.

Tento krok několika poslanců a poslankyň se dotkne i Vysočiny, protože jednou z takových političek je i místopředsedkyně TOP 09 Martina Ochodnická, která by zřejmě, pokud by kandidovala, zaujala některé z předních míst na kandidátce koalice SPOLU v našem kraji.

I tak to ale vypadá, že ženu coby lídryni pošle na Vysočině do volebního souboje na poměry v politice relativně dost stran. Když zůstaneme u koalice SPOLU, tak už teď je jisté, že číslo jedna na kandidátce bude mít současná poslankyně ODS Eva Decroix.

Ta je sice poslankyní první volební období, ale i přes to se stranicky vypracovala, zastává ve Sněmovně funkci první místopředsedkyně klubu ODS a minulý rok se stala místopředsedkyní strany. Decroix bude mít před sebou těžký úkol, protože bude zkoušet obhájit vítězství koalice SPOLU na Vysočině před hnutím ANO, což podle současných dat vypadá skoro nemožně.

Další relevantní stranou, která už oznámila svou lídryni na Vysočině pro sněmovní volby, jsou Piráti. Ty povede Barbora Pipášová z Moravských Budějovic. Osobně jsem čekal, že Piráti vsadí opět na místopředsedkyni strany Hanu Hajnovou, případně na Jana Břížďalu, který odvedl na Vysočině dobrou práci v oblasti školství, když působil jako krajský radní. Piráti této dvojici ale zřejmě neodpustili neúspěch v loňských krajských volbách, a tak vsadili na novou tvář.

Třetí lídryni by na Vysočině mohlo postavit hnutí ANO. Alespoň v tuhle chvíli to vypadá, že velkou roli při sněmovních volbách v našem kraji bude hrát poslankyně Monika Oborná, která před čtyřmi lety kandidovala jako dvojka. V posledních týdnech Oborná dostává hlavně na sociálních sítích velkou pomoc od marketingového týmu hnutí ANO, což nasvědčuje tomu, že by na ni hnutí ANO mohlo vsadit jako na svou kandidátku číslo jedna.

Jména lídrů dalších stran zatím neznáme. Asi není těžké odhadnout, že jedničkou hnutí STAN na Vysočině by se měl stát bývalý starosta Pacova Lukáš Vlček. Starostové sice nedávno spustili kampaň, ve které si politici musejí zajistit místa na kandidátce sebráním podpisů od občanů, každopádně nenasadit prvního místopředsedu hnutí a ministra současné vlády jako lídra by byl politicky hodně zvláštní krok.

Koho strany nominují do čela svých kandidátek pro sněmovní volby, budu pro newsletter dál sledovat. Ze současných poslanců se dá ještě odhadnout, že přední pozici by na kandidátce SPD mohl zaujmout Radek Koten. Zajímavé ale také bude, koho vyšlou do voleb některé mimoparlamentní strany, které podle současných dat mají šanci na to promluvit do volebního souboje.

Sledujete často celostátní politiku? Napište mi na info@frantisekzajic.cz

Pacovsko v médiích, tentokrát o úzkokolejce

Komplikovaná situace kolem provozu na nedaleké úzkokolejce má další problém. Jak informovaly například Pelhřimovský deník nebo iDnes.cz a další, reorganizační plán na záchranu provozovatele padl a s ním i možný brzký návrat vlaků do provozu. Jindřichohradecké místní dráhy tedy půjdou do konkurzu. Investor má ale o provozování vlaků na úzkokolejné dráze na Pelhřimovsku a Jindřichohradecku stále zájem. Začít by chtěl už v letní sezoně.

Pokud vás zajímají podrobnosti o tématu, dočtete se je na přiložených odkazech. Problémy Jindřichohradeckých místních drah trvají už měsíce. Provozovatel nedaleké úzkokolejky dluží skoro 350 milionů korun. Otázkou tedy po stažení reorganizačního plánu zůstává, jestli se provoz podaří zachránit.

Rozjedou se vlaky po úzkokolejce už v létě a podaří se úzkokolejku zachránit? Napište mi na info@frantisekzajic.cz

Jeden svět poprvé v Pacově

V měsíčníku Z mého kraje i na sociálních sítích města jsem nedávno zachytil informaci, že se letos poprvé budou přímo v Pacově promítat filmy z lidskoprávního festivalu Jeden svět. Kdo Jeden svět zná, určitě ocení, že za filmy nebude muset dojíždět do větších měst v okolí.

Pokud ale patříte mezi ty, kteří si o festivalu čtou poprvé, v krátkosti shrnu to nejdůležitější. Jeden svět je mezinárodní filmový festival zaměřený na lidská práva. Po celém Česku se v kinech každoročně promítají dokumenty, které otevírají důležitá témata.

V Pacově se bude promítat 2. a 3. dubna celkem 11 krátkometrážních i delších dokumentů (některé víckrát). Pokud vás zajímají politika, lidská práva, mezinárodní a zahraniční témata nebo fenomény dnešní doby, podívejte se na nabídku filmů zde! Jeden svět stejně jako každý rok nabízí celou řadu inspirativních příběhů.

Chystáte se na Jeden svět v Pacově? Napište mi na info@frantisekzajic.cz

Slovo úvodem

Na začátek bych rád poděkoval všem za reakce na první vydání pacovského newsletteru. Zájem mě opravdu příjemně překvapil a je pro mě velkým závazkem. Rád bych v newsletteru přinášel informace, které čtenářům řeknou něco nového. Chtěl bych také zopakovat výzvu, abyste se nebáli mi klidně napsat reakce ať už na jednotlivé texty, nebo mi samozřejmě můžete psát i tipy a náměty na témata dalších newsletterů. To všechno můžete adresovat na info@frantisekzajic.cz.

Zároveň mám jednu prosbu. Druhé vydání newsletteru je první, které rozesílám vám, kteří jste si přihlásili odběr. Pokud byste narazili na nějakou technickou chybu, prosím, napište mi na info@frantisekzajic.cz, abych případné chyby co nejdříve vyladil. Děkuji! 

Teď už ale k dnešním textům. Jednoduše by se daly shrnout tak, že i když se to nemusí zdát, Pacov má občas přesah i za hranice regionu, a to třeba i do Německa, do kterého je to vzdušnou čarou v nejbližším bodě něco přes 100 kilometrů. Tak příjemné čtení!

Chystá se rozšíření areálu hasičů a záchranky

Areál hasičů a záchranky na konci města v Žižkově ulici by se měl v dohledné době rozšiřovat. Záměr počítá s využitím sousedního pozemku, na který by se rozšířila stávající budova a zároveň by se na něm postavila úplně nová budova pro záchrannou službu. Vedení města už vybralo firmu, která by měla udělat projekt celé rekonstrukce. Stavbu samotných budov už si ale budou zajišťovat Hasičský záchranný sbor a Kraj Vysočina (jako zřizovatel záchranky) samy. Projekt by vybraná firma měla odevzdat do konce roku.

Starosta města Tomáš Kocour pro newsletter uvedl, že rozšíření budovy hasičů je potřeba, aby mohli mít hasiči v Pacově vlastní výškovou techniku, na kterou v současné budově není prostor.

O využití pozemku pro stavbu nové budovy pro záchrannou službu pak požádal Kraj Vysočina jako zřizovatel záchranky. Záchranná služba na Vysočině totiž staví nebo modernizuje výjezdní stanoviště po celém kraji. Naposledy se například v lednu otevřela nová stanice v Telči. Stavby se pak kromě Pacova chystají také v Humpolci nebo ve Velkém Meziříčí.

Projekt celé rekonstrukce zároveň počítá s tím, že by město na pozemku postavilo ještě budovu pro pacovský Sbor dobrovolných hasičů, jehož členové v současnosti také sdílejí budovu se záchrankou i profesionálními hasiči. Její stavbu ale město podle Kocoura zatím neplánuje. 

Pacovský příspěvek k německým volbám

Není to úplně téma, které bych v newsletteru o událostech z Pacovska čekal. Jako novináře mě ale zaujala relativně nenápadná věc v pacovských ulicích. Nedávno skončily v Německu předčasné parlamentní volby. Den před nimi jsem úplně náhodou narazil na městském veřejném osvětlení na tuto nálepku.

Je to nálepka odkazující na volební kampaň strany Alternative für Deutschland (Alternativa pro Německo, AFD). Je pravda, že tato strana zaznamenala ve volbách úspěch a se ziskem 20 procent hlasů (nejvíce v relativně krátké historii strany) skončila druhá za vítěznou konzervativní koalicí CDU/CSU. 

Na druhou stranu je to politická strana, kterou sleduje německá kontrarozvědka kvůli podezření z pravicového extrémismu. Strana, která je podezřelá z toho, že někteří její členové jsou napojeni na Čínu nebo Rusko. Strana, kterou média i experti označují za krajně pravicovou. Strana, jejíž předsedkyně se na veřejných stranických akcích nechává vítat slovní hříčkou nápadně připomínající pozdrav nacistické bojové jednotky SA, přičemž používání tohoto pozdravu je v Německu zákonem zakázané. A ve výčtu podobných charakteristik by se v souvislosti s AFD dalo pokračovat.

Že zrovna tato strana stojí někomu za to, aby jejími reklamními předměty polepil veřejný prostor v Pacově, mě opravdu zarazilo.

Kolik je takových nálepek na městských lampách, to přesně nevím. Jen v širším centru jsem narazil na několik označených lamp, přičemž jedna z nich byla těsně vedle náměstí, další byly pak v Malovcově ulici. Město o nálepkách strany AFD do mého dotazu nevědělo, z veřejného osvětlení je chce ale odstranit.

Pokud by někoho zajímal širší kontext o AFD nebo o německých volbách, můžu doporučit dva díly podcastu Vinohradská 12 s novináři, kteří v Německu dlouhodobě pracují nebo pracovali jako zahraniční zpravodajové.

Vinohradská 12 s Martinem Jonášem

Vinohradská 12 s Václavem Jabůrkem

Sledovali jste německé volby a co říkáte na nálepky vylepené po Pacově? Napište mi na info@frantisekzajic.cz.  

Český lev opět po roce s pacovskou stopou

O víkendu Česká filmová a televizní akademie udělila největší české filmové ceny Český lev. Jako bývalého rozhlasáka mě samozřejmě těší, že v šesti kategoriích včetně kategorie nejlepší celovečerní hraný film uspělo drama Vlny režiséra Jiřího Mádla. V newsletteru bych chtěl ale vypíchnout, že Český lev měl opět po roce pacovskou stopu.

Tentokrát se o ni zasloužila režisérka a animátorka Tereza Kovandová, která sice sošku nevyhrála, ale získala nominaci v kategorii nejlepší studentský film. A jak sama Kovandová pro newsletter uvedla, nominaci považuje za velký úspěch. „Jsem ráda, že film dostal větší pozornost,“ řekla.

Tereza Kovandová je místní rodačka. Než se odstěhovala do Prahy, chodila v Pacově na základní školu a následně i dva roky na gymnázium, a i teď se občas do Pacova vrací. Na Českých lvech soutěžila s animovaným filmem Humanity o aktuálních lidských nešvarech a zlozvycích.

Ve filmu několika postavám postupně dojde trpělivost. Tereze Kovandové naopak při animování trpělivost nikdy dojít nesmí. „Stop motion animace se musí vysedět. Člověk si k tomu odpoledne sedne a najednou jsou tři ráno. Musím se maximálně soustředit, neustále kontroluji loutky, jestli se špatně nepohnuli a podobně.“

Pacov má svou stopu na Českých lvech druhý rok po sobě. Loni v kategorii nejlepší animovaný film u akademiků uspěl snímek Tonda, Slávka a kouzelné světlo natočený podle scénáře Jany Šrámkové. Ta sice na rozdíl od Terezy Kovandové není místní rodačka, ale už několik let v Pacově žije.

Sledovali jste o víkendu předávání Českých lvů? Napište mi na info@frantisekzajic.cz

Krátce

Pozitivně nakonec. V letošní Tříkrálové sbírce se na Pacovsku vybralo přes 214 tisíc korun, což je o 4 tisíce více než loni. V měsíčníku Z mého kraje to oznámila koordinátorka sbírky pro Pacovsko Marie Orlando, podle níž většinu peněz využije pelhřimovská charita. V celém Česku se v Tříkrálové sbírce letos vybralo více než 180 milionů korun.