Rubrika: Newsletter

Slovo úvodem

Na začátek bych rád poděkoval všem za reakce na první vydání pacovského newsletteru. Zájem mě opravdu příjemně překvapil a je pro mě velkým závazkem. Rád bych v newsletteru přinášel informace, které čtenářům řeknou něco nového. Chtěl bych také zopakovat výzvu, abyste se nebáli mi klidně napsat reakce ať už na jednotlivé texty, nebo mi samozřejmě můžete psát i tipy a náměty na témata dalších newsletterů. To všechno můžete adresovat na info@frantisekzajic.cz.

Zároveň mám jednu prosbu. Druhé vydání newsletteru je první, které rozesílám vám, kteří jste si přihlásili odběr. Pokud byste narazili na nějakou technickou chybu, prosím, napište mi na info@frantisekzajic.cz, abych případné chyby co nejdříve vyladil. Děkuji! 

Teď už ale k dnešním textům. Jednoduše by se daly shrnout tak, že i když se to nemusí zdát, Pacov má občas přesah i za hranice regionu, a to třeba i do Německa, do kterého je to vzdušnou čarou v nejbližším bodě něco přes 100 kilometrů. Tak příjemné čtení!

Chystá se rozšíření areálu hasičů a záchranky

Areál hasičů a záchranky na konci města v Žižkově ulici by se měl v dohledné době rozšiřovat. Záměr počítá s využitím sousedního pozemku, na který by se rozšířila stávající budova a zároveň by se na něm postavila úplně nová budova pro záchrannou službu. Vedení města už vybralo firmu, která by měla udělat projekt celé rekonstrukce. Stavbu samotných budov už si ale budou zajišťovat Hasičský záchranný sbor a Kraj Vysočina (jako zřizovatel záchranky) samy. Projekt by vybraná firma měla odevzdat do konce roku.

Starosta města Tomáš Kocour pro newsletter uvedl, že rozšíření budovy hasičů je potřeba, aby mohli mít hasiči v Pacově vlastní výškovou techniku, na kterou v současné budově není prostor.

O využití pozemku pro stavbu nové budovy pro záchrannou službu pak požádal Kraj Vysočina jako zřizovatel záchranky. Záchranná služba na Vysočině totiž staví nebo modernizuje výjezdní stanoviště po celém kraji. Naposledy se například v lednu otevřela nová stanice v Telči. Stavby se pak kromě Pacova chystají také v Humpolci nebo ve Velkém Meziříčí.

Projekt celé rekonstrukce zároveň počítá s tím, že by město na pozemku postavilo ještě budovu pro pacovský Sbor dobrovolných hasičů, jehož členové v současnosti také sdílejí budovu se záchrankou i profesionálními hasiči. Její stavbu ale město podle Kocoura zatím neplánuje. 

Pacovský příspěvek k německým volbám

Není to úplně téma, které bych v newsletteru o událostech z Pacovska čekal. Jako novináře mě ale zaujala relativně nenápadná věc v pacovských ulicích. Nedávno skončily v Německu předčasné parlamentní volby. Den před nimi jsem úplně náhodou narazil na městském veřejném osvětlení na tuto nálepku.

Je to nálepka odkazující na volební kampaň strany Alternative für Deutschland (Alternativa pro Německo, AFD). Je pravda, že tato strana zaznamenala ve volbách úspěch a se ziskem 20 procent hlasů (nejvíce v relativně krátké historii strany) skončila druhá za vítěznou konzervativní koalicí CDU/CSU. 

Na druhou stranu je to politická strana, kterou sleduje německá kontrarozvědka kvůli podezření z pravicového extrémismu. Strana, která je podezřelá z toho, že někteří její členové jsou napojeni na Čínu nebo Rusko. Strana, kterou média i experti označují za krajně pravicovou. Strana, jejíž předsedkyně se na veřejných stranických akcích nechává vítat slovní hříčkou nápadně připomínající pozdrav nacistické bojové jednotky SA, přičemž používání tohoto pozdravu je v Německu zákonem zakázané. A ve výčtu podobných charakteristik by se v souvislosti s AFD dalo pokračovat.

Že zrovna tato strana stojí někomu za to, aby jejími reklamními předměty polepil veřejný prostor v Pacově, mě opravdu zarazilo.

Kolik je takových nálepek na městských lampách, to přesně nevím. Jen v širším centru jsem narazil na několik označených lamp, přičemž jedna z nich byla těsně vedle náměstí, další byly pak v Malovcově ulici. Město o nálepkách strany AFD do mého dotazu nevědělo, z veřejného osvětlení je chce ale odstranit.

Pokud by někoho zajímal širší kontext o AFD nebo o německých volbách, můžu doporučit dva díly podcastu Vinohradská 12 s novináři, kteří v Německu dlouhodobě pracují nebo pracovali jako zahraniční zpravodajové.

Vinohradská 12 s Martinem Jonášem

Vinohradská 12 s Václavem Jabůrkem

Sledovali jste německé volby a co říkáte na nálepky vylepené po Pacově? Napište mi na info@frantisekzajic.cz.  

Český lev opět po roce s pacovskou stopou

O víkendu Česká filmová a televizní akademie udělila největší české filmové ceny Český lev. Jako bývalého rozhlasáka mě samozřejmě těší, že v šesti kategoriích včetně kategorie nejlepší celovečerní hraný film uspělo drama Vlny režiséra Jiřího Mádla. V newsletteru bych chtěl ale vypíchnout, že Český lev měl opět po roce pacovskou stopu.

Tentokrát se o ni zasloužila režisérka a animátorka Tereza Kovandová, která sice sošku nevyhrála, ale získala nominaci v kategorii nejlepší studentský film. A jak sama Kovandová pro newsletter uvedla, nominaci považuje za velký úspěch. „Jsem ráda, že film dostal větší pozornost,“ řekla.

Tereza Kovandová je místní rodačka. Než se odstěhovala do Prahy, chodila v Pacově na základní školu a následně i dva roky na gymnázium, a i teď se občas do Pacova vrací. Na Českých lvech soutěžila s animovaným filmem Humanity o aktuálních lidských nešvarech a zlozvycích.

Ve filmu několika postavám postupně dojde trpělivost. Tereze Kovandové naopak při animování trpělivost nikdy dojít nesmí. „Stop motion animace se musí vysedět. Člověk si k tomu odpoledne sedne a najednou jsou tři ráno. Musím se maximálně soustředit, neustále kontroluji loutky, jestli se špatně nepohnuli a podobně.“

Pacov má svou stopu na Českých lvech druhý rok po sobě. Loni v kategorii nejlepší animovaný film u akademiků uspěl snímek Tonda, Slávka a kouzelné světlo natočený podle scénáře Jany Šrámkové. Ta sice na rozdíl od Terezy Kovandové není místní rodačka, ale už několik let v Pacově žije.

Sledovali jste o víkendu předávání Českých lvů? Napište mi na info@frantisekzajic.cz

Krátce

Pozitivně nakonec. V letošní Tříkrálové sbírce se na Pacovsku vybralo přes 214 tisíc korun, což je o 4 tisíce více než loni. V měsíčníku Z mého kraje to oznámila koordinátorka sbírky pro Pacovsko Marie Orlando, podle níž většinu peněz využije pelhřimovská charita. V celém Česku se v Tříkrálové sbírce letos vybralo více než 180 milionů korun.

Slovo úvodem

Nápad na vytvoření nějakého novinářského projektu se zaměřením na Pacovsko nosím v hlavě už dlouho. Pacov je sice malé město, ale přesto se tu děje spousta zajímavých věcí, které si určitě zaslouží více pozornosti. Regionální žurnalistika v Česku obecně nemá silné postavení, a tak přicházím s tímto nápadem – jednou za dva týdny přinést zajímavé informace z Pacova a okolí, zasadit je do souvislostí a sdílet je s ostatními.

Co je to newsletter? Před časem zatracovaná metoda sdílení informací, která ale v posledních době zažívá renesanci. Pokud začnete newsletter odebírat, na vámi zvolenou mailovou adresu vám přijde každé aktuální číslo. Neoslovila vás forma newsletteru? Nevadí! Každé číslo bude vycházet také zde na webu.

Pokud vás newsletter zajímá, přihlaste se k jeho odběru, abyste každé nové číslo měli ihned po vydání po ruce. Budu rád za každou zpětnou vazbu i za kritiku. Hlavně mě ale zajímá, co byste chtěli v newsletteru číst. To všechno mi můžete psát na info@frantisekzajic.cz.

Newsletter je zcela nezávislý, vytvářím ho pouze já a není nikým dalším řízen ani financován.

Z rabínského domu je kulturní památka. Co s ním bude?

Rabínský dům v Pacově (budova v Malovcově ulici naproti jídelně Na Růžku) je nově kulturní památkou. Oznámil to Národní památkový ústav, podle kterého budova doplňuje soubor židovských památek ve městě. Na jinak ne moc vzhlednou budovu v širším centru relativně nedávno upozornily podobizny vylepené na oknech, které měly mimo jiné připomenout osud židů za druhé světové války.

Rabínský dům, někdo si ho možná lépe vybaví pod názvem židovská škola, patří spolku Tikkun Pacov, který dlouhodobě usiluje o obnovu židovských památek nejen v Pacově, ale i v širším okolí na Pelhřimovsku. Co tedy s domem bude?
Předseda spolku Pavel Tychtl pro newsletter uvedl, že v budoucnu by v rabínském domě mohla vzniknout expozice o historii židovské komunity v Pacově, která by se mimo jiné mohla věnovat i životu posledního pacovského rabína. „Chceme tam vytvořit i další zázemí, aby dům sloužil jako vzdělávací a kulturní místo jako doplněk synagogy,“ řekl Tychtl.

Než se tak stane, stojí před Pavlem Tychtlem a celým Tikkunem velká výzva. Jak konstatoval i Národní památkový ústav, technický stav objektu není uspokojivý. Podle Pavla Tychtla se přesto v domě mohly zachovat některé původní prvky, které by se teoreticky mohly obnovit. Podobně je to s původní fasádou domu, kterou nahradila ta současná z druhé půlky dvacátého století. Záměrem Tikkunu je rabínský dům vrátit zvenku do jeho původní podoby. Ta je zachycena na dobové fotografii, kterou si můžete v newsletteru exkluzivně prohlédnout.

Tikkun se věnuje obnově židovských památek v Pacově dlouhodobě. Podle Tychtla je Pacov jedním z mála měst, ve kterých se zachoval kompletní soubor židovských památek – synagoga, rabínský dům a hřbitov. Před deseti lety se Tikkun pustil do záchrany pacovské synagogy, která se díky práci lidí okolo předsedy spolku Pavla Tychtla krůček po krůčku stává znovu opravdovou památkou. Rekonstrukce synagogy je teď podle Tychtla asi ve dvou třetinách. Do opravy rabínského domu se chce spolek vrhnout po jejím dokončení.

Napadá vás nějaké další využití pro rabínský dům? Napište mi na info@frantisekzajic.cz

Město vypsalo konkurzy na ředitele ZŠ i Gymnázia, oba současní se mohou přihlásit znovu

Vedení města vypsalo konkurzní řízení na ředitele Základní školy i Gymnázia. Vyplývá to z únorového rozhodnutí rady města. Vypsání konkurzů navazuje na rozhodnutí rady z ledna, kdy vedení města využilo svou pravomoc a současným ředitelům neprodloužilo funkční období. Oba se mohou do konkurzů přihlásit znovu.

Newsletter oba ředitele kontaktoval ještě před tím, než město formálně konkurzy vypsalo. Ředitel ZŠ Pacov Jaromír Havel svou případnou účast v konkurzu nechtěl komentovat. Podobně reagoval i ředitel Gymnázia Josef Novák, který newsletteru své plány nechtěl prozradit.

Volba ředitele školy (jak základní, tak gymnázia) vychází ze školského zákona. Ředitele si vybírá zřizovatel školy (v obou případech město Pacov) na základě konkurzního řízení, a to na šest let. Podmínky konkurzního řízení vyhlašuje ministerstvo školství, které dále určí složení hodnotící komise. Ta pak jednotlivé kandidáty ohodnotí. Konečné slovo má zřizovatel školy, pro kterého je stanovisko komise doporučující.

Jaromír Havel vede Základní školu od poloviny roku 2013. Tehdy ještě nastupoval jako ředitel obou pacovských základních škol, které se organizačně sloučily z rozhodnutí města v lednu 2014.

Josef Novák působí jako ředitel Gymnázia Pacov od roku 2007, kdy nahradil ve funkci zakladatele pacovského gymnázia Františka Hofmana. Konkurz na ředitele město vyhlásilo naposledy v roce 2019, ve kterém Novák uspěl.

Jak hodnotíte působení obou ředitelů na pacovských školách? Napište mi na info@frantisekzajic.cz

Pacov v médiích, tentokrát o železničním nádraží

Součástí newsletteru bude i nepravidelná rubrika Pacov v médiích. Událostí na Pacovsku si totiž čas od času všimnou i celostátní média. Tentokrát jsem do newsletteru zařadil dění kolem rekonstrukce budovy na vlakovém nádraží, které se věnovaly Události v regionech České televize a také zpravodajský web iDnes.cz.

Na to, v jaké se budova nachází lokalitě a na to, kolik lidí vlaková spojení v Pacově využívá, rekonstrukce vyvolala možná překvapivě hodně emocí a obsáhlé diskuse na sociálních sítích. Kdo by o celém příběhu nevěděl podrobnosti, může si je přečíst na výše přiložených odkazech.

Stručně shrnuto majitel budovy, Správa železnic, se pustil do rekonstrukce neudržované pacovské nádražní budovy. Uvnitř vznikne například opravená čekárna, zároveň ale dojde k celkem velkému zásahu do současné podoby budovy (dělníci už například zbourali charakteristický přítřešek), přestože třeba fasáda by podle Správy železnic měla zůstat stejná.

Otázkou tedy zůstává, jestli opravdu převažují negativa nad pozitivním záměrem chátrající budovu opravit a najít pro ni využití.

Jaký na to máte názor? Napište mi na info@frantisekzajic.cz

Krátce

Dokumentaristé dokončují práce na filmu O milkování, lásce a zradě, který se věnuje životu asi nejslavnějšího pacovského rodáka Antonína Sovy. O filmu pravidelně informuje v měsíčníku Z mého kraje Městské muzeum, které se na natáčení také podílelo. Na jaře by měl mít dokument v Pacově předpremiéru.

Zaznamenali jste, že se dokument natáčí a chystáte se na něj případně do kina? Napište mi na info@frantisekzajic.cz